Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Vaječná krize: Češi mají dražší vejce než Němci!

Od okamžiku, kdy vstoupila v platnost evropská směrnice o nové minimální velikosti klecí pro nosnice, cena základní potraviny stále stoupá. Může za to Evropská unie? Těžko, svádět ceny vajec právě na ni je čirý populismus.

Na Nový rok o slepičí krok.

  • Evropským nosnicím chovaným v nejbrutálnějších podmínkách se měl od prvního ledna aspoň trochu zlepšit život.
  • Vejce od prvního ledna podražila skoro na dvojnásobek.

Hledat mezi oběma zprávami nějaký vztah je přirozené. Ten vztah ovšem není tak jednoduchý, aby se dalo říct, že vyšší slepičí životní standard je jedinou, ba dokonce ani hlavní příčinou zdražení vajíček. Zvýšené náklady výrobců samozřejmě cenu o něco zvedají, zbytek je však důsledkem spekulace a umělého „nedostatku“ vajec na trhu.

Úvodem fakta

Plocha klece pro nosnici, porovnání s papírem formátu A4V roce 1999 byla schválena evropská směrnice upravující chov slepic, konkrétně minimální velikost klece, ve které ptáci tráví prakticky celý svůj život. Abychom byli konkrétní – v relativních číslech jde o velikou změnu, plocha jedné klece se musela zvětšit skoro o třetinu. V přesných číslech to vypadá tak, že původně měly klece minimálně 550, nyní musí mít aspoň 750 cm čtverečních. Pro názornost porovnáváme (vpravo) obojí plochu také s rozměry běžného kancelářského papíru. Zároveň se také zvětšovala minimální výška klece a upravovaly požadavky na vnitřní vybavení.

Protože by přestavba chovů pro výrobce vajec znamenala naráz příliš velkou investici, dostali čas na přípravu. Dost času. Směrnice začala platit od letoška.

Čeští producenti mají splněno, náklady na přestavby prý dosáhly 2,8 miliardy korun. Stavy slípek se kvůli „reformě“ snížily o dvacet procent, a nižší je tedy i produkce vajec.

Ne každá země Unie však požadavkům směrnice dokázala dostát. Celých čtrnáct z nich klecovou reformu k 1. lednu 2012 nedokázalo dokončit a přestavět plně své chovy podle „nových“ norem. Za takových podmínek – kdo zůstal u výroby vajec „postaru“, dokáže je nabízet o desítky procent levněji – má smysl i logiku ochranářské opatření Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která nařídila vrátit vejce ze zemí, které nedodržují pravidla, zpět dodavatelům

Řetězce nemyslely dopředu – a přece ztloustnou

Problém je však hlavně na straně odběratelů, především obchodních řetězců, které se nezajímaly o to, z jakých chovů dovážejí vejce – asi 700 milionů z celkových asi 2,2 miliardy, jež se v Česku ročně spotřebují. A zřejmě tiše předpokládaly, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce bude přistupovat k vejcím z „nelegálních“ klecových chovů benevolentně.

Za vejce teď platí Češi v obchodech víc než Němci a dochází také k podvodům. Jak už je u obchodních řetězců zvykem, jde o podvody přebalovací – polská vejce se balí jako česká.

Na vaječné krizi přitom koneční prodejci vydělávají víc než samotní producenti. Nákupní cena vajec vzrostla z loňských asi 1,5 koruny na krizových 2,20. Krizová marže obchodníků je však mnohdy vyšší než sto procent

Vaječná krize výhradně v Česku: klece za ni nemůžou

Jak se na zvýšení cen mohlo podepsat samotné zavádění nových chovů? Konečná cena vejce, jak ji platí spotřebitel, se dá rozložit na několik částí. Největší část, asi 35 procent, tvoří náklady na krmivo pro slepice, 12,5 procenta pak cena slepice a klec. Celková amortizace budov (tedy zvýšené náklady, které si vynutila směrnice) se na celkové ceně vejce v obchodě podílela pouhými 7,5 procenta. Marže producenta činí asi deset procent, marže prodejce, druhý největší náklad, dosahovala před „krizí“ v průměru 23 procent. Zbytek tvoří balení, třídění, mzdové náklady a podobně. I pokud připočteme snížení produkce o 20 procent v důsledku zvětšení klecí, není důvod k tomu, aby vejce stálo pět korun. Zvláště, když už v sousedním Německu po nějaké vaječné krizi není ani vidu ani slechu.

Jediná obrana spotřebitele je vejce za pět korun prostě nekupovat. Konec konců mohl by to být impulz k malému pokusu: od současné ceny „obyčejných“ vajec najednou není tak daleko k ceně biovajec. Až budete uvažovat o víkendové snídani, zkuste vpustit do hlavy myšlenku, jestli by místo čtyř „klecových“ vajec nestačila dvě bio. Cenový rozdíl se snižuje, kvalitativní rozdíl v chuti i na pohled ale zůstává.

Opravdový problém tak zůstávají jen Velikonoce. Ale koledníci určitě nepohrdnou ani vajíčkem z čokolády.

Autor je redaktor Lidových novin

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 8 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK