Pryč s kultem plynulé dopravy

| 9. 10. 2014

Zamíříte po volebním víkendu do zastupitelstva jakéhokoliv města? Prosím, přečtěte si Walkable City.

Pryč s kultem plynulé dopravy

Otevřít Walkable City při vrcholící komunální kampani bylo podobně osvěžující, jako by asi bylo zalistovat se do Smithova Bohatství národů v zemi zasypané letáčky „Zařídíme chleba obětováním panen.“ Město, kterým se dá chodit totiž znamenitě vyvrací jeden rozšířený blud o fungování městské infrastruktury za druhým. Kniha přitom netrpí žádným z morů, které tak často kazí čtení: je plná konkrétních příkladů, zato prostá prázdných žvástů, nemotá příčiny a následky, má spád a živý sloh.

Architekt Jeff Speck si dobře uvědomuje, že různá města mají různé problémy, a tak spíš radí, jak přemýšlet než co hned bez přemýšlení udělat. Právě kvůli tomu se Walkable City nedá snadno shrnout do jednoho kréda. Vypsal jsem si ale čtyři opakované motivy – a seřadil je od toho nejvíc Auto*MATovského po ten nejvíc D-FENSovský. Pokud vás pohled na první dva uvádí v mrákoty, můžete začít třetím a čtvrtým.

ekonomie města

Při příležitosti komunálních voleb pro vás Michal Kašpárek čte starší knížky o městské ekonomice. Předminulý čtvrtek vyšla recenze na Cities and the Creative Class Richarda Floridy:

Minulý pak Města a bohatství Jane Jacobsové:

1. Průjezdnost je pro město tragická priorita

„Automobil je sluha, ze kterého jsme udělali pána,“ píše Speck. „Po šedesát let jsme svá města tvarovali hlavně kolem aut.“ Vzniklo tak něco, čemu se říká dopravní indukce: města nezvou k procházce, zato zvou k jízdě. Což má – a tady je Speck velmi obsáhlý a konkrétní – špatné důsledky jak pro hospodaření rodin i místních firem, tak pro zdraví lidí.

Navíc tu vzniká obludná smyčka: čím víc zvou města k jízdě, tím víc lidí jezdí autem, tím víc dopravních staveb „města potřebují“, tím víc zvou k jízdě, tím víc lidí jezdí autem…

Speck nechce automobily zakázat, ani nikomu chůzi nutit. Jen žádá, aby regulátoři přestali v zájmu „plynulé dopravy“ vytvářet takové podmínky, kvůli kterým je těžké žít bez auta a snadné s ním, ať to je dělení měst na obytné, kancelářské a nákupní zóny, nebo gigantické dopravní stavby. „Plánovači (…) proměnili jádra měst v místa, kam se dá sice snadno dojet, ale zároveň tam není proč jezdit.“

2. Parkování zdarma je pekelně drahé. Proto je nutné ho vymýtit

Pokud se vám nechce číst sedmisetstránkovou bibli Donalda Shoupa The High Cost of Free Parking, Speck nabízí výtah. Třetí kapitolu doporučuji hlavně těm, pro které je vzdělání zboží jako každé jiné, zdravotnictví zboží jako každé jiné, ale zato parkování zdarma patří mezi základní práva a stát by se měl postarat. Za parkování „zdarma“ totiž samozřejmě nakonec zaplatíte, a to i v případě, že auto vůbec nemáte. Svými daněmi to uděláte tam, kde se o parkovací plochy stará město: vytvořit jedno místo stojí čtyři tisíce dolarů, další peníze spolkne údržba. Cenou za zboží a služby platíte parkování tam, kde je bezplatně – často kvůli vyhláškám – nabízí obchodník. K tomu na účet připišme ještě nižší kvalitu prostředí, k jaké došli ve floridské Pensacole, kde „tak dlouho nahrazovali krásné historické budovy parkovišti, až se lidem přestalo chtít jezdit do města.“

Parkoviště naceněná tak, aby bylo vždy zhruba 15 procent míst volných, po kterých Shoup i Speck volají, mají přitom pro motoristy obrovskou výhodu: vždycky najdou místo. Což se jim v reálném socialismu dnešních ulic nemusí poštěstit.

Jeff Speck: Walkable City: How Downtown Can Save America, One Step at a Time – vydalo nakladatelství Farrar, Straus and Giroux v roce 2012, 320 stran, 10 dolarů (verze pro Kindle).

3. Investice do MHD neomezí dopravní zácpy

Jakkoliv je fungující systém hromadné dopravy pro město životně důležitý, nezařídí jednu věc: že zmizí kolony ve špičkách. To zvládnou jenom dopravní omezení a mýtné. (Tímto dávám opožděně za pravdu všem, kteří se mnou o tom před dvěma týdny polemizovali na Twitteru.)

4. Města se bez aut neobejdou

Což nakonec říkají i lidi z Auto*MATu a jiní údajní ekoteroristé. Speck je ještě o něco vstřícnější, auta prý ostatně od mala „miluje“, nicméně jeho argumenty zůstávají věcné.

Mimo jiné varuje před trvalými úpravami ulic, které by jednou provždy fyzicky znemožnily vjezd aut: „Radši rozestavte pár patníků, stromků v květináčích a přenosných laviček, jako to udělali na Times Square. Zkuste to na víkend, a pokud to bude fungovat, přidejte další dny. Nevyhoďte ani penny za masivní barikády, protože pokud má pěší zóna žít, bude to kvůli místu, lidem a organizaci, ne stavebním úpravám.“

Připomíná, že podélně zaparkovaná auta můžou pomoci některé ulice zpříjemnit pro chodce, protože tvoří obranou bariéru mezi provozem a lavičkami či zahrádkami. Varuje, že cyklistická lobby je pořád jenom lobby jednoho z několika způsobů, jakými lze užívat město, a prosazované široké cyklostezky nejsou univerzální dobro. Zkrátka, že být moc hrrr škodí: „Obezitu nevyléčíte tím, že přestanete jíst. Většina obchodů ke svému přežití automobilovou dopravu potřebuje.“

Selský rozum je špatný urbanista

Nad výpisky z Walkable City jsem si vzpomněl na knihu The Undercover Economist Strikes Back: obě spojuje poselství, že selský rozum může být mizerný rádce. Principy fungování skvělých měst jsou totiž neintuitivní: široké ulice se spoustou značek často bývají nebezpečnější než těsné uličky, ve kterých vládne anarchie. Řídce zastavěná zahradní města mají ekologickou katastrofu ve svém DNA. Urbanistická opatření vedou často k naprostému opaku toho, co si jejich tvůrci přáli. Proto pokud po víkendových volbách zamíříte do zastupitelstva libovolného města, pak si, prosím, Walkable City dobře přečtěte. Speck nemusí mít patent na neomylnost, má ale patent na nepředsudečné myšlení.


Tento článek je věnovaný památce přechodu pro chodce na křižovatce Úvozu a Údolní ulice v Brně.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 9. 10. 2014 14:04

Ano, máme oproti američanům jistou výhodu, že jsme zaostalejší a nestihli jsme ještě svá města zničit. Což ale neznamená, že je článek mimo. Naopak je ještě schopen něco zachránit.

+2
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Jan Krejčí | 9. 10. 2014 10:40

1) Učebnicová ukázka toho, jak úředníci vytvoří problém a následně přicházejí s různými odrůdami fašismů, kterými ho chtějí řešit.

2) Města (/středy měst) bez aut jsou schopná fungování jenom v případě, že se tam utrácejí peníze, které se tam nevydělávají - toto může dělat turista, student, úředník a "soukromník" na regulovaném trhu. První dva téměř žádné město neuživí. Druzí dva sice ano, ale feudalismus a cechovní systém jsme opustili před sto lety a nejsou rozhodně považovány za staré dobré pořádky. Vyžeňte auta z centra a objeví se jinde, společně se službami, životem, penězi, lidmi. Úředníci sice denodenně pracují na tom, aby začít poskytovat služby lidem tam kde chtějí a jak chtějí, bylo úkolem pro tým právníků a lobbyistů nadnárodní společnosti, a ne pracovitého všímavého jedince, ale to dřív systém zkolabuje, než se jim to povede.

3) Pokud tisíc lidí chce strom a tisíc lidí chce parkplatz, o co je strom menším "záborem veřejného prostranství" než parkoviště? Půjdete sedět pod strom za 10kč na hodinu? Nebo zaplatíte 5kč za průchod kolem stromu, protože jste tím využili (např. estetickou) hodnotu, kterou strom poskytuje? Asi ne, ale neznamená to, že strom hodnotu nemá. Stejné je to s parkovištěm - jenom proto, že nejsou lidé ochotní zaplatit parkovné, neznamená, že parkoviště pro ně nemá hodnotu. Některá parkoviště a některé stromy jsou tak hodnotné, že jsou lidé ochotní za ně i přímo platit ze svého, a v takovém případě je parkovné/vstupné v pořádku. Heslo kapitalisticky jezdit, socialisticky parkovat platí i na ty (neplacené) stromy ve městech.

-2
+
-

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

Michal Weinfurtner | 10. 10. 2014 18:35

Regulátoři naopak vytvéřejí zácpy, nikoli plynulost dopravy. Plynulost dopravy se dociluje deregulací.

https://www.facebook.com/FiTRoads
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Pozner | 9. 10. 2014 13:36

Není náhodou Jeff Špek američan? Nebylo by dobrý se na jeho moudra koukat optikou američanů?
Nebo jinak, ono je v Česku nějaký "city", který není walkable? Pak článek není jenom mimo terč, ale na opačnou stranu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 9. 10. 2014 14:04
reakce na Jan Pozner | 9. 10. 2014 13:36

Ano, máme oproti američanům jistou výhodu, že jsme zaostalejší a nestihli jsme ještě svá města zničit. Což ale neznamená, že je článek mimo. Naopak je ještě schopen něco zachránit.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Hruby | 10. 10. 2014 08:41
reakce na Petr Síla | 9. 10. 2014 14:04

Města v USA ve velké většině především vypadají úplně jinak než města v ČR (i většině Evropy). Prakticky neexistují historická centra (a nikdo je nezničil, opravdu nikdy neexistovala). Jsou roztahaná do daleko větší plochy - opět ne kvůli automobilům, ale je to dáno velkou plochou a malou hustotou zalidnění USA jako takových, což s výjimkou pár lokalit center jako Manhattan nevytváří takový tlak na zahušťování výstavby atd.
Netvrdím, že jeho komentáře nestojí za pozornost, ale na druhé straně bych s jejich případným převodem na podmínky ČR byl velice opatrný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 10. 10. 2014 10:15
reakce na Tomas Hruby | 10. 10. 2014 08:41

Suhlasím, že převádět poznatky z cizích zemí je nutné obezřetně. Ale i u nás je ten trend viditelný - velké dopravní stavby, stěhování obyvatel do satelitních měst, budování obchodních center na periferii a postupné vylidňování historického středu města. Ono není nutné historické centrum fyzicky zbourat, stačí když jej místní budou míjet.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Novák | 9. 10. 2014 17:17
reakce na Petr Síla | 9. 10. 2014 14:04

Ta vyhoda spociva v tom, ze nase mesta jsou krapet starsi a museli bychom zbourat historicka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Krejčí | 9. 10. 2014 10:40

1) Učebnicová ukázka toho, jak úředníci vytvoří problém a následně přicházejí s různými odrůdami fašismů, kterými ho chtějí řešit.

2) Města (/středy měst) bez aut jsou schopná fungování jenom v případě, že se tam utrácejí peníze, které se tam nevydělávají - toto může dělat turista, student, úředník a "soukromník" na regulovaném trhu. První dva téměř žádné město neuživí. Druzí dva sice ano, ale feudalismus a cechovní systém jsme opustili před sto lety a nejsou rozhodně považovány za staré dobré pořádky. Vyžeňte auta z centra a objeví se jinde, společně se službami, životem, penězi, lidmi. Úředníci sice denodenně pracují na tom, aby začít poskytovat služby lidem tam kde chtějí a jak chtějí, bylo úkolem pro tým právníků a lobbyistů nadnárodní společnosti, a ne pracovitého všímavého jedince, ale to dřív systém zkolabuje, než se jim to povede.

3) Pokud tisíc lidí chce strom a tisíc lidí chce parkplatz, o co je strom menším "záborem veřejného prostranství" než parkoviště? Půjdete sedět pod strom za 10kč na hodinu? Nebo zaplatíte 5kč za průchod kolem stromu, protože jste tím využili (např. estetickou) hodnotu, kterou strom poskytuje? Asi ne, ale neznamená to, že strom hodnotu nemá. Stejné je to s parkovištěm - jenom proto, že nejsou lidé ochotní zaplatit parkovné, neznamená, že parkoviště pro ně nemá hodnotu. Některá parkoviště a některé stromy jsou tak hodnotné, že jsou lidé ochotní za ně i přímo platit ze svého, a v takovém případě je parkovné/vstupné v pořádku. Heslo kapitalisticky jezdit, socialisticky parkovat platí i na ty (neplacené) stromy ve městech.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Novák | 9. 10. 2014 08:55

http://www.ted.com/talks/jeff_speck_the_walkable_city
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!