O absolutismu centrálního bankovnictví

| 29. 10. 2010

Evropská centrální banka a Fed již svého času nakupovaly státní dluhopisy a teď přemýšlejí, že by to začaly dělat znovu. Pod kouzelným souslovím „monetární uvolňování“ se skrývá záludný proces tisknutí peněz a inflace.

O absolutismu centrálního bankovnictví

Za státní dluhopisy se tak „platí“ ještě horkými bankovkami, na kterých ani nestačila zaschnout tiskařská barva. Z podstaty věci je však právě toto pravým účelem centrálního bankovnictví. Pod záštitou boje proti inflaci se centrálním bankám svěřily nástroje na řízení inflace. A to znamená něco zcela jiného.

Centrální bankéř je tak vlastně absolutistickým monarchou tržního hospodářství. Jako správný panovník si může dělat, co chce, kdy chce a hlavně pro koho chce. Je soudcem, žalobcem i obhájcem v jedné osobě. A aby toho nebylo málo, soudí dle zákonů, které si sám určí a vykonává.

Jako pravý absolutistický monarcha je ale také snadno ovlivnitelný. Chyba však není ve vládci-osobě, ale v instituci jako takové. Každý neomezený vládce je ovlivnitelný, protože chybí kontrolní mechanismy. A nezáleží na tom, jestli je osvícený, nebo ne.

Koncentrovat moc je kontraproduktivní…

Dnes je naštěstí téměř všem jasné, že koncentrovat moc je kontraproduktivní. Máme demokracii a víme, že žalobcem musí být někdo jiný, než obhájce či soudce. Že zákony musí schvalovat a vykonávat opět dvě různé instituce. Že moc musí být rozdělená, pod kontrolou, transparentní a nekoncentrovaná. Že propojení moci výkonné, zákonodárné a soudní je zlé. Tak proč stojí centrální bankovnictví mimo?

Centrální bankéř přece není robot. Jeho banka nemůže být nezávislá, ať je to napsané v sebehonosnějších lejstrech (například v ústavě). Minimálně z toho důvodu, že není nezávislá na svém centrálním bankéři, na jeho subjektivním přesvědčení, na jeho hodnotových soudech. Přece jen by byl asi rozdíl, kdyby centrální banku vedl Milton Friedman či J. M. Keynes. A i pokud by centrální bankéř robotem byl, centrální banka stále nebude nezávislá na svém zřizovateli – státu. Jeho zájmech, dluzích a závazcích.

Jak už bylo řečeno, skutečným cílem centrální banky tak není „nezávisle na politice krotit inflaci“, ale „na objednávku politiků, kteří se chtějí zbavit dluhů, inflaci řídit“. To je asi stejný rozdíl, jako mezi „bojem proti automobilismu“ a „řízením dopravy“. Instituce tak nehájí „zájmy občanů“, ale vyvolených, kteří k ní mají nejblíže.

Nemůžeme se proto divit, že centrální banky právě nyní zvyšují své inflační cíle a chystají se kupovat státní dluhopisy. Znehodnocením peněz v naší peněžence zafinancujeme státní (a jiné) dluhy a zaplatíme tak (znovu) fiskální „stimuly“ pro ekonomiku. Právě proto centrální banky, místa s nejvyšší koncentrací moci ve státě, vznikly. Mějme to na paměti.

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (29 komentářů)

Argent Goldmann | 30. 10. 2010 09:50

Doporučená základní literatura, seriózní práce, žádnej cajtgajst:http://www.libinst.c z/etexts/rothbard_penize.pdf
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Argent Goldmann | 30. 10. 2010 09:26

Role centrální banky je veskrze POZITIVNÍ, zejména jejich aktuální činnost:Zásadním způsobem podlamuje důvěru ve státně monopolní nekrytou inflační měnu.Snaha o devalvaci, kvantitativní uvolňování, měnové válčení, nákup státního dluhu za další a další potištěné papírky, .... to vše dříve či později povede k hyperinflaci, konečně již pro všechny viditelné ztrátě všech atributů peněz (uchovatel hodnoty, dobrovolně přijímaný prostředek směny) a následovat bude kýžený SPOTÁNNÍ, živelný a neorganizovaný přechod na kovový barter, krytou měnu a freebanking.Čím hůře, tém lépe.Nebo spíše: Čím hůř, tím dřív.Na druhou stranu: má asi smysl fandit zahraničním zvěrstvům (QE2, QE3, ... nákupům toxických řeckých dluhopisů ECB, ...) na straně jedné a na straně druhé podporovat relativní zdrženlivost ČNB. Pád EUR a USD zničí i CZK, v globálním světě se panika přelije všude. Ale pokud bude do té doby ČNB relativně zdrženlivá, budeme moci za výhodnějších podmínek CZK průběžně konvertovat na zlaťáky a stříbrňáky a být tak připravenější, než jiní.Nikdo neodhadne, jestli toto nastane za rok (řetězová reakce na pád Irska, Portugalska, ...) či za 15 let (reakce na default USA, JP, GB a na hyperinflaci tamtéž), ale považuji to za neodvratné (pokud nedojde ke změnám režimu). V rámci demokracie je to ale opravdu proces nezvrtný, kdo nevěří, ať čte Hanse-Hermanna Hoppeho.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 31. 10. 2010 10:15
reakce na Argent Goldmann | 30. 10. 2010 09:26

Tak tento príspevok som si sejvnul na HD.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

petrj | 29. 10. 2010 20:28

na tyhle diskuze o money as debt a zeitgeist fakt nemám náladu, nechápu že lidi jsou takoví ignoranti a stále tomu věří a jsou líní se vzdělávat (nic nechci říct, že autor nemá pravdu, + první příspěvek v diskuzi s tím bych taky souhlasil, i když to smrdí konspirací tak vznik FEDu na jekyl islandu je prostě fakt, že to byla bankéřká lobby)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Novotňák | 29. 10. 2010 15:21

V tomto se až tak nevyznám, ale mám za to, že cetrální banky netisknou biliony dolarů nekrytých peněz v pravém slova smylu, ale nakoupí státní dluhopisy - (převedou jedničku a pár nul na účet státu a převezmou dlužný úpis), tedy nakoupí instrument, který má nějaký úrok a nějakou splatnost. Při splatnosti je stát "povinen" tento dulopis splatit, čímž se peníze dostanou zpět do cetrální banky odkud vyšly a to i s úroky. Zatím co krátkodobý inflační efekt je kladný, tak dlouhodobý - po splacení - je nulový či dokonce záporný. Oproti tomu, když se skutečně tiskou peníze, na což autor článku naráží, tak vzniká situace, která nastala v Jugoslávii a o které píše Asen Lazarevič či situace, která před nedávnem postihla Zimbabwe, kdy inflace není v řádu jednotek procent, ale desítek až tisíců procent. Úkolem centrálních bankéřů je udržovat finanční stabilitu států a v zemích, kde centrální banky fugují samostatně k žádným hyperiflacím, co by umazávaly státní dluh, nedochází. Článek mi tedy přijde dost tendenční, po krizi je prostě všechno "fuj, fuj" co obsahuje slovo "bankéř" nebo slovo "centrální" ;,ale jinak jsme se v podstatě nic nového nedozvěděli. Ono by to chtělo pro relevanci doplnit o konkrétní částky a jejich konkrétní krátkodobé a dlouhobé dopady na iflaci, nebo nějaké jiné příklady, kdy si centrální bankéři skutešně dělali co chtěli a jaké to mělo dopady. Děkuji
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Švadlenka | 6. 11. 2010 11:24
reakce na Petr Novotňák | 29. 10. 2010 15:21

POKUD NĚKDO POCHYBUJE O ZKORUMPOVANOSTI FEDU A JEHO UMAZÁVÁNÍ STÁTNÍHO DLUHU USA, STAČÍ SI DO KALKULAČKY DÁT 1,06 NA DESÁTOU. JINÝMI SLOVY PŘI INFLACI POUCHYCH SEST PROCENT ZA DESET LET ZTRATI VAS MAJETEK A PLAT 79 A NECO PROCENT SVE HODNOTY. NENI POTREBA HYPERINFLACE, STACI BEN A STADO.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 29. 10. 2010 23:45
reakce na Petr Novotňák | 29. 10. 2010 15:21

Technicky máte pravdu.Realne je však problem v tom, že vlada "splatí" svoje dlhopisy vydaním nových dlhopisov, a novými dlhopismi "splatí" aj uroky. A dalej až do nekonečna.Formálne má každý občan solídne úspory, ale fakticky je každý občan ručitelom za svoj podiel na obrovskom statnom dlhu. A sumarne su naše uspory hodne menšie, než naše dlhy. Takže sme realne bez penez, aj ked sa ich natlačilo požehnaně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Novotňák | 30. 10. 2010 22:32
reakce na mposs | 29. 10. 2010 23:45

Souhlasím, stát splácí dluhy novýmy dluhy, což je samozřejmě špatně. Jediné s čím nesouhlasím, že jsou sumarně naše uspory menší než dluhy. Protože vše tak jako tak začalo určitým balíkem peněz dejme tomu pro jednoduchost 1.000.000,- tento milion si někdo uložil a někdo druhý půjčil. Tedy 1. má stále milion, druhý má taky milion, ale navíc milion dluhu. tedy sumárně 2 miliony hotovosti a jeden milion dluhu, když tento člověk tento milion zase uloží a někdo jiný si ho zase půjčí, tak bude stále ten první milion přebývat.Když si půjčí stát od centrální banky miliaru, tak bude mít miliardu hotovosti a miliardu dluhu. Tzn. ten první milion furt přebejvá. :-) tedy sumárně jsou vklady vždy větší než dluhy, i když v tom obrovském množství peněz se dá říct, že je to skoro nastejno.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Argent | 31. 10. 2010 14:25
reakce na Petr Novotňák | 30. 10. 2010 22:32

To ale mluvíte o nějakém neexistujícím systému se 100% rezervami, ne?Reálně současné banky ten milion totiž půjčí třeba 5x.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Novotňák | 31. 10. 2010 20:48
reakce na Argent | 31. 10. 2010 14:25

Banky ČR celkem září 2010 Přijaté vklady a úvěry 3,2 bilionu naproti tomu poskytnuté úvěry a vklady 2,99 bilionu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Lukáš Kubec | 31. 10. 2010 21:56
reakce na Petr Novotňák | 31. 10. 2010 20:48

A není možné, že z těch přijatých vkladů je část vkladateli získána právě získáním úvěru, tedy že část z těch 3,2 bilionu je zároveň částí z těch 2,99 bilionu?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Novotňák | 1. 11. 2010 11:03
reakce na Lukáš Kubec | 31. 10. 2010 21:56

Ještě doplnění, možná jsem špatně porozumněl otázce. Odpověď zní: Ano samozřejmě, že část z těch 3,2 je těch 2,99 v podstatě, když vám jedna banka dá úvěr na stavbu a vy ty peníze zaplatíte stavební firmně na jiný účet v bance stane se právě to, že současně vzrostou vklady u bank i úvěry u bank. A ano, i banky mezi sebou si mohou půjčovat, jestliže má jedna banka přebytek vkladů a druhá má nedostatek hotovosti, mohou si navzájem půjčit. Pak se patrně také zvednou obě položky. Ale to je všechno v pořádku, stále se nejedná o to, na co narážel "agent" tedy, že si banka půjčí milion a ten pak hned rozdá pětkrát, to nejde! Může ho rozdat jen jednou a to necelý, až ve chvíli kdy si ty rozdané peníze někdo zase uloží v bance, může banka opět rozdávat. Takto se právě nafukuje "úvěrová budlina". Tomuto nafukování nahrávají současné reposazby, které se drží posledních deset let proklatě nízko. Pouze kolem roku 2008, kdy se reposazby trochu zvedly, to zapůsobilo jako špendlík na bublinu, ta se trochu ufokla a teď se ji všichni opět snaží hystoricky nejnižšími sazbami dofouknout.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Lukáš Kubec | 1. 11. 2010 15:25
reakce na Petr Novotňák | 1. 11. 2010 11:03

Ano, mám pocit, že o té úvěrové bublině ty i Agent mluvíte, jen každý jinak :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Argent Goldmann | 2. 11. 2010 12:58
reakce na Lukáš Kubec | 1. 11. 2010 15:25

Je klidně možné, že díky krizi v některých státech měnová zásoba dočasně poklesla (protože se míň půjčuje a víc splácí).Ale dlouhodobě výrazně roste a zanedlouho nabere ještě rychlejší tempo díky různým QE, dlouhodobě nízkým úrokovým mírám, atd...Nemá cenu se dívat na situaci dnes, ale třeba na klouzavý 10ti letý průměr.V systému částečných rezerv to prostě jinak být nemůže a v podstatě to již je i mimo kontrolu centrální banky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Novotňák | 1. 11. 2010 10:23
reakce na Lukáš Kubec | 31. 10. 2010 21:56

Kdyby poskytli úvěr sami sobě, tak by si moc nepomohli, nemyslíte? :-) Stejmě by se jim zvětšila aktiva jako pasiva a jejich rozdíl by byl stále stejný. Spíš naopak, kdyby tohle dělali tak mají horší poměr vklady/dluhy, takže by to od nich nebylo zrovna prozíravé.Ale jinak samozřejmě mohou získat hotovost tím, že si ji půjčí, pokud jim chybí, na tom principu banky fungují. Vy když si tam uložíte peníze na b.ú., tak je bance v principu taky půjčujete, takže veškeré peníze, snad mimo základního kapitálu, má banka půjčené. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 31. 10. 2010 15:10
reakce na Argent | 31. 10. 2010 14:25

Kdyby jen 5x...Povinné minimální rezervy v ČR jsou 2%. Takže multiplikátor je 50.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 31. 10. 2010 09:31
reakce na Petr Novotňák | 30. 10. 2010 22:32

"nesouhlasím, že jsou sumarně naše uspory menší než dluhy.....ten první milion furt přebejvá"- asi mam lenivý mozog, a neviem to detailne vysvetliť, ale intuitívne, a aj sedliackym "zdravým rozumom" mi stále vychádza, že to tak nie je. Už len ten "detail", že v minulosti sa začínalo s trojkorunovými bankovkami, a dnes je bežná 5-tisíckorunáčka, čosi napovedá.Logika toho "prvého miliona" je vyvracaná realitou mnohých statov, ktoré skončili v záplave miliardových bankoviek. Tiež realita statov, kde sa zrealizovala tzv. mena penazí, keď sa ludom za ich uspory vyplácali mizivé sumy v nových bankovkách.A ešte iný detail :Realne peniaze nemaju realnu, "fyzikálnu" ;hodnotu, a hlavne- nemaju ani formálneho dlžníka, ktorý je povinný preplatiť ich hodnotu. Su založené čiste na DôVERE , že "ktosi" mi za ne niečo predá. Ak sa stratí tá dôvera, tak sa stratí ich hodnota. Absolutne.Kto je to ten "ktosi", kto je dlžníkom ?"Ktosi" = "nikto" !-----------------------Iste nie je náhodná ani podobnosť s dôchodkovým systémom, kde sa tiež z hladiska matematického nič nestratilo, ludia platia odvody, a neskôr dostávaju dôchodok. A ejhľa - zrazu niet penazí pre ludí, ktorí celý život platili. KDE sa tie peniaze podeli ???
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Novotňák | 31. 10. 2010 21:28
reakce na mposs | 31. 10. 2010 09:31

Nebudeme to teď komplikovat úrokama, ale logicky, jak vznikne dluh? Tak že někomu vyplatíte hotovost, abyste mohl půjčit hotovost, tak ji musíte mít. To platí jak pro vás a vašeho kámoše, tak pro banky. Viz můj předchozí příspěvek (banky přijatá hotovost a úvěry: 3,20 bilionu a poskytnutá hotovost a úvěry: 2,99 bilionu - září 2010). Stejně tak, když stát vydá dluhopis, tak za něj inkasuje peníze.To jakou ta přebývající hotovost má skutečnou cenu je jiná věc.Tedy samozřejmě že hromada dluhů je větší než hromada skutečně vytištěných peněz, ale suma aktiv v držení lidí je větší než suma pasiv. Je to jakobyste měl stokorunu hotově a k tomu tisícovku někomu půjčenou a sám tisícovku od někoho půjčenou. Váš dluh je větší než Vaše hotovost, ale vaše aktiva jsou větší než pasiva.---To že reálné peníze nemají reálného dlužníka, to máte pravdu. Reálný kus zlata nebo kus nemovitosti také nemá reálného dlužníka. Peníze, zlato, mušličky... to jsou prostě všechno platidla bez reálného dlužníka se směnnou hodnotu závislou na jejich množství, sloužily vždy pouze jako nástroj směny, tak to fungovalo vždy a ještě dlouho bude.---To že nefunguje klasický důchodový systém je tím, že se (alespoň u nás) nejedná o žádné spoření, ale o průběžný systém, s tím, že co se odvede se rovnou rozdá.Tedy sice celý život platíte, ale nic nespoříte, neplatíte totiž na sebe ale na současné důchodce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Argent Goldmann | 30. 10. 2010 21:04
reakce na mposs | 29. 10. 2010 23:45

No je věcí každého, na kolik na sebe nechá hodit zodpovědnost za státní dluh a nakolik se na jeho splácení bude podílet. Kdo z diskutujících se opravdu cítí za dluh osobně zodpovědným a je ochoten jej splácet, kdo zde to považuje za oprávněné?Také je věcí každého, v čem má úspory. Ne každé peníze jsou dluhem, takový Maple Leaf, Filharmonik, Krugerand, atd... ničím dluhem nejsou, netýká se jich žádné QE, nebude se jich týkat hyperinflace, státní bankrot, ani měnová reforma.Je to takový bojkot, forma pasivní rezistence - nedržet úspory v tom, co si paraziti mohou v libovolném množství natisknout. Kdo již třeba 10 let ty nekryté "peníze", které nutně nepotřebuje k živobytí, průběžně mění za ty pravé, může dnes být celkem happy, ne? :-)A ani nyní není pozdě, ještě mají ty papírky sílu aspoň nějaké Au/Ag koupit, ještě nějaké QE-X nezničilo jejich sílu úplně, obyčejní lidé ještě neprokoukli jejich pomíjivou hodnotu a ještě jim věří, Au/Ag je vzhledem k objemu papírků stále dost levné.Člověk nemusí být zrovna goldbug, aby v současné situaci a při té zjevně tristní perspektivě, měl ve fyzických kovech alespoň 20% úspor.Do penze je daleko a za tu dobu se může stát opravdu cokoli a nikdo neodhadne, kdy k tomu dojde, nelze doufat, že (možná)výnosnější akciové a dluhopisové portfolio stihnu zkonvertovat do kovu před systémovou změnou včas.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Denis Mandok | 31. 10. 2010 20:22
reakce na Argent Goldmann | 30. 10. 2010 21:04

FDR a celkem slušně sprasil jejich hodnotu:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 31. 10. 2010 10:05
reakce na Argent Goldmann | 30. 10. 2010 21:04

Presne tak. Až na malý problém ."No je věcí každého, na kolik na sebe nechá hodit zodpovědnost za státní dluh a nakolik se na jeho splácení bude podílet."- Problem je, že STAT ma silové mechanizmy, ako z ludí tie prachy vytlcť. Pomocou zlata sa dá veľa zachrániť, ale na zachranu toho ostatného by človek potreboval guľomet, a veľa, velmi veľa nábojov. takže, ....... realnu cestu nevidím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Argent | 31. 10. 2010 14:37
reakce na mposs | 31. 10. 2010 10:05

No je něco jako "leférova" křivka a státy se již pohybují na její hraně a zvyšování daňové zátěže vede spíše ke zmenšení výběru - viz spotřebky za benzín či cigarety.A samozřejmě hodně se dá ovlivnit způsobem chování. Když budu zaměstnanec s platem 50k hrubého, jsem daňovým nevolníkem bez možnosti úniku. Když budu malířem pokojů, třičtvrtě příjmu budu mít "bez paragonu" a co nestačím průběžně utrait, směním za zlato, jsem nevolníkem daleko méně. Proto říkám, že to je na každém.Největší riziko je mít majetek ve formě, o které stát ví. Nemovitosti jsou registrovány a nelze je přesunout do zahraničí - stát tak relativně beztrestně může (a také bude) daně z nemovitostí šroubovat. Nyní chtějí zdanit výnosy z akcií i když je budete držet déle, než půl roku. Prostě proto, že majitelé akcií jsou evidováni, nemohou jejich vlastnictví/prodej zatajit. Ale jsou věci (a určitě ne jen drahé kovy), které v ceně rostou, třeba i přinášejí nějaký užitek/zisk, lze je koupit i prodat anonymně, lze je převézt do zahraničí, atd...Stát samozřejmě v rámci "boje proti praní špinavých peněz" bude omezovat hotovostní operace (již nyní při vkladu nad 25k chtěj občanku a nad 100k prokazovat původ peněz) a časem je asi zakáže úplně (aby ti instalatéři nemohli pracovat bez paragonu za peníze na ruku). Ale řekl bych, že tím stát jen podpoří vznik paralelní Au/Ag měny - prostě ten instalatér dostane 5 stříbrných, které budou čím dál likvidnější.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radim | 29. 10. 2010 18:43
reakce na Petr Novotňák | 29. 10. 2010 15:21

Centrální banky "koupí" státní dluhopisy tak, že vytvoří peníze z ničeho. Tyto z ničeho vytvořené peníze pak putují do soukromé banky, která má ze zákona právo vytvořit 9 násobek těchto peněz, opět jako dluh (to znamená, že banka si musí ponechat 10% rezerv). Tento systém existuje ani ne 90 let a už se hroutí a dluhy jsou zachraňovány ještě většími dluhy.Po krizi ještě dlouho nebude. Jen už není recese některých ekonomik, ale za to mají daleko větší dluhy, které se budou řešit větší inflací.Tedy abychom to shrnuli, tak peníze jsou vytvořeny z ničeho a ručí se příslibem, že to jednou někdo zaplatí. Oproti tomu zde máme několika tisíciletou historii, kdy byly peníze vytvářeny panovníky, dnes by to tedy mohla být vláda.Lincoln žádnou hyperinflaci nezpůsobil. Jen pár dní po válce byl zastřelen a Greenback byly postupně stahovány z oběhu a nahrazovány zlatem (penězy krytými zlatem a pocházejícími z anglických bank). Tedy penězi, které nesly dluh.K hyperinflaci nedojde, bude-li množství tištěných peněz kontrolováno. Což může dělat třeba FED.Zimbabwe bych do toho nepletl, protože tam to prostě nikdy nefungovalo. V historii USA tisklo vlastní peníze několik prezidentů. V historii Evropy to dělali někteří panovníci - stříbrné a měděné mince, dokonce se platily daně dřevěnými klacky - tally stick.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Novotňák | 29. 10. 2010 22:52
reakce na Radim | 29. 10. 2010 18:43

Nevím proč na mě vytahujete Linkolna, o něm jsem nepsal :-) Ale jinak semnou v podstatě souhlasíte. Taky pši o tom, že taková inflace, co by skutečně reálně umazala státní dluh se současnýmy nástroji vytvořit nepodaří. A dle mého názoru se systém stálého zadlužování stejně jednou propadne do deflace a ta do krachu států. Jinak ale banka nevytvoří obratem devíti-násobek vložených peněz, to je dlouhý proces půjčování a ukládání peněz. Když banka dostane sto milionů, tak může půjčit jenom devadesát a až když se jí těchto devadesát vrátí v podobě vkladů, tak pak teprve může zase půjčit... až teprve v limitní hodnotě - nekonečný čas a nekonečný počet půjček - se dostáváme k devítinásobku původně vložené částky. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

denis mandok | 30. 10. 2010 09:10
reakce na Petr Novotňák | 29. 10. 2010 22:52

protoze lincoln vydavávl greenbcky...a proč by nešlo umazat současné dluhy? když během půl roku je fed zdvojnásobit monetární bázi?jinak ne každá země má PMR 10%.a systém je trochu sloužitější navíc je kapitalová přiměřenost
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Novotňák | 31. 10. 2010 08:21
reakce na denis mandok | 30. 10. 2010 09:10

Nejde to, protože je to to samé jako když se vy sám chcete zbavit dluhů tím, že si vezmete novou půjčku, taky ji klidně zdvojnásobíte, ale nikdy neumažete. :-) Jasně, stát má instituci, která mu ráda půjčí, i když už je zadlužen, ale to běžní lidé taky, jen tomu státu ten krach trvá déle. Hlavní chybou, kterou se dnes státy dopouštějí je to, že si myslí, že půjčování si peněz je to samé jako je tisknout. Není. Při vydávání dluhopisů státy úzkostlivě dbají na to, aby byly nízké reposazby kvůli nízkým nákladům na správu dluhu a inflace se do značné míry řídí právě velikostí reposazeb, stačí si srovnat inflaci a sazby u nás za posledních dvacet let. Při nízkých reposazbách - nízké inflaci - si stát se splácením dluhu nepomůže a při vysokých reposazbách - vysoké inlaci se zase značně prodražuje správa státního dluhu. Jinými slovy si stát novým zadlužením jen nadělá nové problémy stejně jako běžný člověk. Určitou šanci by měl, kdyby si půjčil na dluhopis splatný za deset, dvacet nebo padesát let, pak vyrovnal státní rozpočet a pak zvedl reposazby - peníze se začnou točit a stát bude mít šanci dluh částečně rozpustit v inflaci a splatit. Jenomže poslední a to jen mírné zvýšení reposazeb způsobilo kvůli předlužení země problémy se splácením hypoték a světovou finanční minikrizi před dvěma lety a nové zvýšení by způsobilo to samé. Takže zkoušet se zbavit dluhů tím, že si na ně půjčím je prostě past a ne že ne. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radim | 29. 10. 2010 16:33
reakce na Petr Novotňák | 29. 10. 2010 15:21

Vlada vyda dluhopis, treba 100 milionu, a centralni banka "z niceho" vytvori nicim nekryte penize, bavme se ted pouze o FEDu, cimz vzniknou penize jako dluh. Jedna se pouze o prislib splaceni dany vladou, ale zadne realne penize zatim neexistuji. Tyto nerealne penize se naleji do soukrome banky. Banka ma povinnost mit 10% rezerv. Tedy je schopna ze 100 milionu vytvorit dalsi dluh ve vysi 900 milionu. Zde uz tedy mame 1000 milionu (z toho 100 milionu je puvodni dluhopis) jako prislib splaceni, ale zadne realne penize a zadna z techto castek neni nicim kryta. Tedy je kryta prsilibem, ze dojde ke splaceni - nekym nekdy v budoucnu.Pokud jde o hyperinflaci, tak mnozstvi tisknutych penez muze vlada kontrolovat, stejne tak jako velikost dluhu - coz znamena, mit zodpovednou vladu. Jinymi slovy FED by mohl kontrolovat vladu, aby netiskla jako diva.Pokud jde o Lincolna, tak ten zadnou hyperinflaci NEZPUSOBIL. Ten byl par dni po valce zastrelen a tisknuti Greenbacks bylo postupne utlumeno, penize stazeny z objehu a preslo se na penize kryte zlatem, ktere dodavaly prevazne anglicke banky.A opravdu bych nesrovnaval Zimbabve s nama, tam to nefunguje i bez tisknuti penez.Vizualne zobrazeno, jak vznikaji penize = dluh.http://www.youtube.com/wa tch?v=xNehYxy77RI
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radim | 29. 10. 2010 12:05

Doufam, ze autor opravdu neveri "oficialnimu vyjadreni", ze centralni banky byly zrizovane statem, tedy alespon ty, ktere tisknou ve velkem - FED a Bank of England. Pokud tomu autor clanku veri, doporucuji si zjistit neco o vzniku techto bank. Nejlepe ve spojeni se jmeny Rothschild a J.P. Morgan.Nekolik stoleti probihal boj mezi bankeri a politiky (kdysi vladari - viz Tally Stick v Anglii), pricemz ve 20. stoleti bankeri vyhrali. Proto dnes penize "tisknou" banky a ne vlady. Kdyby napr. Obama (+ kongres) chtel, tak si muze natisknout sve vlastni penize, ktere by nebyly zatizeny dluhy - tak jak to udelal Lincoln, kdyz tisknul debt free Greenback.Znehodnoceni penez se da lehce zabranit, kdyz vlada bude tisknout sve vlastni debt free penize a kontrolovat jejich kvantitu, aby nedochazelo k inflaci.Cely tenhle kolotoc je proto, aby lide zafinancovali bankere. Pri 5% uroku a 3% inflaci zbyvaji 2%. 2% z nekolika trilionu dolaru je celkem slusna castka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 29. 10. 2010 13:28
reakce na Radim | 29. 10. 2010 12:05

Problém je v tom, zdali má mít vláda právo v období míru či války tisknout peníze. Lincolnova epizoda dopadla nešťastně - způsobila hyperinflaci a ožebračení části obyvatel.Současný systém mi připadá lepší než tisk bezúrokových peněz ze strany státu. Hyperinflace v Jugoslávii, kterou jsem zažil je pro mě dostatečně silným argumentem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Lukáš Kubec
Od roku 2009 vede ekonomicko-politicky zaměřený web Devian.cz.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!