Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Erik Tabery: Čekat na nového Havla je marné

| 2. 1. 2017

Rozhovor se šéfredaktorem Respektu Erikem Taberym o tom, co chybí české společnosti a proč jsme si neudrželi masarykovské hodnoty. Dále mimo jiné o dědictví komunismu, o strachu a o tom, proč žurnalistika nikdy neměla větší význam než dnes.

Erik Tabery: Čekat na nového Havla je marné

Prožíváme nejsvobodnější období v naší historii?

Myslím, že ano. Svobodu, kterou jsme získali v roce 1989, jsme tady skutečně nikdy neměli. Od roku 1989 máme skutečnou demokracii. Neříkám, že je vše bez chyb, ale jsme svobodní lidé. Politický systém sice prochází proměnou, ale stále tu máme poměrně čitelný stranický systém a fungující instituce.

Co podle vás chybí české společnosti?

Nemluvíme o tom, jak chceme, aby Česko vypadalo. Nedefinovali jsme si nějaký ideál, nemluvíme o hodnotách, na kterých by podle nás měla česká společnost stát. To nám brání v tom držet nějaký směr a pracovat na sobě. Jsme také pak více zranitelní, stačí, že někdo začne vykřikovat tohle jsou naše národní hodnoty, a spousta lidí tomu přitaká, i když jsou ty „hodnoty“ v rozporu s idejemi, na kterých Československo a pak i Česko vzniklo. Ve Spojených státech se například velmi často připomíná, že to či ono je v rozporu s myšlenkami otců zakladatelů…

My máme přece taky otce zakladatele, dál máme například Václava Havla.

Je pravda, že Masaryk a Havel nastavovali podobné hodnoty, jenže na rozdíl od USA se k těmto hodnotám ve společenské debatě vůbec nevracíme. Během posledního roku a půl byl například nejvíc zesměšňovaný humanismus. Přitom humanismus označil Masaryk za náš národní program. Teď bychom se mohli ptát, kolik lidí dnes ví, že to Masaryk vůbec říkal. Ale i kdyby to nevěděli, byla by to pro ně nějaká hodnota? Když ještě žil Havel a upozorňoval na podobné věci, mnozí mu namítali, že jen planě moralizuje.

V čem jsme se od první republiky změnili? Proč tehdy společnost Masarykovu tezi přijímala? Přijde mi, že bychom mu dnes nerozuměli.

Jiná je celá řada věcí, ale asi rozhodující je, že tehdy byla republika pod permanentní hrozbou nějakého nebezpečí. Maďaři na nás útočili ve dvacátých letech, měli jsme komplikované vztahy s Poláky a už tak složitý vztah s Německem se vyostřil s příchodem Hitlera. To nás nějakým způsobem sjednocovalo.

Elity si zároveň uvědomovaly, a neříkám, že to bylo jen pozitivní, že země, kde jsou dvě obrovské národnostní menšiny  –  Němci a Slováci  –  potřebuje stmelující motiv. A tím byl „masarykismus“. Až na extremistické strany tu nebyla síla, která by Masaryka a jeho plán výrazně zpochybňovala. Tisk byl stranický a až na pár výjimek si nedovolil jít proti Masarykovi. Ve školách se učilo o Masarykovi téměř jako o světci. Vytvářel se tak patriotismus, ale v jeho zájmu se držela cenzura, nebo spíš autocenzura a podobně. Že to neskončilo katastrofou, bylo dáno jen výjimečnou osobností Masaryka, který se z toho lidově řečeno nezbláznil. Dnes by podobný přístup neměl šanci a dodal bych, že naštěstí.

Proč masarykovské hodnoty nevydržely?

Částečně vydržely, ale pravda je, že čtyřicetiletá komunistická propaganda je rozmetala. Totalita vedla k atomizaci společnosti a destrukci jakýchkoli pozitivních hodnot. Nejlépe se přežívalo s cynismem a představou, musíme se každý starat jen o sebe. Dopady cítíme dodnes, když někdo například řekne slovo plánovat, které je všude ve světě normální, tak znejistíme, jestli nejde o nějaký komunistický projekt.

Myslíte, že se to změní?

Tohoto dědictví se zbavuje špatně. Těch dvacet sedm let je prostě málo. Je tady stále hodně lidí, kteří byli totalitní dobou nějak zasaženi.

Kde dnes můžeme hledat a najít podobné osobnosti jako byl Masaryk či Havel?

V první řadě si myslím, že už je jiná doba a že na naše problémy jedna osobnost nestačí. Druhý Havel tady není a nebude. Nového Havla by vytvořila válka nebo návrat nesvobody. Jenom velmi dramatické okamžiky vytvářejí nezpochybnitelnou autoritu. I kdybychom si příště zvolili dobrého prezidenta, nesejme to z nás odpovědnost za podobu této společnosti. My stále hledáme někoho, kdo všechno udělá za nás, čekáme dokonalou osobu, a když nepřichází, jsme zklamaní. Ale ona opravdu neexistuje, takže se musíme naučit žít demokraticky.

Jak to myslíte?

Musíme se naučit ctít instituce a instituce se musí naučit ctít a vážit si jednotlivců. Musíme si říct, jaké jsou základní hodnoty, na kterých má společnost stát. A tyto hodnoty skutečně bránit. Je šokující, že víc než čtvrtina Parlamentu je dnes ochotná navrhnout zákon, který omezuje svobodu a zakazuje kritiku prezidenta – protože tam jde opravdu o kritiku, nikoliv o vulgarity. A tito poslanci se vůbec nebojí toho, že budou vnímáni jako ti, kteří omezují svobodu.

Dřív by se to nestalo?

V mnoha ohledech se sice vyvíjíme k lepšímu, ale tohle by si ještě před deseti lety nikdo nedovolil. Pro takového člověka by to byl konec kariéry.

Proč je to teď možné?

Strach. Nemalá část společnosti se bojí. Někdy racionálně, někdy iracionálně. Například téma uprchlíků otevřelo stavidla emocím. Hodně politiků udělalo fatální chybu tím, že se na začátku uprchlické krize stáhlo z veřejné debaty. Nemluvili s lidmi, neuklidňovali, nevysvětlovali. Tím pádem se strach ještě zvětšil. Jenže tady už nejde jen o strach z uprchlíků, v sázce je udržení zdejší demokracie a otevřené společnosti. Přibývá lidí, kteří si nemyslí, že máte na to či ono téma jiný názor, ale že jste nepřítel, že ohrožujete jeho život.

Co z toho vyplývá?

Pokud si o člověku myslíte, že je to nepřítel, tak získáte pocit, že můžete proti němu použít jakékoli obranné prostředky. Že odůvodníte omezení svobody slova nebo svobody cestování za hranice. Ekonomka Markéta Šichtařová na blogu iDnesu napsala článek, kde použila citáty představitelů Evropské unie, aby ukázala, jací jsou to odpůrci demokracie. Prokázal jsem, že všechny citáty jsou vymyšlené a napsal jsem to. Jenže ona článek neopravila, nestáhla, neomluvila se. A komentáře jejích fanoušků na sociálních sítích by se daly přeložit takto: možná že lže, ale lže v mém zájmu. V tu chvíli jsme ale v koncích. Protože jinými slovy opět říkáme, že můžeme dělat cokoliv, co je v zájmu naší představy o světě. Kde to skončí?

Zmiňujete pokus o omezení svobody slova. Co myslíte, že nás čeká dál?

Čeká nás velmi citlivé období, kdy bude hodně lidí přicházet s návrhy, jak omezit naši svobodu. A najde se hodně lidí, kteří budou ochotni tomu naslouchat. Ne většina, ale těch lidí bude dost.

Pokračování zítra


Úvodní foto Profimedia.
Autorův FB

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 3. 1. 2017 00:20

Na druhé straně je známo, že Founding Fathers si byli dobře vědomi nebezpečí zvrhnutí se demokracie v socialismus či fašismus. Proto přijali 2. dodatek, který zaručuje Američanům právo vlastnit zbraně a zřizovat milice za účelem možnosti svržení zhovadilé vlády. Dokud vláda věděla, že jí nasraní občané mohou svrhnout a bála se například sáhnout jim na majetek, tak to jakž takž fungovalo. Po nějaké době převládly autodestrukční prvky demokracie a společnost zdegenerovala do dnešního předkolapsového stavu.

Jenom pro porovnání:

„Chci vládu, která nechá občany starat se o sebe samotné, jejich ekonomický život a jeho zlepšení. Vládu, která nebude zasahovat do majetkových poměrů, ať již rovných či nerovných, jež jsou výsledkem svobodného ekonomického života občanů či jejich předků.“ – Thomas Jefferson, 3. prezident USA, většinový autor Deklarace nezávislosti (1776)

„Jsme národ, který se stará o své občany. Dáváme pozor jeden na druhého. To z nás dělá Spojené státy americké.“ - Barack Obama, 44. prezident USA

+17
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

daniel krieger | 4. 1. 2017 11:30

Jen by mi zajímalo, zda někdo Finmag donutil aby udělal rozhovor s tímto provařeným exponentem "havlismu" a nebo to byla vlastní iniciativa. Každopádně pokud se tu objevují takové články, je třeba brát informace z tohoto portálu s rezervou.

-11
+
-

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

Jiří Krákora | 8. 1. 2017 13:02

"Prokázal jsem, že všechny citáty jsou vymyšlené a napsal jsem to."
A kde to najdeme?
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Horsky | 8. 1. 2017 07:06

"Musíme si říct, jaké jsou základní hodnoty, na kterých má společnost stát. A tyto hodnoty skutečně bránit.", pise autor. - "Hodnota" jsou treba brambory, polka, nebo sectelost. Spolecnost definuje jeji kultura, stat definuje ustava. Americka republika, prvni stat co dal svetu vyraz "lidska prava", neni postavena na hodnotach, ale vyjmenovanych obcanskych svobodach, ktere lezi mimo pravomoc americkych zakonodarcu. Proto napr. svoboda slova nebo publikace nemuze byt americkou snemovnou omezena, i kdyby hlasovala z 90% ve prospech cenzury. - Dokud obcan veri, ze vlada je tu kvuli nemu a ochrane jeho svobod, nikoliv on pro ni, bude se na jeji praci ucastnit - jako volic, nebo kandidat. Pokud ne, otvira cestu diktature.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Štébl | 8. 1. 2017 01:23

Výborný rozbor situace. Souhlasím s tím, že české společnosti chybí nějaký pozitivní hodnotový společný jmenovatel, ke kterému by se všichni vztahovali a identifikovali se s ním. Masaryk věřil, že kvůli poměrně malé tradici šlechty a nízké identifikaci s monarchií jsou Češi jaksi přirozeně předurčeni k republikánským ideálům a demokracii. Ve svých Ideálech humanitních navíc říká, že prostá existence národní je málo, že každý národ potřebuje navíc ještě nějakou hodnotovou orientaci. Pro Čechoslováky to měl být humanismus. Masaryk byl hodně ovlivněn americkou ústavou a nikdy nezapomněl, že nový stát vznikl s podporou presidenta Wilsona a Washingtonu. Nacionalismus a fangličkaření je výsledkem hodnotového vákua, pro Česko je to poměrně nový jev. Není náhodou, že se nejvíc rozhořel v postkomunistických zemích. Rusko je výborným příkladem.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

daniel krieger | 4. 1. 2017 11:30

Jen by mi zajímalo, zda někdo Finmag donutil aby udělal rozhovor s tímto provařeným exponentem "havlismu" a nebo to byla vlastní iniciativa. Každopádně pokud se tu objevují takové články, je třeba brát informace z tohoto portálu s rezervou.
-11
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Novotný | 4. 1. 2017 11:24

Proč pan Tabery tak naříká? Protože občané České republiky opakovaně ve svobodných, demokratických volbách odstavili Havlisty, ke kterým pan Tabery patří, od moci. Proto ten nářek, petice, výzvy, demonstrace a moralistní apely. Chtějí prostě zpět. Vše začne dávat smysl když si mezi Pražská kavárna a Havlisté dáme rovnítko. Je to pár spřízněných rodin a jedinců kteří přišli o moc ve státě (Havlovi, Rumlovi, Šabatovi-Uhlovi, Šiklová, Dienstbierovi, Schwarzenberg, Bakalovi, Kocáb, Pánek, Halík, Taberiovi, Zaorálek, Pajerová, Bursík-Kateřina Jacques a pár dalších).
-4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jaroslav B. Kořínek | 2. 1. 2017 11:34

Respekt jsem přestal číst poté, co jsem objevil Finmag. Líbí se mi humanistické ideály, ale časopis je od jisté doby vede do silně socanského tónu. Velký nene.
A propos: "Ve Spojených státech se například velmi často připomíná, že to či ono je v rozporu s myšlenkami otců zakladatelů..." S myšlenkami otců zakladatelů se neslučuje ani demokracie v dnešním slova smyslu. Podle těch velebných pánů totiž měli mít volební právo a s ním spojená občanská práva - jen vlastníci půdy s rozlohou nad 100 akrů. Více než polovina z nich byli otrokáři, kteří ve své činnosti pochopitelně pokračovali i nadále a do jednoho byli vinni genocidiem původních obyvatel Severní Ameriky. Tak asi tak.
+8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Horsky | 8. 1. 2017 03:46
reakce na Jaroslav B. Kořínek | 2. 1. 2017 11:34

Vladni system v USA neni "demokracie" a nikdy nebyl - Americane veri v ustavu co chrani svobodu jednotlivce, ne pravo vetsiny. Myslenky Otcu Zakladatelu znamenaji pro Americana dva dokumenty - Vyhlaseni nezavislosti a Ustava Spojenych statu. O tech podminkach byt volicem se pletete - ustava puvodne nechavala volebni zakon na statnich vladach - nektere staty zadaly prokazani majetku, nektere ne. To trvalo do r. 1856, pak mohl volit kazdy svobodny muz. Ustavu v tom upravily casem dalsi 4 dodatky (jeden z nich dodala Obcanska valka). (Tim "genocidiem" je dneska Evropan nejak posedly.. - spatne svedomi?)
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 3. 1. 2017 00:20
reakce na Jaroslav B. Kořínek | 2. 1. 2017 11:34

Na druhé straně je známo, že Founding Fathers si byli dobře vědomi nebezpečí zvrhnutí se demokracie v socialismus či fašismus. Proto přijali 2. dodatek, který zaručuje Američanům právo vlastnit zbraně a zřizovat milice za účelem možnosti svržení zhovadilé vlády. Dokud vláda věděla, že jí nasraní občané mohou svrhnout a bála se například sáhnout jim na majetek, tak to jakž takž fungovalo. Po nějaké době převládly autodestrukční prvky demokracie a společnost zdegenerovala do dnešního předkolapsového stavu.

Jenom pro porovnání:

„Chci vládu, která nechá občany starat se o sebe samotné, jejich ekonomický život a jeho zlepšení. Vládu, která nebude zasahovat do majetkových poměrů, ať již rovných či nerovných, jež jsou výsledkem svobodného ekonomického života občanů či jejich předků.“ – Thomas Jefferson, 3. prezident USA, většinový autor Deklarace nezávislosti (1776)

„Jsme národ, který se stará o své občany. Dáváme pozor jeden na druhého. To z nás dělá Spojené státy americké.“ - Barack Obama, 44. prezident USA
+17
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Vrbka | 2. 1. 2017 10:57

Právě kvůli jednobarevné vatové výplni nečtu Respekt ale Finmag.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foxy | 2. 1. 2017 09:25

Respekt je totálně zoufalý sluníčkářský plátek, ve kterém elity masturbují, o kolik jsou lepší než obyčejný plebs. Stačí se přečíst pár článků.
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 2. 1. 2017 19:17
reakce na foxy | 2. 1. 2017 09:25

jen pro příklad:
https://www.respekt.cz/spolecnost/zrusme-danove-raje-a-patenty-pro-chude-staty-jinak-dal-poroste-globalni-nerovnost
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Vojtěch HodboďVojtěch Hodboď
Zajímá se o nová média, psychologii a vzdělávání. Čtyři roky vedl marketingový tým českém startupu Storyous. Nyní se rád baví se zajímavými lidmi a hledá...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!