Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

A jak byste si to představoval, pane kliente?

30. 7. 2010 | Vstoupit do diskuze

Banka: přítel, či nepřítel? Na tuto otázku má většina lidí zřejmě jasnou odpověď, totiž že b) je správně. A není se čemu divit. Nutno dodat, že proti tomu banky mnoho nedělají. Proč také, když jim nepřátelské chování tolerujeme a vědomě či nevědomě je v něm podporujeme.

A jak byste si to představoval, pane kliente?

Ano, banky mezi lidmi nemají příliš dobrou pověst, ale vypadá to, že si z toho hlavu nedělají. Proč také? Vždyť běžný účet dnes přece musíme mít všichni. Stejně jako důstojné bydlení. A pak je tu ještě milion menších „nezbytností“, bez nichž dnes přece nemůžeme vést plnohodnotný život. „Nebojte se, i na ně vám půjčíme,“ vtloukají nám do hlav bankovní domy v televizi, cestou do práce na billboardech, v rádiu i na oblíbených internetových stránkách. A my, pohodlní až běda, jdeme a půjčujeme si. Procenta neprocenta, poplatky nepoplatky. Že bychom se předtím alespoň podívali na internet, zda to jinde nejde levněji, to nás ani nenapadne…

Můžeme se ale pak divit bankám, že v tomhle prostředí nezlevňují a neusilují o blaho klientů jinak než reklamní masáží a novou kreditkou ve schránce? Proč by měly? Nakonec by na tom tratily jen bankovní domy samy. Bylo by méně peněz na reklamu – na přesvědčování stáda, méně na výzdobu poboček a možná by dokonce nebylo dost ani na zarámování diplomů „Banka roku“ nebo „Klienti si nás zvolili jako nepřátelštější“. Strašná představa…

Na první pohled to vypadá jako začarovaný kruh. Tentokrát je ale cesta ven překvapivě snadná!

Přestaňme být líní!

Dlouhodobě razím názor, že jediný, kdo s tím může něco udělat, jsme my, „obyčejní spotřebitelé“. Dnes a denně se setkávám s lidmi, kteří si stěžují na nehorázné poplatky. V téhle situaci vždy následuje má oblíbená otázka: „A jak byste si to tedy představoval vy, pane kliente?“ Odpovědi jsou všechny stejné: „Chtěl bych účet bez poplatků nebo alespoň s přijatelnou poplatkovou strukturou, kvalitní internetbanking, dostupné bankomaty a komplexní a rychlý servis, pokud se stane něco nenadálého.“ Žádné překvapení se nekoná. To přijde až nyní. Když se totiž klientů následně zeptám, zda si myslí, že něco takového, o čem sní, už dnes na českém trhu existuje, odpoví mi většinou bez váhání ANO.

V čem je tedy problém? Proč již nejste u takové banky, která vám tyhle služby nabízí?“ ptám se jich konsternována vzápětí. „No víte, mně se kvůli tomu nechce lítat do banky. S tím bude určitě spousta papírování, a než bych přenastavil všechny příkazy... pak si ještě pamatovat nový PIN...“ vykrucují se klienti. A právě tady je kámen úrazu.

Problém totiž ve skutečnosti není v „drahých“ bankách, ale v lenosti nás uživatelů. Ano, určitě se změnou účtu nějaká ta administrativa spojená bude, nicméně žijeme v 21. století a například trvalé příkazy dnes od sebe banky už umějí převzít na základě jediného formuláře. I PIN si již můžete změnit prakticky v každém bankomatu. Ve finále je to jen o tom se rozhodnout. Zvednout se ze židle. Vystoupit na chvíli ze stereotypu. A je to! Pokud budeme jen nadávat a nic s tím nedělat, nikdy se nic nezmění.

Tolik práce a tak málo muziky?

Existuje ale ještě jedna skupina lidí. Lidé, kteří vám na otázku, proč jste ještě nezměnili svou banku, bez milosti odpoví: „Tolik práce kvůli mizerným dvěma stovkám měsíčně? “ Jakmile slyším něco podobného, vstávají mi vlasy na hlavě. Kdo z nás si může v době krize dovolit podobný luxus? Nikdo. Ještě zvláštnější je ale to, že tenhle argument jentak neuslyšíte od člověka bohatého. Setkávám se s ním většinou u lidí, kteří peněz na zbyt rozhodně nemají. Není to ale právě proto, že myslí tímhle způsobem?

Jak již naznačil článek Jak ušetřit stovku?, bankou to vše jen začíná. Zbytečných poplatků jsou kolem nás bohužel desítky a stovky. Přitom stačí měsíčně ušetřit 300 korun a za tři roky máte, kromě dobrého pocitu, že nevyhazujete peníze oknem, našetřeno na slušnou dovolenou…

Zkrátka a jasně. Pokud někomu nevadí platit 200 až 300 korun měsíčně za používání běžného účtu, je to jeho volba. Pak si ale nestěžujme na banky, že mají vysoké poplatky. Proč by je také vysoké neměly, když jim je vesele platíme dál, přestože zajímavější možnosti tu rozhodně jsou?

Tak s tím pojďme něco udělat! Poplatkovou strukturu bankovních účtů je možné porovnat např. zde.

Autorka je finanční poradkyní společnosti Partners. Působí v Praze, Kolíně a Čáslavi.

Kontaktovat ji můžete na telefonním čísle +420 724 241 722.

Foto: Profimedia.cz

Komentáře

Celkem 12 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK