Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Velká daňová sleva

| 6. 12. 2016 | Vstoupit do diskuze

Strana svobodných občanů představila minulý týden svůj předvolební trhák. Tisícovka navíc pro každého, kdo pracuje. Na Finmagu ho představuje předseda Svobodných Petr Mach.

Velká daňová sleva

Veřejné debatě o daních dnes dominuje EET, případně se mluví o drobných úpravách, jako je paušální daň pro živnostníky s minimálními tržbami. Debatuje se tedy o technologii výběru, a ne o podstatě – nedebatuje se o celkové velikosti daňového zatížení a o konstrukci našeho daňového systému. Přitom náš daňový systém potřebuje podstatné zjednodušení a snížení daňového břemene. V tomto článku představím koncept Velké daňové slevy, který tímto nabízím k veřejné diskuzi. Chci hledat na politické scéně shodu na tom, že potřebujeme daně tímto způsobem zjednodušit a snížit.

Velká daňová sleva neboli tisícovka měsíčně navíc pro každého, kdo pracuje, je celkem jednoduchý plán, který bez nutnosti velkých zásahů do zákonů sníží daně plošně všem, tedy ne jen vybraným skupinám, a který efektním způsobem zjednodušuje placení a výběr daní.

Clona: Pro EET nevidíme daňový prales

V celé debatě o elektronické evidenci tržeb se úplně zapomnělo na to, že máme zdanění práce, které patří mezi nejvyšší na světě. Ze studie Paying Taxes, kterou připravuje Světová banka a společnost PWC, plyne, že ve složitosti daňového zatížení jsme mezi dvaatřiceti zeměmi Evropské unie a Evropského sdružení volného obchodu na nelichotivém 26. místě, když na splnění daňových povinností musí každá firma v průměru vynaložit každý rok 234 hodin práce.

Naše daňová správa je přebujelá. Na výběr daní vydržujeme souběžně několik státních aparátů. Celní správa, která vybírá DPH a spotřební daně, stojí daňové poplatníky pět miliard korun ročně. Daňová správa, která vybírá daně z příjmu, stojí jedenáct miliard korun. Správa sociálního zabezpečení, která spravuje sociální odvody, má provozní náklady pět miliard korun. Přitom činnosti těchto státních orgánů se často překrývají a po daňových poplatnících mnohdy chtějí to samé.

Vysoké a složité daně jsou přitom vždy na úkor zdravého hospodářského růstu a životní úrovně lidí. Pokud náš stát vybírá od lidí vysoké daně na všemožné dotace pro vybrané firmy a přebujelý byrokratický aparát, dusí tím všechny, kteří poctivě pracují, a mrhá penězi, které lidé pracně vydělávají.

V minulosti všechny vlády daně jen zvyšovaly a zesložiťovaly, a pokud se někdy nějaké daně snižovaly, tak vždy jen úzkým vybraným skupinám. Pojďme konečně opačnou cestou – daně zjednodušit a snížit, a to ve prospěch všech.

Velká daňová sleva

Plán, který předkládám, je vlastně strašně jednoduchý. Přímé zdanění, které je obrovské, snížíme každému o tisícovku měsíčně. Daně a odvody snížíme o tisícovku každému, kdo pracuje, ať je to zaměstnanec nebo živnostník.

Jednoduchý příklad: Kdo má dnes hrubou mzdu 20 tisíc, odvádí na dani z příjmu a odvodech z hrubé mzdy 4150 korun a má tedy čistou mzdu 15 850 korun. S „velkou slevou“ by odváděl jen 3150 korun, o tisícovku méně, a zbylo by mu čistého 16 850 korun, o tisícovku víc. Pro každou úroveň mzdy nebo zisku živnostníka by to vycházelo stejně – o tisícovku větší čistý příjem (každý si to může spočítat pro svou mzdu na webové kalkulačce).

Zároveň se sloučí daň z příjmu a pojistné na sociální zabezpečení do jediného kombinovaného odvodu. Je vlastně hrozně nesmyslné, že naše příjmy a osobní údaje zapisujeme každý rok do několika podobných formulářů, odevzdáváme na různé státní úřady a platby odvádíme státu na různé účty.

Spojení sociálního pojištění a daně z příjmu je vlastně velmi jednoduché, protože obě platby se vypočítávají ze stejného základu – ze mzdy, respektive ze zisku živnostníka.

V případě zaměstnanců činí dnes daň z příjmu 15 procent z takzvaní superhrubé mzdy, která je o 34 procent vyšší než hrubá mzda, daň je tedy vlastně 20,1 procenta hrubé mzdy. Sociální pojištění zaměstnance je 6,5 procenta hrubé mzdy. Stačí tedy mít kombinovanou sazbu 26,6 % hrubé mzdy a stát by vybral to samé za daň z příjmu i sociální pojištění dohromady.

Podobně můžeme kombinovaný odvod vypočíst pro osoby samostatně výdělečně činné. Sociální pojištění činí dnes v případě živnostníků 29,2 procenta poloviny zisku, tedy 14,6 procenta zisku. Daň z příjmu činí 15 procent zisku. Kombinovaný odvod na sociální pojištění a daň z příjmu by tedy byl 29,6 procenta zisku.

Aby měl každý pracující měsíčně v kapse o tisícovku navíc, stačí na kombinovaný odvod uplatnit slevu na dani, která bude o tisícovku vyšší než dnes. Sleva na dani na poplatníka je dnes 2070 Kč měsíčně. Stačí ji zvýšit na 3070 Kč a všichni budou na daních a odvodech ze mzdy a ze zisku platit o tisícovku méně. Poplatníci budou mít menší trápení s daňovým přiznáním, stát bude moci propustit polovinu armády výběrčích daní. A hlavně lidem zbude víc peněz. Tisícovka měsíčně vlastně znamená 24 tisíc korun ročně k dobru pro každou rodinu, kde dva lidi pracují.

Na papíře i do čtečky

Kde ušetřit

Tisícovka měsíčně navíc by se týkala asi 4,5 milionu zaměstnanců a živnostníků. Stát by tak dostával od lidí ročně o 54 miliard korun méně, to je asi o 1,1 procenta hrubého domácího produktu.

Samotné sloučení ušetří státu několik miliard korun na sociálních dávkách, jejichž přiznání (alesamozřejměi potřebaoně usilovat) záleží navýši čistého příjmu. Lidé budou mít více peněz díky tomu, že jim stát nebude brát tolik jako dnes. Mnoho lidí zjistí, že nemusí chodit žádat na úřady o příspěvek na bydlení, dětské přídavky a příspěvky na živobytí a i tak budou mít víc peněz. Nebudou muset poníženě žádat o dávky, budou žít z peněz, které si sami vydělali. Jinými slovy stát přestane nesmyslně lidem z jedné kapsy peníze tahat a do druhé jim je na požádání strkat. Stát ušetří na dávkách automaticky, aniž by musel nutně měnit sociální zákony, a bude stačit i méně úředníků na rozdělování sociálních dávek. Další peníze stát ušetří tím, že přestane dublovat úředníky na správě sociálního zabezpečení a na finančních úřadech.

Máme mnoho státních úřadů, které ve skutečnosti k ničemu nepotřebujeme a které by se mohly zrušit s okamžitou platností. Premiér vyměnil ministra pro lidská práva Dienstbiera. Ale potřebujeme vůbec ministerstvo pro lidská práva? Potřebujeme Radu vlády pro rovnost mužů a žen? Potřebujeme Radu pro udržitelný rozvoj? Každá strana jistě může mít jinou představu o tom, které úřady jsou zbytečné, ale nepochybuji o tom, že jich mnoho zbytečných je.

Stát může získat jednoduše peníze do rozpočtu navíc, aniž zvýší jakoukoliv daň. Když se zruší zákon o povinném přimíchávání drahých bioplaiv do nafty a benzinu, nafta a benzin zlevní, bude u nás tankovat více řidičů a stát vybere více na spotřební dani z paliv.

Můžeme zrušit mnoho dotací, které stát rozděluje vybraným firmám na všemožných dotačních programech. Zrušme ty programy, stejně kazí férovou tržní soutěž. A nechme tyto peníze v kapsách lidí. Někteří politici třeba nebudou chtít omezit všechny dotace firmám. Fajn, pak ať chtějí pro lidi menší slevu, než navrhuje má politická strana - Svobodní. Ale pojďme zahájit debatu o tom, jak naše daně zjednodušit a snížit. Lidé u nás si zaslouží sejmout daňové břímě, které léta snášejí.

Komentáře

Celkem 46 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Krejčí | 6. 12. 2016 14:08

Svobodní už by měli slibovat jen to, co zruší. Zavedené už je úplně všechno.

+21
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 6. 12. 2016 08:56

Strašný amatérismus. Myslí si, že si koupí voliče za tisícovku měsíčně. :-) To toho tedy svobodní moc nevymysleli.

-19
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK