Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

„Napravo? Nalevo? Dopředu!“: Tomio „Kapitán Samozřejmý“ Okamura píše o umění vládnout

| 25. 8. 2011

Diskriminace menšin i většin, státní dluhy, energetika, volební systém, léčba deviantů. Tyhle problémy dlouho neměly jednoduchá řešení. Pak přišel Tomio Okamura.

„Napravo? Nalevo? Dopředu!“: Tomio „Kapitán Samozřejmý“ Okamura píše o umění vládnout

Dopředu naplánovaný článek o dvou knihách Tomia Okamury na mě vybafl z kalendáře chvíli poté, co česko-japonský podnikatel, investor a úspěšný dobyvatel prostoru v novinách a televizi dostal K. O. od Filipa Rožánka. „Definitivně jsem se stal mluvící hlavou, která je kdykoliv k dispozici na telefonu,“ vkládá mu Filip do úst ve filipice Moudra s příchutí suši a uzavírá tak karikaturu člověka, který se dokonale zorientoval ve světě médií a umí toho využít. Byť za to někdy platí vlastní důstojností.

Proč ale Okamura vlastně tolik vyhledává pozornost kamer? A spojuje jeho divoké názory na cokoliv nějaká jednotící linka? Odpověď najdeme ve dvou knihách, které vyšly v posledních měsících.

Chceš porazit byrokracii? Musíš mít fanoušky

Stodesetistránkový životopis Tomio Okamura: Český sen, podepsaný Jaroslavem Novákem Večerníčkem, se vyplatí číst kvůli jediné části zápletky. Od roku 2002 se ministr pro místní rozvoj Pavel Němec pokoušel o prosazení přísné regulace průvodcovských služeb. Japonské turisty by tak po Praze nemohl provádět Prahy znalý Japonec, ale leda Čech, a ještě za několik desítek tisíc vyškolený a orazítkovaný úřady. Aby v tom nebyl nepořádek.

Změna nahrávala několika málo pražským společnostem – a samozřejmě institucím, které měly prodávat glejty. Vadila naopak všem ostatním, počítaje v to vedení měst, jako je Kutná Hora, kterými by nakonec neměl kdo provádět Japonce či Korejce, a konče Okamurovou agenturou Miki, která sem vozila turisty z Asie, odmítající domorodé průvodce.

Novelu tlačila hlavně papírově liberální Unie svobody a ODS. Nakonec ji v roce 2005 rozpáral s komentářem „ta pravidla jsou blbost, průvodci by měli být volnou živností“ známý zastánce volného trhu... Jiří Paroubek.

Právě boj proti zvůli poslanců vedl k tomu, že si Okamura prostřednictvím novináře J. N. Večerníčka začal pěstovat pí-ár. Oblíbený obličej se totiž může aspoň přes média bránit snáz než neznámý Poloasiec – a skrze tuhle motivaci lze tolik vysmívané všudybylství pochopit.

Kapitán Samozřejmý se hlásí do služby

Dík lobbistické lince to mohl být životopis-thriller, to se ale nenaplňuje ani z půlky – přestože se Okamura zpovídá z toho, jak se ho konkurenti snažili vydírat anonymními telefonáty. Znepokojující výpověď o fungování státu ředí recepty na oblíbená jídla, dobré obchody (včetně těch vlastních!), vzpomínky na dětství mezi Českem a Japonskem a nadužívané slovo „hendikep“.umění vládnout

Už na začátku knihy jsem si navíc vzpomněl na postavičku Kapitána Samozřejmého. Bylo to u boxu začínajícího takto: „Komunistický režim je označení pro období, po které v Československu vládla KSČ. Komunisté se dostali k moci během únorového puče 1948 a jejich vládu končila tzv. sametová revoluce v listopadu 1989.“ Jak blbý by musel čtenář být, aby tohle potřeboval vysvětlit?

Pro neznalé internetových „memů“: Cpt. Obvious vyskakuje v různých inkarnacích všude možně a říká směšně samozřejmé věci. Na kelímku s kávou varuje před horkým nápojem, v televizi mudruje, že budoucnost přijde brzy nebo že jdeme od zápasu k zápasu, míč je kulatý, začíná se od nuly a hra trvá 90 minut. Dospělí lidé mu za to dle jakési tradice mají poděkovat „Thank you Captain Obvious!“ a ostří puberťáci mají dovoleno ironicky přehrávat: „No shit!“

Umění tlachat

Noty pro sólový koncert Kapitána Samozřejmého najdete v knize druhé, tentokrát již psané Okamurou samotným. Výbor komentářů a článků z blogu vyšel letos pod názvem Umění vládnout a paradoxně zjistíte, že to není žádné umění. Stačí poslouchat selský rozum, být hrdým Čechem a nehrbit se před Unií, poctivě pracovat, „propagovat rodinu“ a to by bylo, aby nebylo.

Jak to může dopadnout, když se úspěšný obchodník pustí do filozofie a „státovědy“, to nechť ilustrují tři ukázky. Ano, vytrhnuté z kontextu, ovšem nijak nepřipravené o pointu, neb jsou pointyprosté:

  • „Statistiky jsou neúprosné – naprostá většina lidí od Aljašky k Tatrám má inteligenci i schopnosti lehce kolem průměru.“
  • „A propos... Chybí mi tu (v české politice, pozn. M. K.) ženy. Ženy opravdu chybí. Je to dané tím, že ženy svou povahou neusilují o moc.“
  • „Nejen o Vánocích a na Nový rok bychom se měli zamýšlet nad skutečným smyslem života. Máme totiž zřejmě jen jeden, jak to vnímají minimálně ateisté a křesťané. A žádný z jeho okamžiků se nikdy nezopakuje.“

Thank you, Captain Obvious!

Vysypte obsah sáčku do hrnku, zalejte 2 dcl horké vody a máte lepší svět

Občas umí Okamura i překvapit odvážnou, dokonce konkrétní větou. Nad tvrzeními jako „Vězni v uranových dolech komunistických koncentráků měli kratší pracovní dobu a více peněz, bezpečí a jídla než horníci Dickensovy Anglie“ by ale měl blikat odkaz, který editoři Wikipedie lakonicky vkládají do bludů: [zdroj?]. Nebo ještě lépe: nad autorem by měl při psaní těchto provokativních, nekorektních názorů stát Josef Mašín s gumovou hadicí.

Okamurův svět je vůbec kouzelně jednoduchý. Nové, lepší uspořádání bude přísnou rukou trestat zločinné chování (dokonce preventivně hlídat rozené sexuální devianty), laskavou rukou odměňovat slušné, pracovité a „poctivé“ lidi. Přerozdělování tu zůstane, bude ovšem efektivnější a nezneužívané parazity. Stát bude „propagovat rodinu“, upřednostňovat obnovitelné zdroje energie před atomovou, ctít zároveň systém politických stran a zároveň občanskou společnost.

Dojdeme k tomu: snadno, až samozřejmě snadno. Stačí nebýt zbaběle korektní, odvážně ukazovat, kde nás bota tlačí (v jedné ubírají místo korupčníci, v druhé „nepřizpůsobiví“), starat se o věci veřejné a nakonec vyhnat z politiky současné zloděje a nahradit je lidmi, kteří „sází na poctivost“. V neposlední řadě na sobě každý musí tvrdě dřít.

No shit!

Finmag varuje: Umění vládnout jednou z nejméně výhodných investic do knih, jakou můžete udělat. Není to kvůli ceně 2,20 korun za černobílou stránku potištěnou velkými písmeny – ale proto, že je to snůška líbivých banalit.


Jaroslav Novák Večerníček: Tomio Okamura: Český sen. Vydalo nakladatelství Fragment v roce 2010, 112 stran (plus 16 stran barevné portréty), 249 Kč.

Tomio Okamura: Umění vládnout. Vydalo nakladatelství Fragment v roce 2011, 112 stran, 249 Kč.

Foto: Sára Saudková pro Tomia Okamuru

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 26. 8. 2011 11:33

Karel Čapek napsal něco ve smyslu: Kritik je člověk, který nám říká, jak on by to udělal...... kdyby to uměl.
Záporná kritika některých recenzentů je pro mne doporučením, proto jsou i takové kritiky pro mne užitečné.

-1
+
-

Další příspěvky v diskuzi (14 komentářů)

hlidaci pes | 28. 5. 2015 13:15

Recenze kašpárka: Autor je velice vyhraneny jedinec, ktery dokaze kazdy i ten rozumny pocin, neshodujici se s tim jeho nazorem, nafouknout a posmesne shodit ze stolu. Velice sam rad ignoruje fakta, ale kdyz se mu to hodi takje rad vytahuje a obcas prihodi i nejake podle nej vtipne prirovnani cimz svuj postoj dokaze :-) pokud nejste kašpárek najdete si radsi lepsiho recenzenta. .. Jo a velice rad reaguje na jakoukoli kritiku na jeho osobu, coz napovida o jeho slabem sebevedomi. Preji krasny den.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 28. 5. 2015 13:56
reakce na hlidaci pes | 28. 5. 2015 13:15

Děkujeme, ale o recenzenta recenzentů, který se neumí ani podepsat, moc nestojíme. Aspoň nám to tu prosím netapetujte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

hlidaci pes | 28. 5. 2015 13:13

Recenze kašpárka: Autor je velice vyhraneny jedinec, ktery dokaze kazdy i ten rozumny pocin, neshodujici se s tim jeho nazorem, nafouknout a posmesne shodit ze stolu. Velice sam rad ignoruje fakta, ale kdyz se mu to hodi takje rad vytahuje a obcas prihodi i nejake podle nej vtipne prirovnani cimz svuj postoj dokaze :-) pokud nejste kašpárek najdete si radsi lepsiho recenzenta. .. Jo a velice rad reaguje na jakoukoli kritiku na jeho osobu, coz napovida o jeho slabem sebevedomi - Freude, Freude vzycky na tebe dojde .) Preji krasny den.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Mazánek | 26. 8. 2011 10:48

Jaké máte asi sebevědomí, hodnoty a životní vize, když kritizujete někoho, o kom sám říkáte, že je nepřínosný?

Prezentace dosavadních výsledků Tomio Okamury mi tohoto člověka řadí mezi schopné a úspěšné (osobně ho neznám). Názory Tomio Okamury mi přijdou nesobecké a některé pohledy pro mě nové. Proto ho někdy čtu.

A když už se oháníte tou "Wiki", tak proč nedáte odkaz na blog Tomio Okamury - http://okamura.blog.idnes.cz/ , kde si může udělat názor i ten, kdo od něj zatím nic nečetl?

To co dělá Tomio Okamura mi přijde hodnotnější, než napsání článku o Tomio Okamurovi, zejména tohoto "duchem malého článku" s obsahem "Tomio Okamura říká samozřejmosti".
{ br}Jeslušnost neurážet v komentářích - o článcích by to podle mě mělo platit přinejmenším stejně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Kasparek | 26. 8. 2011 12:15
reakce na Jan Mazánek | 26. 8. 2011 10:48

My si ale velmi nerozumíme - netvrdím, že je Tomio Okamura nepřínosný, naopak, ten chlapík dělá užitečnou práci a skrz svoje podnikání a investování určitě pomáhá i k tomu, aby se v Česku žilo líp.

Nekritizuju samotného pana Okamuru, ale jeho dvě knihy, které jsou užvatlané, hloupé, přehnaně drahé. Rozlišujme to, prosím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 26. 8. 2011 11:33
reakce na Jan Mazánek | 26. 8. 2011 10:48

Karel Čapek napsal něco ve smyslu: Kritik je člověk, který nám říká, jak on by to udělal...... kdyby to uměl.
Záporná kritika některých recenzentů je pro mne doporučením, proto jsou i takové kritiky pro mne užitečné.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Kasparek | 26. 8. 2011 12:19
reakce na František Pašingr | 26. 8. 2011 11:33

A ta - údajná - Čapkova poznámka teď patří na mě, nebo Tomia Okamuru? :)

Ne že bych souhlasil s troškovsko-vieweghovským postojem "kritizovat film může jen ten, kdo sám něco natočil atd", ale napsal jsem, redigoval jsem a přeložil jsem toho za posledních deset let myslím dost na to, abych poznal knihu, kterou bych se styděl předložit čtenářům.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 26. 8. 2011 15:27
reakce na Michal Kasparek | 26. 8. 2011 12:19

Ve vaší krtice mne zaujala věta:
"Jak to může dopadnout, když se úspěšný obchodník pustí do filozofie a „státovědy“,..."
Vzpomněljsem si na Bastiata a zařadil Okamurovu knihu do seznamu knih, které si někdy přečtu. Považuji tedy Vaši kritiku za užitečnou. Od Okamury neočekávám vytříbený spisovatelský styl, ale takovéto knihy nečtu pro ukrácení dlouhé chvíle na pláži.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Haufer | 25. 8. 2011 17:18

Michal, trochu off topic namet na recenzi z ceskych luhu a haju.
David Gruber - Zlata kniha komunikace. Zajimal by me Vas nazor.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Kasparek | 26. 8. 2011 12:16
reakce na Michal Haufer | 25. 8. 2011 17:18

David Gruber je jeden z mých čtenářských restů. Dík za připomenutí!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Platil | 25. 8. 2011 14:44

Myslím si, že najít fungující řešení je těžké a pohled zvenku je přínosný. Na druhou stranu recenze mě dostatečně varuje před čtením této knihy. Což ovšem neznamená, že si ji nepůjčím v knihovně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Otakar Hokynář | 25. 8. 2011 09:04

Mimochodem, z kontextu vytržené výrokypůsobí banálně. Divili byste se, kolik sqělých odborníků s akademickými tituly úplně všude a slušnou dávkou moci i výkonného terénního plebsu často nezná úplné samozřejmosti. Sám občas kroutím hlavou... Schválně, zkuste se zeptat 10 lidí na odlišnosti IQ.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Klára Samková | 25. 8. 2011 06:31

Fascinujeme mne, s jakou samozřejmostí pan Okamura nalézá jednoduchá řešení na složité problémy. Jeho postoj (který bohužel nefunguje) je však sám o sobě relativně snadno vysvětlitelný z psychoanalytického hlediska. Pan Okamura měl mimořádně těžké dětství a jeho maminka mu z mnoha důvodů nebyla životní oporou (viz jeho 13. komnata). Takže - Freude Freude, Freude, vždycky na tě dojde... nyní se pan Okamura dostal do toho stádia osobního růstu, kdy je fascinován sám sebou a tím, že na rozdíl od dob minulých, kdy mu ani vlastní matka nebyla schopna či ochotna naslouchat, mu naslouchá "celý svět". A pokud mu náhodou nenaslouchá, může si pan Okamura to naslouchání koupit - alespoň dle svého názoru. Momentálně se pan Okamura nalézá na rozcestí: buď mu tato fascinace sebou samým a svým vlastním JÁ zůstane, a potom zakrní na úroveň Bátory (mnou přezdívaného Bathory) nebo do sebe začne soukat vědomosti - nikoliv nutně prostřednictvím ofiko školského systému, ale i ten může velmi pomoci - zejména filosofického charakteru a za pár let bude platit za to, aby tyhle knížky mohl vykoupit od všech, kdo si je koupili a stáhnout je z prodeje. Přeji mu k tomu druhému směru vývoje, který je velmi bolestný, bere čas i energii a hlavně se strašně blbě mediálně prodává, hodně sil. Klára Samková
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 25. 8. 2011 08:54
reakce na Klára Samková | 25. 8. 2011 06:31

já bych pana Okamuru nezatracoval. Už jsem si párkrát všiml, že dokáže- navzdory mainstreamovým médiím- vyhmátnout jádro problému. A to i v oblasti, kde jsem vysloveně na domácí půdě. To ještě neznamená, že taky dokáže najít fungující řešení.Nicméně, správné pochopení podstaty věci je dobrý základ, na kterém se dá budovat. Taky držím palce, aby našel sílu jít trnitou cestou vědomostí a poznání. Soudím, že na to má.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!