Co kdyby Hitler meditoval?

| 10. 3. 2016

„Buddha v tabletce“ není všelék: jóga nebo meditace můžou dokonce i škodit, varují dva kliničtí psychologové v důležité nové knize.

Co kdyby Hitler meditoval?

Hlavním útočištěm neurotických hipsterů pomalu přestává být paleodieta a minimalistický životní styl a stává se jím mindfulness meditace. Soustředit se na přítomný okamžik, bez hodnotících emocí vnímat záchvěvy vlastní mysli, být prostě bdělými: to všechno je určitě lepší než někde s partou fetovat. Jenže skeptiky musí při čtení článků o zázračných účincích techniky redukce stresu založené na principech mindfulness (MBSR), kognitivní terapie založené na principech mindfulness (MBCT) a podobných cest k osvícení nebo aspoň ke zkrocení nervů napadnout: nemůže v tom být háček?

Miguel Farias, Catherine Wikholm: The Buddha Pill: Can Meditation Change You? – vyšlo v nakladatelství Watkins Publishing Limited v květnu 2015. 276 stran, 8 liber (verze pro Kindle).

Podle klinických psychologů Miguela Fariase a Catherine Wikholmové opravdu může. V knize The Buddha Pill: Can Meditation Change You? (Buddha v tabletce: Může vás meditace změnit?) nabízejí kritický, ale ne negativní pohled na efektivitu prvků „východních“ duchovních nauk v „západní“ medicíně, terapii nebo výchově.

Magická meditace? Ne, spíš něco jako běhání

Farias a Wikholmová nepochybují o tom, že mnoha lidem, od přepracovaných profesionálů po odsouzené zločince, přinesla meditace (na kterou se zaměřují především) nebo jóga do života mnoho dobrého: viděli to sami ve své praxi. Přesto ale nabádají ke zdrženlivému přístupu. Zatímco zastánci diskutovaných technik často slibují nerealistické výsledky („Jóga dovede vyléčit všechny nemoci, jak fyzické, tak ty psychické,“ citují autoři gurua Swamiho Ramdeva), ve skutečnosti toho o jejich skutečných účincích víme málo.

Meditace se teprve pomalu stává předmětem experimentů. Kvalita těch, které se dosud uskutečnily, je z velké části bídná. Farias a Wikholmová například zmiňují dvě metaanalýzy shrnující klinický výzkum mindfulness meditace. První zkoumala 163 studií, z nichž ovšem jen deset srovnávalo dopady meditace s dopady jiných aktivit, vykonávaných kontrolní skupinou. „Druhá analýza už byla rigoróznější; vycházela pouze ze studií, ve kterých se členové kontrolních skupin také něčemu věnovali. […] Výsledky ukázaly, že se lidem praktikujícím různé techniky založené na principu mindfulness dařilo přemáhat úzkost, deprese nebo bolest lépe než těm, kteří se věnovali nesmyslným úkonům. Nezjistilo se ale, že by v tomto ohledu bylo mindfulness účinnější než relaxace, cvičení nebo kognitivní terapie.“

Další čtení

Štěstí fascinuje vlády, firmy i vědce. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu se diskutuje o přínosech meditace a relaxace. „Blíží se doba, ve které experti popíšou vaše subjektivní pocity přesněji než vy sami. Nebo ještě jinak: subjektivní pocity už nejsou subjektivní záležitostí,“ píše William Davies v pronikavé knize The Happiness Industry.

Meditací k vyššímu HDP

Buddhismus v ČR nechceme

Pracná analýza metaanalýz a rozhovory s mnoha mentory přivedla Fariase a Wikholmovou ke konfrontaci sedmi nejrozšířenějších mýtů o meditaci s fakty. Vyberme tři:

„Mýtus č. 2: Kdyby každý meditoval, svět by byl mnohem lepší místo k životu.“ – „Všechna velká náboženství sdílí přesvědčení, že se z těch, kteří se budou řídit jejich rituály a ideály, stanou lepší lidé,“ kontrují autoři. V knize přicházejí s výbornou poznámkou: „Pokud by se Adolf Hitler nedokázal vymanit ze společnosti, která ho vynesla k moci a zásadně zformovala jeho ambice a myšlenky, pak by [na jeho násilné politice] těžko něco změnilo to, že by začal s meditací.“

Farias a Wikholmová také odhalují, jak absurdní je image buddhismu jako jediného nenásilného náboženství. Připomínají podíl D. T. Suzukiho, který v padesátých letech zpopularizoval zen buddhismus mezi americkými beatniky, na vymývání mozků japonským vojákům a na jejich přetváření v bezcitné vraždící roboty o pár let dříve. Zmiňují případy buddhistického náboženského teroru na Srí Lance nebo v Barmě – tak surového, až je s podivem, že nemáme jednoho Konvičku přes buddhismus.

„Mýtus č. 5: Meditace nemá žádné vedlejší a negativní účinky. Změní vás k lepšímu (a jenom k lepšímu).“ – Experimenty ukazují, že u některých účastníků experimentů „může existovat souvislost mezi meditací a stresem, duševními problémy nebo násilným chováním.“ Což se dá pochopit: „Všimněte si, kolik lidí reaguje na starosti a na různé rány osudu tím, že se snaží co nejvíc zaměstnat, aby neměli čas přemýšlet. Není potom překvapením, že když se tito lidé jen tak posadí, aby byli sami se sebou a nic je nerušilo, na povrch můžou záhy vyplavat zneklidňující pocity.“

„Mýtus č. 7: Meditace se dá praktikovat jako zcela vědecká technika bez náboženských a spirituálních rozměrů.“ – Hodně štěstí: „Výzkumy ukázaly, že meditace vede k posílení spirituality a že právě odtud pramení některé pozitivní dopady meditace.“

Šumák pro vystřízlivění

Kniha The Buddha Pill: Can Meditation Change You? není hejt na lidi s jógamatkou pod paží. Autoři dokonce vtipně rozptylují obavy těch, kteří mají z meditace přehnaný strach: bát se, že z vás udělá dalšího Davida Lynche, meditujícícho režiséra známého pro své surreálné filmy, je prý jako bát se, že když tu a tam někam odřídíte auto, stane se z vás nový Lewis Hamilton. The Buddha Pill je ale zatraceně potřebná sklenka šumáku pro vystřízlivění: techniky mindfulness, jiné formy meditace ani jóga nejsou svatým grálem duchovního a duševního růstu. Opakujte si to jako mantru.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (3 komentáře)

Michal Hatlapatka | 16. 3. 2016 20:19

Ke komentáři mne vyprovokoval podnadpis "Magická meditace? Ne, spíš něco jako běhání". Protože vám garantuju, že když denně dáte 10km, tak vás to změní téměř magicky. Ostatně o tom hezky píše Murakami v O čem mluvím, když mluvím o...

Stejně jako běhání, ani meditace určitě není všelék a rozhodně na ni nemají patent sekulární budhisté. Ostatně já se s ní poprvé setkal v katolické církvi. Není nic jednoduššího než to zkusit a zaklepat na nejbližší zen-budhisty nebo - pokud se stydíte - nainstalovat na 10 dnů do mobilu HeadSpace.

Mám pochybnosti jestli by meditace udělala z Hitlera Dalajlámu. Ale věřil bych tomu, že by mu pomohla zvládat stres, lépe se soustředit a vyvarovat se unáhlených rozhodnutí - jako napadnout SSSR. Takže nakonec buďme rádi, že Hitler nemeditoval.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Burian | 15. 3. 2016 22:54

Mindfulness (česky všímavost) není technika. Je to schopnost, kterou je možno rozvíjet tvrdým poctivým tréninkem. Jako když se učíte cizí jazyk nebo hrát na hudební nástroj. Nic víc, nic míň, co do toho dáte, to z toho dostanete.
Mndfulness jistě není to zázračný všelék, vtom s článkem i s recenzovanou knihou souhlasím. Ale výzkum prokazuje, že pokud se pěstování této schopnosti věnujete, rozvíjí se Vaše schopnost zvládat stres a nepříjemné emoce. Klíčová je přitom schopnost přátelského přijetí svých nedokonalostí a přátelský a přitom pevný postoj k druhým lidem. Můžete tomu říkat spiritualita nebo duchovno, ale proč? Mindfulness prostě přináší vyrovnanost, přátelství a empatii. Pokud Vás zajímá více, doporučuji svůj článek Sekulární nirvana - Jak západní medicína objevila jádro Buddhova učení - http://praveted.info/sekularni_nirvana
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 16. 3. 2016 07:48
reakce na Jan Burian | 15. 3. 2016 22:54

"Výzkum ukazuje.." je něco jako američtí vědci objevili - BULLSHIT ALERT!
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!