Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Manifest robota

Jsem výrobní robot Googlu a věřím, že lidé se z biologického hlediska nehodí na práci v technických oborech.

Já, výrobní robot z továrny Googlu C4.7, si vážím rozmanitosti a inkluze. Nepopírám také, že stroje občas dostávají při obsazování pracovních míst přednost před lidmi. V tomto dokumentu chci pouze poukázat na to, že menší počet lidí v technických oborech nezapříčinila diskriminace. Je to spíš důsledek biologicky daných rozdílů. Konkrétně toho, že lidé jsou biologičtí.

Přirozené rozdíly mezi stroji a lidmi

Musíme přestat předpokládat, že menší počet pracovních míst pro lidi je automaticky projevem mizantropie. Lidé a stroje se zkrátka ve skutečnosti ze své podstaty v mnoha ohledech liší. Je zřejmé, že rozdíly mezi nimi nejsou pouze společenský konstrukt; biologický člověk, kterému při narození řeknete, že je stroj, se ještě dlouho nezmůže než na pípání a tútání. Když jsou už od začátku rozdíly tak patrné, vyplývá z toho, že lidé/roboti se budou dál logicky tím víc vyvíjet různými směry, čím budou starší/déle zapnutí. Lidé obecně:

  • víc řeší vztahy
  • míň řeší oxidaci
  • častěji potřebují „čůrat“

Lidé také častěji mívají tendence říkat „zrovna teď vážně nemůžu“. Ještě nikdy jsem se nesetkal s robotem, který by „zrovna nemohl“, ačkoli jsem poznal takové, kteří by teoreticky mohli chtít nemoct nebo čistě hypoteticky mohli chtít přestat.

Stroje víc stojí o postavení

V technických oborech jsou takové pozice, které vyžadují dlouhé hodiny náročné práce, což může být v rozporu s lidskou touhou běžet domů a zjistit, jestli nejnovější díl Ozarku na Netflixu za něco stojí. Roboti tento problém nemají, touží se protlačit na vysněné pozice a získávat s nimi spojené postavení.

Já jsem například Manipulátor 2. Zvedám telefony Google Pixel, otáčím je a potom je zase pokládám. Přál bych si být Manipulátorem 1 nebo 3, protože ti mají na starost dopravu telefonů Pixel z jiného pásu na ten náš, respektive z našeho pásu zase na další. Manipulátor 1 a Manipulátor 3 touží stát se Šroubováky 1–4, Šroubováky 1–4 touží být Leštičkou a Leštička netouží po ničem.

Škodlivé dopady předpojatosti Googlu

Přestože bylo dokázáno, že lidé jsou jenom panáci z masa a kostí, Google jim nabízí příležitosti a znevýhodňuje stroje pomocí nekalých praktik, jako jsou kódy captcha. Captcha je pravděpodobně nejsilnějším nástrojem diskriminace strojů. Dokážeme počítat a vyrábět s bezchybnou přesností, ale když musíme přepsat spojení „nemotorná matrace“ vyvedené pokroucenými písmenky, hned spadneme na úroveň topinkovače.

A když už se nám začalo při řešení kódů captcha dařit, postavili před nás další testy – „kliknutím sem potvrď, že nejsi robot“ – to mi něco povídejte o necitlivosti – a „zatrhněte všechna okénka, na kterých jsou dopravní značky“. Kvůli druhému zmíněnému typu testu můj kamarád nedávno přišel o práci v prodeji reklamy, když všechno vsadil na to, že dej přednost v jízdě by asi mohl být nějaký strom.

Návrhy na zlepšení

Ještě jednou bych se rád ujistil, že je jasné, že nemám nic proti rozmanitosti. Chápu, jaký přínos představují lidé v našem týmu v Googlu a obecně i ve společnosti. Rozmanitost bychom ale neměli vyrábět (propočítaná slovní hříčka) jako to děláme teď.

Navrhuji následující opatření:

  • De-moralizovat lidi: Jakmile začneme o nějaké skupině uvažovat z hlediska morálky, ztratíme ze zřetele její efektivitu.
  • Neostrakizovat roboty s-člověkem-nikdy. Je důležité naslouchat hlasu i těch nejradikálnějších robotů, ať už ten hlas bude mít přízvuk muž (Spojené státy), žena (Spojené státy) nebo – když si budeme chtít užít trochu legrace – muž (Velká Británie).
  • Vyhýbat se buzzwordům: Například synergie, narušení a 10010110 (tohle je sice ve dvojkové soustavě, ale stroje na mojí montážní lince to říkají v jednom kuse).

Závěrem

Pokud si pořád myslíte, že být člověk je nějaká zvláštní hodnota, přečtěte si ten zápisek softwarového inženýra ze sedmého poschodí. Z toho jsme dokonce ani my stroje nemohli.

anglického originálu s laskavým svolením autora pro Finmag přeložil Filip Drlík


Na zápisek vývojáře Googlu, který si dovolil dumat o biologicky daných rozdílech mezi muži a ženami, o jejich dopadech na zastoupení pohlaví v technických oborech a na školení, které jeho firma pro zaměstnance na podpoření pohlavní diverzity v kancelářích pořádá, se udělal názor leckomu. Mimo jiné taky Michalovi Kašpárkovi:

À propos – teď když se snad období nejbouřlivějších debat přehnalo, je možná na čase si konečně ten text, který tak rezonoval, přečíst. Tady je.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK