Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Rozbouřené vody centrálního plánování

„Ani zkušený plavec nevstupuje do rozbouřených vod.“ Tak zhodnotil guvernér ČNB Zdeněk Tůma vliv finanční krize na přijetí eura v Česku. Přesný termín by guvernér zatím nestanovoval a debatu o něm očekává napřesrok. Řekl to 18. listopadu na Žofínském fóru, kde si vyměňoval postřehy o přechodu na jednotnou měnu se svým slovenským protějškem Ivanem Šramkem.

Převratná vyjádření si publikum nevyslechlo. Slovensko má vstup do eurozóny už zpečetěný a Šramko rekapituloval cestu od země Vladimíra Mečiara k zemi s rychlým ekonomickým růstem, penzijní reformou a bezproblémovým plněním "maastrichtských kritérií".

Těch se ale týkal jeden ze zajímavých momentů fóra. "Ptali jsme se, proč je kritérium veřejného dluhu nastaveno na 60 procent HDP. Nikdo nám to moc nechtěl vysvětlovat," uvedl Šramko.

Čtyři podmínky pro přijetí eura se "do zblbnutí" opakují v kurzech mezinárodní ekonomie, najít jejich zdůvodnění je ale zjevně složitější. Jsou totiž založená na dohodě politiků – stejně jako celá měnová unie. Že na některé otázky kolem přijetí eura ekonomie nemá odpověď, a že proto jde o politické rozhodnutí, to ostatně říkají i oba guvernéři.

Slovensko přesto svým občanům euro prezentuje jako ekonomicky výhodné. Podle Šramka přinese růst produktivity a samozřejmě obvykle uváděné plusy, to jest odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů.

Je ale takový argument přijatelný? Liší se měnový kurs nějak v principu od ostatních cen v ekonomice? Podnikatel pracuje se mzdami, cenami energií a dalších vstupů, musí neustále odhadovat chutě zákazníků... Argumentovat kurzovou stabilitou lze, ale potom bychom museli požadovat i zavedení jednotných mundúrů, aby se odstranila nejistota vývoje v oděvním průmyslu.

Že by to bylo centrální plánování? Přesně tak.  I když centrální banky obklopuje aureola tajemných institucí, které seřizují ozubená kola ekonomiky, stojí před podobným úkolem jako centrální plánovač snažící se určit cenu rohlíků. Z tohoto pohledu už je vlastně "jedno", jestli platíme bankovkou s portrétem Palackého nebo obrázkem renesanční architektury.

Nelze souhlasit s tvrzením, které před časem na stránkách Finmagu pronesl Tomáš Sedláček, totiž že euro je "liberální ekonomický koncept podporující volný obchod." Euro je politický projekt, jehož deklarovaná podpora svobodného obchodu se může snadno zvrhnout zcela jiným směrem.  Když francouzský prezident Sarkozy loni ECB vyzýval ke snížení sazeb, vyvolal velkou nevoli. Existuje záruka, že takový odpor, který je zárukou aspoň trochu umírněné měnové politiky, vydrží věčně?

Ekonomie nemůže odpovědět na otázku, jestli všechny potenciální výhody eura převýší  rizika. Museli bychom totiž prohlásit, že zájem těch, kdo budou profitovat, je víc než zájem těch, kdo budou tratit. (Nehledě na to, že ti druzí nemusí čekat na politiky: jak připomněl  Šramko, v eurech už teď probíhá velká většina slovenského obchodu i s evropskými zeměmi mimo eurozónu.)

V každém případě bychom ovšem měli do diskuze zahrnovat jednu možnou výhodu nepřijetí eura. Jak připomněl guvernér Tůma, pokud Česko zůstane jako jediná ze středoevropských zemí mimo, měnový trh tvrdě potrestá každou chybu v hospodářské politice. Třeba by to pro budoucí vlády byla aspoň malá motivace k tomu, aby se chovaly zodpovědně?

Aleš Tůma

Aleš Tůma

Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií působil v ekonomických rubrikách Hospodářských novin a Aktuálně.cz... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK