Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Krásný nový svět

| 26. 7. 2016

Žádné mince ani bankovky. Žádná šedá ekonomika. Zamlouvá se vám svět bez hotovosti? Možná do doby, než vám stát začne konfiskovat vklady.

Krásný nový svět

Představte si život bez hotovosti. Všechny platby probíhají kartou nebo bankovním převodem. Nemusíte se starat, jestli máte v peněžence dost bankovek, stačí mít náležitý zůstatek na účtu. A když ne, vyměníte prostě jen debetní kartu za kartu kreditní. Obchodníci si ušetří nákladnou, nebezpečnou, a připusťme, i nehygienickou manipulaci s bankovkami a mincemi. Ministr financí bude mít dost peněz, protože odpadnou daňové úniky. Skončí doby kufříků, igelitek a krabic od vína plných svazků bankovek: Korupčníkům, obchodníkům s drogami a jiným organizovaným zločincům to natolik zkomplikuje život, že radši začnou sekat dobrotu.

Bankovky budeme znát už jen z filmů. Děti se budou divit barbarským zlozvykům staré doby – placení papírovými penězi, kouření, benzinovým automobilům v soukromém vlastnictví a pojídání masa. Nechme ale stranou možné zákazy cigaret, fosilních paliv a masa. Konec hotových peněz je zřejmě aktuálnější. Proč? Výhody bezhotovostních peněz lze totiž veřejnosti snadno prodat. Nevýhody nejsou tak patrné. Přesto jsou podstatné.

Cash je král

Je král mrtev?

Kdo měl pakl bankovek, panoval. Dávno to neplatí, pro prsten za milion si s kufříkem do klenotnictví nenakráčíte – hotově nesmíte platit víc než 270 tisíc, prý kvůli praní špinavých peněz. A tím to nekončí, v některých státech se dnes vážně debatuje o úplném zrušení hotovosti. Bude to pohodlné, bezbakteriální – a totálně pod kontrolou. Co si o tom myslí osobnosti ze světa financí?

Jen papírek

Nejprve ale stručně popišme fungování současného finančního systému. Peníze jsou formálně kryty aktivy centrální banky – ve skutečnosti jsou ale kryty tím, co za ně jde koupit. Tisícikoruna nemá svoji hodnotu kvůli rezervám České národní banky, ale jedině díky tomu, že si za ni můžete pořídit nějaké zboží nebo službu. Zapomeňte i na krytí zlatem – to nefungovalo stoprocentně ani za první republiky.

Moderní peníze, ať už koruny, eura, dolary, libry, nebo švýcarské franky, jsou vesměs peníze virtuální. Hodnotu jim propůjčuje jen všeobecná společenská dohoda, že tuto hodnotu mají. Ať už ve formě mince, papíru, nebo počítačového záznamu, hodnota peněz je stejná.

A přece má bankovka výhodu oproti elektronickým penězům. Máte ji v peněžence a je plně pod vaší kontrolou. Může vás o ni připravit jen kapesní zloděj nebo velký zloděj v podobě státu provádějícího měnovou reformu. K takovému zásadnímu kroku se ale žádný moderní stát neuchýlí. Pokud si dáte pozor, vaše bankovka je v bezpečí. Samozřejmě pouze v relativním bezpečí, neboť je tu riziko inflace.

Strach z inflace

Představuje skutečně inflace riziko hodné pozornosti? Vždyť můžeme neustále číst, že je prakticky nulová (v Česku 0,1 procenta), někde dokonce záporná (na Slovensku -0,9 procenta), a naše peníze tudíž neztrácejí kupní sílu. Proč tedy nemít peníze v hotovosti?

Předplaťte si FINMAG

Článek vyšel v nejnovějším čísle magazínu FINMAG. Zajímavého čtení je v něm ale daleko víc. A tady ho nenajdete! Kromě titulního rozhovoru se Zdeňkem Pohlreichem v něm narazíte třeba na trochu jiný pohled na nadcházející olympijské hry v Riu, pravděpodobně poslední opravdu velké, nebo reportáž o tom, jak se v Česku žije věřícím homosexuálům.

Nechybí ani investiční tipy (tentokrát ve znamení popu a komiksů), byznysplán, články Aleše Michla a Pavla Jégla. A spoustu dalšího. Předplaťte si FINMAG, jinak o tohle všechno přijdete!

Objednávejte za 294 kaček na rok

Z hlediska občana a podnikatele nízká inflace nemusí vadit. Občanův příjem má díky nízké inflaci vyšší kupní sílu. Úspory samozřejmě také. Podnikatel by možná uvítal trochu inflace, aby rozpustila část hodnoty jeho úvěru, ale ani on si nakonec nemůže stěžovat. Za prvé, díky nízké inflaci si může půjčit levněji než kdykoli dříve. Za druhé, nerostou mu náklady — někdy naopak klesají. Z podobných důvodů nízká inflace nemusí vadit ani státu, protože i úroky ze státního dluhu jsou levnější. V historickém srovnání rekordně levné. Některé státní dluhopisy nesou dokonce záporný úrok – investoři platí Německu nebo Švýcarsku, ale i Česku, že těmto státům smějí vůbec půjčit peníze!

Záporné výnosy dluhopisů stojí za hlubší zmínku. Jak je možné, že nějaký investor je tak zpozdilý a investuje do cenných papírů, které nesou jistotu ztráty? Jak je možné, že se najdou hlupáci, kteří takové dluhopisy vůbec koupí? Státní dluhopisy kupují vesměs portfolio manažeři bank, pojišťoven, penzijních fondů a podobných institucí. Jsou snad intelektuálně nedostateční? Ale ne. Každý správce peněz ví, že investuje peníze svých klientů špatně. Jenže nemá jinou možnost. Musí. Proč? Banky, pojišťovny a penzijní fondy jsou přece soukromé společnosti a jako takové smějí provádět vlastní rozhodnutí. Máme přece kapitalismus. Nebo ne?

Iluze kapitalismu

Smiřte se s tím, že kapitalismus na finančních trzích nemáme. Už dávno před krizí roku 2008 bylo podnikání na finančních trzích sešněrováno regulacemi do takové míry, že se nedalo mluvit o svobodném trhu. Pouze v pohádkách levicových politických aktivistů se vyskytoval zlý drak jménem „neregulovaný finanční trh“. Účelem těchto pohádek bylo přesvědčit politiky, aby regulovali ještě víc a radostněji. Když pak nastala krize roku 2008 – z velké části způsobená nepromyšlenými regulacemi –, byl to důvod zavést ještě ostřejší regulace.

Ale zpět k záporným výnosům dluhopisů. Pojišťovny a penzijní fondy v prakticky všech evropských zemích musejí investovat minimálně několik desítek procent rezerv do státních dluhopisů. Je jedno, jestli dluhopisy klientům prodělávají, ze zákona prostě musí investovat do státních dluhopisů, přes to nejede vlak.

Záporné výnosy dluhopisů jsou výsledkem měnové politiky centrálních bank. Centrální bankéři se totiž bojí, že nízká inflace může mít zlé následky pro hospodářský růst. Tyto obavy přitom nemají žádnou oporu ve faktech a taky teorie, která to tvrdí, je hodně chatrná. Pokud je nízká inflace spojena s hospodářskými krizemi, je spíš jejich důsledkem, nikdy příčinou.

Smůla je, že všechny učebnice, ze kterých se centrální bankéři učili během svých studií, papouškují stejné dogma o škodlivosti nulové nebo záporné inflace. Centrální bankéři mají tuto poučku hluboce pod kůží. Jestli je to pravda, nebo ne, je zcela vedlejší. Hlavní je, že se o nebezpečí poklesu cen mluvilo ve škole.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autor knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Run na banky

Jaký je důsledek jednostranného vzdělání centrálních bankéřů? Když se nedaří inflaci povzbudit nulovou úrokovou sazbou, nastupují záporné úrokové sazby. Ty jsou už skutečností u státních dluhopisů, pro běžné a spořicí účty jsou zatím tabu. Ale co když se to změní? Co byste dělali, kdyby bylo možné nasadit na váš spořicí účet zápornou sazbu, řekněme pro začátek, třeba minus tři procenta? Podle představ centrálního bankéře byste měli běžet do banky, vybrat si peníze z účtu a utratit je. Tím rozhýbete kola ekonomiky, spotřeba vzroste, porostou i tržby, zisky, investice a zaměstnanost. Ekonomika obživne a inflace vzroste. Vše se pod moudrým vedením centrální banky vrátí do rovnováhy a úrokové sazby bude opět možné zvýšit. A teď tu o Karkulce…

Anketa

Čeho se bojíte nejvíc?

Ve skutečnosti by rozezlení střadatelé okamžitě oblehli bankovní pobočky a začali by likvidovat zůstatky na svých účtech. Jak ví i finančník-amatér, takovýto run na banku nepřežije žádný, ani zcela zdravý peněžní ústav. Vědí to dokonce i centrální bankéři: Jakmile se sejdou davy a začnou požadovat hotovost v bankovkách, je zle. Bankovní krize je nadosah.

Jak ale zavést záporné úroky, a neohrozit přitom stabilitu bankovního sektoru? Lze nějak zakázat lidem, aby stáli fronty před bankovními pobočkami s cílem vybrat si hotovost? Ano, lze. Prostě tak, že zakážete hotové peníze.

Měnová reforma 2.0

A jsme u pointy příběhu. Skutečným motivem snah o zrušení bankovek není pohodlí, bezpečnost, boj proti korupci, ba ani hygiena. Jde tu o snahu zavést záporné úroky na účtech se vším, co by obnášely. Tedy postupnou konfiskaci vkladů. Neexistovala by hrozba bankovních runů, protože lidé by neměli co ze svých vkladů vybírat. Museli by pokrčit rameny a raději utrácet za nesmysly, než aby své peníze nechávali postupně znehodnotit. Šlo by o řízenou postupnou měnovou reformu, před kterou by nebylo úniku. 

Dokonalý policejní dohled nad každou utracenou korunou by pak byl dalším nástrojem pro ministra financí, aby mohl lépe hlídat své ovečky, daňové poplatníky. Otevřel by se prostor pro další zdanění a další inovativní druhy daní. Což takhle třeba zavést progresivní sazby DPH podle toho, kolik utrácíte? Anebo progresivní spotřební daně na energie? Moderní evropský sociální stát přece potřebuje hodně finančních zdrojů! Pořád se těšíte na krásný nový svět bez hotovosti?

Článek vyšel, stejně jako další parádní texty, které na webu nikdy nenajdete, v tištěném časopise. Předplaťte si ho

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 26. 7. 2016 10:01

Když se řekne A, musí se říci i B - popisovanými opatřeními to totiž nemůže skončit, těmi to teprve začne.
Zamysleme se, co dalšího po zákazu hotovosti bude MUSET vláda (obratem) udělat:
Zákaz nákupu zlata a stříbra, nebo alespoň zákaz jeho anonymního nákupu (aby jej šlo později lidem ukrást jako v USA a Británii).
První krok? https://monikamrazova.wordpress.com/2016/03/04/babis-rozsiruje-kontrolni-hlaseni-na-vsechny-obcany/

Zákaz nákupu bitcoinů - opět první krok již EU podniká chystaným zákazem jeho anonymního nákupu a prodeje.

Protože pokud má na účtě někdo peníze, stát zruší hotovost (nebo v první/light verzi jen omezí možnosti výběru na nějaké "kapesné") a na účtech zavede -3% úrok, co asi lidé začnou s úsporami dělat?
Mohou za ně nakoupit akcie či nemovitosti, ale to soudný člověk neudělá - vláda již přeci zrušením hotovosti a záporněúrokovou konfiskací vkladů dala najevo, že jí nějaká nedotknutelnost soukromého vlastnictví naprosto nic neříká. A na evidovaný majetek (BCP, katastr) si vláda sáhne úplně stejně pohodlně, jako na bankovní vklady!

Teoreticky by se lidé mohli pokusit peníze převést do zahraniční banky na účet v cizí měně, který není záporně úročen. Případně by lidé mohli zkusit si tuto cizí měnu vybrat (CHF, GBP, USD, ...) na zahraniční pobočce. Ale má to několik háčků:
- Jednak v době měnových válek i ostatní "vyspělé=zdegenerované" státy budou zavádět záporné úroky a rušit hotovost
- Jednak pokud velké množství domácích střádalů bude takový převod chtít realizovat, odrazí se to jednak v kurzu (za CZK dostanou méně cizí měny) a jednak vláda toto bude muset řešit a převody omezí/zdaní/zruší.

Jakmile se informace o zrušení hotovosti a zavedení záporných úroků dostane na veřejnost, je pro držitele korunových vkladů již pozdě. Jednak vláda zavede doprovodná opatření a jednak tato nová regulace již bude zahrnuta v ceně únikových možností (ty výrazně zdraží).

Jedinou šancí tak je připravit se předem. Ani dnes není velký důvod mít v bance více, než potřebuji např. na tříměsíční režii. Přesto plno Čechů drží ohromné peníze na účtech. Aniž za to mají nějaký úrok. Jen riziko popisované v článku, dále rizika kolapsů bank, bail-inů (dle nové legislativy EU), atd...

Dále je dobré si uvědomit, že poptávka po hotovosti nezmizí nějakým nařízením ústředního výboru. Lidé stále budou mít hromady důvodů vyhnout se bezhotovostnímu korunovému styku. Ať již budou chtít zatajit příjem před institucionalizovanou krádeží, budou si chtít vsadit v neregulovaném/nezdaněném=výhod néminternetovém kasínu (již dnes miliardový byznys), budou chtít dát všimné úředníkovi, aby jim milostivě povolil postavit si na JEJICH pozemku dům, budou si chtít koupit zboží či službu aniž by o tom Andrej věděl (od léků po drogy, od prostituce po jánevímco), nebo budou zkrátka jen chtít mít "v matraci" část úspor, aniž by ty byly závislé na bankovním systému a libovůli vlády...

Alternativní hotovost tedy zákazem té oficiální zažije nevídaný boom.

A její dostupnost klesne - nepůjde jen tak jednoduše převodem z CZK účtu koupit bitcoin či zlaťák, protože to by na těch záporně úročených účtech nic nezbylo a vynucený státní monopol na jedinou legální měnu by obratem skončil.

A vzroste i její cena. Oproti dnešku řádově. Stačí se jen podívat, jak bouřlivě reagoval např. kurz bitcoinu na snahy čínské vlády omezit kapitálové toky (a BTC se tak stal jednou z mála funkčních alternativ).

Tedy opět: zkoušet sehnat zlaťák či bitcoin až potom, co vláda zmiňovaný záměr ohlásí (nebo se o něm i jen začne intenzivněji šuškat) již bude dost pozdě. Už proto, že Andrej a další "elity" (politici a na ně napojení lobbisté a "taképodnikatelé") to budou vědět dřív (a Soros a Buffet také), než my!

Máme zde dvě kardinální otázky: Zda k tomu dojde a Kdy k tomu dojde.

Zda: nemine den, aby politici neohlásili nějaké další utažení šroubů, nemine týden, aby nějaká centrální banka nepřišla s nějakým do té doby nemyslitelným opatřením. Od TARP přes ZIRP až po vrtulníkové peníze.
K zrušení hotovosti a záporným úrokům tak nedojde jen tehdy, pokud politici rovnou vymyslí něco ještě šílenějšího. Například nepodmíněný garantovaný příjem 20k/měs financovaný tiskařským lisem - ani za těchto podmínek nebudu chtít mít úspory v CZK!

Kdy: Pravděpodobně při příští hospodářské krizi (maximálně při přespříští). Až se keynesiánci opět ocitnou v situaci, kdy jim jejich chorá teorie řekne, že krizi je třeba řešit snížením sazeb o 5 procentních bodů, ale ony se mezi tím jaksi nestihly odlepit od nuly.

+50
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 28. 7. 2016 10:50

Rozumím. Kdybychom dnes hypoteticky stáli před otázkou jaký finanční systém od zítřka zavést, s tím, že dnes zde žádný nemáme, pak rozumím tomu, že nejlepší by bylo nechat všechny ty varianty vedle sebe soutěžit a nechat společnost ať přirozeně vybere ten pravý systém.

My se ale nacházíme v úplně jiné situaci. My zde už ale máme peněžní systém, který funguje naprosto dokonale. V této situaci by bylo čirým hazardem pokoušet se tento systém ponechat nějakým tržním experimentům. Ostatně od zlatého standardu se neodešlo bezdůvodně. Rigidní peněžní nabídka primitivního zlatého standardu jednoduše nevyhovovala nové dynamické době. Setrvání u zlatého standardu by jednoduše příliš brzdilo ekonomiku, která měla tak obrovský potenciál růstu.

Jinými slovy Váše svoboda v oblasti peněžního systému je jen krásnou nerealizovatelnou ideologickou teoretickou pohádkou, která by v případě její realizace nastolila jen chaos a zmar. Je to jen příklad toho, jak absolutistické prosazování čehokoliv (i svobody) může být fatálně nebezpečné.

Peněžní systém to není určení barvy vlasů. přiléhavější by byl zákaz "stříhání" vlasů sekerou, motorovou pilou nebo nožem, a to v zájmu ochrany zákazníků i kadeřníků. V praxi takový zákaz není třeba, protože každý kadeřník ví, že vlasy nemůže stříhat motorovou pilou. V případě peněz je to ale něco jiného. Jen malé procento lidí ví, jak funguje dnešní peněžní systém a v takovém prostředí je jednoduše společnost chránit před nápady typu stříhání vlasů motorovou pilou, a proto je zákaz odmítání zákonného platidla v zákoně. Kdyby obyvatelstvo bylo vzdělané v tom, jak fungují peníze, pak by takový zákaz v zákoně být nemusel, protože by nikdo o změnu tohoto systému přirozeně neusiloval, stejně jako by se žádný kadeřník zcela přirozeně nesnažil stříhat vlasy motorovou pilou.

Ostatně to jak lidé nerozumí penězům velmi krásně ilustrují Vaše námitky proti současnému peněžnímu systému. A to jste člověk, který se o danou oblast zjevně intenzivně zabývá.

Vaše jednotlivé otázky zda by něco lidem vadilo, či nevadilo, jsou krásnou ilustrací toho, jak byste chtěl mít všechno. Tak se ale chovají jen malé děti, že si neuvědomují, že všechno mít nelze, že nic není dokonalé a že nic není zadarmo.

Například:
Kdyby všichni lidé chtěli mít své peníze vždy k dispozici, aby si je mohli z banky vybrat, pak by banky neměly žádné peníze, které by mohly někomu půjčit. A by na to říkali lidé a firmy, kteří si chtějí půjčovat peníze? Evidentně by takový systém nebyl přijatelný pro všechny, že.

Abyste ve výše uvedeném smyslu vyhověl všem musíte používat současný peněžní systém účetních peněz. V tomto systému je vyhověno těm, kteří chtějí mít své peníze kdykoliv k dispozici (leží na běžném účtu) i těm, kteří si chtějí peníze půjčovat (banky vytváří nové peníze). Spokojeni jsou všichni.

Pokud trpíte představou, že i samotný peněžní úvěr je pro ekonomiku čiré zlo, pak Vám samozřejmě už není pomoci. :-)

Vy byste rád nechal lidi aby si vybrali jaké peníze budou používat. No a já si umím představit, jaké reální a vážné problémy by to vyvolalo. Vy jste takový hodný svobodomyslný dobrák a já jsem realisticky odpovědně jednající člověk. Je zvláštní, že svobodomyslní dobráci jsou dnes tak opovrhovaní ve vztahu k uprchlíkům a že jsou tak populární ve vztahu k chaosu, který by mohla vyvolat imigrace všemožných peněžních systémů. :-)

Vy řešíte pouze cíl, že nakonec by si lidé nějaký ten systém (třeba i ten současný) svobodně vybrali a pak by to bylo všechno jak má být. No a já řeším, co by se dělo na cestě k tomu cíli, což ale Vy zcela ignorujete.

Jinými slovy, než se vydám na cestu, musím mít racionální důvody k tomu, abych současný systém opustil a mít představu o tom, jak by mohl vypadat systém lepší a jak se k němu dostanu. To je ale přesně ta rovina diskuze, které se Vy záměrně vyhýbáte, a to právě proto, že ignorujete, že cestou do cíle se může všelicos stát. Diskuzi zda existují přesvědčivé důvody pro hledání jiného peněžního systému se sveřepě vyhýbáte.

Obdobné platí i pro změny důchodového systému, kde opět zcela ignorujete astronomické náklady a nereálnost přechodu na jiný systém. Namísto toho se zabýváte otázkou, kdo za existenci této bariéry může.

-14
+
-

Další příspěvky v diskuzi (83 komentářů)

Jan Koss | 31. 7. 2016 04:55

Jan Altman zde zatím nasekal více než 2500 slov. Celé jeho paranoidní blábolení je založeno na státem zrušení hotovosti. Nic takového se nekoná.
-7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 1. 8. 2016 00:11
reakce na Jan Koss | 31. 7. 2016 04:55

Paranoia: stát by mohl zrušit listovní tajemství. Stát by mohl zrušit bankovní tajemství. Stát by lidem mohl vyvlastnit zlato a zakázat ho vlastnit. Stát by lidem mohl zakázat nakupovat a prodávat bitcoiny bez nutnosti se legitimovat. Stát by mohl....
... sakra, on už to všechno udělal.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 29. 8. 2016 21:48
reakce na Jan Altman | 1. 8. 2016 00:11

A až budoucí premiér Babiš ovládne přes svůj fond Hartenberg zdravotnictví, zruší stát i lékařské tajemství.

A až Babiš přijde do nebe, zruší i tajemství zpovědní.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 28. 7. 2016 15:27

Krásný nový svět nebude jen o penězích. V době zákazu hotovosti budeme již žít ve vyspělé totalitní společnosti. Používání alternativních měn bude trestným činem a seznam aktiv, jejichž držení občany bude zakázáno, se bude operativně doplňovat vyhláškou. Kritici establishmentu budou potíráni jako agenti Moskvy, disidenti budou stíháni a usvědčováni z podpory terorismu či hate-crime.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 28. 7. 2016 18:04
reakce na Jan Daniel | 28. 7. 2016 15:27

Ano, a Fuldova ČEKA již útočí:
http://ekonomika.idnes.cz/eu-chce-vytvorit-databazi-kryptomen-typu-bitcoin-fvd-/eko_euro.aspx?c=A160728_134149_eko_euro_kris

Ale nakonec prohraje. Ale souboj to bude spektakulární.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 28. 7. 2016 19:04
reakce na Jan Altman | 28. 7. 2016 18:04

Tak autor toho článku je buď veľký optimista, čo sa týka schpoností "EU", alebo nemá ani poňatia, ako bitcoin funguje.
Potom by nenapísal, že páchateľa bude možno identifikovať na základe nejakého registra.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Koss | 31. 7. 2016 05:26
reakce na Martin Risik | 28. 7. 2016 19:04

A kde tu autor tohoto článku (Pavel Kohout) píše o schopnostech „EU“, nebo o bitcoinech. Mohl by snad Martin Risik též přidat čeho si sám šnupnul?
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 9. 8. 2016 13:34
reakce na Jan Koss | 31. 7. 2016 05:26

To bola reakcia na link v príspevku od J Altmana, nie na hlavný článok.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 28. 7. 2016 20:24
reakce na Martin Risik | 28. 7. 2016 19:04

No EU to vidí takto: Udělá se zákon, který bude říkat, že každý vlastník bitcoinu se musí zaregistrovat. Vlastnit bitcoiny aniž si je zaregistrujete v obdobě EET bude trestné. Zároveň budou mít všechny bitcoinové směnárny povinnost identifikovat prodávající a kupující, případně je opět ala EET někam bonzovat.

No a pak bude otázka, jak vlastníci bitcoinů zareagují. Já se asi nahlásit nepůjdu, naopak před účinností tohoto zákona BTC nakoupím, uložím na bezpečné médium (https://BitcoinTrezor.com) a budu čekat, až ty experimenty unii vybouchnou do xichtu.
Ovšem oficiální prodejci a směnárnící BTC, ti si asi netroufnou zákon porušovat a tak až si příště půjdu pro BTC do nějaké trafiky Geco (směňují tam BTC-CZK v obou směrech), budou možná chtít občanku - pak holt zůstanu u hotovostních anonymních nákupů přes LocalBitcoins.com - dokud nám tyrani nezruší i hotovost. Ale tou dobou již prozíravý člověk na bankovním účtě v oficiální státní měně nic mít nebude.

Každopádně soudruzi z EU zapomenuli konzultovat p.Fuldu a označili Bitcoin za peníze. Ještě aby nedejbože zítra za peníze neuznali zlaťáky a stříbrňáky (ne že by na tom něco záleželo). O jejich sledování a zesílenou regulaci se také začínají snažit. Cílem je, aby je nešlo koupit (ani Au, ani BTC) a když tak evidovaně, s možností pozdějšího zabavení erárem. Je potřeba s tím dopředu počítat!
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 29. 7. 2016 19:17
reakce na Jan Altman | 28. 7. 2016 20:24

Ten trezor vyzerá zaujímavo, vďaka za link.
Od nákupu BTC ma dosť odrádzal fakt, že možno prísť o všetko pri strate hesla alebo prípadne aj po zdarilom útoku hackera.
Trezor, zdá sa, rieši oba problémy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 26. 7. 2016 18:44

To má Taylor z toho, že nečte laureáta Fuldu:
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/3268305/taylor-par-let-klidu-a-pak-zacnou-americke-dluhy-explozivne-rust.html

Pak by věděl, že ani 10.000% dluh není problém.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ján Zavacký | 26. 7. 2016 20:07
reakce na Jan Altman | 26. 7. 2016 18:44

J.Taylor je asi príliš mierumilovný človek. Na tom jeho grafe je súčasný vládny dlh USA výrazne pod 100%.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 26. 7. 2016 18:01

Pokud si někdo chce ve stručnosti přečíst o tom, jak jsme se dostali do současného stavu a také o tom, jak se monetární systém vyvíjel (a pokaždé vracel ke komoditním penězům), pak třeba zde:

http://www.svobodny-svet.cz/2830/osvobodte-penize-1-2.html

http://www.svobodny-svet.cz/2831/osvobodte-penize-2-2.html

A detailněji zde:
http://www.libinst.cz/Files/KqLFy4r2/profile/2618/rothbard_penize.pdf
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 7. 2016 13:40
reakce na Jan Altman | 26. 7. 2016 18:01

První dva články končí u podvodného základu prehistorického frakčního bankovnictví, aniž by byť jen zmínili existenci současných účetních peněz.

Rothbard pak účetní peníze jen tak štrejchl, aniž by však bral v potaz principy, na nichž stojí (což je snad omluvitelné vzhledem k době, kdy to psal). I zde jde tedy v podstatě pouze o přesvědčivý odsudek prehistorického podvodného frakčního bankovnictví.

Frakční bankovnictví je založeno na podvodném vydávání vkladu za úvěr a na zpronevěře a půjčování podstatné části vkladů jiným klientům, bez vědomí a souhlasu majitelů těchto vkladů.

Účetní peníze nejsou ale založeny na onom podvodném principu frakčního bankovnictví. Pokud máte na vkladovém účtu peníze, jsou jen Vaše a nikdy nebudou půjčeny nikomu jiném. Banky půjčují klientům nově vytvořené peníze, nikoli peníze ležící na vkladech jiných klientů.

Ve světě účetních peněz jsou řeči o frakčním bankovnictví zcela liché, protože banky nepůjčují vklady klientů, jak je to ve frakčním bankovnictví. Banky pomocí poskytování úvěru ty vklady vytváří!

Dokud toto nepochopíte, budete tápat v tmách konspiračních teorií o loupeživých bankéřích. Banky, ani stát samozřejmě nejsou bezúhonní beránci, ale své klienty určitě neokrádají prostřednictví neexistujícího "frakčního" bankovnictví. O frakčním bankovnictví má smysl hovořit pouze ve vztahu k plnohodnotnému zlatému standardu, který se díky podvodným praktikám označovaným jako frakční bankovnictví, stane jen částečným "zlatým standardem". Pouze zde dochází k onomu ředění rigidního množství zlata v bankovních trezorech existencí bankovek, na větší počet bankovek, které jsou v oběhu.

V případě účetních peněz nedochází k držení nějaké komodity v sejfech bank. Dnešní banky ve svých sejfech mají především úvěrové smlouvy a práva k dlužníky zastavenému majetku, pro případy selhání dlužníka se splácením dluhu. Účetní peníze nejsou bezcenné pouze proto, že už nejsou "jištěné" existencí příslušného množství zlata. Jsou dnes "jištěné" jinak, než pouhým zlatem.

Na závěr jen doplním, že to co je vydáváno za jeden systém podvodného frakčního bankovnictví je ve skutečnosti směs dvou stejně poctivých peněžních systémů, a to v podobě současné koexistence plnohodnotného zlatého standardu a systému účetních peněz, když jediný problém byl v tom, že zde byly jen jedny peníze, bez rozlišení, zda jde o peníze směnitelné za zlato, či o účetní peníze. To, že výsledné fungování takového systému pak bylo možné interpretovat jako očividný podvod znamená, že existence dvou odlišných peněžních systému v jediném čase a měně může být dost problematická.

A ještě mám pro Vás "kvízovou" otázku. Kdyby banky požadovaly v systému účetních peněz jako zástavu za poskytnutý úvěr adekvátní množství zlata, šlo by o podvodný systém? A pokud ano, jak by k podvodu docházelo?
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Němec | 26. 8. 2016 17:44
reakce na Richard Fuld | 27. 7. 2016 13:40

Obávám se, že jste úplně vedle a lžete jako když tiskne pane Fulde.
Je sice pravda, že v komerčních bankách se poskytnutím úvěru vytváří v jejich rozvaze na straně pasiv nové položky vkladů na běžném účtě. Ale tyto položky jsou zároveň závazkem banky k jejich výplatě v zákonném platidle dané země. A pokud nechcete tvrdit, že komerční banky si drží ve svých trezorech 100% rezervu v hotovosti na krytí výplaty těchto vkladů, pak jde o frakční bankovnictví ve všech aspektech.
A v dnešním frakčním bankovním systému banky nevytváří nové peníze, ve smyslu přidávání nějaké hodnoty. Nové položky vkladů při poskytnutí úvěru pouze zmnožují nominální výši peněžních agregátů a účetních bilancí bank. Jejich kupní síla však svou hodnotu čerpá na úkor kupní síly všech vkladů předešlých.
O tom, že se jedná o poctivý peněžní systém může být přesvědčen jen ten kdo z něj profituje.
A to není obyčejný daňový poplatník, nebo podnikatel. A obhajovat jej může pouze zapřisáhlý etatista pro něhož stát co činí, dobře činí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 4. 9. 2016 21:13
reakce na Josef Němec | 26. 8. 2016 17:44

Ale no ták, pane Němec. :-) V čem konkrétně lžu, nebo jsem vedle. Vy jste tady jen nastínil jakousi svoji konkurenční "pravdu" a zároveň se pasujete do role soudce, který rozhoduje o tom, čí pravda je lež. :-)

Podle Vás jsou peníze na vkladovém účtu "pouhými" závazky bank k vyplacení vkladů v zákonném platidle a vzhledem k tomu, že banky ve svých trezorech nedrží stejný objem hotovosti, jako je objem vkladů, pak banky fungují v systému frakčního bankovnictví. Tohle zní na první pohled logicky, ale bohužel na ten druhý zjistíte, že v tom žádná logika není.

O rezervách a frakčním bankovnictví má smysl uvažovat pouze v systému, kde penězi je přímo nějaká komodita, např. zlato. V systému se 100% rezervami se pak banky stávají pouhými sklady pro peníze, přičemž k úvěrové činnosti mohou používat toliko vlastní peníze nebo peníze, které si od někoho jiného (např. od svých vkladatelů) půjčí. V takovém rigidním systému peníze vznikají pouze tak, že v systému přibude měnové zlato.

Pokud v takovémto systému zavedete povinnost bank držet nižší, než 100% rezervy, pak dochází k neoprávněnému disponování s penězi vkladatelů hraničícím s defraudací peněz klientů. Takzvané frakční bankovnictví není nic jiného, než bankovní podvod. Pokud na těchto "frakčních" principech někdy v minulosti fungoval bankovní systém, pak je třeba ho samozřejmě odsoudit jako podvodný.

Banky fungující v systému účetních peněz ale žádné vklady v penězích nepřijímají, neboť je se svými klienty vytvářejí a proto je zcela nesmyslné hovořit o tom, že by banky měly fungovat jako sklady peněz a držet 100% rezervy. Zatímco komoditní peněžní substituty (bankovky) jsou kryty povinností bank směnit bankovku kdykoliv na požádání za předem stanovené množství kovu, tedy VYPLATIT VKLADATELI TO, CO DO BANKY VLOŽIL, účetní peníze jsou SPOJENY SE ZÁVAZKEM DLUŽNÍKA splatit v budoucnu jeho dluh, přičemž navíc je tato jeho povinnost utvrzena poskytnutím zástavy, která bance propadne, v případě kdy dlužník nesplatí svůj dluh. V systému účetních peněz tedy nikdy nenastává situace, že by do banky někdo vložil nějaký reálný majetek, na jehož vydání by měl nárok. A hotovost tímto majetkem jednoduše není.

Na tomto místě se dostáváme k jádru věci. V systému účetních peněz jsou penězi samotné zůstatky na vkladových účtech, nikoli bankovky a mince emitované centrální bankou. Bankovky a mince jsou naopak jen jakýmisi "peněžními substituty" v podobě centrální bankou vystavovaného potvrzení, že naše bezhotovostní peníze byly z našeho vkladového účtu vedeného u naší banky převedeny na účet centrální banky. Pokud tedy vybíráme hotovost z vkladového účtu, pak své bezhotovostní peníze převádíme do centrální banky a na místo výpisu z účtu vedeného v centrální bance získáme bankovky. V této souvislosti dochází také k tomu, že se ve prospěch centrální banky vzdáváme úroku, což je jeden z hlavních důvodů, proč hotovost není možné považovat za plnohodnotné peníze.

Představa, že peníze na vkladovém účtu představují pouze pohledávka na vyplacení hotovosti je nesmyslná i z toho důvodu, že centrální banka poskytuje obchodním bankám hotovost jen proti určitým druhům aktiv (především proti státním dluhopisům). Peníze, jež vznikly jinak než v souvislosti v emisí státního dluhopisu, tak v podstatě nikdy nemohou být vyměněny za hotovost, protože v bilanci banky jsou v takovém případě aktiva, proti kterým centrální banka obchodní bance hotovost neposkytne. Takových to bezhotovostních peněz nesměnitelných za hotovost je v bankovním systému drtivá většina, proto považovat bezhotovostní peníze za pouhý závazek banky vyplatit tyto v hotovosti, je systémový nesmysl, který vyvěrá z nepochopení podstaty současného peněžního systému. Paradoxně, pokud by stát splatil veškeré své dluhopisy a již žádné další by nevydával, pak by v bankovním systému nebyla žádná aktiva, která by centrální banka byla ochotna akceptovat výměnou za hotovost a v takovém fiskálně ideálním prostředí by vůbec žádná hotovost nemohla ani existovat. Málokdo si uvědomuje, jakou nerovnováhu v bankovním systému může způsobit splácení státního dluhu státem, protože získat zpět hotovost, kterou banky dříve vyplatily svým klientům, je dost problematické. Banky nedisponují žádným 100% efektivním instrumentem, kterým by mohly získat zpět veškerou hotovost, kterou vyplatily svým klientům. Jedinou možností by tak bylo zrušení hotovosti. Paradoxně by tak splacení stáního dluhu bylo spojeno se zrušením hotovosti.

K onomu tvrzení, že nové peníze nepředstavují nové hodnoty. Samozřejmě, že pokud banka vytvoří nové peníze, které půjčí svému klientovi, tak tímto samotným krokem žádná nová hodnota nevzniká. Ta vzniká až v okamžiku, kdy dlužník své peníze utrácí za dříve neexistující statky. A další nové hodnoty vznikají v okamžiku, kdy dlužník musí zpeněžit svoji produkci (práci, statky) aby mohl splatit svůj dluh. Toto je zcela férový princip, kde nikdo bezpracně a bez rizika nemůže profitovat, jak Vy naznačujete. Všichni tady tvrdíte, jak někdo profituje ze samotného faktu, že zde je daný peněžní systém, ale až na pár nesmyslných a hlavně zcela z kontextu vytržených argumentů zde nikdy nikdo nic, co by svědčilo o údajné nemravnosti daného systému, nenapsal.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Němec | 8. 9. 2016 16:02
reakce na Richard Fuld | 4. 9. 2016 21:13

No pane Fulde. Napřed k hotovosti jako zákonnému platidlu na území ČR. Jistě si povšimnete, že se tam o "účetních penězích" nic nehovoří.

Bod č. 1
Zákon č. 6/1993 Sb. o ČNB ustanovuje zákonné platidlo takto: § 16 (1) Platné bankovky a mince vydané Českou národní bankou jsou zákonnými penězi ve své nominální hodnotě při všech platbách na území České republiky.

Bod č. 2
V ČR máme, tak jako téměř všude na světě po r. 1971 a bankrotu USA, kdy ústy prezidenta Nixona odmítly plnit své dolarové závazky ve zlatě, jenom nekrytou papírovou měnu (odhlédneme pro jednoduchost od mincí). A dále dvoustupňovou bankovní soustavu, kdy ČNB řídí a kontroluje emisi a oběh této měny v bankovní soustavě i mimo ni. Dále pak jsou tu komerční banky, kterým k činnosti ČNB poskytuje licenci a stanovuje jim povinnosti. Zejména to je povinnost udržovat část svých aktiv v hotovosti, nebo na účtu povinných minimálních rezerv u ČNB. Ta činní v současné době 2% z vkladů na viděnou.

Takže se vraťme k vašim konkrétním lžím a polopravdám.
Netvrdím, že zápisy na běžném účtě u banky jsou "pouhé" závazky banky k vyplacení hotovosti. Tvrdím, že jsou závazky banky k vyplacení hotovosti. Samozřejmě nemusím svůj vklad vybírat v hotovosti, ale mohu část ze své pohledávky za bankou převést bezhotovostně na někoho jiného.
Pokud máte u některé banky vedený běžný účet, doporučuji vám přečíst si celou smlouvu (a to i drobná písmenka), kterou jste podepsal, ještě předtím, než budete odpovídat.

Vaše fascinace "účetními penězi" a jejich vytvářením podvojným zápisem do bilance bank vám pravděpodobně znemožňuje vidět, že část měnové zásoby dané země tvoří i bankovky a mince mimo bankovní soustavu. Tyto bankovky a mince nemá-li majitel úvěr nejsou dluhem.

Takže vaše tvrzení cituji:
"Banky nedisponují žádným 100% efektivním instrumentem, kterým by mohly získat zpět veškerou hotovost, kterou vyplatily svým klientům. Jedinou možností by tak bylo zrušení hotovosti. Paradoxně by tak splacení stáního dluhu bylo spojeno se zrušením hotovosti."
Lež jak věž. 
Samozřejmě že existuje, ale to by jste musel připustit, že by banky mohly udržovat 100% hotovostní rezervy pro vklady na viděnou, tudíž opustit frakční bankovnictví. Neexistují jenom účetní peníze. Může existovat i banka, která udržuje soulad mezi dlouhodobými vklady a poskytnutými úvěry a vklady na viděnou a rezervami hotovosti v trezoru a u ČNB.

Cituji:
Banky fungující v systému účetních peněz ale žádné vklady v penězích nepřijímají, neboť je se svými klienty vytvářejí a proto je zcela nesmyslné hovořit o tom, že by banky měly fungovat jako sklady peněz a držet 100% rezervy.
Lež jak věž.
Asi žijete na jiné planetě. Zrovna minulý měsíc, jsem do své pobočky banky vkládal přes pokladnu hotovost a rovněž jsem hotovost vybíral. Tato banka asi v systému vašich "účetních peněz" také nefunguje.

Cituji:
Pokud v takovémto systému zavedete povinnost bank držet nižší, než 100% rezervy, pak dochází k neoprávněnému disponování s penězi vkladatelů hraničícím s defraudací peněz klientů. Takzvané frakční bankovnictví není nic jiného, než bankovní podvod. Pokud na těchto "frakčních" principech někdy v minulosti fungoval bankovní systém, pak je třeba ho samozřejmě odsoudit jako podvodný. 
Toto je pouze polopravda.
Vychází z vašeho lživého tvrzení, že banky nejsou v současnosti povinny vyplácet peníze tedy bankovky a mince z vašeho běžného účtu u banky. To, že se jedná o bankovní podvod jste asi o současném frakčním bankovnictví, kdy bankovky a mince jsou pouze částí aktiv banky oproti splatným závazkům, říci nechtěl.
Přesto to bankovní podvod skutečně je. Suma splatných závazků převyšuje násobně jejich hotovostní rezervy a banky jsou tak permanentně technicky zbankrotované.
Podvodem by to nebylo, kdyby ve smlouvě o běžném účtu nebyla stanovena nepodmíněná povinnost vyplatit vklad na požádání v zákonném platidle, ale klauzule, že banka je vyplatí když s tím nebude mít problém a jinak si pěkně počkejte až to pořešíme. No a když nepořešíme, tak si dojdeme do parlamentu a necháme si posvětit, na kyperský způsob, že vám třetinu ukradneme. No vlastně ona to krádež není, že, když to je zákon. Protože co stát činí, dobře činí. A vy jste pravděpodobně terorista, obchodník se zbraněmi a drogový dealer – a dobře vám tak. No ono by to asi nevypadalo ve smlouvě moc dobře, kdyby tam uvedli všechny eventuality.

Mohl bych citovat dál, ale asi přestanu používat slovo lež, protože vy těm svým blábolům asi věříte.
Asi se moc díváte na videa "peníze jako dluh" a jim podobná. Zde asi zklamu i některé libertariány, ale není pravda, že veškerý oběh měny je založen na bankovním úvěru.

No a ještě na závěr několik pravdivých výroků o hotovosti a její úloze. Zkuste je vyvrátit. Ale držte se jednotlivých bodů prosím.

Jak centrální banka vytváří měnu?
Jednoduše tím, že v ní vytvoří svůj splatný závazek. A to ať už nakupuje nějakou protihodnotu, ve formě majetku, nebo služeb, tak i bez jakékoliv protihodnoty.

Může centrální banka zbankrotovat?
Nemůže, protože ke svým splatným závazkům, ve vlastní měně si může kdykoliv nechat dotisknout potřebnou hotovost jako monopolní emitent a to i v případě, že nemá naprosto nic ve svém trezoru. Ani ona nemá v současnosti veškerou hotovost na pokrytí splatných vkladů, protože tisk něco stojí. Jiná otázka je, pakliže se zadlužuje v cizí měně.

Může zbankrotovat komerční banka?
Ano může, přestože má kouzelné pero, které dokáže z dluhu udělat novou účetní měnu na běžném účtě. Stačí, když dostatečný počet dlužníků nesplatí své úvěry a jejich zástavy se ukáží jako silně nadhodnocené. A to proto, že je povinna vyplácet ze svých běžných účtů hotovost a této své povinnosti není schopna dostát. Stejný charakter, jako hotovost má i rezerva u ČNB, která se používá u mezibankovních převodů. Jakmile tato začne klesat pod úroveň povinných rezerv a banka nezíská pomoc od ostatních bank, pak končí.

Existuje 100% spolehlivá banka na platební styk pro klienta?
Ano, je to centrální banka ve vlastní měně. Pomiňme předpisy, které tomu brání a které si banka sama vytvořila aby nahnala klienty bankám komerčním.

Takže asi tak pane Fulde. Žijete zřejmě příliš daleko v budoucnosti, v zářivém světě "účetních peněz" kde se státní dluhy nemusí platit. No to pro změnu zase zkusit vysvětlit Řekům. I když oni to v Evropě už zkoušeli a řekl bych, že s nimi dost vyběhli.
Už se těším na příště, co nového se od vás dozvím o finančnictví.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 9. 9. 2016 19:01
reakce na Josef Němec | 8. 9. 2016 16:02

1. Zákon říká, že zákonnými penězi jsou bankovky a mince. Ano. Současně zákon nikterak nezmiňuje existenci účetních peněz, které ale zcela jistě existují (zůstatky na vkladových účtech bank). Lze tedy dodat, že kromě zákonných peněz v podobě hotovosti, zde existují i zákonem zřejmě nijak nedefinované peníze, které mají z ekonomického hlediska podobu účetních peněz. Bankovky jsou kryty pouze aktivy centrální banky (přestože ani toto už na nich není uvedeno). Objem existujících bankovek tak nikdy nemůže přesáhnout objem aktiv centrální banky a tudíž nemůže být po bankách racionálně požadováno, aby na požádání vyplatily veškeré vklady v hotovosti. Pokud toto zákon přesto bankám ukládá, banky by měli u soudu uspět s poukazem na to, že taková povinnost je nevynutitelná a její splnění nemožné, nikoliv z důvodů na straně banky.

2. Abychom mohli diskutovat o tom, jaký peněžní systém je zde vlastně zaveden, je třeba si definovat, podstatu jednotlivých peněžních systémů. Účetní peníze jsou peníze, které vznikají v bilancích bank současně s dluhem. Tzn. současně vzniká jak majitel peněz, tak i dlužník, který tytéž peníze dluží prostřednictvím banky jejich majiteli. Každé účetní peníze tedy mají svého majitele i dlužníka a banku, která vede evidenci, kdo je ve vztahu k daným penězům dlužník a kdo majitel. Účetní peníze jsou tedy kryty dluhem dlužníka.

Za papírové peníze pak považuji peníze, které jsou kryty pouze nějakým prohlášením nějaké autority. Typicky jde o peníze natištěné např. státem, které se účetně chovají jako jakákoliv jiná komodita, resp. jako jednotka ceny. Zde platí, že při jejich vzniku se nikdo nedostává do role dlužníka a za těmito penězi tedy není ničí povinnost je do určité doby splatit, nebo akceptovat výměnu těchto peněz emitentem za nějaký předem určený statek (např. unci zlata). Jejich hodnota spočívá pouze v dobrovolné (typicky bitcoin) nebo vynucené akceptaci jako prostředku směny. Obecně pak nepovažuji systém založený pouze na papírových penězích (ať už dobrovolně nebo nedobrovolně používaných) za kvalitní koncepci peněžního systému.

V určitých případech pak mohou podoby výše uvedených papírových peněz nabývat i peníze účetní, kde v pozici dlužníka je stát, nebo jiná obdobná autorita. Účetní peníze tak lze rozlišit na ty, kde dlužníkem je kolektiv, který dohromady tvoří nějaký společenský celek (typicky stát), nebo jednotlivec – člen takového společenského celku. Toto členění účetních peněz považuji za velmi zásadní.

Účetní peníze, kde při jejich vzniku stojí onen kolektivní dlužník, se svojí podstatou blíží papírovým penězům, tedy penězům, jež nejsou kryty povinností jednotlivce splatit svůj dluh. Ostatní účetní peníze, kryté závazkem jednotlivce pak považuji za poctivé a kvalitní peníze, a to právě proto, že nesplácení dluhu jednotlivcem má pro něj fatální následky a jeho motivace svůj dluh splatit a tedy dát v budoucnu oněm penězům reálnou hodnotu, je značná. V neposlední řadě u jednotlivce hraje roli i možnost propadnutí zástavy v případě nesplácení dluhu. Stát jako dlužník takto motivovaný není a ani nepodstupuje stejná rizika a nelze než za toto poděkovat, protože kdyby byl stát „odpovědným“ dlužníkem, musel by nás řádně zdanit, aby mohl svůj dluh splatit. Ale toto je na celé samostatné téma.

Co se týče povahy našeho současného peněžního systému, pak zde máme skutečně systém účetních peněz. Část z nich je ale kryta způsobem, jakým jsou kryty ony neslavné „papírové“ peníze. Mezi ony „papírové“ účetní peníze patří veškerá hotovost, která je vždy spojena s existencí státních dluhopisů a část bezhotovostních peněz až do zbývajícího objemu státního dluhu. Takže v daném ohledu máte do určité objektivně stanovitelné míry pravdu i Vy. Část peněz má skutečně vlastnosti papírových peněz (bankovky a mince), a to nejen ohledu jejich fyzické formy, další část bezhotovostních peněz představuje také „papírové“ peníze, i když jde o bezhotovostní peníze. Rozhodující faktorem je zde to, čím jsou tyto peníze kryty.

Dvojstupňová bankovní soustava, v podobě v jaké ji popisujete, zde už neexistuje mnoho desetiletí. Centrální banky nemají nástroje k tomu, aby uváděly peníze do oběhu v nějakém relevantním množství, nebo je z něj stahovaly a přímo tak řídily objem peněžní zásoby (takové možnosti měly centrální banky v dobách papírových, nikoli účetních peněz). Objem peněz v oběhu je dán téměř výhradně úvěrovými aktivitami obchodních bank a jejich klientů, které centrální banka může pouze ovlivňovat regulací výše úrokových sazeb. Povinnost udržování povinných minimálních rezerv nemá nic společného s frakčním bankovnictvím, jak ho popisujete. Povinné minimální rezervy jsou především nástrojem k zajištění hladkého vypořádání mezibankovních transakcí, který se ukazuje navíc úplně zbytečným, vzhledem k existenci systémů, prostřednictvím nichž centrální banka za tímto účelem poskytuje obchodním bankám hladký přístup k potřebné likviditě, navíc bezúročně. Z hlediska schopnosti vyplácet vklady v hotovosti je relevantní pouze objem hotovosti držený v pokladnách bank. Daleko důležitější, než nějaké PMR, je dohled nad dodržováním pravidel kapitálové přiměřenosti a dohled nad obezřetností podnikání jednotlivých bank.

A nyní k meritu.
Peníze na účtu jsou peníze na účtu. :-) To, že banky musí na požádání klienta tyto peníze převést na hotovost a vyplatit je klientovi lze v podstatě považovat za systémovou chybu. Za současné situace, kdy centrální banky poskytují obchodním bankám hotovost pouze proti státním dluhopisům, je současná povinnost obchodních bank vyplácet vklady v hotovosti nad objem státního dluhu, jednoduše nevymahatelným nesmyslem. Hlavní funkcí peněz není být směnitelnými za „peněžní substituty“ v podobě bankovek. Jejich hlavní funkcí je být prostředkem směny a tuto funkci plní bezhotovostní peníze v podstatě stejně jako hotovost. Na rozdíl od hotovosti jsou ale bezhotovostní peníze spojeny s nárokem na úrok a s dobrovolnou akceptací jako platidla. V tomto se v podstatě shodujeme, když píšete o možnosti převést pohledávku na někoho jiného, kdo ji akceptuje jako platbu (což ze zákona není povinen). Daná pohledávka na výplatu hotovosti se tak stává prostředkem směny a je tedy penězi, bez ohledu na to, že je navíc i směnitelná na hotovost. Stejně tak zlato bylo v tomto ohledu penězi, protože bylo akceptováno jako prostředek směny, ačkoliv ho bylo možné navíc použít i např. k výrobě šperků.

Přiznám se, že se mi nechce studovat moji smlouvu s bankou, takže pokud tam je podle Vás něco pro naši diskuzi relevantního, tak tím klidně argumentujte. Na konkrétní argumentaci jsem pak ochoten reagovat.

Pokud tvrdíte, že kromě bezhotovostních peněz, které vznikají v bilancích obchodních bank podvojným zápisem do jejich bilance, existují vedle ještě další peníze ve formě hotovosti, které nejsou spojeny s žádným dluhem, pak se mýlíte. Tento omyl je velmi častý a je důsledkem neznalosti toho, jak vlastně hotovost vzniká a jak se dostává k jejímu držiteli. Hotovost je totiž cosi jako paralelní forma existence již existujících bezhotovostních peněz, které jsou kryty STEJNÝMI aktivy centrální banky. Jinými slovy každou korunu v hotovosti někdo dluží úplně stejně jako korunu v bezhotovostní formě, protože bankovka není nic jiného, než potvrzení o tom, že dané bezhotovostní peníze byly převedeny z držení klienta obchodní banky do držení centrální bankou. Držitel bankovky není tedy věřitelem vůči konkrétnímu dlužníku. Věřitelem je „místo něho“ centrální banka a také centrální banka nese riziko nesplacení dluhu a proto také pobírá úrok, namísto držitele bankovky. Nejlépe si můžete představit bankovku jako jakýsi anonymní výpis z Vašeho bankovního účtu, který vede centrální banka pro všechny držitele hotovosti. Skutečné peníze existují pouze v bilancích bank a pouze v bankovním systému tečou úroky od dlužníků k držitelům peněz. Držením hotovosti se vyřazujete z bankovního systému, což má za následek, že nejste příjemce úroků a že nenesete riziko krachu žádné obchodní banky. Držitele hotovosti se teoreticky týká pouze riziko krachu centrální banky. Držení hotovosti se dá chápat také tak, že si přejete držet peníze kryté výhradně státními dluhopisy (které leží v aktivech centrální banky) a nikoli peníze kryté sliby (dluhy) konkrétních dlužníků obchodní banky, v níž máte veden vkladový účet. V každém případě ale vždy platí, že objem dluhů poskytnutých bankami v daném bankovním systému odpovídá objemu existujících peněz (objemu peněžní zásoby). Hotovost nepředstavují jakési papírové peníze „navíc“ které existují navíc nad rámec peněz, které vznikly v bankách při jejich úvěrové činnosti. Pokud dojde k převodu bezhotovostních peněz do hotovosti (výběrem z vkladového účtu) pak klesne objem bezhotovostních peněz (stanou se likviditou drženou centrální bankou, která se do objemu peněžní zásoby logicky nezapočítává) a současně vzroste objem peněz v hotovosti a naopak. Výběr hotovosti i vklad hotovosti je zcela logicky operace, která nemá na objem peněžní zásoby žádný vliv. Pokud by byly všechny peníze v hotovosti vloženy do banky, pak ke každé koruně už v aktivech bank existují závazky v podobě částek, jež dluží dlužníci. Tyto aktiva jsou v bankovního systému již od okamžiku kdy dané peníze vznikly v bezhotovostní formě. Vždy tedy platí, že každá koruna v oběhu (ať už má bezhotovostní nebo hotovostní formu) je kryta dluhem nějakého konkrétního dlužníka. Každá hotovostní koruna vznikla nejprve v bezhotovostní formě, kdy byla spojena s dluhem konkrétního dlužníka. Když se pak přemění na hotovost, pořád někde existuje dlužník, který danou korunu v oběhu dluží a paralelní bezhotovostní koruna současně v majetku centrální banky, která z ní má úrok. A tato paralelní bezhotovostní koruna, která je v aktivech centrální banky není v oběhu, tedy není započtena do objemu existující peněžní zásoby. Jinými slovy když každá koruna vznikla společně s dluhem jako bezhotovostní, pak i když je klientem vybrána v hotovosti, pořád v aktivech banky zůstává dluh dlužníka, který danou korunu "stvořil" tím, že si ji od banky půjčil. Nemůže tedy existovat hotovost, proti níž by nestál i nějaký dlužník.

K Vaší chytristice s vkládáním a vybíráním hotovosti. To, že můžete vložit do banky hotovost, nebo ji z ní vybrat, nikterak nepopírá skutečnost, že jsou to banky, které vytvářejí vklady oním podvojným zápisem do jejich bilance a ani to nedokládá, že vklady vznikají tak, že někdo vloží hotovost na svůj účet. Každá hotovost totiž, než byla vybrána z banky, nejprve vznikla jako bezhotovostní vklad, při úvěrové (či jiné) bankovní transakci. Teprve až vznikly peníze v podobě bezhotovostního vkladu připsáním na vkladový účet, pak teprve mohla být změněna jejich forma na hotovost (jejich výběrem). To že jste vybral z Vašeho účtu peníze, které vznikly připsáním na účet jiného subjektu při úvěrové transakci a pak byly v rámci obchodní transakce převedeny na Váš vkladový účet a následně vybrány v hotovosti, na uvedeném principu vůbec nic nemění. Stejně tak když dříve někým vybrané peníze v hotovosti se dostanou do ruky Vám a Vy je zanesete do banky, tak tímto vklad nevzniká. Jen se peníze vrátily do jejich původní bezhotovostní formy. Při vkladu hotovosti do banky dochází pouze k REVERZNÍ změně formy peněz z hotovosti ZPĚT do formy bezhotovostního vkladu. Vaše bezhotovostní peníze se tak obrazně řečeno přesunou z účtu v centrální bance zpět na Váš vkladový účet v bance, kam jste svou hotovost (de facto pouhé potvrzení o vlastnictví peněz ležících v centrální bance) vložil.

A k Vašemu návrhu, aby banky držely 100% rezervy. V systému účetních peněz? Šílený nesmysl, který by vedl k tomu, že by účetní peníze byly nahrazeny ze 100% papírovými penězi, „krytými“ opět toliko slibem nějaké „autority“. Držení 100% rezerv by znamenalo, že obchodní banky mohou půjčovat pouze státu, protože pouze takto vzniklé peníze, které jsou kryty státními dluhopisy lze vyměnit za hotovost emitovanou centrální bankou, které by následně banky držely v pokladnách pro případ, že si všichni klienti, kdykoli přijdou pro hotovost. 100% rezervy = 100% státních papírových peněz, které ale Vy velmi vehementně a já dodám, že do jisté míry i oprávněně, kritizujete. Hlavně ale systém účetních peněz je principiálně neslučitelný s konceptem držení rezerv z vkladů, protože tento systém nevznikl tak, že do prázdných bank byly vloženy již dříve existující peníze a banky by fungovaly jako sklady pro peníze klientů. V takovém skladovém systému má smysl hovořit o rezervách. Účetní peníze ale fungují přesně opačně. Banky (i zcela prázdné) vklady vytváří při jejich úvěrové činnosti a teprve potom, mohou být vklady vybrány v hotovosti a AŽ následně opět vloženy ZPĚT na vkladový účet. Vy se na věc díváte až od okamžiku, kdy někdo dříve z banky vybrané peníze opět vrací zpět na vkladový účet, což pak vede k nesprávnému závěru, že vklady se v bankách objevily tak, že tam lidé vložili peníze. Vypadá to jako nepodstatný detail ale je to zcela klíčový aspekt. Princip držení bankovních rezerv je koncipován pro úplně jiný peněžní systém, než je systém účetních peněz! Je koncipován pro systém, kde na začátku je vkladatel, který přinese do banky svůj vklad v penězích, kterými je nějaká komodita a takto vzniká vklad. Směšování obou konceptů (vznik vkladu v důsledku poskytnutí úvěru nebo v důsledku vložení peněz do banky) pak vede pouze ke zmatkům.

K tomu, že údajně tvrdím, že banky nejsou povinny vyplácet vklady v hotovosti. Banky samozřejmě takovou povinnost mají. To nezpochybňuji. Zpochybňuji smysluplnost takové povinnosti a reálnost splnění takové povinnosti od určité konkrétní úrovně požadavků na výběr hotovosti. Jinými slovy kritizuji existenci povinnosti bank vyplácet vklady v hotovosti, jako systémový problém, který nemá naneštěstí jednoduchá řešení. Jinými slovy, každý ví, že banky nemohou dostát své povinnosti vyplácet veškeré vklady v hotovosti. Málokdo však ví, jaké jsou pravé příčiny této neschopnosti bank. Určitě však nejde o nějaké zavrženíhodné příčiny, či dokonce o podvodné jednání bank.
Nejrozšířenějším omylem je, že je to z důvodu, že banka půjčila vkladatelovy peníze, které má povinnost kdykoliv klientovi vyplatit v hotovosti, jinému klientovi např. na 2 roky. Když si pak klient přijde pro své peníze, banka mu je nemůže vyplatit, protože je od druhého klienta dostane až za dva roky. Tato nesprávná úvaha vychází z premisy, že vklady vznikly tak, že vkladatelé vložili své peníze do prázdných bank a ty nemají právo tyto peníze nikomu půjčit. V systému účetních peněz ale tato premisa neplatí, proto problémem není to, že nějaké peníze banka půjčila na dlouhá léta a její závazky jsou v drtivé většině splatné na viděnou. Banka totiž může dvacetiletý závazek státu poskytnout centrální bance proti hotovosti, kterou vyplatí klientovi. V nesouladu splatností bankovních aktiv a pasiv není problém. Problém je omezené množství aktiv (státních dluhopisů), které centrální banka akceptuje jako kolaterál proti poskytnutí hotovosti. Když se objem emitované hotovosti začne blížit objemu státních dluhopisů nacházejících se v rozvahách bank, pak nastává problém pro všechny banky bez ohledu na jejich zdraví.

K vašemu tvrzení, že systém účetních peněz je obdobně podvodný, jako je frakční bankovnictví. V systému účetních peněz nedochází k obohacování se bank inkasovaným úrokem, jako je tomu v případě frakčního bankovnictví (které je možné pouze v systému komoditních peněz). Když bankéř v systému komoditních peněz půjčí za úrok peníze, které se tváří, že jsou kryty zlatem v jeho sejfech, pak získává úrok, který není povinen zaplatit držiteli onoho neexistujícího zlata (od kterého si mohl zlato poctivě půjčit) a tím dochází k podvodu, z kterého má bankéř neoprávněný zisk. K tomuto v systému účetních peněz nedochází, protože bankéř z každé koruny, kterou někomu půjčí, musí zaplatit jejímu držiteli úrok. Neexistuje, aby v systému účetních peněz bankéř jenom půjčil nově vzniklé peníze a současně mu nevznikl závazek v podobě vkladu klienta, kterému tyto peníze půjčil a tedy i připsal na vkladový účet, který je spojen s povinností banky platit jeho držiteli úrok. V systému účetních peněz tedy nedochází k neoprávněnému příjmu v podobě úroku, jako v případě frakčního bankovnictví, kde bankéř inkasuje úrok, aniž by musel úrok z daných peněz i zaplatit. Oba systémy se sice vyznačují neschopností vyplatit najednou všechny vklady klientů, ale zatímco v případě frakčního bankovnictví jde o důsledek podvodného jednání bankéře (poctivý bankéř držící 100% vkladů by takovouto neschopností netrpěl), v systému účetních peněz jde o důsledek existence anachronické a nesystémové a z principu nesplnitelné povinnosti banky vyplatit všechny vklady v hotovosti a který se zde vyskytuje zcela BEZ OHLEDU NA POCTIVOST, či nepoctivost bankéře. Jinými slovy zatímco praktikováním frakčního bankovnictví s nižšími než 100% rezervami se podvodný bankéř neoprávněně obohacuje inkasem úroků z peněz nekrytých danou komoditou, v případě systému účetních peněz k tomuto neoprávněnému obohacení banky nikdy nedochází.

S Vaším názorem, že by banky měli mít v obchodních podmínkách klauzuli, že jejich povinnost na vyplacení hotovosti je omezená objemem hotovosti, která může být v daném bankovním systému emitována, samozřejmě plně souhlasím. Pokud ale danou neomezenou povinnost vyplatit vklady v hotovosti ukládá bankám zákona, pak bance nic jiného, než uložení takové povinnosti strpět a tiše doufat, že si vkladatelé nepřijdou pro kritické množství svých peněz. Takové jednání banky bych asi za podvod nepovažoval. Spíše jde toliko o neschopnost vysvětlit zákonodárcům ale hlavně klientům, jak bankovní systém funguje. A musím říct (už jen v návaznosti na tuto naši diskuzi), že se bankám nedivím, že se o to radši ani nepokoušejí. Takový pokus o vysvětlení by totiž mohl mít přesně opačný, než zamýšlený, účinek.

Zásadně ale nemohu souhlasit s tím, že by snad kyperská bankovní loupež za bílého dne byla v pořádku. A nepomůže tomu ani to, že byla uskutečněna podle zákona. Tuto kyperskou akci považuji za naprosto diletantský počin, který pokud by občané nebyli ovčané, mohl během týdně zbořit celý bankovní systém. Bohužel ale platí, že lidé se chovají přesně jako ta žába, co se hezky pomalu uvaří v kotlíku, když se spokojila s tím, že když byla do kotlíku vložena, tak voda byla ještě příjemně teplá. Totéž platí o „uzákonění“ bail-inů, což lze považovat jen za další přihřátí vody v kotlíku o cca 20 stupňů celsia. Ona ohavná loupeživá akce na Kypru ukázala, že ovčani se nebudou bouřit proti ničemu. Proč? No proto, že jim bylo vštípeno, že se mají hlavně starat sami o sebe. Ječet začnou až se jich to začne dotýkat osobně a to bude už určitě pozdě.

Jinak, ano, máte docela pravdu s tím videem. Můj zájem o peníze začal z čiré zvědavosti a zcela nevyhnutelně jsem pak na své trnité cestě potkal dílka, jako je např. video „Peníze jako dluh“. A protože mi po takovémto druhu „edukace“ hodně věci hodně nesedělo, tak jsem se postupně dostal až ke zdrojům ve formě seriózní odborné literatury, z níž bych asi vypíchl dílo s názvem Finance v globální ekonomice I. od prof. Jílka. A toto dílko Vám vřele doporučuji, protože teprve po přečtení této knihy mi vše začalo dávat smysl a otázky, které vyvstávaly při sledováním dílek o frakčním bankovnictví a multiplikacích vkladů apod., byly zcela racionálně a přesvědčivě vyřešeny. Nicméně pokud považujete skutečnosti uvedené v knize profesora Jílka za pouhé bláboly, kterým věřím, pak se bohužel naše diskuze dostala zjevně do situace, kde pomůže jen Vaše další a seriózní vzdělávání k danému tématu.

A k těm Vašim závěrům.
Jak centrální banka vytváří měnu? Předně centrální banka vytváří peníze (měna je širší pojem) pouze ve zcela marginálním množství prostřednictvím výplaty mezd zaměstnancům a nákupem statků potřebných k provozu centrální banky. A ano. Pokud už nějaké peníze centrální banka vytvoří pak zhruba postupem, který jste popsal. S jedinou výjimkou. Žádná banka (ani centrální) nemůže vytvářet peníze bez nějaké protihodnoty. Pokud by banka připsala někomu na účet peníze, aniž by proti tomu přijala nějakou protihodnotu, pak se pracovník banky, který tak učiní, dopustí defraudace, a to na úkor majetku banky.

Může centrální banka zbankrotovat? Nemůže zkrachovat, ale nikoliv z důvodů, které popisujete. Nemůže zkrachovat, protože centrální banka je vyloučena z působnosti insolvenčního zákona (§ 6 odst. 1) písm. c). Centrální banka si ale samozřejmě nijak nepomůže tiskem peněz. Jinými slovy představa, že si jakákoliv banka (včetně centrální) sama sobě vytiskne (či na svůj účet připíše) peníze je doslova dětinská a vychází z absolutního nepochopení procesu tvorby peněz. Pokud utrží centrální banka ztrátu, pak je normálně zaúčtována a promítne se v bilanci poklesem vlastního kapitálu banky (není žádná výjimka, když má centrální banka oficiálně v rozvaze uveden záporný vlastní kapitál). A tady je další důvod nezbankrotovatelnosti centrální banky. Existují názory, že v takovém případě je třeba, aby ztráty centrální banky uhradil její vlastník, tedy stát. Kdo by to ale mohl vymáhat? Že by centrální banka zažalovala stát, že neuhradil ztrátu, kterou centrální banka vytvořila? Absurdní již na první pohled. Navíc stát je 100% majitelem centrální banky. Že by MMF? Nevím a nechám se rád poučit. Otázkou je také, jak by to fungovalo v rámci eurozóny, tedy zda by úhradu ztrát centrálních bank ze strany jednotlivých států nemohla vyžadovat ECB?

Může zbankrotovat komerční banka, přestože má kouzelné pero, které dokáže z dluhu udělat novou účetní měnu na běžném účtu? Ano může. Protože se na ni vztahuje insolvenční zákon (po té, co přijde o licenci, viz (§ 6 odst. 2) písm. a).). A opět ji nepomůže ani ona „kouzelná moc“ vytvářet peníze. Důvodem bankrotu ale zpravidla není skutečnost, že banka není schopná vyplatit všechny vklady v hotovosti (to obvykle nedokáže ani ta nejzdravější obchodní banka). Důvodem bankrotu bývá, že banka má takové ztráty, že se její vlastní kapitál scvrkne natolik, že banka přestane splňovat pravidla pro kapitálovou přiměřenost. Pak musí akcionáři navýšit vlastní kapitál, nebo banka sfůzuje s jinou bankou, která má „nadbytečný“ vlastní kapitál, nebo zkrachuje. Kouzelná moc vytvářet peníze jim není nic platná, protože umožňuje vytvářet peníze pro někoho jiného (např. pro dlužníka, nebo dodavatele) a nikoliv pro úhradu vlastních ztrát, a to platí i pro centrální banku. Jinými slovy banka může vždy připsat peníze na vkladový účet někoho jiného. Vlastním vkladovým účtem, na který by si jakákoliv banka sama sobě připsala peníze, jednoduše žádná banka ani nedisponuje. To plyne ze samotné podstaty peněz. Když banka nemá dostatek rezerv na účtu centrální banky (což se může stát i solventní bance) pak taková banka má problémy s likviditou, které ji pomůže centrální banka zpravidla vyřešit dočasnou půjčkou. Jedinou výjimkou je, pokud by taková banka byla nesolventní, pak jí centrální banka nesmí pomoci a zavede nad ní nucenou správu. Problémy s likviditou jsou řešitelné, pokud jsou banky solventní.

Existuje 100% spolehlivá banka na platební styk pro klienta? Váš návrh, že by mohla centrální banka fungovat zároveň i jako obchodní banka, která vede účty veřejnosti, je zajímavý. Hlavně by to byla zajímavá náhrada za hotovost. Riziko držitele vkladu u centrální banky by bylo stejné jako držení hotovosti, jen by držitel vkladu měl nárok na úrok. Pokud by to takto fungovalo, pak by kvůli zrušení hotovosti naříkali jen účastníci šedé a černé zóny a ochranáři soukromí (což tímto nijak nezlehčuji). Obchodní banky by tak namísto vkladových účtů svých klientů měli jeden vkladový účet centrální banky a centrální banka by vedla účty klientů. Platební styk by byl zcela hlaďoučký, protože by na něj v podstatě neměly ostatní banky žádný vliv. Obchodní banky by i nadále musely držet kvalitní aktiva, tak aby nezkrachovaly. A když už by došlo ke krachu obchodní banky, utrpěli by pouze akcionáři banky a nezkrachovatelná centrální banka, nikoli držitelé vkladů. Zajímavý koncept. Tedy s výhradou, že tam může být nějaký hodně závažný háček, který se mi v době, kdy toto píšu, nevybavil.

Co se týče vaší poznámky, že zřejmě žiji v jakémsi budoucím světě účetních peněz. Nežiji v žádné daleké budoucnosti. Žiji v přítomnosti. To Vy žijete v dávno minulé minulosti. Vaše úvahy o penězích vychází z dávno překonaných představ a peněžních systému, které už dávno neexistují. Účetní peníze jsou současná realita. Stejně i ty účetní peníze, které mají vlastnosti peněz „papírových“, které jsou kryty dluhy státu, které nebudou objektivně nikdy splaceny, jsou velmi reálné. Je třeba ale poznamenat, že nejvíce záleží na tom, aby ekonomika hladce fungovala a peníze (ať už jsou účetní, papírové nebo komoditní) umožňovaly směnu za pokud možno stabilní ceny. Vše ostatní je zcela podružné. Koho zajímá, kdo má jaké dluhy nebo jaké má kdo úspory? Důležité je, že peníze, zboží a služby ekonomikou proudí a pokud přestanou, doplatí na to všichni. Dlužníci i věřitelé. A teď si vzpomeňte, do jaké situace bylo dotlačeno Řecko. V důsledku „záchrany“ Řecka, ekonomika v podstatě zkolabovala a dluhy (pro někoho paradoxně, pro mě logicky) vzrostly, věřitelé přišli o peníze a lidé se mají špatně. Nikomu „záchrana“ Řecka nic nepřinesla, pokud vyloučíme čistě negativní aspekty. A těch bylo hodně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 27. 7. 2016 14:46
reakce na Richard Fuld | 27. 7. 2016 13:40

Soucasny systém je predne zalozen na nasilnem donuceni - to je snad horsi, nez podvodnost frakčního systemu.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 7. 2016 15:49
reakce na Jan Altman | 27. 7. 2016 14:46

Chcete snad říct, že státním násilím prosazovaný zákaz podvádění je horší, než samotný podvod? :-) To snad néééé!!! :-)
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 27. 7. 2016 17:12
reakce na Richard Fuld | 27. 7. 2016 15:49

To je zcela zřejmé. Jestliže někdo legalizuje násilí jíné než je obrana proti agresi, tak obrana proti takovému násilí je zcela legitimní bez ohledu na to, že z hlediska příslušného zákona je to podvod. A je úplně jedno jestli násilníkem je fuldostát nebo třeba mafie.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 7. 2016 18:28
reakce na Josef Fraj | 27. 7. 2016 17:12

Vy jste to celé posunul jinam. Já tvrdím, že větší zlo je podvod samotný, než státní násilí, které tentýž podvod zakazuje. Abyste to byl schopem pochopit, tak Vám to řeknu polopaticky: tvrdím, že je větším zlem podvést 90-ti letou babičku, než to toto podvodné jednání všem zákonem násilně zakázat.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Novák | 27. 7. 2016 20:01
reakce na Richard Fuld | 27. 7. 2016 18:28

Stát sám je podvodník (a zloděj) a v důsledku nakonec okrade i tu babičku.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 28. 7. 2016 09:59
reakce na Ladislav Novák | 27. 7. 2016 20:01

Nesmysl. Stát, to jsou jeho občané, nikoli nějaký samostatný subjekt. Když stát "ukradne" občanům miliardu, bude stát o miliardu bohatší a občané, kteří jej tvoří o miliardu chudší. To samé platí o státním dluhu. Čím větší dluh má stát tím větší objem peněz vlastní jeho občané. Proto je zcela nesmyslné usilovat o splacení státního dluhu. Když občané splatí státní dluh, pak stát bude stát oddlužen a jeho občané budou připraveni o stejnou sumu peněz. Z vnějšího pohledu bude stát před splacením státního dluhu i po jeho splacení pořád stejně "bohatý", jen občané státu reálně zchudnou. Proto myšlenky typu "je třeba splatit státní dluh", nebo "státní dluh je nesplatitelný", nebo "stát je předlužený", jsou již ze samotné podstaty státního dluhu nesmyslné. Jedinou smysluplnou podmínkou pro dynamiku růstu státního dluhu je, aby nezpůsoboval nadměrný růst cen. Vše ostatní jsou jen plané řeči.
-5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 31. 7. 2016 23:50
reakce na Richard Fuld | 28. 7. 2016 09:59

A byl stát jedno a to samé za minulého, předminulého i předpředminulého režimu?
Jo aha, nyní je ale vše jinak, že. Poprvé v dějinách. Zrovna to tak vyšlo. Ale... nemysleli si to samé v té historii také? Netvrdila oficiální propaganda i tehdy to samé? A státem placení intelektuálové tomu přitakávali také. Jen dnes, na rozdíl od té historie, jsou prakticky všichni intelektuálové vzdělaní státem, placení státem, pro stát pracující, stát obhajující. V takto dokonalé podobě to tu ještě opravdu nebylo.

Ale chápu, že pro někoho je Babiš a Sobotka a Juncker a Schulz a Maduro a Erdogan a Putin, ... "náš", jedním ze svého lidu, lidem zvolený, lidu nezištně sloužící. V EU, v Turecku, v Rusku, ve Venezuele, ... je lid a vláda jedno a totéž - protože to přeci řekla soudružka učitelka občanské výchovy a Julda.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 8. 2016 10:58
reakce na Jan Altman | 31. 7. 2016 23:50

Za první republiky to byl demokratický stát jeho občanů, za protektorátu to byl totalitní stát, Německem okupované území, za ČSSR to by totalitní stát, Sovětským svazem okupované území a dnes je to opět demokratický stát jeho občanů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Novák | 30. 7. 2016 14:26
reakce na Richard Fuld | 28. 7. 2016 09:59

No vida, už je to venku! Paroubkovo bolševické "Dluhy státu se neplatí..."
A že stát, který už není schopen ani platit úroky z dluhů, které vytvořil, není předlužený?
Tady se ještě dozvíme věcí... :-D
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 7. 2016 18:54
reakce na Ladislav Novák | 30. 7. 2016 14:26

Obávám se, že vzhledem k tomu, že je pro Vás důležitější kdo něco řekl, než podstata toho co řekl, je asi zbytečné Vám něco vysvětlovat. Vysvětlovat Vám, že platit dluh, kde jsem zároveň věřitelem (jako občan, který drží úspory) a zároveň dlužníkem (jako občan státu, který je dlužníkem ve vztahu k těm úsporám), je také nesmysl, protože to by asi pro Vás už nejspíše byla "vyšší dívčí". :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 1. 8. 2016 00:01
reakce na Richard Fuld | 30. 7. 2016 18:54

Aha. Babiš si tedy půjčí na to, aby bylo na dotace na řepku a čapí hnízda. Marksová si půjčí na své fuldoviny. Sobotka si půjčí na nákup hlasů nižších tříd.
Ale je to vlastně OK, protože věřitel a dlužník je jedna a ta samá osoba - podle vás.

Což mi ovšem trochu nesedí. Protože stále nějak nevidím, že by věřitel (pilný a pracovitý občan, podnikatel či zaměstnanec produktivního soukromého sektoru, co má úspory) a dlužník (Sobotka, Marksová, Babiš, nezaměstnaní, státní byrokracie, horníci s luxusním odchodným, stavitelé předražených cyklostezek, ...) byli jedna a ta samá osoba.

Je to jako říct, že je vlastně jedno, že Němci ukradli za války československé měnové zlato. Nebo židovské fabriky. Protože i v tomto případě "lid sjednocené Evropy" byl zároveň věřitelem i dlužníkem.

Vlastně i komunistické znárodnění bylo OK. Protože CS lid na tom byl v součtu "nula od nuly", lid byl zároveň okraden i obdarován.

Sice kdybychom šli na úroveň jednotlivců, tak sluníčkové by to nebylo, ale kdo by se zabýval takovými malichernostmi, že. Sociální inženýr pracující s "lidovými masami" určitě ne. Fuldolog pracující s agregátními veličinami také ne. To, že tam někde dole je konkrétní člověk, který si uspořil před 20ti lety 10 tisíc a stát mu je znehodnotil tím, že si k tomu naklikal 10x tolik (či toto "právo" propachtoval spřáteleným bankám), to je pro centrálního plánovače světlých zítřků banalita.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 8. 2016 11:14
reakce na Jan Altman | 1. 8. 2016 00:01

Také zde je třeba zopakovat, že:
za první republiky to byl demokratický stát jeho občanů, za protektorátu to byl totalitní stát, Německem okupované území, za ČSSR to by totalitní stát, Sovětským svazem okupované území a dnes je to opět demokratický stát jeho občanů.

Totalitní znárodňování mělo samozřejmě neblahé účinky na občany stejně jako okrádání státu cizími mocnostmi. Ostatně i zdanění občanů současného demokratického státu, za účelem splacení státního dluhu, by se moc nelišilo od znárodnění a konfiskace majetku. Výsledek by byl obdobný jako v případě komunistického znárodnění, tedy oddlužený stát a chudí občané.

Pokud ztotožníte Babiše, Sobotku a Marksovou se státem jako institucí, pak samozřejmě výsledkem budou budou nesmyslné závěry. Babiš, Sobotka ani Marksová nejsou v případě státního dluhu v postavení dlužníka.

Když půjdeme na úroveň jednotlivce, tak při splácení státního dluhu by nejvíce zaplatili ti s vysokými příjmy a velkými majetky. Kde nic není ani smrt nebere. Takže to splácení státního dluhu by dopadlo právě na ty pilné a pracovité občany, podnikatele či zaměstnance produktivního soukromého sektoru, co mají úspory a majetky, tedy přesně na ty, co se jich tak snažíte zastávat. Takže ať to vezmete agregátně, nebo individuálně výsledek je stejný. Je nesmysl spláce státní dluhy.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Kopecký | 28. 7. 2016 15:23
reakce na Richard Fuld | 28. 7. 2016 09:59

Pane Fulde, chtěl bych Vás ubezpečit, že já tedy jakožto občan stát (jeho část) rozhodně nejsem, nikdy jsem žádnému státu nepodepsal nic na základě čeho by tomu tak být mělo. Stát je pro mne vnější subjekt (jiní lidé), kteří mne stále okrádají o část výsledků mé práce (skupina osob na bázi spolčení - organizovaný zločin par excellence). Tito lidé si půjčují s tím, že po jiných chtějí placení! Co je na tom v souladu s jakoukoliv morálkou?! Bylo mi by zcela lhostejné, zda svůj dluh splatí, či nikoliv (stejně jako je mi lhostejné, zda můj soused platí či neplatí svou hypotéku). Jinak chci podotknout, že jsem dosud "nerozdýchal" Vaše vývody ve smyslu toho, že ten, kdo spoří, a neutrácí, je v podstatě zločinec (a že by se takovým měly peníze vzít a dát těm, co by rádi utráceli, ale nemají co)!
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 28. 7. 2016 19:17
reakce na Jan Kopecký | 28. 7. 2016 15:23

Jezdíte po silnicích, chodíte po chodnících ... Tak využíváte dobrodiní státu. O občanem státu se stáváte již narozením. Váš vztah ke státu je Vaše osobní věc. Pokud se Vám nelíbí stát, ve kterém žijete, najděte si lepší a pokud se Vám nelíbí stát jako instituce kupte si opuštěný ostrov a izolujte se od něj. Nebo založte stranu a přesvědčte lidi, aby stát co nejvíce ze svých životů eliminovali. Toto lze ale realizovat pouze v rámci existující platformy v podobě státu. :-)

K těm spořivcům. Já nepovažuji spořivce za zločince, jak nesprávně dezinterpretujete mé názory. Nejsem tak hrr, jako Vy. Já se jen snažil vysvětlit, že změna chování v podobě záměrného omezování spotřeby bude mít své následky. Nic víc. To, že bychom měli spořivců brát jejich peníze, jsem nikde nepsal. Jen jsem psal, že hromadný přechod na "úsporný režim" by nakonec stejně dopadl i na spořivce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 30. 7. 2016 10:36
reakce na Richard Fuld | 28. 7. 2016 19:17

Konkrétně to "dobrodiní" vypadá tak, že stát (myšleno vládnoucí elity a státní aparát) ukrandne všem občanům dnes už více než polovinu toho, co vlastní prací vytvořili a postaví za to drahé nekvalitní silnice, zaplatí z toho desítky možná stovky institucí a neziskovek, které občanům jenom ztrpčují život, šikanuje je nesmyslnými regulacemi i nejmenších detailů jejich života atd atd. A toto všechno vynucuje násilím.

To, že mohou občané jezdit po silnicích postavených státem tedy není žádné dobrodiní. Oni ty silnice draze, často dvojnásobě zaplatili a ještě platí dálnicní poplatky. Navíc přišli o možnost postavit si vlastní silnice, protože jednak jim stát ukradl peníze, které by na ně mohli použít, druhak jim to znemožňuje nejrůznějšími regulacemi.

To je spíš pro ostatní, protože vy pane Fuldo jako dogmatický komunista nechápete význam a smysl osobní svobody, vlastnictví, důležitost svobodného trhu a řadu dalších věcí a zatím to vypadá, že to nepochopíte do konce svého života.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 7. 2016 19:08
reakce na Josef Fraj | 30. 7. 2016 10:36

A jak byste si to dobrodiní státu představoval, že přijedou mimozemšťani a postaví nám tady silnice? :-) Samozřejmě, že stát (jeho občané) za silnici musí nějak zaplatit. Buď daněmi, nebo inflací, pokud si stát na stavbu půjčí od banky.

A že by silnice vystavěli jednotlivci? Nesmysly. Bez daní a státu by žádné silnice jednoduše nebyli. Bez státu by nebyly ani ta města, která by měla ty silnice spojovat. Stačí se podívat na Afriku, jak jen formálně existující státy fungují. :-) Pořád tam žijí často v kmenech v chýších bez jakékoliv infrastruktury. To je ukázka jak funguje primitivní společnosti bez efektivní organizace.

Jinak, že jednotlivec je bez společnosti nic, jeden extrémní názor. Že jedinec je vše a žádná společnost vlastně ani neexistuje, je opačný extrém. No jako je tomu téměř vždy, ve skutečnosti je pravda někde mezi těmi extrémy. :-)

Chápu samozřejmě význam a důležitost svobody, vlastnictví, svobodného trhu a jsem jejich zastáncem, jen ne absolutním a bezvýhradným. :-) To zase nechápete Vy, že všechny ty pojmy mají smysl a obsah pouze ve funkční společnosti, např. ve formě demokratického právního státu a že nemohou být nikdy pojímány jako absolutní. Toto zase Vy nejspíš nepochopíte nikdy. :-)
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 1. 8. 2016 00:02
reakce na Richard Fuld | 30. 7. 2016 19:08

Vygooglete si "a kdo by stavěl silnice?" - uvidíte, kolik vtipů na etatisty a socialisty vašeho kalibru koluje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Arnošt | 31. 7. 2016 15:54
reakce na Richard Fuld | 30. 7. 2016 19:08

Pokud lidé něco poptávají a jsou ochotní za to zaplatit, soukromý sektor to dokáže zajistit. Je nesmysl vycházet z toho, že když v dnešní době komunikace, veřejné osvětlení a veřejný prostor obecně zřizuje stát, nebudeme mít bez něj silnice, osvětlení, parky, že soukromý sektor by to nezajistil.

I dříve sami majitelé nemovitostí budovali přístupové komunikace, dokonce je i poskytovali zdarma, protože věděli, že tak se jejich hodnota nemovitostí v oblasti zvýší, navíc, když cesty vybudují a poskytnou zdarma - soukromý sektor tak umí i řešit problém "černého pasažéra", kdy poskytuje služby i neplatičům, neboť se to i tak celkově vyplatí. Dobrým příkladem mohou být soukromé parky a aktivity v nich, které jsou financovány po dobrovolné domluvě místními majiteli nemovitostí, protože obě strany vědí, že na tom budou lépe a majitelům nemovitostí se zvedne hodnota jejich domů, bytů. A i tak do parků mají přístup lidé, kteří v dané lokalitě nebydlí a ani na park nijak nepřispívají.

Dále je daleko lépe řešena situace, kdy je třeba například silnici opravit - místní ji vlastní, místní daleko lépe, rychleji a za méně (neboť mají vše pod nosem) dokáží komunikaci opravit, než čekat, až se úřad, který spravuje městské, krajské, státní silnice rozhoupe, najde finance, určí, které opravy jsou prioritnější, a nakonec MOŽNÁ silnici v místě opraví. Soukromý sektor by toto řešil daleko lépe, rychleji, levněji, odpovědněji.

Doporučuji si přečíst diplomovou práci pana Tětka na téma poskytování veřejných statků soukromým sektorem, link zde:

http://www.mises.cz/database/literatura/41_verejnestatky.pdf
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 8. 2016 11:20
reakce na Václav Arnošt | 31. 7. 2016 15:54

Komunismus je také pěkná pohádka o uvědomělých občanech, co pracují zdarma pro obecné blaho proto, že je to přece přirozené a všem, tedy i jim, prospěšné. Kruh se uzavřel. :-)

Když bude fungovat toto, bude funkční ideologie i komunismus. Všichni ale víme, že komunismus je utopie.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Arnošt | 10. 8. 2016 12:32
reakce na Richard Fuld | 1. 8. 2016 11:20

Ano, komunismus pohádka je, právě proto že vychází z chybného předpokladu, že dělat něco jen tak (zdarma) pro druhé je přirozené. Staví na tom, jací lidé nejsou, ale jaké by je komunismus chtěl mít. Je to konstrukce shora.

Tuhle chybu kapitalismus nemá. Při dodržování vlastnických práv nechává lidem zcela volné podmínky, aby se projevili, není tedy vůbec konstruován, natož shora. Právě v něm se zcela projevují přirozenosti lidí, jací jsou, co dělají dobrovolně, za peníze nebo ochotně zdarma. O kapitalismu se občas mluví jako o sobeckém systému uspokojování vlastních potřeb. To je ale člověku přirozené. Co ale dělá z této sobeckosti ctnost je to, že abych si mohl pořídit například jachtu, musím někomu na trhu poskytnout takové služby, za které bude ochoten dobrovolně zaplatit, bude je poptávat, budou mu přinášet užitek. Jinými slovy – pokud neudělám něco pro druhé, sobeckého uspokojení mých potřeb se mi nedostane.

Historie zkušeností lidstva ukázala a ukazuje dnes a denně, že tam, kde bylo umožněno kapitalismu či nějaké jeho verzi fungovat, lidé, společnost na tom byla lépe. Výsledky socialistických a komunistických pokusů také známe.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 10. 8. 2016 13:19
reakce na Václav Arnošt | 10. 8. 2016 12:32

Moje argumentace směřuje trošku jinam. Já samozřejmě nerozporuji nefunkčnost komunismu ani funkčnost kapitalismu. Jen tvrdím, že když se to s tím kapitalismem přežene v tom ohledu, že se budeme spoléhat na jednotlivce, že budou dobrovolně přispívat i k blahu obecnému, tak se dostáváme do stejného předpokladu, na jakém stojí komunismus, tedy začneme předpokládat existenci uvědomělého občana dbajícího dobrovolně nejen o své blaho ale i o blaho obecní.

Jednoduše řečeno, nevěřím na funkčnost absolutního a bezvýhradného kapitalismu, stejně jako nevěřím na funkčnost absolutního komunismu. Obecní blaho je podle mne třeba zajišťovat v kapitalistickém systému kolektivistickým způsobem, protože jinak to podle mne nepůjde vůbec, nebo jen velmi těžko.

Jde tedy o to mít společnost, jejímž základem je samozřejmě kapitalismus a tržní principy, avšak doplněnou systém veřejné péče a služeb, které budou zajišťovány státem a samosprávami, což je v podstatě to, v čem již hodně dlouho žije celá západní civilizace. Můžeme se bavit o míře toho, co má spadat pod veřejnou správu. Nemůžeme ale chtít, aby to fungovalo bez ní.

To co Vy popisujete, jak v zájmu uspokojení vlastních potřeb, budete dobrovolně užitečný jiným, je jen základní princip tržního systému, s kterým nemám nejmenší problém, avšak jeho funkčnost je z definice zaměřena právě na "sobecké" uspokojování vlastních potřeb, nikoli potřeb společnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Arnošt | 10. 8. 2016 17:09
reakce na Richard Fuld | 10. 8. 2016 13:19

Jelikož společnost není nic jiného než soubor jednotlivců, pak ani „potřeby společnosti“ nejsou ničím jiným, než souborem jednotlivých „sobeckých“ potřeb jednotlivců. Nic nad tím – jako právě „potřeby společnosti“, jak je myslíte vy, není.

Zda bude i blaho (velmi diskutabilní termín především silně subjektivně vykladatelný) záleží v kapitalismu na lidech samotných, co poptávají nebo odsuzují. Přece když nebudete chtít podporovat aktivity, služby nebo produkty, které se vám nelíbí a naopak chtít a platit za ty, které pro vás mají větší smysl, tak když takových lidí bude dost, aby tuto službu někdo poskytl nebo budete žít v místě, kde tento názor převládá, budete mít „svět“ podle vás i s vaším okolím. Nejsem zastáncem toho, aby „co je a co není blaho“ definoval nějaký diktátor nebo (ne)volená „(j)elita“ pro všechny, ať s tím společnost složená z jednotlivců souhlasí nebo ne.

Navíc spousta problémů dneška by bez oné zlovůle vrchnosti, regulací shora a spoustě špatné legislativy ani nevzniklo, takže ono by té mizérie, na které by se charity zaměřily, moc nebylo. A je to především i na vás. Když chcete něco podpořit, podpořte to. Chtít to po všech (ve jménu veřejného blaha) mi přesně přijde takové jako „Ano, já bych to podpořil, ale musí všichni, jinak to neudělám.“ – schovávání se za ostatní a snaha svézt se na násilně sdílených nákladech. Nechtějte to i po ostatních, když tak chcete učinit sám.

Cit.: „Jde tedy o to mít společnost, jejímž základem je samozřejmě kapitalismus a tržní principy, avšak doplněnou systém veřejné péče a služeb, které budou zajišťovány státem a samosprávami, což je v podstatě to, v čem již hodně dlouho žije celá západní civilizace. Můžeme se bavit o míře toho, co má spadat pod veřejnou správu. Nemůžeme ale chtít, aby to fungovalo bez ní.„

Ale můžeme to chtít. A můžeme mít soukromé regiony, soukromé silnice, soukromé osvětlení. Soukromé komunity. Stejně jako máme soukromé pekaře, doktory, telefonní společnosti. Můžete mít v kapitalismu i svůj soukromý kibuc, kde klidně můžete fungovat na základech, které chcete, podle vaší definice blaha pro společnost. Jen po mně násilně nechtějte, abych se toho účastnil. Já dokážu akceptovat váš svět, když mě z něj vynecháte. To vy nechcete akceptovat můj vedle toho vašeho.

Rozumím tomu, že se obáváte o dostatečnou dobrovolnost, která by měla zajistit péči o opravdu potřebné, nemocné apod. Ale právě onou dobrovolností se nejvíce ukáže, kdo je jaký člověk, kdo pomáhá a dělí se s potřebnými, a kdo naopak ignoruje mizerné podmínky ostatních a nelidské praktiky. V systému povinných odvodů, daní a společných nákladů takové lidi těžko rozeznáte. Trh by toto rozlišení už nějak zařídil. Aspoň by se ukázalo, jací lidé opravdu jsou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 11. 8. 2016 14:50
reakce na Václav Arnošt | 10. 8. 2016 17:09

Cílem pomoci potřebným je pomoc potřebným, nikoli to aby se ukázalo, kdo je civilizovaný a kdo je lakomá Barka. Ty Vaše experimenty stojící na dobrovolnosti pomoci potřebným ve skutečnosti mlčky předpokládají stejně uvědomělé lidi, jak je předpokládá komunismus. Proto se musí pomoc potřebným zajišťovat prostřednictvím státem vybíraných prostředků a ne formou dobrovolné charity. Dobrovolná charita by jednoduše nefungovala a zkoušet jestli ano, není nic jiného než autisticko-sociálně-inženýrský pokus na těch potřebných. To samé platí pro regionální silnice, státní dálnice, osvětlení ...
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Arnošt | 11. 8. 2016 16:42
reakce na Richard Fuld | 11. 8. 2016 14:50

Co vy víte, co je cílem lidí, kteří pomáhají druhým, jaký je jejich důvod, že pomáhají. Vy vidíte pomoc potřebným, u níž automaticky předpokládáte, že to je cílem a jediným důvodem, proč pomáhají, ale může to být zcela jinak. Stejně jako když chcete vydělávat peníze, nejsou cílem a motivem peníze samotné, ale to, co za ně můžete pořídit. Když si půjčujete na auto, nevíte, jaký je důvod člověka, proč chce auto, zda kvůli dojíždění, zda se chce před někým vytáhnout, kupuje je pro své rodiče nebo ho potřebuje k práci, aby mohl poskytnout lepší služby zákazníkům. Skutečný důvod vědět nemusíte, ale výsledek je zřejmý a u všech stejný – koupě auta.

Jako jsem psal už jinde, lidé se raději dělí s potřebnými o své peníze, majetek apod., když si jej vydělají sami, než když něco dostanou bez úsilí, zdarma (dávky, podpory). Společnost, která více přerozděluje má tak méně prostoru a ochoty pomáhat, plus nemá od pomoci zpětnou vazbu. V socialismu se lidé daleko více zaměřují na sebe než na okolí a péči o něj, i když se socialismus zakrývá hesly „vše pro všechny“, společně, sociálono apod. Slova mohou mást, důležitější je, co je za nimi. I když zní kapitalismus sebestředně, přes jeho sobecké motivy jednotlivců je jeho výsledkem daleko pečující a ohleduplnější společnost s vyšší životní úrovní než v socialismu.

Plus
I pomoc může být paradoxně sobecký čin. Vše je o užitku (ne jen o tom měřeném v penězích). Důvodů, proč někomu pomáháte, může být mnoho – děláte to, protože se to v dané společnosti očekává, je to norma a ani nad tím nepřemýšlíte, nebo pomáháte proto, že třeba nesnesete pohled na trpící a raději pomůžete, protože vám to ulehčí na duši, nebo protože na pomoc dostanete dotace nebo vám to přikazuje zákon a jinak byste byl potrestán, nebo chcete být ve společnosti oblíben, nebo pomáháte prostě proto, protože máte dobré srdce, jinými slovy vám to dělá dobře, máte z toho sobecký užitek. Nikdo nepomáhá jen tak. I altruismus je sobecký čin. Vaše pomoc druhým je vaše radost, váš užitek. Co vy víte, jestli se Bill Gates nerozhodl dávat peníze na charitu, protože byl u společnosti neoblíbený, z čehož měl špatný pocit a raději se o svůj majetek podělil, protože byl následně za tento akt společností adorován, a cítil se posléze lépe? Nevíte, jaký byl jeho důvod. Lidé dělají a činí z nějakých důvodů, motivů. Ne úplně proto, že to někdo vyhlásil zákonem za povinnost pod hrozbou trestu. A výsledkem (i sobeckých motivů) jsou peníze pro charitu a pomoc potřebným.

To je jeden z popisů neviditelné ruky trhu na poli altruismu, kdy i sobeckou činností konáte dobro. Co vy víte, jak by byla v kapitalismu zřizována pomoc potřebným bez daní a státu. Třeba by to bylo privilegium, velmi kladně mezi lidmi hodnocená činnost, jak tomu na Západě - historicky „kolébce kapitalismu“ - je. Vy to zkoušet nechcete z obavy, že nevíte, jaké by to bylo, zatímco výsledky socialismu a podobných experimentů jsou dobře známé. A tak i přesto v nich chcete pokračovat a ještě víc utahovat šrouby (v jiných oblastech). Ne, děkuji.

Ve výsledku je to ale opravdu o tom, jaký jste. Tím kým jste, vás dělají vaše dobrovolné činy a jejich výsledky, nikoli akty vykonané z povinnosti, navíc pod hrozbou trestu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 15. 8. 2016 11:22
reakce na Václav Arnošt | 11. 8. 2016 16:42

Přesně rozumím Vaší představě o tom, jak by to bylo, kdyby vše záviselo jen na dobrovolnosti lidí. Jen tvrdím, že ta Vaše představa (o nic jiného nejde) je stejně nereálná jako představa komunistů, o kvalitách obyvatelstva. Stejně jako komunisti předpokládáte, že lidé se nebudou chovat sobecky. Tím, že jste označil altruismus za svého druhu sobectví, je jen zoufalý pokus tuto skutečnost zmírnit. Tento názor je jednoduše nonsens, kdy v podstatě tvrdíte, že sobci budou natolik sobečtí, až nakonec jejich sobectví vyvrcholí altruismem. :-) Zajímavá taoistická myšlenka. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Kopecký | 29. 7. 2016 10:27
reakce na Richard Fuld | 28. 7. 2016 19:17

Si děláte legraci, nazývat to "dobrodiním"?! Víte, kolik mne to Vaše "dobrodiní" (na daních a dalších odvodech státu, tím pádem na "ukradené práci") stojí?

Jinak když to beru z hlediska historie, tak stát nevznikl z nějaké vůle mých předků, ale jako vnější subjekt, který začal uplatňovat na principu síly svou zvůli vůči mým předkům, kteří zřejmě žili v místech, kde žiji, již před státem. Proto jsem občanem státu jen z pohledu toho státu, nikoliv ze svého pohledu, z mého pohledu je stát nelegitimní skupinou zločinně spolčených osob, protože tak vznikl a doposud pokračuje. Pozdější možnost "účastnit se voleb" na tom nezměnila nic podstatného. Proto Vaše návrhy "najít si lepší stát" neberu, nebo začít se účastnit na státu (založit stranu) už vůbec ne.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 29. 7. 2016 12:46
reakce na Jan Kopecký | 29. 7. 2016 10:27

Vy víte, co nechcete. Víte taky co chcete? Jak si to představujete? Jak by se Vám mělo vyhovět, aby to nezasáhlo do životů ostatních občanů státu, kteří jsou spokojení s tím, že žijí ve státě s pravidly a nemají zájem žít jako zvířata v buši?
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Kopecký | 29. 7. 2016 15:20
reakce na Richard Fuld | 29. 7. 2016 12:46

Pane Fulde, věřte mi, že vím, co chci. A to si pište, že by to "zasáhlo do životů ostatních "občanů státu, kteří jsou spokojení" se statusem quo, kteří si život bez státu neumí představit. Tím "ve státě s pravidly" nemyslíte snad to, že bez státu pravidla být nemohou, že bez státu bychom "žili jako zvířata v buši"?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 29. 7. 2016 16:45
reakce na Jan Kopecký | 29. 7. 2016 15:20

Stát je ale platformou (institucí) pro stanovování a vymáhání pravidel. Pokud budete chtít společnosti s respektovanými pravidly, vždy vytvoříte něco, jako stát.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Kopecký | 30. 7. 2016 07:37
reakce na Richard Fuld | 29. 7. 2016 16:45

Na tom se neshodneme.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 28. 7. 2016 12:24
reakce na Richard Fuld | 28. 7. 2016 09:59

Jakým zázrakem se státním propagandistům podařilo vás přesvědčit, že dělení na oni (vládnoucí a vykořisťovatelská třída) a my najednou již neexistuje? Jakým zázrakem jste přestal vnímat, že celá myšlenka státu je právě o tom, že nějaká skupina (menšina) chce ovládat a ždímat zbytek?

Když si stát půjčí miliardu, tak z ní přeci prospěch nemáme všichni, natož všichni stejný!
Prospěch má:
- banka, která půjčila (dostane úrok)
- příživníci neplacení za své na trhu prodávané zboží a služby, ale placení z eráru (tedy aniž cokoli užitečného pro ostatní dělají)
- kamarádi politiků, kteří dostanou (předražené a kvalitu nekontrolující) státní zakázky
- politici, kteří dostanou provize ze zakázek a rozdělováním peněz si zvýší moc a nakoupí voličskou přízeň

Jaký prospěch ze zvýšení státního dluhu má třeba člověk spořící si na penzi, nebo zaměstnanec a živnostník platící daně?

Kritériem je jen aby nezpůsoboval "nadměrný" růst cen? A tu nadměrnost posoudí kdo? Ten samý, co se chce dál zadlužovat? A není v prostředí rostoucí efektivity i nulový růst cen nadměrným???

Ať se zadlužují ti konkrétní lidé, kteří se zadlužovat chtějí. Ideálně v nějaké jejich vlastní měně.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 28. 7. 2016 19:36
reakce na Jan Altman | 28. 7. 2016 12:24

Otázka, jak se stavíte k státu není jen v tom, jak vypadá aktuální situace. Stát a demokracie je také instituce, která dává občanům alespoň nějakou šanci (někdy skutečně jen teoretickou) na to aby měli vliv na uspořádání společnosti. Bez státu zde budou vládnout jen ty peníze a bohatství.

Když si stát půjčí na stavbu silnice, tak prospěch budou mít ti, co ji budou využívat a také ti, kteří nebudou muset odvést větší daně, aby se ta stavba zafinancovala z daní.

Banka se na tom trošku přiživí, to je její princip činnosti - platit na úrocích z vkladů menší úrok, než přijímá od dlužníků. Nakonec čím by financovala riziko, že část státního dluhu nebude splacena? Když tak vehementně trváte na existenci kreditního rizika u státních dluhopisů.

Stavební firma také vytvoří nějaký zisk, nebude to přece dělat zadarmo.

Stavební dělníci nebudou sedět doma na podpoře a budou mít práci.

Ze zvýšení státního dluhu neplyne žádný neprospěch, pokud nějaký chytrák nevymyslí, že by se měl splatit. Snaha o splácení státního dluhu by vyvolala pokles cen, což je stejně nežádoucí jev jako růst cen. Takže fiskální expanze by měla být omezena na nízkou inflaci a stejně tak případné fiskální restrikce by měly směřovat opět k dosažení nízkému nebo nulovému růstu cen. Usilování o stabilní cenovou hladinu by mělo být jedinou kotvou celého ekonomického systému.

Co je nadměrný růst cen? Třeba už 3% p.a. bych považoval za situaci, kdy je třeba brzdit. Nulový růst cen je optimální. Pokles cen v důsledku nárůstu efektivity produkce? Proč né vyšší zisky a investice? Ostatně nebránil bych se ani koridoru +/-3%, tedy i mírnému poklesu cen avšak s cílem na stabilních cenách. Toto je ale složitější, tady by bylo třeba otevřít otázku existence hotovosti a záporných úrokových sazeb.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Kopecký | 30. 7. 2016 07:46
reakce na Richard Fuld | 28. 7. 2016 19:36

Takže je dle pana Fulda nutné zavést (zřejmě přikázat státem) stálé a neměnné ceny? Navíc "Dluhem k prosperitě"! Víte, v centrálně řízené ekonomice jsem byl nucen už žít, pak jsem si myslel, že to navždy skončilo, a ono je to tu znovu! Co jsme komu udělali?!
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Novák | 30. 7. 2016 13:48
reakce na Jan Kopecký | 30. 7. 2016 07:46

Citace - Jan Kopecký / 30.07.2016 07:46

Takže je dle pana Fulda nutné zavést (zřejmě přikázat státem) stálé a neměnné ceny? Navíc "Dluhem k prosperitě"! Víte, v centrálně řízené ekonomice jsem byl nucen už žít, pak jsem si myslel, že to navždy skončilo, a ono je to tu znovu! Co jsme komu udělali?!

To bude nejspíš tím, že komunistická a StBácká sebranka si užívá vysokých důchodů, které si sama v parlamentu po roce 1989 odhlasovala, ikdyž jejich činnost, kterou celý život pro KSČ totalitu vykonávala, si žádný, natož nadprůměrný důchod nezaslouží. Takových Fuldů, kteří bezostyšně hlásají státní zlodějnu a okrádání občanů, je v tomto státě mnoho. A tváří se, že zločinný komunistický režim a ideologie, kterou tady bezostyšně hlásají, je to nejlepší, co jsme kdy měli...
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 7. 2016 19:12
reakce na Ladislav Novák | 30. 7. 2016 13:48

Nechte si ty ideologické bláboly do hospody :-) Tady diskutují většinou slušní lidé, kteří spolu nemusí souhlasit ale nepotřebují se urážet.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 1. 8. 2016 00:08
reakce na Richard Fuld | 30. 7. 2016 19:12

Jenže je problém neurazit někoho, kdo se vás snaží znásilnit a okrást.
Naopak od někoho, kdo násilné donucení provozuje či propaguje, je apel na slušné vyjadřování trochu chucpe.

Asi vám půjdu nařídit, že smíte používat jen měnu z Dostihů a sázek a platit mi 70% vašeho příjmu, s tím, že budu tvrdit, že jinak by zanikla civilizace. Uvidíme, zda se udržíte a budete používat spisovný slovník, až tyto moje sociálně-inženýrské nápady přijdu (v doprovodu třech ozbrojených mužů oblečených ve shodném kroji) k vám domů zrealizovat.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 8. 2016 11:27
reakce na Jan Altman | 1. 8. 2016 00:08

Já Vás přece neznásilňuji ani neokrádám. :-) To přece vyčítáte státu, né mě. Alespoň doufám. Já pouze zastávám názor, že Vámi napadané funkce státu nepředstavuji okrádání a znasilňování. To je Vaše nesprávná interpretace uvedených funkcí státu, z níž odvozujete, že nejsem hoden úcty a respektu. Řetězíte jeden omyl za druhým a končíte u zjevné obhajoby ideologického blábolení a primitivního hulvátství. :-)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 7. 2016 08:58
reakce na Jan Kopecký | 30. 7. 2016 07:46

Jde o snahu udržovaz stabilní ceny, tedy udržovat změny souhrného cenového indexu v úzkém koridoru, nikoli však přímou regulací konkrétního zboží a služeb. To je velký rozdíl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 27. 7. 2016 16:02
reakce na Richard Fuld | 27. 7. 2016 15:49

Ne. Říkám, že je horší, když je zločin institucionalizován (státní vynucování peněžního monopolu), tedy povýšen na zákon (stejně jako v Norimberku), než když navzdory právu a morálce konkrétní jednotlivci a firmy podvádějí.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 7. 2016 18:24
reakce na Jan Altman | 27. 7. 2016 16:02

Problém tohoto názoru je, že peněžní "monopol" není zločin. :-) Něco jiného by bylo, kdyby samotný peněžní systém byl zločinný. To bych chápal, že s ním máte problém.. Ale o případné ne/zločinnosti samotného peněžního systému Vy odmítáte diskutovat. Vám pro jeho odmítnutí jednoduše stačí, že tento systém je zakotven v zákoně. Toto je ale čistě ideologická rovina diskuze, nikoliv ekonomická.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 28. 7. 2016 09:27
reakce na Richard Fuld | 27. 7. 2016 18:24

Je zločin mít vlasy hnědé barvy o délce 7cm? Zřejmě ne.
Ale je zločinem všem pod hrozbou trestu takové vlasy nařídit? No samozřejmě, že ano!

Tedy primárním zločinem je to násilné donucení. Diskuse o tom, zda jsou 7cm brownhair dobré či špatné, je až druhořadá.

Víte třeba, jak by se jednotnou barvou a úpravou vlasů zjednodušila práce kadeřníků? Dokonce i výrobci oblečení by sladění stylu měli jednodušší! Výrobci barev, atd... ohromné národohospodářské přínosy! Dokonce i roboti na stříhání a barvení vlasů by byli jednodušší a levnější, i samotná návštěva kadeřníka by pak vyšla levněji. Zkrátka jen samé výhody.

Přesto je to nařizování zločinem!

Diskuse o tom, zda je současný peněžní systém zločinný je jednoduše druhořadá.
Vybrali by si ho lidé dobrovolně, nebo by si do takové měny a takových bank nikdo své peníze nedal, kdyby měl alternativu?
Vadilo či nevadilo by lidem, že si všichni naráz nemohou vybrat svou výplatu v hotovosti?
Vadilo či nevadilo by lidem, že k jejich vydřeným penězům zde jen tak vznikají další pomocí úvěru? Tedy třeba že člověka, který si spoří na auto či na pozemek na dům předběhne v nákupu někdo, kdo na to nemá a peníze si vyčaruje úvěrem (a tím i zvýší ceny pro ty střádaly)?
Vadilo či nevadilo by lidem, že zde dochází k přerozdělení od věřitelů k dlužníkům?
Vadilo či nevadilo by lidem, že si do smlouvy nesmějí dát možnost splacení v závazku v libovolné měně?
Vadilo či nevadilo by lidem, že jim někdo říká, za jakou měnu mají prodávat své zboží čí práci?
Podle mne logicky by to těm věřitelům vadilo - a došlo by k tomu, že dlužníci by si chtěli půjčovat ve fiat, ale věřitelé by chtěli půjčovat (spořit i účtovat) jen v sound money. Fiat by pak byl jen měnou dlužníků, ale nikdo by za něj nebyl ochoten prodat něco, co má reálnou hodnotu. Ale to je jen můj názor.

Já na rozdíl od vás totiž nejsem jasnovidec. Já odpovědi neznám. Ale rád bych nechal lidi, aby svobodně demonstrovali své preference. Teprve pak by se ukázalo, zda jednotné 7cm hnědé vlasy jsou tím nejlepším řešením.
+8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 28. 7. 2016 10:50
reakce na Jan Altman | 28. 7. 2016 09:27

Rozumím. Kdybychom dnes hypoteticky stáli před otázkou jaký finanční systém od zítřka zavést, s tím, že dnes zde žádný nemáme, pak rozumím tomu, že nejlepší by bylo nechat všechny ty varianty vedle sebe soutěžit a nechat společnost ať přirozeně vybere ten pravý systém.

My se ale nacházíme v úplně jiné situaci. My zde už ale máme peněžní systém, který funguje naprosto dokonale. V této situaci by bylo čirým hazardem pokoušet se tento systém ponechat nějakým tržním experimentům. Ostatně od zlatého standardu se neodešlo bezdůvodně. Rigidní peněžní nabídka primitivního zlatého standardu jednoduše nevyhovovala nové dynamické době. Setrvání u zlatého standardu by jednoduše příliš brzdilo ekonomiku, která měla tak obrovský potenciál růstu.

Jinými slovy Váše svoboda v oblasti peněžního systému je jen krásnou nerealizovatelnou ideologickou teoretickou pohádkou, která by v případě její realizace nastolila jen chaos a zmar. Je to jen příklad toho, jak absolutistické prosazování čehokoliv (i svobody) může být fatálně nebezpečné.

Peněžní systém to není určení barvy vlasů. přiléhavější by byl zákaz "stříhání" vlasů sekerou, motorovou pilou nebo nožem, a to v zájmu ochrany zákazníků i kadeřníků. V praxi takový zákaz není třeba, protože každý kadeřník ví, že vlasy nemůže stříhat motorovou pilou. V případě peněz je to ale něco jiného. Jen malé procento lidí ví, jak funguje dnešní peněžní systém a v takovém prostředí je jednoduše společnost chránit před nápady typu stříhání vlasů motorovou pilou, a proto je zákaz odmítání zákonného platidla v zákoně. Kdyby obyvatelstvo bylo vzdělané v tom, jak fungují peníze, pak by takový zákaz v zákoně být nemusel, protože by nikdo o změnu tohoto systému přirozeně neusiloval, stejně jako by se žádný kadeřník zcela přirozeně nesnažil stříhat vlasy motorovou pilou.

Ostatně to jak lidé nerozumí penězům velmi krásně ilustrují Vaše námitky proti současnému peněžnímu systému. A to jste člověk, který se o danou oblast zjevně intenzivně zabývá.

Vaše jednotlivé otázky zda by něco lidem vadilo, či nevadilo, jsou krásnou ilustrací toho, jak byste chtěl mít všechno. Tak se ale chovají jen malé děti, že si neuvědomují, že všechno mít nelze, že nic není dokonalé a že nic není zadarmo.

Například:
Kdyby všichni lidé chtěli mít své peníze vždy k dispozici, aby si je mohli z banky vybrat, pak by banky neměly žádné peníze, které by mohly někomu půjčit. A by na to říkali lidé a firmy, kteří si chtějí půjčovat peníze? Evidentně by takový systém nebyl přijatelný pro všechny, že.

Abyste ve výše uvedeném smyslu vyhověl všem musíte používat současný peněžní systém účetních peněz. V tomto systému je vyhověno těm, kteří chtějí mít své peníze kdykoliv k dispozici (leží na běžném účtu) i těm, kteří si chtějí peníze půjčovat (banky vytváří nové peníze). Spokojeni jsou všichni.

Pokud trpíte představou, že i samotný peněžní úvěr je pro ekonomiku čiré zlo, pak Vám samozřejmě už není pomoci. :-)

Vy byste rád nechal lidi aby si vybrali jaké peníze budou používat. No a já si umím představit, jaké reální a vážné problémy by to vyvolalo. Vy jste takový hodný svobodomyslný dobrák a já jsem realisticky odpovědně jednající člověk. Je zvláštní, že svobodomyslní dobráci jsou dnes tak opovrhovaní ve vztahu k uprchlíkům a že jsou tak populární ve vztahu k chaosu, který by mohla vyvolat imigrace všemožných peněžních systémů. :-)

Vy řešíte pouze cíl, že nakonec by si lidé nějaký ten systém (třeba i ten současný) svobodně vybrali a pak by to bylo všechno jak má být. No a já řeším, co by se dělo na cestě k tomu cíli, což ale Vy zcela ignorujete.

Jinými slovy, než se vydám na cestu, musím mít racionální důvody k tomu, abych současný systém opustil a mít představu o tom, jak by mohl vypadat systém lepší a jak se k němu dostanu. To je ale přesně ta rovina diskuze, které se Vy záměrně vyhýbáte, a to právě proto, že ignorujete, že cestou do cíle se může všelicos stát. Diskuzi zda existují přesvědčivé důvody pro hledání jiného peněžního systému se sveřepě vyhýbáte.

Obdobné platí i pro změny důchodového systému, kde opět zcela ignorujete astronomické náklady a nereálnost přechodu na jiný systém. Namísto toho se zabýváte otázkou, kdo za existenci této bariéry může.
-14
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 28. 7. 2016 12:34
reakce na Richard Fuld | 28. 7. 2016 10:50

Jenže ten váš systém nefunguje. Buďte si jist, že se to max do 20ti let ukáže ve vší brutalitě. Ale spíše ještě dříve, při příští krizi, která možná začne u suprových Italských bank. Až se vaši soudruzi pokusí tradičně v reakci na krizi snížit úroky o 5 bodů a lidé si půjdou masově vybírat a vaši soudruzi to budou muset zakázat a tak lidé budou peníze jen bezhotovostně převádět - ovšem do bitcoinových směnáren a na účty prodejců zlatých a stříbrných minci. Případně do zahraničních bank, kde není záporný úrok, nebo kde se ještě dá vybrat místní hotovost. A pak se vaši soudruzi pokusí zakázat i tyto převody. A pak už tu vaši měnu nikdo nebude chtít, i kdybyste nad každého člověka postavil vašeho estébáka.

A i kdyby ten váš systém nějakým zázrakem fungoval, vaše přesvědčení o jeho dokonalosti vás nijak neopravňuje ke kriminalizaci alternativ.

Váš systém skončí jako všechny "skvěle" vymyšlené a uměle zavedené systémy v minulosti.
Budete pak bědovat jako bolševik, jak ta myšlenka byla dokonalá, ale hloupí lidé na ni asi nebyli dost zralí (uvědomělí).
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 28. 7. 2016 19:43
reakce na Jan Altman | 28. 7. 2016 12:34

Dokud funguje současný systém, je nesmysl ho opouštět. Když přestane fungovat, nic jiného, než přechod na jiný, stejně nezbude. Já ale tvrdím, že současný systém funguje a nejsou žádné důvody, aby fungovat přestal.

Kriminalizace alternativ je zde kvůli zabránění "zbytečného násilí" ve formě chaosu vyvolaného lidmi, jako jste Vy.

Samozřejmě, že spousta dobrých myšlenek skončila kvůli hlouposti lidí. Ta je tou nejmocnější čarodějkou :-) Na druhé straně je spousta skvěle vymyšlených věcí, které fungují lidské blbosti navzdory a těch je naštěstí většina. Nepodceňujte lidskou vynalézavost, já nebudu podceňovat lidskou blbost. :-)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 28. 7. 2016 06:00
reakce na Richard Fuld | 27. 7. 2016 18:24

Kdyby byl antimonopolní úřad co k čemu, dávno by státní peněžní monopol zrušil. Takto se jen vytváří zdání tržního prostředí a s použitím newspeaku se vesele jede dál a okrádá lidi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 28. 7. 2016 11:24
reakce na Michal Mrozek | 28. 7. 2016 06:00

Antimonopolní úřad ale reguluje subjekty, které se pohybují na trhu. Žádný trh finančních systémů neexistuje a nikdy ani neexistoval. V minulosti byly peníze komoditou, která se postupně "vyvíjela" až byly jako prostředek směny používány zlato a stříbro. Tyto prostředky směny vznikly přímo na trhu přirozeně jako jeho nedílná součást.

Současné peníze ale nejsou komoditou ani součástí trhu. Dnešní peníze jsou pouhými záznamy v informačních systémech, v nichž jsou zaznamenávány jednotlivé převážně tržní transakce. Dnešní peníze jsou spíše jednotkou ceny a účetním záznamem našeho nároku na směnu těchto peněz za cokoli ocenitelné danou peněžní jednotkou (s výjimkou ilegálních transakcí). Naproti tomuto nároku existuje zcela symetricky i povinnost dlužníka vrátit dlužné peníze bance a tedy nutnost být aktivní a peníze potřebné ke splacení dluhu získat. Nejde o nárok zaručený věcně nějakou mocenskou autoritou. Jde o nárok, který je podložen situací dlužníka, který pokud svůj dluh nesplatí bude ze společnosti vyloučen na její okraj.

Mluvit o monopolu jednotného účetního systému je samozřejmě nesmysl. Je žádoucí, aby účetní systém v celém vesmírů byl jednotný. A s účetními penězi je to stejné.

Účetní peníze jsou vynálezem, který nás posunul od rigidních a primitivních komoditních peněz k peněžnímu systému, který plně vyhovuje potřebám ekonomických subjektů a který jim dává i novou svobodu.

V rigidním prostředí zlatého standardu, který se vyznačuje v podstatě konstantní peněžní zásobou byla iniciativa ekonomických subjektů prakticky uměle a nesmyslně utlumována konečným množstvím existujících peněz. Aniž bych podceňoval chamtivost bankéřů, k obcházení pravidel zlatého standardu docházelo nejspíš tak nějak synergicky i z toho důvodu, aby se důsledky rigidity systému alespoň zmírnily.

Ve světě účetních peněz se peněžní nabídka pružně přizpůsobuje tomu, co se v ekonomice děje, což vede k daleko rychlejšímu rozvoji a růstu. Bez účetních peněz bychom se dnes stále potáceli na úrovni 70-tých let minulého století, pokud by frustrace z ekonomických depresí nevyvolala další světové války. To vše i za cenu dočasných nikterak závažných ekonomických krizí.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 28. 7. 2016 12:36
reakce na Richard Fuld | 28. 7. 2016 11:24

"Současné peníze ale nejsou komoditou ani součástí trhu. Dnešní peníze jsou pouhými záznamy v informačních systémech, v nichž jsou zaznamenávány jednotlivé převážně tržní transakce. "

Ano. Asi jako emisní povolenky a jiné etatistické výmysly.

Stejně netržně vzniklé, stejně násilně a protitržně zavedené a stejně také skončí.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 29. 7. 2016 09:00
reakce na Jan Altman | 28. 7. 2016 12:36

Demagogie.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Novák | 30. 7. 2016 13:55
reakce na Richard Fuld | 29. 7. 2016 09:00

Citace - Richard Fuld / 29.07.2016 09:00

Demagogie.

Lhářem a demagogem č.1 jste tady vy. Doufám, že přijde čas, kdy za to zaplatíte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 7. 2016 19:13
reakce na Ladislav Novák | 30. 7. 2016 13:55

Chováte se tu jako fanatický militantní bolševik.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 28. 7. 2016 09:29
reakce na Michal Mrozek | 28. 7. 2016 06:00

Chtít po státním antimonopolním úřadu zásah proti státnímu monopolu, to je jako chtít po Úřadu na ochranu osobních údajů, aby bojoval proti registru bankovních účtů, EET, fízlovacím kamerám, atd...
, nebo aby státní policie a soud zasáhl proti státnímu porušování vlastnických práv. Nebo po státní bance, aby skrytě nefinancovala státní rozpočet.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 28. 7. 2016 09:56
reakce na Jan Altman | 28. 7. 2016 09:29

Samozřejmě. :) Je to ironická narážka. Osobně vůbec nechápu, jak je možné, že ten úřad někdo takto nazval a byl při smyslech.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 26. 7. 2016 10:01

Když se řekne A, musí se říci i B - popisovanými opatřeními to totiž nemůže skončit, těmi to teprve začne.
Zamysleme se, co dalšího po zákazu hotovosti bude MUSET vláda (obratem) udělat:
Zákaz nákupu zlata a stříbra, nebo alespoň zákaz jeho anonymního nákupu (aby jej šlo později lidem ukrást jako v USA a Británii).
První krok? https://monikamrazova.wordpress.com/2016/03/04/babis-rozsiruje-kontrolni-hlaseni-na-vsechny-obcany/

Zákaz nákupu bitcoinů - opět první krok již EU podniká chystaným zákazem jeho anonymního nákupu a prodeje.

Protože pokud má na účtě někdo peníze, stát zruší hotovost (nebo v první/light verzi jen omezí možnosti výběru na nějaké "kapesné") a na účtech zavede -3% úrok, co asi lidé začnou s úsporami dělat?
Mohou za ně nakoupit akcie či nemovitosti, ale to soudný člověk neudělá - vláda již přeci zrušením hotovosti a záporněúrokovou konfiskací vkladů dala najevo, že jí nějaká nedotknutelnost soukromého vlastnictví naprosto nic neříká. A na evidovaný majetek (BCP, katastr) si vláda sáhne úplně stejně pohodlně, jako na bankovní vklady!

Teoreticky by se lidé mohli pokusit peníze převést do zahraniční banky na účet v cizí měně, který není záporně úročen. Případně by lidé mohli zkusit si tuto cizí měnu vybrat (CHF, GBP, USD, ...) na zahraniční pobočce. Ale má to několik háčků:
- Jednak v době měnových válek i ostatní "vyspělé=zdegenerované" státy budou zavádět záporné úroky a rušit hotovost
- Jednak pokud velké množství domácích střádalů bude takový převod chtít realizovat, odrazí se to jednak v kurzu (za CZK dostanou méně cizí měny) a jednak vláda toto bude muset řešit a převody omezí/zdaní/zruší.

Jakmile se informace o zrušení hotovosti a zavedení záporných úroků dostane na veřejnost, je pro držitele korunových vkladů již pozdě. Jednak vláda zavede doprovodná opatření a jednak tato nová regulace již bude zahrnuta v ceně únikových možností (ty výrazně zdraží).

Jedinou šancí tak je připravit se předem. Ani dnes není velký důvod mít v bance více, než potřebuji např. na tříměsíční režii. Přesto plno Čechů drží ohromné peníze na účtech. Aniž za to mají nějaký úrok. Jen riziko popisované v článku, dále rizika kolapsů bank, bail-inů (dle nové legislativy EU), atd...

Dále je dobré si uvědomit, že poptávka po hotovosti nezmizí nějakým nařízením ústředního výboru. Lidé stále budou mít hromady důvodů vyhnout se bezhotovostnímu korunovému styku. Ať již budou chtít zatajit příjem před institucionalizovanou krádeží, budou si chtít vsadit v neregulovaném/nezdaněném=výhod néminternetovém kasínu (již dnes miliardový byznys), budou chtít dát všimné úředníkovi, aby jim milostivě povolil postavit si na JEJICH pozemku dům, budou si chtít koupit zboží či službu aniž by o tom Andrej věděl (od léků po drogy, od prostituce po jánevímco), nebo budou zkrátka jen chtít mít "v matraci" část úspor, aniž by ty byly závislé na bankovním systému a libovůli vlády...

Alternativní hotovost tedy zákazem té oficiální zažije nevídaný boom.

A její dostupnost klesne - nepůjde jen tak jednoduše převodem z CZK účtu koupit bitcoin či zlaťák, protože to by na těch záporně úročených účtech nic nezbylo a vynucený státní monopol na jedinou legální měnu by obratem skončil.

A vzroste i její cena. Oproti dnešku řádově. Stačí se jen podívat, jak bouřlivě reagoval např. kurz bitcoinu na snahy čínské vlády omezit kapitálové toky (a BTC se tak stal jednou z mála funkčních alternativ).

Tedy opět: zkoušet sehnat zlaťák či bitcoin až potom, co vláda zmiňovaný záměr ohlásí (nebo se o něm i jen začne intenzivněji šuškat) již bude dost pozdě. Už proto, že Andrej a další "elity" (politici a na ně napojení lobbisté a "taképodnikatelé") to budou vědět dřív (a Soros a Buffet také), než my!

Máme zde dvě kardinální otázky: Zda k tomu dojde a Kdy k tomu dojde.

Zda: nemine den, aby politici neohlásili nějaké další utažení šroubů, nemine týden, aby nějaká centrální banka nepřišla s nějakým do té doby nemyslitelným opatřením. Od TARP přes ZIRP až po vrtulníkové peníze.
K zrušení hotovosti a záporným úrokům tak nedojde jen tehdy, pokud politici rovnou vymyslí něco ještě šílenějšího. Například nepodmíněný garantovaný příjem 20k/měs financovaný tiskařským lisem - ani za těchto podmínek nebudu chtít mít úspory v CZK!

Kdy: Pravděpodobně při příští hospodářské krizi (maximálně při přespříští). Až se keynesiánci opět ocitnou v situaci, kdy jim jejich chorá teorie řekne, že krizi je třeba řešit snížením sazeb o 5 procentních bodů, ale ony se mezi tím jaksi nestihly odlepit od nuly.
+50
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Šimek | 27. 7. 2016 15:34
reakce na Jan Altman | 26. 7. 2016 10:01

Pokud stát zkomplikuje nákup a prodej bitcoinů, tak lidi přejdou k dalšímu logickému kroku - místo nakupovat a prodávat je budou vydělávat a utrácet.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 27. 7. 2016 16:04
reakce na Pavel Šimek | 27. 7. 2016 15:34

Ano, v to pevně doufám.
Že to dojde tak daleko, že když CZK nepůjde směnit za Au či BTC, tak to bude daleko více problém té CZK, než toho Au a BTC (zkrátka opět se dočkáme pofiderní koruny nesměnitelné za tvrdou měnu).
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Toman | 26. 7. 2016 09:25

Zákaz hotových peněz by ovšem musel doprovázet také zákaz používat jiné než oficiální měny a nejspíše i zákaz používat účty u zahraničních bank. Jinak by v případě záporných úroků na běžných účtech "přes noc" vznikly systémy pro alternativní provádění plateb, hromadně se rozšířily různé bitcoiny atd. Ve spojení s občanskou nespokojeností by to mohl být poslední hřebíček pro fiat money.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ladislav Novák | 30. 7. 2016 14:04
reakce na Petr Toman | 26. 7. 2016 09:25

Zákaz mít účet v zahraniční bance a v jiné měně, než je inflační Kč(s), jsme tady měli ještě nedávno. A při výjezdu do zahraničí jsme za komunistické totality museli žádat o DEVIZOVÝ PŘÍSLIB, na který samozřejmě nebyl právní nárok a dostalo jej jen malé procento žadatelů.
Tím se tady ovšem soudruh Fuld chlubit nebude... :-P
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 31. 7. 2016 09:30
reakce na Ladislav Novák | 30. 7. 2016 14:04

Já tady ale neobhajuji minulý totalitní režim. To si mě s někým pletete.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 26. 7. 2016 10:13
reakce na Petr Toman | 26. 7. 2016 09:25

Až to jednou přijde, bude to koordinovaná akce ECB a FEDu (v rámci TTIP zóny).
Bude to doprovázené řadou doprovodných legislativních a technických opatření.
Včetně určité formy kapitálových kontrol.
Ostatní země v dosahu (Česko, Švýcarsko, Británie...) se přidají, protože kdyby se kapitál začal přelívat k nim, jejich měny by rapidně posílily, přičemž v dnešní době měnových válek se každá vláda snaží o opak. Plus by jim samozřejmě velmi rychle došly bankovky.

Alternativy ve formě kryptoměn a drahých kovů se státy budou snažit omezovat průběžně (s předstihem) - resp. to již dávno dělají, jak píšu v komentáři výše.
Pravděpodobně s velkým předstihem, protože "úspěch" tohoto kroku (zrušení hotovosti+záporné úroky) bude do značné míry záviset na tom, jak v daném momentě budou zmiňované alternativní měny rozšířené a všeobecně známé.
Pokud 10% lidí bude mít v rozhodném okamžiku nějaké bitcoiny, ethery, stříbrňáky a zlaťáky a další významná část populace o nich alespoň bude mít povědomí, tyto alternativy budou mít daleko větší potenciál, než když by takových lidí jen jedno procento.

Proto je tak důležité šířit osvětu. Počet lidí vlastnících kryptoměny či mince z drahých kovů (sound money) zcela jednoznačně roste. Je důležité, aby ten počet rostl co nejrychleji, aby je měla kritická masa lidí, ideálně všichni kromě totálních ignorantů a různých etatistů a socialistů (kterých i zde v diskusích potkáváme hodně a škodolibě jim přejeme úspory v CZK a EUR a státních dluhopisech).
+12
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 27. 7. 2016 13:21
reakce na Jan Altman | 26. 7. 2016 10:13

Vy uvažujete, jak byste ta opatření dělal Vy, člověk, který problematice rozumí. Ale opatření udělají hloupí politici a líní úředníci, takže to bude nedotažené a odfláknuté. Tzn. rozumní lidí, kteří na to budou mít, prostě vždycky utečou tam, kde to ještě nestihli zazdít a budou utíkat dál a dál, a všechny ty průsery si vyžere jen obyčený frantazešroubárny, protože problematice nerozumí a stejně by ho někdo ošulil a okradl...
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 27. 7. 2016 14:51
reakce na Pat Bateman | 27. 7. 2016 13:21

To souhlasim, ze to budou delat ti neschopni byrokrati.
Presto ale unik zdrazi (zvysi transakcni naklady). Jit primou cestou je zkratka levnejsi, nez lezt dirou ve zdi.
Tedy samozrejme BTC a zlato pujde i později sehnat a to i anonymne. Jen to bude slozitejsi a drazsi, nez dnes (bude to za priplatek).
Zkratka kdo bude myslet dopředu, bude tim méně zasazen. Ale to jiz plati delší dobu - kdo kupoval Au před 10ti lety (natoz před 20ti) ci BTC před 5ti, vi sve.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 27. 7. 2016 00:13
reakce na Jan Altman | 26. 7. 2016 10:13

Nějaká alternativa se vždycky najde, i kdyby to měly být víčka od lahváčů. Moderní státy, i přes svoji všudypřítomnost a vlezlost nejsou schopny kontrolovat své obyvatele o nic víc než nějaké starověké tyranie.
Státy drží pohromadě jen na základě nějakého tichého konsenzu (většině lidí nestojí za to se bouřit, protože se mají docela dobře) a dokud nám budou vládnout alespoň trochu chytří poplitici, tak se budou snažit ten konsenzus udržet. Tipoval bych, že pokud někdo zakáže hotové peníze, nebude se moc snažit zabránit lidem ten zákaz nějak obejít, stejně jako se nikdo moc nesnaží potlačovat drogy, prostituci, sázení a šedou ekonomiku.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 27. 7. 2016 08:42
reakce na pavel kratochvil | 27. 7. 2016 00:13

No jo, jenže drogy, prostituce a sázení neohrožuje systém (prebendy politiků).
Vznik alternativní měny jednoznačně ano.
Pokud by lidé začali pro transakce hromadně používat bitcoin a jako uchovatele hodnoty sysleného ve slamníku (a platidlo pro hodnotnější zboží typu pozemek, dům, auto) zlato a stříbro, tak systém skončí.
Stačí i jen částečný přechod menší části inteligentnější=movitější populace na alternativy a oficiální měna začne ztrácet kupní sílu - což k přechodu na alternativu namotivuje další lidi. Za oficiální měnu vám za chvílí nikdo nic hodnotného nedá, na druhou stranu se jí každý bude chtít zbavit, dokud za ni lze koupit aspoň něco. Říká se tomu hyperinflační kolaps měny.

Přechod na alternativní měny znamená:
- Radikální omezení výběru daní (zkuste danit bitcoin, či něco koupené za zlaťák předaný z ruky do ruky)
- Konec skrytého inflačního zdanění => konec možnosti financovat stát pomocí deficitů (vydávání dluhopisů, které skupují banky za nově vytvořené peníze) => okamžitý státní bankrot, okamžitý konec průběžného penzijního systému, sociálního státu, zdravotnictví a školství "zdarma" => vypovězení domnělé společenské smlouvy i ze strany příživníků
- Kolaps kartelizovaného frakčního bankovního systému

Zkrátka konec státu tak, jako ho nyní známe.
Sice to považuji za (dříve či později) nevyhnutelné a zákonité, na druhou stranu nepředpokládám, že to establishment vzdá bez boje. Naopak se podle mne bude snažit zalepit každou škvíru - a to čím dál zoufalejšími metodami.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 27. 7. 2016 12:19
reakce na Jan Altman | 27. 7. 2016 08:42

Drogy a prostitúcia sú skor požehnaním pre štát. Má dôvod vyberať peniaze na potláčanie týchto "neduhov".
Veľa peňazí...
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 27. 7. 2016 14:51
reakce na Martin Risik | 27. 7. 2016 12:19

Ano
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!