Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Bude se za první tři dny nemoci zase platit?

Simulantenbande. Celý ten český národ není než banda simulantů, říkal vojenský doktor Bautze ze Švejka. Když se přestaly vyplácet náhrady mzdy za první tři dny pracovní neschopnosti, počet nástupů na neschopenku klesl na polovinu.

Nebylo by ale fér dát Bautzemu hned zapravdu. Zaměstnanci jsou prý ekonomicky nuceni brát si na marodění dovolenou. Neklesl prý tedy počet nemocných (či „nemocných“), ale jen počet neschopenek. A to může být rozdíl.

Teď je tu každopádně Zdeněk Škromach, který chce spolu s dalšími senátory z ČSSD prosadit, aby se zaměstnancům první tři dny dočasné pracovní neschopnosti zase proplácely. Pořádně tím vylekal zaměstnavatele, pro které by to znamenalo nezanedbatelné navýšení nákladů. Náhradu mzdy totiž nevyplácí stát, ale oni.

Proplácení náhrad mzdy v prvních třech dnech nemoci zrušila v roce 2007 vláda Mirka Topolánka. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení byla hned v následujícím roce patrná několikamiliardová úspora. A zatímco v roce 2007 bylo ročně evidováno takřka 2,9 milionu nástupů na nemocenskou, o pět let později to už bylo o víc než polovinu méně.

Faktická poznámka

Když říkáme, že by za první tři dny pracovní neschopnosti vyplácel zaměstnavatel náhradu mzdy, není to úplně výstižné. Náhrada mzdy se totiž vyplácí pouze za dny, kdy měl být nemocný v práci. Pokud člověku vyjde pracovní neschopnost na neděli, kdy měl být s rodinou v ZOO, náhradu mzdy nedostane a útěchou mu může být, že neutratil za vstupné.

Pracovní neschopnost 2014

O deset dní déle než je celorepublikový průměr loni marodili lidé ve Zlínském kraji. Průměrná délka trvání jedné dočasné pracovní neschopnosti tam činila téměř 55 dní. Nejkratší byla naopak průměrná doba na neschopence v Praze, trvala 35 dní. Vyplývá to z celorepublikové evidence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Jen na nemocenském, tedy od patnáctého dne trvání pracovní neschopnosti loni sociálka loni vyplatila téměř 14 miliard korun. Celkové výdaje na dávky nemocenského pojištění (patří sem ještě mateřská, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství) pak činily v roce 2014 22,1 miliardy.

Zástupci odborů, kterým se návrh bývalého ministra práce a sociálních věcí zamlouvá, argumentují ovšem tím, že dnešní nastavení tlačí zaměstnance k tomu, aby nemoc přecházeli nebo si kvůli ní brali dovolenou. Zaměstnavatelům by podle nich mohl vyšší výdaje kompenzovat stát.

Hospodářská komora ČR zase naopak upozorňuje, že karenční lhůta, tedy odklad výplaty nemocenské nebo náhrady mzdy, existuje v řadě zemí Evropské unie a že u nás pomohla srovnat nemocnost na úroveň podobnou třeba Polsku nebo Maďarsku; dřív prý u nás byla výrazně vyšší.

Ptáme se, jak se na Škromachův návrh dívají nejen zástupci podnikatelů a odboráři, ale také ekonomové a politici. Měla by se zaměstnancům znovu proplácet náhrada mzdy za první tři dny nemoci? Nezatížilo by to přespříliš zaměstnavatele? Naroste počet neschopenek?

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR 

Karel Havlíček
+7
+
-

Systém má vytvářet motivaci pro to, aby zaměstnanec pečoval o své zdraví a snažil se zabránit krátkodobým onemocněním, ale současně by mu měl poskytnout určitou míru jistoty, že když bude vážněji nebo dlouhodoběji nemocný, dostane nejlepší péči. Proplácením prvních tří dnů neschopnosti zaměstnavatelem zničíme obojí. Zdvojnásobí se počet nemocných v prvních dnech. Současně se vyčerpají prostředky zdravotních pojišťoven určené pro léčebnou péči, kterých je takto poskrovnu a které by měly být použity pro toho, kdo je vážně nemocný. Dále to zvýší přímé náklady firem, které budou muset nejen proplácet náhrady za krátké pracovní neschopnosti, ale i zabezpečit výpadky pracovníků. Ve výsledku to povede k tomu, že nebude snaha navyšovat plošně mzdy. Návrh sice zní velmi příjemně, ale je to nepromyšlené.

Naďa Johanisová

ekonomka a pedagožka

Naďa Johanisová
+7
+
-

S návrhem souhlasím. Domnívám se, že taková změna pomůže lidem na (nej)nižších sociálních příčkách, kteří si teď nemohli dovolit zůstat doma v případě chřipky a podobně – to mi přijde dost hrozné. V situaci, kdy se část populace České republiky propadá do chudoby, je to krok správným směrem, směrem k humánnosti a solidaritě. Nemyslím, že by takový krok posílil simulantství, a věřím, že zaměstnavatelé, kteří jsou vstřícní ke svým zaměstnancům, by jej uvítali.

Aleš Michl

analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí

Aleš Michl
+7
+
-

Tři dny placené nebo neplacené, no řešíme to tady v Evropě pěkné blbosti. Asi jsme v krizi. Zaslepeně se pořád zabýváme takovými prkotinami – teď děláme s profesorem Bártou na článku o kolapsech a připomíná nám to období před velkými pády civilizací, kdy národy už ani nevnímaly realitu, co se děje jinde ve světě, a všichni chtěli jen maximální požitky, až jednou…

Petr Mach

ekonom a europoslanec

Petr Mach
+7
+
-

Jestli chce někdo dobrovolně odvádět vyšší pojistné z platu, aby se mu proplácel i jeden jediný den nemoci, pak ať platí a nemám proti tomu sebemenší námitku. To ale odboráři nechtějí. Oni chtějí, aby zaměstnanci neplatili nic navíc a nemoc aby propláceli zaměstnavatelé. A aby zaměstnavatelům dodatečné výdaje kompenzoval stát z rozpočtu. Nakonec tedy prostonané dny zaplatí daňový poplatník, například na vyšších spotřebních daních, nebo se prohloubí rozpočtový deficit. Lidé budou opět chodit k doktorům pro neschopenky kvůli viróze, anebo když se budou potřebovat „hodit marod“. Přibude papírování a čekárny v ordinacích budou opět plné osob čekajících na potvrzení o nemoci. To raději ponechme stávající podobu nemocenské a náhrady mzdy.

Vít Samek

místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Vít Samek
+7
+
-

Souhlasím, úroveň zabezpečení v nemoci je zejména u nízkopříjmových zaměstnanců příliš nízká a vede k přecházení nemocí se všemi negativními dopady jak na příslušného zaměstnance, tak jeho rodinu či pracovní kolektiv.

Na druhou stranu chápu zaměstnavatele a podporuji požadavek Svazu průmyslu a dopravy ČR, aby tyto vyšší náklady byly zaměstnavatelům kompenzovány.

A co se týče zvýšeného nárůstu dočasné pracovní neschopnosti? Ano, pracovní neschopnosti skryté za čerpání dovolené či za práci z domova nebo práce vykonávaná nemocným zaměstnancem vyjdou najevo a zreální současná nižší čísla o výskytu pracovních neschopností. Měli bychom si přestat namlouvat něco, co ve skutečnosti není.

František Mareš

náměstek generálního ředitele Pojišťovny České spořitelny

František Mareš
+7
+
-

S návrhem na opětovné zavedení proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci nesouhlasíme. Uvedená změna si u zaměstnavatelů vyžádá jednorázové náklady na změnu provozních mzdových systémů, navýšení náhrad za pracovní neschopnost a navýšení administrativy, včetně řešení provozních situací z důvodu předpokládaného nárůstu krátkodobých pracovních neschopností. A je otázka, jaký dopad bude mít v konečné podobě uvedený návrh na výši odvodů na nemocenské pojištění.

Na druhou stranu je nutné brát v úvahu časté přecházení nemoci nebo léčení se na pracovišti místo v posteli, což například u chřipkového onemocnění není ideální. S tím se ale řada zaměstnavatelů dokáže vyrovnat ve svých zaměstnaneckých programech v rámci zdravotního volna s náhradou mzdy, což je pro zaměstnance mnohem zajímavější, v praxi se nám to osvědčilo.

Václav Votava

poslanec, předseda rozpočtového výboru Sněmovny

Václav Votava
+7
+
-

S návrhem souhlasím, ostatně je to návrh sociální demokracie. Zaměstnanci si platí nemocenské pojištění, tak by jim měla být hrazena nemocenská i za první tři dny nemoci.

Domnívám se, že zaměstnavatelům již byla provedena dříve kompenzace ve výrazně sníženém odvodu pojistného. Tři dny je dle mého nepoškodí. Ale nebráním se diskuzi.

Dnes nemoc lidé pro neplacení prvních tří dnů raději přecházejí, případně si berou dovolenou. Poškození zdraví má pak tedy za následek naopak v řadě případů delší dobu pracovní neschopnosti.

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory ČR

Vladimír Dlouhý
+7
+
-

Snahy o znovuzavedení výplaty nemocenské v prvních třech dnech nemoci považuje Hospodářská komora ČR za účelová populistická gesta, která mají zaplatit ze své kapsy zaměstnavatelé. Návrhy na zrušení neplacení prvních tří dnů nemocenské nemají oporu ve faktech. Návrat k proplácení prvních tří dnů nemoci by navíc kromě jiného zvyšoval morální hazard zaměstnanců. Tedy nejenom že by přispíval k vyšší nemocnosti, a tedy k horšímu využívání pracovní doby, ale také by vedl k podceňování zdravotní prevence na straně zaměstnanců.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Roklen24.cz

Lukáš Kovanda
+7
+
-

Proč je ten návrh vůbec na stole? Proč vláda zvažuje rušení něčeho, co funguje? Sociální demokraté, odboráři a další, kteří obhajují návrat k vyplácení nemocenské během prvních tří dnů nemoci, žijí zřejmě v jiné realitě. Já žiji v realitě stomiliardového deficitu. Žiji zároveň v realitě výrazně poníženého počtu dočasných pracovních neschopností. Žiji také v realitě zatím pouze křehkého oživování tuzemské ekonomiky. Návrh opětovného proplácení prvních tří dnů nemoci značí nemalé zvýšení nákladů zaměstnavatelů, od malých firmiček po velké podniky. Pro některé z nich může jít o zásah likvidační. Což znamená dodatečné náklady pro stát jako takový, který se přitom už nyní topí v deficitu. Navíc se prodlouží fronty v čekárnách u lékaře, neboť lidé budou opět „nemocnější“. Fronty už jsou přitom delší dnes, kvůli zrušení zprofanovaného a zpolitizovaného třicetikorunového poplatku. Návrh je v konečném důsledku zátěží pro lékaře, zaměstnavatele a nakonec i pro daňového poplatníka. Takže opět: proč je vůbec na stole?

Pavel Juříček

viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Pavel Juříček
+7
+
-

Anketa

Komu ukážete palec nahoru?

Zásadně nesouhlasíme. ČSSD porušila princip dohody z tripartity, že pracovněprávní věci budou vždy respektovány na základě dohody mezi zaměstnavateli a zástupci zaměstnanců, tedy odbory. Chápeme to jako nezodpovědný krok jak s ohledem na konkurenceschopnost Česka, tak s ohledem na státní rozpočet. Karenční doba existuje ve všech zemích Evropské unie, ve všech zemích jsou to tři dyn – s výjimkou Švédska (1 den) a Finska (9 dni). Proto považujeme tento krok za totální nesmysl.

Odhady Svazu průmyslu a dopravy ČR jsou následující: zátěž zaměstnavatelů bude vyšší o cca 3,3 miliardy korun a zátěž pro státní rozpočet – navýšené náklady na zdravotní péči –  zroste o zhruba 2,1 miliardy korun.

Dočasná pracovní neschopnost by samozřejmě výrazně narostla. Dokládají to zkušenosti z roku 2008 a vývojové křivky od tohoto roku, kdy se nemocnost v průmyslu pohybovala mezi 6,2–7,3 procenta, nyní za rok 2014 se pohybovala mezi 1,9–3,1 procenta. Jinými slovy pokles nemocnosti byl o cca 4,3–5,2 procenta a zneužívání se de facto zamezilo. Tato statistika mluví za vše.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 4 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK