Martin Kasa má velké plány: Naučí vás chodit do divadla a doveze vám léky až domů

• Martin Kasa: Podnikat jsme šli z mladické nerozvážnosti. Nakonec se to vyplatilo

Sám jste byl jedním ze zakladatelů akcelerátoru StartupYard. Jak vidíte českou start-upovou scénu? Vzniká tu dostatek kvalitních projektů?

To je hrozně těžká otázka, kterou sice dostávám velmi často, ale nikdy jsem na ni vlastně konkrétně neodpověděl. Já si myslím, že nejde ani tak o začínající projekty jako spíš o lidi. U start-upu je totiž to nejdůležitější tým lidí, který na něm pracuje. A je naprosto běžné, že se zjistí, že nějaký projekt nebude dobře fungovat, ale protože jsou kolem něho schopní lidé, tak se spolu pustí do něčeho jiného, co má větší šanci na úspěch. Šikovných mladých lidí, kteří chtějí něčeho dosáhnout, je tady vážně spousta. Někteří se orientují na české prostředí, jiní se naopak specializují na globální trh, což je vždy hodně složité. Mně osobně se víc líbí ti, kteří se snaží uspět na českém trhu.

Není ale všechen ten humbuk kolem start-upů jen nafouknutá bublina? Neudržuje se tímhle způsobem uměle při životě spousta nefunkčních projektů?

V podstatě máte pravdu. Hodně lidí se pohybuje v tomto prostředí jen proto, že je to nějak sexy, a přitom ještě vůbec ničeho nedosáhli. Na druhou stranu je tu ale i dost těch, kteří nemusejí pořád něco prezentovat a radši se zavřou do kanceláře, kde tvrdě dřou, a pak něco opravdu předvedou. Ti nejlepší nejsou zpravidla mediálně nejznámější. Podnikání není o vystupování v médiích. Je to tvrdé řemeslo, u kterého si musíte vyhrnout rukávy a makat.

V posledních letech jste měl tedy možnost seznámit se s řadou podnikatelských záměrů. V čem dělají začínající podnikatelé nejčastěji chybu?

Problém je v tom, že lidé, kteří projekt vedou, k tomu často nejsou dostatečně kompetentní. Mají moc velké oči a nejsou schopni naslouchat těm, kteří jim radí, že by měli něco změnit. Další obvyklá chyba je také v tom, že chtějí nabízet službu nebo produkt pro určitý segment trhu, který ve skutečnosti vůbec neexistuje. A i kdyby ho někdo za velké peníze uměle vytvořil, tak ho velmi rychle některý z velkých hráčů obslouží a klienty odláká.

Který projekt, v němž jste působil jako andělský investor, byl z vašeho pohledu nejúspěšnější?

Během těch dvou let jsem tímto způsobem investoval do pár projektů. Žádný z nich ale nebyl nějaký velký šlágr. Hezky běží srovnávač Srovnáme.cz, který je dneska trojkou na trhu. Jinak šlo ale spíš o drobnější věci. Postupem času jsem dospěl k tomu, že mi role andělského investora moc nesedí a že bych radši působil v exekutivě vlastních projektů. Do těch jsem se nakonec i pustil.

O jaké projekty jde?

V tuhle chvíli působím ve dvou projektech. Prvním z nich je Ticketon, který se zabývá on-line vstupenkami. Druhým projektem je Pilulka.cz a s ním spojený byznys CoPharm, což je alianční síť lékáren. Přijde mi, že to ani tak nejsou dva poloviční jako spíš dva hlavní úvazky, takže nemám čas na nic jiného. Oba projekty mě ale strašně baví a vidím v nich velikánský potenciál. Rád bych změnil to, jakým způsobem u nás dnes funguje prodej vstupenek a lékárenský maloobchod.

Jak chcete změnit trh on-line prodeje vstupenek? Nemají lidé dnešní způsob nakupování vstupenek až příliš zažitý?

Ticketing dnes funguje na vytisknutí a distribuci kusu papíru. Celkové náklady na celý proces jsou ale zbytečně vysoké. My to dokážeme dělat nízkonákladově. Dnešní způsob prodeje lístků je navíc konceptem, který patří do minulého desetiletí. Pořadatel akce potřebuje, aby mu někdo pomohl přivést návštěvníky. A ne, aby si od něj někdo bral fixní provize, které navíc nejsou vázané na to, kolik lístků se skutečně prodá. Ticketon jsme spustili v létě loňského roku a zatím se mu celkem daří. Náš trh je maximálně konzervativní, takže nás ještě čeká hodně práce. Věřím však, že třeba už za tři roky tady bude trh se vstupenkami na kulturní akce vypadat úplně jinak.

Když se podíváme na to, kolik lidí si kupuje na internetu například lístky do divadla, tak je to pořád hodně málo. Jak chcete tohle změnit?

Předně si myslím, že se lidé pomalu učí nakupovat lístky i na internetu. Takže ten posun už tady je. Samozřejmě si uvědomujeme, že to bude boj. Já ale kolem sebe neustále slyším spoustu lidí říkat, že by do divadla klidně šli, ale nemají čas vybrat a koupit lístky. A vlastně ani nevědí, kde mají hledat. Tohle je jedna z věcí, které bychom chtěli změnit. Jsem přesvědčený o tom, že se nám podaří takové klienty nastartovat, aby začali kulturní akce navštěvovat častěji.

Češi jsou ale tradiční „dobírkáři“. Podaří se to někdy zlomit? Začne se na internetu mnohem víc platit platební kartou?

U virtuálního zboží nemá dobírka vůbec žádný smysl. Objednat si na internetu a pak na pokladně či v trafice vyzvedávat lístek nebo voucher? To je pro mě něco absurdního. Pokud jde o zboží z e-shopů, tak si myslím, že dobírka opodstatnění má. Je pravda, že procento dobírek bylo v Česku vždycky vyšší než v zahraničí. Na druhou stranu je ale lež, že v zahraničí dobírky nejsou. Sice v menší míře, ale prostě jsou. Někdo chce zkrátka objednaný balík nejprve fyzicky vidět a pak až zaplatit. Dovnitř ale stejně nevidí.

Letos by se měly na českém trhu spustit tři projekty, které chtějí zákazníkům e-shopů nabízet vyzvednutí zásilky v jakémsi „balíkomatu“. Má něco takového podle vás šanci na úspěch?

Ještě v Kasa.cz jsme jednu dobu plánovali, že bychom našim klientům nabídli v místě našich poboček něco podobného pro odběr zboží v době, kdy je zrovna zavřeno. Když jsme ale nakonec zvažovali všechna pro a proti, tak jsme to přece jen zavrhli jako neefektivní produkt. Jsem proto sám hodně zvědavý, jak se těmto projektům povede. Popravdě jsem ale trochu skeptický. Nedává mi to ekonomicky moc smysl.

Pojďme k vašim dalším aktivitám. Co je cílem projektu Pilulka.cz?

Jde v podstatě o nadstavbu k alianci lékáren CoPharm, do které jsme v loňském roce vstoupili. V České republice pod sebou máme zhruba sto šedesát lékáren, na Slovensku sto deset. Rádi bychom na této lékárenské síti vybudovali něco víc než jen virtuální řetězec. Lékárenský byznys je specifický v tom, že na jednu stranu je to maloobchod, na druhou je to ale hodně závislé na know-how jednotlivých lékárníků.

Jaký to bude mít přínos pro zákazníky?

Kromě klasického věrnostního programu chceme nabízet různé nadstandardní služby. Vezměte si třeba situaci, kdy je vám opravdu špatně a potřebujete léky nebo kdy vám onemocní malé dítě. Člověk by v takové chvíli neměl běhat po lékárnách. My nabídneme donášku léků až domů. Těch věcí ale bude mnohem víc. Teď bych je ale ještě nerad všechny prozrazoval.

Proč jste se rozhodl zrovna pro farmaceutický průmysl? Vidíte zde opravdu tak velkou díru na trhu?

Stačí se podívat na to, jak fungují a jaké služby nabízejí lékárny v západní Evropě. Když to pak srovnáte s tím, jak to v lékárnách chodí u nás, tak je v tom diametrální rozdíl. Byl bych rád, a to platí pro celé naše zdravotnictví, aby byl pacient vnímán jako klient, který přináší peníze. Mělo by se mu dostávat stejných standardů, jako když je v bance nebo nějakém obchodě.

Martin Kasa

V roce 1999 se svým bratrem Petrem založil při studiích na vysoké škole jeden z prvních e-shopů v České republice – Kasa.cz. Po dlouhých letech budování a příchodu finančního investora nakonec došlo v roce 2010 k prodeji prosperující firmy za cenu v řádu stovek milionů korun.

V následujících letech působil Martin Kasa jako andělský investor v několika menších společnostech. Podílel se také na vzniku projektu StartupYard, který podporuje začínající technologické firmy. Každodenní podnikání mu ale chybělo a tak se opět pustil do budování vlastního byznysu – tentokrát v projektech Ticketon a Pilulka.cz.