Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

„Nemůžu skončit.“ Ayrton Senna byl mučedníkem kreativních povolání

V dobře zfilmovaném příběhu trojnásobného mistra světa F1 se pozná každý, kdo kdy válčil s klienty, s byrokraty, s technikou nebo se svými vlastními limity. Navíc tam krásně řvou motory.

Ovládnout svoje řemeslo tak dokonale jako nikdo jiný před vámi ani po vás. Vydělávat miliony dolarů tím, co vás baví. Získat lásku žen z celého světa, vlastnit rychlá auta a motorové čluny. Vejít do dějin jako filantrop, hrdina chudého národa a playboy. Na vrcholu sil zemřít nejnáhleji, jak to jde – nestačit se při tom ani leknout. Svou smrtí navíc zabránit smrti dalších lidí...

Původně tříhodinový dokument Senna, sestříhaný z tisíců hodin archivních záběrů, právě přichází do české distribuce na DVD a Blu-ray discích v kratší, stošestiminutové stopáži. Vypráví archetypální příběh chlapa, který se nenechá zlomit okolnostmi a jde za úspěchem. Ayrton Senna, trojnásobný mistr světa Formule 1, tak dostal monumentální audiovizuální pomník. My ostatní film, který balancuje na hraně autentické výpovědi a kýče. Takový, o jakých se říká, že jsou „k zamyšlení“.

„Já nemohu skončit.“ Příběh černý jako krtci

Film bude díky mezilidským sporům a hypnotizujícím archivním záběrům, dlouhým jako kdyby to stříhal Andrej Tarkovskij, bavit i nefandy motoristického sportu. Těm nicméně musíme osvětlit hlavní body největšího mýtu moderních dějin závodění:

1984: Mladý Brazilec Ayrton Senna vstupuje do šampionátu F1, tedy té nejprestižnější disciplíny ze všech, s podřadným vozem Toleman. V deštivém monackém závodě s ním předvádí kouzla, ze 13. pozice předjíždí jednoho pana Jezdce za druhým, a teprve až když dýchá na záda vedoucímu Alainu Prostovi, jury předčasně zastavuje závod pro špatné podmínky na dráze. Prost je Francouz. V čele jury sedí... Francouz. Začíná velký dějový oblouk: „politikaření“.

1985: První vítězství, v portugalském Estorilu. Opět v dešti, opět o několik tříd rychlejší než zbytek pole.

1989: V přímém souboji o mistrovský titul se Senna pokouší předjet Prosta, Prost mu nenechává místo, oba vozy se střetávají. Senna se vrací únikovou cestou na trať, předvádí úžasnou stíhací jízdu, vítězí. A pak mu jury sebere vítězství, protože zvolil bezpečný návrat únikovou asfaltkou místo toho, aby se v souladu s pravidly vrátil na trať riskantně protisměrem. K tomu 100 000 dolarů pokuty a půlroční distanc. Šance na titul se rozplynula. Předsedou jury je... no ano, zase Francouz.

Září 1990: Martin Donnelly se zmrzačí při kvalifikaci na Velkou cenu Španělska. Senna přemýšlí co dál. Sedá do auta, vyhrává kvalifikaci. Nejkýčovitější místo filmu.

Říjen 1990: Prost a Senna zase bojují o titul. Senna vyhrává kvalifikaci posledního závodu, na trati ale od jury (jo, pořád tam straší ten samý Frantík) dostává nevýhodnější startovní pozici. Řešení? Hned v první zatáčce sestřelí Prosta a stává se mistrem světa. „Je to příjemný pocit,“ kdybyste nevěděli.

1991: První vítězství v domácí velké ceně, s rozbitým vozem. Vyčerpaného Sennu po projetí cílem vytahují z auta. Nejdojemnější místo filmu. Na konci sezony získává Brazilec třetí a poslední mistrovský titul.

30. duben 1994: Roland Ratzenberger říká v boxech před kvalifikací na Velkou cenu San Marina svému mechanikovi: „Co s tím autem dělám?“ Mechanik odpovídá: „Trochu s ním lítáš.“ Surový střih do dalšího archivního záběru: Ratzenberger vyjíždí z dráhy a láme si vaz. První úmrtí v F1 po osmi letech. Senna je otřesený, vrchní lékař šampionátu ho konejší: „Ayrtone, jsi trojnásobný šampion. Máš rád rybaření, tak proč neskončíš, já skončím a půjdeme rybařit. “ Senna odpovídá: „Side, já nemohu skončit.“

Den poté: Senna vede závod. V šestém kole najíždí plnou rychlosti do táhlé zatáčky Tamburello, když v tom vůz, na který si od začátku sezony stěžuje, postihuje doteď nevysvětlitelná závada. Senna letí z dráhy rovně do betonové zdi. Střepina z přední části vozu mu proletí helmou do čelního laloku a příběh končí. „Ayrtonovi došlo štěstí. Neměl v těle zlomenou kost. Neměl žádné pohmožděniny. Kdyby ten díl šel o šest palců výš nebo níž, odešel by zpět do paddocku.“

Poté – což už dokument zachycuje jen okrajově: Formule 1 zažívá ještě několik děsivých nehod. Mika Häkkinen v Austrálii 1995, Robert Kubica v Kanadě 2007, Felipe Massa v Maďarsku 2009: všichni přežívají díky změnám pravidel, ke kterým vedla Ratzenbergerova a Sennova smrt.

Rapsodie o kreativních profesích

Na konci jsem si vzpomněl na film Vinnetou: poslední výstřel. Doktor tam hlesne: „Nemohu kulku vyjmout. Je příliš blízko srdce.“ Ale Vinnetou umírá zvesela, když se dozví, že jsou Apačové v bezpečí: „Tak. Vinnetou svůj úkol splnil.“ Ta paralela mezi oběma příběhy je ale hlubší.

S Vinnetouem se můžete rychle identifikovat, když jste malí kluci. Plácek za panelákem jsou nekonečné savany, hajzlíci z druhé základky desperáti anebo proradní Čikarijové, vaši kamarádi pokrevní bratři – znáte to sami.

Taky dokument Senna funguje jako kuřecí polívka pro duši, a to hlavně v případě, že si vyděláváte ve tvůrčích povoláních.

Ayrton nenáviděl „politikaření“, tedy hlavně Prosta a jeho kamaráda z jury. Na začátku i konci filmu se vyznává z lásky k motokárám: „Bylo to čisté závodění.“ Pokud vás z jedné strany deptají klienti (zde doporučuji web Český klient a originál Clients from hell) a z druhé finanční úřad, víte, o čem mluví. Dál sníte o čisté typografii, čistém webdesignu, čistém psaní, čistém focení.

Nedokázal zpomalit. „Ayrton byl o mnoho sekund ve vedení. Měl závod plně ve svých rukou. Zbývalo jen pár kol do konce. A on dostal běžnou zprávu: Máš obrovský náskok, zpomal.“ Střih: Senna leze z auta rozmáčknutého o svodidla. Před časem jsem pochopil, že si s jednou reklamkou nebudu rozumět, když jsem se dozvěděl: „Jde o to mít dobrý ty první texty. Pak to klient odsouhlasí a můžeme to tam rvát hlava nehlava.“ Ayrtone, jak bys mi rozuměl!

Extáze z tvorby. Senna s volantem v ruce prožíval to, co já s klávesnicí pod prsty, co jiný s tabletem, majzlíkem, štětcem, kovářským kladivem: „Ten den jsem si najednou uvědomil, že už nejezdím při vědomí. Pro mě to byla jiná dimenze. Okruh byl pro mě jen tunel, kterým jsem projížděl. A já si uvědomil, že jsem se dostal za hranici svého vědomí.“ Tedy hurá! Všichni jsme tak trochu mistři světa...

Není nebožtík jako nebožtík

Tenhle článek jsem napsal bleskurychle jako Senna, div že mě v klubu Alterna nezvedají ze židle v křečích. Ale protože k povolání novináře patří i společenská kritičnost, neodpustím si rýpnutí: Film i řada recenzí opakuje, že Senna byl poslední obětí F1. To není pravda! V letech 2000 a 2001 zemřeli dva traťoví komisaři, které po banálních nehodách zasáhly trosky vozů. Způsob, jakým média přikládají větší význam smrti závodníků než brigádníků, kteří si po víkendech za mantinely přilepšují k platu, by si zasloužil vlastní dokument. Natočit by ho mohl třeba Michael Moore spolu se Slavojem Žižkem. (Zároveň by se mohli cynicky pošťárat v tom, proč lidé umírají kvůli tomu, aby byla reklama na cigarety Marlboro v cíli dřív než reklama na fotoaparáty Canon, ale tyhle úvahy se jako fanda zdráhám vést.)

Sennu si někde kupte, na DVD nestojí ani dvě stovky. A pak si zkuste 28. srpna v televizi pustit Velkou cenu Belgie. Jezdí se tam zajímavé závody. Často při nich prší.


Senna (Velká Británie, 2010). Režie: Asif Kapadia, scenář: Manish Pandey. (Recenze vychází z nezkrácené verze.)

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK