Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Evropská centrální banka: Tabu prolomeno!

Krizová konference zemí Evropské unie přinesla v neděli 9. května pozoruhodné výsledky. Slíbila záchranný balík pro eurozónu v impozantní hodnotě 750 miliard euro. Tato částka ohromila trhy natolik, že na nějakou dobu dokonce zapomněly, že slib je prázdný, protože EU žádných 750 miliard nemá. Potom si to trhy uvědomily a euro, po prvním nadšeném impulsu, zase oslabilo.

Přesto v neděli došlo k zásadnímu zlomu. Stalo se něco ještě před pár týdny nemyslitelného. Evropská centrální banka souhlasila, že bude nakupovat státní i soukromé dluhopisy na sekundárním trhu. Cílem je údajně obejít „dysfunkční“ evropské trhy. Přitom – paradoxně – ony údajně nefungující trhy právě začaly fungovat, když si po letech naivního optimismu uvědomily, že Řecko je bankrotový stát a další země eurozóny jsou na řadě.

Intervenční nákupy mají za úkol vytvořit prostředí, kde ceny řeckých, portugalských a španělských dluhopisů vzrostou zpět ke svým nominálním hodnotám. Tím se vytvoří ochranná atmosféra uměle sníženého rizika. ECB chce, aby si investoři pomysleli: „Vida, když koupím řecké dluhopisy, nejhorší, co se může stát je, že je odprodám Evropské centrální bance. Nemůžu tratit!“

Trh bude tedy pokřiven v tom smyslu, že státy jako Řecko, Portugalsko nebo Španělsko budou vnímány jako bezrizikové, což usnadní další hrnutí dluhu před sebou.

Krátkodobá úleva nic neřeší

V krátkém období může intervence ECB poskytnout podstatnou úlevu trhům, což je samozřejmě záměrem. V delším období mohou aktivity centrální banky přinést mnohem závažnější následky. Když centrální banka nakupuje dluhopisy, znamená to, že za ně platí virtuálními penězi. Tyto peníze jsou vytvořeny stisknutím několika kláves a nejsou kryty nárůstem ekonomické produktivity. Je jasné, že tyto peníze by ve větším měřítku po delší čas způsobily inflaci. Proto také až donedávna šlo o tabu! Ještě před pár týdny ECB prohlašovala, že dluhopisy odkupovat nebude!!

Ve světle hrozby zhroucení evropského finančního systému je však tabu zlomeno. Jednotlivé centrální banky států eurozóny začaly s nákupem dluhopisů již v pondělí, ihned po konferenci. Prezident ECB Jean-Claude Trichet přitom popřel, že by jeho instituce podlehla politickému tlaku, když souhlasila s nákupem státních dluhopisů. Pokud je to pravda, je to hodně varovné znamení. Znamená to, že ECB se dobrovolně stala nástrojem rozpočtové politiky. To neobnáší nic menšího než ztrátu tolik zdůrazňované nezávislosti.

Nyní začala ECB nakupovat dluhopisy na sekundárním trhu. Může následovat prolomení poslední tabu, jímž je přímý nákup dluhopisů od ministerstva financí. Tento mechanismus je účinným nástrojem tzv. monetizace dluhu. Tento termín stojí za zapamatování, asi se s ním budeme setkávat častěji. Monetizace dluhu znamená jeho rozpuštění inflačními penězi. V krajním případě může vést k hyperinflaci, jak se stalo v Německu začátkem 20. let. Však také Axel Weber, německý člen Rady guvernérů ECB, byl proti intervenčním nákupům.

Žádný balíček hospodařit nenaučí

V současné Evropě hyperinflace nehrozí. Ovšem někteří proevropští ekonomové, například Paul de Grauwe z belgického Leuvenu, již začali vychvalovat přednosti zvýšení inflace. Opatrně se hovoří o tom, že inflace kolem čtyř, možná pěti procent vlastně ekonomice prospívá. (Samozřejmě prospívá vládám, jejichž dluhy reálně rozpouští.)

Faktem zůstává, že žádný záchranný balík, žádná akce centrální banky nenaučí evropské vlády hospodařit. Žádná politická akce také neudělá z eurozóny něco, čím není: optimální měnovou oblast. Nelze politicky řešit divergenci v růstu, bilancích zahraničního obchodu a v inflaci.

Z hlediska investora, evropské finanční manévry prospějí akciím, majetkovým investicím obecně a rizikovým dluhopisům. Inflace peněžní zásoby vždy nafukuje ceny rizikových aktiv. Naopak poškodí euro. To si trhy ostatně uvědomily hned první den. Trhy nejsou dokonalé, ale co znamená monetizace státního dluhu, vědí velmi dobře.

Autor je ředitelem pro strategii Partners

Foto: profimedia.cz

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK