Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Přes hranu útesu: Mýty o inovacích

| 21. 4. 2011

Nechápete, proč je tak těžké vymyslet novátorskou věc a ještě ji prodat? Vysvětlí vám to Scott Berkun, který studoval životy vynálezců, pozoroval komunikaci ve firmách a zjistil, že inovacím houby rozumíme. Přestože spousta šarlatánů tvrdí opak.

Přes hranu útesu: Mýty o inovacích

Vrzněte do Googlu sousloví „inovativní řešení“ a zjistíte, že tu je jedno pro inteligentní budovy, další pro inteligentní svět – a nechybí ani to pro křečové žíly. „Inovace“ je zkrátka největší dávačka mezi buzzwordy – přijdete něco do svého produktu nebo za jeho název připište „2.0“ a můžete si chystat kravatu či halenku pro předávání některé z cen.

Zároveň jsou inovace obestřeny mnoha paradoxy. Všichni o nich mluví, málokomu se ale podaří nějakou uskutečnit. Všichni by je chtěli, každý se jim však tu či onde brání. A když už něco zinovujete, často pak, seč můžete, blokujete další inovace, které hrozí vyšťoucháním té vaší z výsluní.

Scott Berkun k tomu ve skvělé knize The Myths of Innovation dává korunu: „Je překvapivé, jak málo vynálezců skvělých věcí studovalo inovaci či kreativní myšlení. Od Gogha k Edisonovi, Stevu Jobsovi a Davu Eggersovi, skoro nikdo nevystudoval obor, kterému se věnovali. Nečetli knihy o inovaci a nechodili na inovační školení.“ A přece, Mýty inovace jsou po nějaké době čtení, které prostě musím bez výhrad doporučit.

Nikdo na váš skvělý nápad nečeká. Všichni se ho bojí

Berkun není tak pošetilý, aby s vážným ksichtem vysvětloval, co to teda ta inovace, soudruzi, je. Naopak. Většina knihy si utahuje z mýtů, kterými jsou inovace obestřeny. Třebas:

  • Mýtus Zjevení. Školy i média milují zjednodušení, takže se nedivte, že podle nich „Newton objevil gravitaci, když mu spadlo jablko na hlavu“. O principech gravitace věděli už Egypťané, Newton je „jenom“ do té doby nejpřesněji popsal řečí matematiky. Dřel na tom mimochodem dvacet let. Prej jabko!
  • Mýtus receptu na inovaci. To si takhle uvaříte kafe, zapálíte cigárko a dumáte... Ale kdeže. Recept není, snad jen pár pravidel, které vás aspoň mohou (ale nemusí) navést správným směrem. Za zmínku stojí dvě: „Odměňujte zajímavé omyly“ – k hledání inovací nutně patří kroky vedle, a bylo by tedy nesmyslné je trestat. A pak ještě: rvěte se fest, ale dávejte si pauzy. „Inovaci pohání kombinace zápalu a ochoty přehodnocovat stanoviska. Tím se minimalizuje riziko, že se ztratíte ve slepé uličce, a maximalizuje šance, že najdete správné cesty.
  • Mýtus, že lidé milují nové nápady. Kdepak: bojí se jich. Každý zlepšovák by tedy měl mít pět rysů. Čím větší výhody má oproti „starým řešením“, tím lépe. Čím kompatibilnější s nimi je, čím méně učení či změn v myšlení vyžaduje, čím snadnější je vyzkoušet jej a čím viditelnější budou pozitiva, která svým „adoptérům“ přináší, tím také lépe.
  • Mýtus osamělého geniálního vynálezce. Kde by byl Edison bez sklářů, schopných vyrobit baňku pro žárovku? Bez svých kolegů? Bez lidí, kteří s podobnými, méně úspěšnými nápady přišli dříve? Neznamená to ale, že by vynálezci samotní byli jen pasivními panďuláky v soukolí vědy: „Kdybychom nahradili Michelangela Britney Spearsovou nebo Edisona mým psem Maxem – a všechny ostatní okolnosti by zůstaly tak jak byly – nevzešly by z toho žádné geniální objevy (ačkoliv je Max docela chytrý).
  • Mýtus, že je těžké najít dobré nápady. Existuje na to trik, kterým se pochlubil Linus Pauling, dvojnásobný laureát Nobelovky: „Nejlepší způsob, jak přijít s dobrým nápadem, je zkrátka přicházet se spoustou nápadů.“ Jen ho v té kupce poznat.
  • Mýtus, že toho váš šéf ví o inovacích víc než vy sami. V téhle iluzi myslím žijí jen samotní šéfové, a to zdaleka ne všichni – pročež ji přeskočme.
  • Mýtus, že nejlepší myšlenky vítězí. Kdepak – skvělé nápady narážejí na předsudky, tradice, politiku a samozřejmě na prachobyčejnou smůlu. Spousta inovátorů si taky neuvědomuje banální skutečnost – že většina lidí dá přednost tomu, co jim přinese krátkodobý osobní prospěch, před věcmi, které jsou dlouhodobě pozitivní pro ostatní lidi. (Jak by to bylo hezké, kdyby mi teď pod okny místo škodovek drandila elektrokola.)
  • Mýtus, že novinky jsou vždy pozitivní. „Všechny inovace mají pozitivní i negativní dopady – bez ohledu na to, co zamýšlel jejich tvůrce.“ Lidé v drážďanských krytech se mohli rozveselit například skutečností, že bratři Wrightové považovali letadlo za stroj, který zabrání válkám. Cokoliv vymyslíte a uvedete na trh – „dáte lidem“ – zasáhne do nesmírně komplexních sociálních a ekologických systémů. Až jsem při čtení dostal strach zabít první jarní mouchu, protože to přece nějakým způsobem ovlivní chod dějin...

Zapomeňte na inovaci

Tolik bludy – co ale tedy dělat, když chcete něco vymyslet a pak to prodat? Berkun má překvapivě jednoduchou radu: „Zapomeňte na inovaci. Prostě to, co děláte, zkuste dělat dobře.

Nad The Myths of Innovation si uvědomíte, jak zkresleně a naivně chápeme technický a ekonomický pokrok – a proč mají lidé strach z novinek vštípený hluboko do svých genů. „Spočívá v tom evoluční výhoda. Každý váš potenciální předek, který by měl nutkání skočit z prvního objeveného útesu nebo sníst kdejaké podivně vypadající bobule, by brzo zahynul.

Souvislosti vysvětluje kniha výborně. Nečekejte ale, že za vás vymyslí létající kolo, nevyčerpatelný zdroj energie nebo prostě jen proslulou „lepší pastičku na myši“. Vždyť to ani neslibuje. To musíte nejdřív zavřít tenhle článek a všechno ostatní, kde hledáte „inspiraci“. Nadechnout se. A vyšlápnout přes hranu útesu.


Scott Berkun: The Myths of Innovation. Vydalo nakladatelství O‘Reilly Media v roce 2007. 192 stran, 10,70 dolaru.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!