Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Slovenská eurolaboratoř

| 9. 6. 2009

V současné době se ukazuje, že finanční krize zasáhla Slováky podstatně více, než Českou republiku. Zatímco v prvním čtvrletí roku 2008 rostla slovenská ekonomika o 8,7 procenta, v 1. čtvrletí tohoto roku zaznamenala 5,6-procentní pád.

Slovenská eurolaboratoř

Nezaměstnanost se rekordně zvyšuje o stovky tisíc lidí a závody ve velkém propouštějí. Slovensko se také stalo obětí nedávné plynové krize, kvůli které musely firmy zvolnit či rovnou zastavit výrobu.

Jedním z důvodů, proč je propad HDP u Slovenska tak vysoký, je právě nově přijatá společná měna. Slováci totiž přijali euro, když slovenská koruna byla na svých rekordních hodnotách 30,126 Sk za euro. Pokud si spočítáme pád koruny, tak nám v případě obdobného pádu SK vychází kurz na 35-37 korun za euro.

Přijmout Euro v dobách silné měny byla pro Slováky jistě radostná skutečnost, bohužel na to značně doplatily firmy závislé na exportu, pro které se silná měna v souvislosti s dnešní krizí jeví téměř jako noční můra. Efekty levné pracovní síly a nízkých nákladů se tak vytratily.

V době, kdy poptávka značně ochabla, ve většině zemí s vlastní měnou dochází k samovolné či řízené devalvaci měn. Slováci však na něco podobného mohou zapomenout. U investorů už dolar zkrátka nefrčí a i přes značné propady evropských ekonomik vidí v euru relativní jistotu. Pokles eura vůči dolaru tak ve střednědobém či dlouhodobém horizontů nelze očekávat.

A co my?

V případě naší malé země došlo k tomu, že se znovu odálil termín přijetí eura . Ono není lehké stanovit strategii přijimání společné měny v turbulentní době, kdy se makroekonomické predikce růstu HDP mění během krátké doby ze 4,8 na -3,6. Bylo by to především nezodpovědné. Neustálé odkládání termínu přijetí společné měny premiérem Mirkem Topolánkem se vlivem finanční krize a náhody ukázalo jako dobrý krok.

Otázkou je, zdali se podaří ukočírovat i stále narůstající státní dluh, který v případě, že nebudou přijaty reformy a mandatorní výdaje překročí příjmy, může během několika let přesáhnout i 60 % HDP stanovených v maastrichtských kritériích a přijetí eura tak nebude možné.

Česká republika však na tom je jako celá Evropská Unie. Čistě hypoteticky, kdyby Německo mělo svojí vlastní měnu a chtělo euro přijmout, nebylo by to ani u takového ekonomického velikána možné, vzhledem k porušení maastrichtských kritérií ohledně deficitního rozpočtu, který v současné době hluboko přesáhl ona dovolená 3 procenta.

Slovensko bude pravděpodobně takovou laboratoří, která nám ukáže výhody či negativa společné měny. Zatím jsme se dozvěděli pouze všeobecně známý fakt, že ve víru finančních krizí nelze mít silnou měnu a v porovnání s ostatními nižší propady HDP.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (3 komentáře)

mposs | 29. 3. 2010 18:53

A k slovenskej ekonomike :"Keď má KIA motors závodnú dovolenku, Slovensku sa zhorší obchodná bilancia"- toto nie je vtip, toto je realita. Slovensko má jednostranne orientovanú ekonomiku, a práve kríza v automobilovom priemysle (evidentná svetová nadvýroba aut ) je problemom slovenska. Viac ako "silne euro".Toto je laicky pohlad, ale asi spravny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

mposs | 29. 3. 2010 18:48

Samotna silna mena nemôže byť kriteriom ovplyvnujucim ekonomickú silu statu. Istotne neplatí vzťah :silná mena => slaba ekonomikaanislaba mena => silna ekonomika--------------------- -------Toby potom niektore juhoamericke staty mali velmi silnu ekonomiku.Zamieňa sa tu príčina a dôsledok.I. Stat znehodnotením vlastnej meny -natlačením bankoviek - vpustí tieto inflačné peniaze do ekonomiky, a číselne zvýši HDP.II. Súčasne znehodnotí vlastnu menu.III. Navonok to vyzera tak, že slaba mena umožnila zvýšenie HDP. Inflacia akoby podporila ekonomiku. Super!!!IV. Ale toto je už kríza, preoblečená za ekonomický rast.Ten rast nie je dôsledkom slabej meny, ale naopak : oslabená mena je dôsledkom inflačného "rastu" ekonomiky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 30. 3. 2010 10:54
reakce na mposs | 29. 3. 2010 18:48

Nikdo netvrdí, že platí výše uvedené vztahy. Neplatí také, že by ke znehodnocení měny byla potřeba inflace. Článek porovnává dvě ekonomiky, kdy jedna má "fixní" hodnotu měny (Slovensko) a druhá má volnou hodnotu měny (ČR). Následkem krize došlo k oslabení koruny, což pomohlo exportérům. Důsledkem je nižší propad HDP. S inflací to nemá nic společného!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Arsen Lazarevič
Ekonomický publicista. Narodil se v Bělehradu, v České republice žije trvale od svých pěti let. Na Finmagu začínal, dnes působí na serveru Měšec.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!