Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Portrét oligarchy jako pana Burnse

| 26. 11. 2015 | Vstoupit do diskuze

Je snadné mocné karikovat, jako to dělá Vít Klusák v dokumentu o Andreji Babišovi. Mnohem těžší je mluvit o tom, jak jejich moc vzniká a jak se dá omezit.

Portrét oligarchy jako pana Burnse

Pokud stejně jako já osobně neznáte žádného obdivovatele Andreje Babiše, dokument Víta Klusáka Matrix AB vám několik takových představí. Jsou mezi nimi Babišovi spolupracovníci: starostka Prahy 10 Radmila Kleslová pěje ódu na „přirozeného vůdce“, který „v byznysu dokáže být velký tvrdý“. Jsou mezi nimi i obyčejní lidé. Jako bodrá paní, která mu jeho „miliardy nezávidí, protože on je světovej,“ a která se s ním pokouší flirtovat: „Televizi ještě nemáme žádnou? To je chyba.“

Český žurnál: Matrix AB. Scénář a režie: Vít Klusák. Produkce: Hypermarket Film/Česká televize. ČR, 2015

Ke shlédnutí na webu ČT

Přesvědčí Klusák o tom, že je koncentrace ekonomické, politické a mediální moci v rukou jediného člověka problém, někoho z takových nekritických babišofilů? Těžko. Na to je Matrix AB plytký. Namátkou:

Babišův obchodní protivník Bohumír Rada je o něm „přesvědčený, že k většině majetku nepřišel legální cestou“. Dejte mi den a najdu někoho, kdo si to samé myslí o Bohumíru Radovi.

Ten samý Rada žaluje, že když Babiš převzal jeho vepřín, prasata nechal porazit. Otřesné. Rada je totiž neměl v úmyslu poslat na jatka, ale na erasmus.

Bývalý člen ANO v dokumentu varuje, že lidem vstupujícím do hnutí jde hlavně o moc. Inu, kdyby jim o ni nešlo, tak nevstupují do politického hnutí, ale do Všeobecného svazu anarchistů.

Na zásadnější obvinění se Matrix AB nezmůže. Z Babišových kritiků vystupuje úrovní argumentace jen bývalý novinář Tomáš Němeček. Jenže i jeho glosy přispívají spíš k psychologické drobnokresbě jednoho mocichtivého pána než k analýze toho, jak a proč mu stále víc té moci padá do klína.

Trailer

Lásku si koupíš, a ne že ne

Ne že by ta psychologická studie nebyla ani trochu zábavná. Ministr financí, majitel Agrofertu, vydavatel novin a miliardář v jedné osobě se celých třiasedmdesát minut nemůže rozhodnout, jestli je spíš nový Saša Dubček, nebo devadesátkový obchodník s ojetými mercedesy. Nerozlišuje mezi získáváním si lidí a kupováním si lidí: „Tumáte pět tisíc korun a běžte si něco koupit, nashle,“ potěší somra a následně Jeho Skromnost vysvětlí, že prostě nenosí drobné.

Kleslová pro kameru vypráví o tom, jak rád dělá Babiš večírky a jak je mu líto, když někdo nepřijde. V tomto okamžiku začíná Matrix AB připomínat díl Simpsonových, ve kterém se Monty Burns, sociopatický ředitel jaderné elektrárny, pokouší koupit přízeň obyčejných lidí a pomáhá si k tomu i pořádáním oslav.

Klusák bohužel nadějný motiv kupování přízně zabíjí doslovností. V závěru nechává Babiše na jakémsi mejdanu pařit na šlágr Can’t Buy Me Love. (Připomeňme, že zmíněná epizoda Simpsonových nese název Monty Can’t Buy Me Love.) Aby to nebylo málo, přes titulky zazní Bohúš z Dědictví: „Teď si vás kúpím všecky.“

Další čtení

„A tak je to s celou debatou o koncentraci moci v Česku: mluvíme hodně o jednotlivých jménech, málo o oligarchii jako celku s jednotným zájmem. Řešíme, která redakce se zaprodala nejvíc, ne jak z toho ven. Babiš, Bakala a Křetínský tím musí být nadšení. Individuální odpor jejich cíle neohrožuje.“

Babiš není problém. Problém je systém, který plodí Babiše

Kritizovat systém? Ne, raději přimalovat tykadla

Klusákův Babiš ze všeho nejvíc připomíná přihlouplou figurku „Babišky“ z kampaně TOP 09. Většinu jeho odpůrců to asi potěší: hele, jaký je to pitoreskní a směšný ani ne blbec, ale vlastně jen blbeček. (Mimochodem, touto zdrobnělinou Babiš ve filmu častuje komentátora Alexandra Mitrofanova.)

Matrix AB tak naplňuje šablonu, podle které se v Česku obvykle mluví, píše a uvažuje o mocných. Vymyslet anekdotu, přimalovat tykadla, utřít vtipem, upozornit na vady charakteru – to umí miliony. Pochopit mechanismus, jakým uchvacují moc, a najít a prosadit způsob, kterým ten neblahý trend zvrátit – to umí několik jedinců.

Možná namítnete, že se moje výtky míjejí s ambicemi dokumentu. Ten film ale produkovala Česká televize, což je spolu s Českým rozhlasem poslední vlivné médium, které nevlastní žádný z oligarchů. Vít Klusák je jeden z dvou nebo tří nejvýznamnějších českých dokumentaristů. Nadto má dokument v názvu slovo „matrix“, což dává doufat, že se bude soustředit spíš na síť mocenských vztahů než na miliardářovo nitro.

Čekat politický manifest by bylo opravdu troufalé, ale v dílo objevující a pojmenovávající podstatné souvislosti bychom doufat mohli. Smůla. O to větší, že právě takové prvoplánovité šití do předcházející generace politiků (do „Kradouska“ atd.) pomohlo do Strakovky „čistému“ Babišovi, který se v dokumentu několikrát chválí: „Nelžu, nekradu, pracuju a držím dole daně a rozpočet.“ Teď se ukazuje, i s Klusákovou pomocí, že ani Babiš není tak čistý, slušný a schopný, jak třetí rok opakuje.

Co bude dál? Ironie dějin se nepřestane otáčet: už teď vzniká prostor pro nového pana Čistého, neokoukaného „přirozeného vůdce“, který bude „světovej“, a který si v roce 2017 koupí dost lásky alespoň pro křeslo vicepremiéra. A tak pořád dokola, protože debata o tom, co je na manželství velkých peněz a velké politiky obecně a principiálně špatně, je v nedohlednu. My se radši smějeme.

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro...

Komentáře

Celkem 16 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

K S | 29. 11. 2015 14:36

V pořadí od nejméně podstatného:
1. Jeho vlastnictví jedněch z největších českých novin
2. Nevyjasněný způsob jak přišel na začátku devadesátých let k majetku + jeho role v StB/KSČ, která v tom nejspíš sehrála roli
3. Nulové ukotvení jeho hnutí v rámci nějakých ideí. To vám může přijít jako nepodstatné, ale politické strany potřebují ideové ukotvení, abychom jako voliči věděli, z čeho vycházejí při navrhování řešení problémů. Na čem se zakládá postoj ANO k uprchlické krizi? K zahraniční politice ČR? K roli ČR v EU? K naší hospodářské politice?
4./5. Totální střet zájmů Babiše jako podnikatele a Babiše jako politika. Ať už jde o to, že velká část jeho byznysu je v oblasti zemědělství (tj. přímá návaznost na státní dotace), nebo o to, že získá přístup k ekonomickým datům svých konkurentů, nebo o to, že naprosto netušíme, zda-li je jeho hospodářská a zahraniční politika vedena zájmem státním, nebo partikulárním zájmem podnikatelským.
4./5. Jeho několikrát proklamovaná nechuť k demokratickým procesům (parlament je žvanírna) nebo preference korporativistického systému (velké firmy spolupracující se státem, který je v podstatě řídí/odměňuje dotacemi a podporou) oproti širší ekonomické základně tvořené malými a středními podniky a jeho ochota využívat státní moc (EET) k dosažení téhle situace. To je zvláště nebezpečné, protože to přesně dává státu a korporacím daleko větší moc, než bychom si asi všichni přáli a zároveň to vytváří ekonomicky nebezpečnou situaci, kdy většina ekonomické síly státu je koncentrována v rukou několika jednotlivců.

+3
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

ctverec | 26. 11. 2015 18:19

Autor to neříká explicitně, ale je zřejmé, že vychází ze samozřejmého předpokladu, že Babiš je špatný. To autor prostě ví. Nutně je a musí být špatný. To je jasné. Teď už jen zbývá na to poukazovat, opakovat to dokola, a čekat, až to bude jasné všem. Ok, proč ne. Čekejme. Mně to zatím jasné není.

-2
+
-

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK