Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Alternativní pravice a liberalismus

| 1. 12. 2016

Výjimečný stav ve Francii trvá již přes rok. Původně byl spojený s hrozbou terorismu, jeho neustálé prodlužování obhajuje tamní premiér nutností chránit demokracii. Na mysl se vkrádá slavný citát Benjamina Franklina.

Alternativní pravice a liberalismus

„Kdo obětuje svobodu na oltář bezpečnosti, nezaslouží si ani jedno,“ napsal roku 1755 Benjamin Franklin. Tento výrok bývá často doplňován o slova „a ztratí obojí“. Francie a další evropské země přestávají být schopny skloubit základní funkce demokratického státu s občanskými právy.

Francouzský premiér se nechal slyšet, že „výjimečný stav umožňuje zatýkání a prohlídky, což je účinné“.

Anglická vláda zavádí nejrozsáhlejší šmírovací zákon současnosti; samozřejmě s univerzálním zdůvodňovadlem – bojem proti terorismu.

V Německu události tohoto roku potvrdily obavy, že megalomanský program „wir schaffen das“ nakonec až tak snadno zvládnutelný nebude.

Do centra politické diskuze se na Západě v souvislosti s – ať už reálným, nebo domnělým – zhoršováním bezpečnostní situace také začíná dostávat téma, kterému mělo po koketování s eugenikou a druhé světové válce zaslouženě odzvonit: rasová identita.

Ta se stává relevantním tématem jak pro levici, tak i pro sílící alternativní pravici. Levice osočuje bílou část populace z privilegovanosti a kolektivní viny (za své bohatství a za chudobu nebílých), alternativní pravice pak odpovídá takzvaným rasovým realismem a výzvami k obezřetnosti nad volnou migrací.

Střet těchto dvou pohledů začíná být čím dál viditelnější a patrně hrál svou roli i ve zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.

Na papíře i do čtečky

Alt right

Zatímco levicový přístup k migraci je poměrně známý (jedná se de facto o oficiální vládní politiku Německa a Evropské unie), názory alternativní pravice (alt right) jsou zatím mimo území Spojených států poměrně okrajové. Je ale pravděpodobné, že s postupem času budou vlivem pokračující migrační krize sílit i v Evropě. Koneckonců popularita německé AfD, kterou lze k alternativní pravici zařadit, je v posledních letech stabilně rostoucí.

Je proto vhodné se s tímto fenoménem seznámit. Bez zbytečného zesměšňování nebo nálepkování.

Milo Yiannopoulos, jeden z hlavních představitelů alternativní pravice, ji popisuje jako nesourodé hnutí antifeministů, rasových realistů, obránců západní kultury a antikonzumeristů, toužících po vyšším smyslu. Stoupenci tohoto hnutí zastávají dle Yiannopoulose realistický světonázor, že hodnoty a způsob myšlení lidí z různých kultur a ras jsou různé a vzájemně nekompatibilní a jejich přílišné mísení nepovede k integraci, ale ke konfliktu.

Jaká naopak alternativní pravice navzdory populárním osočením ve většině není: antisemitská (někteří z hlavních představitelů jsou Židé), nevzdělaná (podle profesora Hawleyho, který hnutí studuje, je jeho typickým stoupencem vysokoškolák) a do určité míry ani seriózní (nedílnou součástí americké alternativní pravice jsou nekonečné memes, obrázkové vtipy ironizující vše možné).

Alternativní pravice je – minimálně ve Spojených státech – velmi silné hnutí, ačkoli vzniklo teprve v posledních pár letech. O jeho rostoucímu vlivu například svědčí, že Hillary Clintonová cítila v průběhu své prezidentské kampaně potřebu ostře se vůči němu vymezit a veřejně je odsoudit.

Je víc než pravděpodobné, že argumentace alternativní pravice ve prospěch rasového realismu a nekompatibility kultur nalezne v zemích západní Evropy po několika letech migrační krize úrodnou půdu.

Spojenci liberálů?

Dle některých je alternativní pravice přirozeným spojencem liberálů. Argument zní takto: respekt k soukromému vlastnictví a svobodám je typicky evropská (či americká) hodnota. Imigranti, zejména nepřicházejí-li primárně za prací, tyto hodnoty nezastávají. Politická korektnost a sociální stát navíc integraci a přijímání západních hodnot dále znemožňují. Snaha o zachování kulturní homogenity je tak zároveň snahou o zachování liberálních hodnot.

Je nutné uznat, že na tomto argumentu něco je. Některé aspekty islámského pojetí práva jsou se západními hodnotami v rozporu a země, ze kterých někteří imigranti pocházejí, jsou v současnosti i myšlenkově ovládány radikálně anticivilizační odnoží islámu. Politicky korektní establishment západní Evropy patrně nebude schopen a ochoten nastavit takové podmínky, které by motivovaly imigranty k přijetí liberálních hodnot (ke kterému třeba už přes dvacet let přirozeně dochází u české komunity Vietnamců, kteří koneckonců přicházejí z komunistické země na druhé straně planety).

Nicméně návrhy alternativní pravice na vytvoření státního programu lustrujícího obyvatele podle náboženství, rasy a kultury, musí každý liberál zamítnout jako nebezpečné rozšiřování pravomocí státu. Ponechme teď stranou, že by takový program by sám o sobě naprosto v rozporu s principy soukromého vlastnictví a volného sdružování osob. Takový program, obdobně jako americký Patriot Act, bude zaprvé na věčné časy, zadruhé bude postupně rozšiřován a zneužíván vůči domácímu obyvatelstvu a politickým oponentům.

Rozšiřování státních pravomocí není cesta ke svobodě, prosperitě a ani bezpečnosti.

Stále naléhavěji je naopak vidět potřeba vydat se na liberální cesta omezování státních zásahů. Řešení imigrační krize v souladu se svobodou a bezpečností je nasnadě: zrušit veškeré státní pobídky v podobě dávek, sociálního bydlení a integračních kurzů, a zároveň zrušit regulace pracovního trhu a radikálně snížit daně. Výsledkem bude mnohem flexibilnější trh práce a silnější motivace pracovat, ale zároveň i mnohem víc prostředků v soukromých rukou k vytvoření efektivních charitativních organizací. Koneckonců nejinak tomu bylo například ve Spojených státech po roce 1850, kdy do nového světa proudily desítky milionů lidí, aniž na ně v cílové destinaci čekala státní záchranná síť či integrační program.

Zároveň nikterak nemíním zlehčovat situaci těch, kdo skutečně utíkají před válkou. Naopak – tito lidé potřebují pomocnou ruku, kterou stát nabídnout neumí. Státní programy se bez úspěchu snaží „vyřešit“ chudobu v Africe už přes šedesát let. Zapotřebí je osobní zainteresovanost a zodpovědnost jak poskytovatelů, tak příjemců pomoci – ani jednomu úřednická mentalita státního programu nesvědčí.

Je zároveň nutné uznat, že pro země, které nebezpečný koktejl státem řízené migrace a sociálního státu míchají již dlouhá léta, se situace před zlepšením patrně ještě zhorší. Jako analogie můžou posloužit komunistické ekonomiky, které po desetiletích zavírání očí před realitou musely nejprve projít hlubokou krizí.

Země, které se státnímu imigračnímu programu doposud úspěšně vyhýbaly, mají šanci poučit se z chyb zemí, které vlastní politika přivedla do dlouhodobého výjimečného stavu. To poučení by ale mělo ústit v odstraňování příčin, tedy likvidaci státních intervencí, nikoli zavádění nových.

Je ovšem předvídatelné, že opoziční politické strany budou v zájmu „realismu“ prosazovat spíš návrhy z dílny alternativní pravice. Zastánci svobody nezbývá než doufat, že tak nebudou činit v rouchu falešného liberalismu.


Článek byl inspirován diskuzí pod nedávným článkem Romana Jocha Novopohanský politik Donald Trump. Děkuji panu Altmanovi za inspiraci.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 1. 12. 2016 10:02

Naprosto nemístné srování. Imigranti, které zmiňuje pan Tětek v odkazu na přistěhovalectví mezi lety 1850-1925 do USA, připlouvali s jasnou vidinou nalézt si práci. To není slovíčkaření - postačí dohledat si fotografie nebo filmové záznamy z pozdních let imigrace a všimnout si obsahu kufrů těch imigrantů. Kromě základních a osobních věcí tam často byli i pracovní nástroje - ševcovské, zednické, krejčovské. Ti lidé chtěli pracovat a připlouvali připravení práci přijmout. Němci a Slované nastupovali automaticky k pásům do fabrik, Italové proudili na výškové stavby, Irové budovali železnice.

Dnešní imigranti kromě mobilů a kreditních karet toho moc s sebou nemají. Možná, že věříte, že si své pracovní vybavení přinášejí v hlavě ve formě znalostí a vzdělání. Těžko se ale začlení do společnosti, kde i pro tuzemské absolventy vysokých škol začíná být stále důležitější možnost prokázat dosavadní praxi a pracovní zkušenosti než dokončené vzdělání. Pokud je vůbec pravdou, že jádro imigrantů tvoří vystudovaní lékaři, inženýři nebo učitelé.

Otázkou zůstává, zda by imigrace byla tak masivní, pokud by Evropa dala jasně najevo, že vítá pouze toho, kdo si nalezne sám práci a dobu, po kterou práci bude hledat, přečká ze svých prostředků. Pokud se vám to zdá neetické, pak tímto způsobem evropské vlády přistupují k absolventům škol - dětem občanů, kteří svými daněmi tyto vlády živí. Absolvent bez doložené pracovní historie nemá po ukončení školy na podporu v nezaměstnanosti nárok. Je tedy očividně diskriminován.

Evropu čeká technologický skok do doby, kdy Industrie 4.0 vyžene od pracovních míst velké množství lidí. Zůstanou patrně především ti, kteří nabízejí činnosti, které nejde plně automatizovat - tedy "člověčí" interakci - ošetřovatelé, lékaři, zahradníci, kadeřnice, psychologové,úklidové služby, hasiči. Případně zůstanou pracovně aktivní ti, kteří budou Industrie 4.0 rozbíhat a udržovat - programátoři, designéři, testeři, kodéři a špičkoví odborníci, jejichž intuici a kreativitu nebude možné algoritmizovat.

Do té skupiny IT geeků většina islamistů nikdy nezapadne, tam totiž nezapadne už ani bílý muž nebo žena středního věku - prolistujte si knihu Disrupted. Nebo lépe, zkuste si podobnou zkušenost prožít - já jsem tuto příležitost měl.

V té první skupině také islamisty příliš nenajdete - když si bude moci tuzemec vybrat, zda se nechá stříhat nebo břitvou holit od Vaška nebo Muhammada, dá se očekávat, kdo bude mít více klientů.

http://byznys.ihned.cz/c1-65356600-nemecku-se-nedari-najit-praci-pro-uprchliky-firmy-s-miliony-pracovniku-zamestnaly-jen-54-migrantu

+20
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 1. 12. 2016 10:30

Jen bych připomněl, že migranti, co se s nasazením života snaží dostat z Francie do Británie, opravdu nehledají příznivější sociální systém. To by totiž zůstali v té Francii.

-8
+
-

Další příspěvky v diskuzi (63 komentářů)

Hynek Rk | 7. 12. 2016 08:49

Tak neomarxista Bohumír Dolf Žídek vám vzkazuje, že pokud shledáváte něco pozitivního na Alt right, tak jste neofašisté:)))
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 7. 12. 2016 09:05
reakce na Hynek Rk | 7. 12. 2016 08:49

Pro poučení jak si neomarxisté Dolfové Žídek a Pánek představují "svobodu" imigrace: www.bawerk.eu/clanky/liberalismus-a-jine/imigracni-politika-levych-libertarianu.html.

Běda vám, pokud s tím nebudete souhlasit, to na vás hned začnou sprostě útočit.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foxy | 2. 12. 2016 10:03

Slovo liberál je dnes prázdný buzzword bez obsahu, Nemá cenu se zabývat tím, co si myslí "liberálové", když se dnes za liberály vyhlašují i neomarxisté jako Dienstbier nebo Marksová.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 2. 12. 2016 14:01
reakce na foxy | 2. 12. 2016 10:03

Byl to Liberální institut, který vydal Misesův Liberalismus (a desítky dalších stěžejních děl politické filosofie liberalismu).

To slovo si od socialistů vzít nenechám.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Červenka | 1. 12. 2016 19:38

Bezpečnost je součást svobody. Kdo se musí bát o majetek/život/zdraví, ten má (za jinak stejných podmínek) objektivně menší svobodu, než ten kdo se bát nemusí. Různé svobody mohou jít proti sobě, nebo zasahovat do svobod jiných lidí.

Žádná vláda nebo ideologie přitom nevyváží jednotlivá práva a svobody tak dobře jako lidé sami v přímém hlasování o jednotlivých otázkách. Pokud tedy je cílem maximální spokojenost co největšího počtu lidí.

Kdo totiž z pozice moci určuje lidem co je pro ně dobré, ten je ve stejné situaci jako byli dohližitelé nad plánovaným hospodářstvím. Jistě i oni chtěli stanovit vše optimálně. Ale ten úkol je neřešitelný.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 2. 12. 2016 16:27
reakce na Jan Červenka | 1. 12. 2016 19:38

Různé svobody nemůžou jít proti sobě. Pokud ano, pak nejde o svobody.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Červenka | 2. 12. 2016 17:52
reakce na foxy | 2. 12. 2016 16:27

Řekl bych, že mohou. Třeba zmíněná bezpečnost jde v souvislosti s migrací muslimů poněkud proti svobodě pohybu a svobodě vyznání. Příklad, který jsem zmínil přitom dokazuje, že bezpečnost dílčí svobodou je.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 3. 12. 2016 00:24
reakce na Jan Červenka | 2. 12. 2016 17:52

Svoboda pohybu: přeci nemáte svobodu pohybu směrem na sousedův pozemek či do jeho obýváku!

To, že stát lidem sebral pozemky a také peníze, za které vybudoval "veřejné" komunikace a prostory, do kterých se nyní imigranti mohou natáhnout (a čerpat tam dávky placené ze státem ukradených peněz), je porušením svobod. A toto primární porušení svobod pak umožňuje tu migraci (dávkařskou turistiku) a jen díky tomuto porušení svobod státem zde vzniká ten vámi popisovaný rozpor.

Pokud by (jak je přirozené) pozemky byly soukromé a krást se nesmělo, žádný takový rozpor by zde nevznikl. Rozpor vznikl jen proto, že zde již došlo k porušení svobod státem.

Je to stejné jako např. se svobodou projevu a věčným mudrovnáním představitelů státu, co se ještě smí říkat a co ne. Opět jen zdánlivý problém. Nikdo nemá svobodu projevu v tom smyslu, že smí vtrhnout do mého bytu a začít vykřikovat své názory. Pokud by všechny pozemky byly soukromé a neexistoval by státní donucovací monopol, pravidla jejich užívání by určoval majitel. A asi by například nesouhlasil s tím, že si u něj vybalí stupínek nějaký socan a začne tam vykřikovat, že pozemky je třeba majitelům zdanit či rovnou sebrat. Za přirozeného stavu by tedy svoboda např. marxistů byla zřejmě částečně omezena. A stejně tak svoboda pohybu imigrantů - mohli by přijít jen tam, kam by je někdo zval, kde by jim někdo pronajal byt a zaměstnal je. Tedy jen za současného nepřirozeného stavu vzniká ten vámi popisovaný "rozpor" svobod. Přirozeně nevzniká, jen uměle, za působení předchozího porušení svobod státem.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Červenka | 3. 12. 2016 19:32
reakce na Jan Altman | 3. 12. 2016 00:24

Takový stav, kdy by všechny pozemky byly soukromé nikdy neexistoval. Podstatná část kdysi patřila panovníkovi, šlechtě a církvi. Jenže zmínění majitelé vlastně byli stát. Vymáhali daně a/nebo robotu, takže rovněž porušovali různé svobody. Jak může být přirozené něco, co nikdy neexistovalo?

Navíc nevím jak v zemi, která nevybírá daně (v podstatě nemá stát) vynutit, že se nebude krást. Nanejvýš by se lidé mohli bránit sami. Jenže to by stejně časem vedlo ke vzniku skupin, které by vybíraly peníze na udržování pořádku a zneužívaly případnou převahu. Takže by z toho vznikly opět státy. Jen v poněkud primitivnější a násilnější podobě.

Nevhodně nastavené dávky určitě lákají do bohatých zemí značné množství migrantů. Avšak američtí nelegálové takovou masivní pomoc nedostávají a stejně do USA jezdí. Američanům to způsobuje problémy. Proto bych řekl, že i bez dávek by nějaká muslimská migrace do Evropy byla. Možná pomalejší, ale jeji ničivý potenciál by byl stejný. Chudých muslimů co si chtějí nějak přilepšit na bohatší Evropě by v zaostalých zemích bylo stejné množství. A pokud by existovala muslimská imigrace, existoval by i problém s islámem. Tedy i zmíněný rozpor.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 4. 12. 2016 12:45
reakce na Jan Červenka | 3. 12. 2016 19:32

Pozemek patřící nějaké církvi či šlechtici je také soukromý.
Pokud by po této době nepřišla "vláda lidu", ale svoboda, tak by jim pozemky zůstaly (pokud by se neprokázalo, že je nabyly nelegálně, násilím - ovšem např. církvím majetky lidé často odkazovali v závěti). Ale samozřejmě nevolnictví, robota a DANĚ by padly, neb se se svobodou neslučují.
Pokud by takový vlastník s majetkem zacházel rozumně, dále by jej rozvíjel, tak by mu zůstal - ovšem v prostředí bez privilegií by to měl těžší.
Pokud by ale zůstal mentálně zabetonovaný v minulosti či se choval nerozumně, byl by na tom finančně špatně a pozemky by byl nucen odprodávat.

Pokud si lidé mohou vybrat na konkurenčním trhu, kdo bude pojišťovat a chránit jejich majetek, tak to k žádnému státu nevede.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Červenka | 4. 12. 2016 16:09
reakce na Jan Altman | 4. 12. 2016 12:45

Pojišťovny chránící majetek lidí by musely mít ozbrojené složky. Ty by nahradily dnešní armádu a policii. Byly by různě velké, mohly by se slučovat a uzavírat spojenectví. Ale co by zabránilo té nejsilnější skupině udělat z lidí na nějakém území nevolníky?

Bylo by totiž výhodnější předepsat všem drastické daně a zakázat odchod. Dané území by teoreticky mohla zkusit osvobodit jiná pojišťovna. Proč by ale měla riskovat své vyhlazení silnějšími? Také by viděla, že nový přístup má nižší náklady (není třeba toho tolik vyšetřovat) a vyšší příjmy (platít musí všichni, ne jenom pojištění a mnohem víc). Pro takovou menší skupinu by bylo výhodnější spojit se se silnějším a zavést na svém území stejný systém.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 3. 12. 2016 19:43
reakce na Jan Červenka | 3. 12. 2016 19:32

Souhlas. Libertariány velice respektuji, jejich argumentace dává smysl, ale v tomto finálním ořezávání státu selhává. Loupeživá horda o tisíci členech má obrovskou výhodu nad stovkou vesnic o sto mužích. Společně by vesničané lupiče zašlapali do země, ale zároveň mají lupiči drtivou převahu nad každou jednotlivou vesnicí. Co se stane v případě nájezdu, kdy lupiči vyloupí a vypálí několik vesnic? Opravdu se sedláci dokážou včas a pružně sjednotit a vetřelce vyhnat? Nebude mezi nimi silný hlas - dejme jim čtvrtinu úrody a oni odtáhnou? Pokud se rozhodnou pro válku, kdo tomu bude velet a co s těmi, kteří nechtějí bojovat? A opravdu vítězný náčelník po vyhnání nájezdníků rozpustí armádu a bude čekat na další nájezd?
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 5. 12. 2016 17:50
reakce na Jan Capouch | 3. 12. 2016 19:43

Vycházíte z mylného předpokladu, že vámi zmínění vesničané, nebo kdokoliv jiný, budou nečinně čekat až je někdo přepadně. O tom, co mohou dělat na svoji obranu, už bylo dost řečeno a napsáno, tak to nebudu opakovat. Obecně ale platí, že když někdo poptává učinnu obranu, tak v tržním prostředí mu ji někdo nabídne. Proč? Protože pro obě strany je to výhodné.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 5. 12. 2016 22:51
reakce na Josef Fraj | 5. 12. 2016 17:50

Když bude dvacet let klid, tak budou nejspíš nečinně čekat. A co když bude účinná obrana nabízena, ale nebude po ní poptávka?
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 6. 12. 2016 08:47
reakce na Jan Capouch | 5. 12. 2016 22:51

Pokud někdo svoji obranu zanedbá, tak na to může doplatit. To se týká států stejně jako vesnic nebo jiných regionů. Například ČR a většina evropských států vydává na obranu méně, než samy uznaly za dostatečné (2%HDP) a spoléhají se na USA a nechávají se ukolébávat desítky let trvajícím klidem. Francie a další státy nechaly vedle sebe vyrůst silné Německo, aniž by si vytvořily dostatečné možnosti obrany atd.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 4. 12. 2016 12:40
reakce na Jan Capouch | 3. 12. 2016 19:43

Zdaleka by přeci nemuseli invazi bránit jen jednotlivci.
Pokud mají majetek pojištěný, ve vlastním zájmu by jej platila pojišťovna (jinak by platila daleko více na úhradách škod + by přišla o pověst a platící klienty).
Někdo, s ekonomickou silou organizací typu Allianz by to jistě zvládl. Maďarský plot a jeho ochrana stála z pohledu finančně silné pojišťovny velmi snesitelnou částku.
Nepodceňoval bych schopnost lidí a trhu si poradit! Bez neefektivity a plýtvání státu by si poradili lépe a levněji, ale chápu, že pro lidi vyrostlé ve státu a vychované státem není lehké si to představit.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 5. 12. 2016 14:13
reakce na Jan Altman | 4. 12. 2016 12:40

Jakmile má někdo v rukou zbraně, je proti neozbrojeným lidem v obrovské výhodě, jakmile jsou ozbrojenci organizovaní, je to ještě o level výše. Jakmile delegujete obranu na někoho jiného, bude tato moc vždycky nakonec zneužita.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 5. 12. 2016 18:17
reakce na Jan Capouch | 5. 12. 2016 14:13

ad první věta) pokud jsou někde neozbrojení lidé, tak proto, že stát jim nedovolí se ozbrojovat nebo to komplikuje na hranici zákazu. Existují výjimky států, kde se vládnoucí elita svých občanů nebojí. Např. 2. dodatek v USA nebo povinnost mít doma zbraň ve Švýcarsku. Tam případný útočník už dnes narazí daleko tvrději než třeba ve Francii, kde i policisté hlídající redakci Charlie Hebdo byli neozrojení.

ad druhá věta) připomínáte katastrofisty, kteří tvrdili, že privatizací lesů, budou všechy privatizované lesy vykácena, za účelem okamžitého zisku a zbyde nám tu holá krajina. Pravý opak je pravdou. O bezpečnostních agenturách platí to samé.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 5. 12. 2016 23:12
reakce na Josef Fraj | 5. 12. 2016 18:17

Zbraně jsou drahé. A je velký rozdíl zbraň vlastnit a umět ji ovládat. A ještě další věc je umět bojovat kolektivně. Též od jisté úrovně blahobytu vznikají zábrany k boji - kdo mečem zachází, mečem schází. Chuďas riskuje konec bídného a trudného života a může získat kořist a prestiž, bohatec ztrácí pohodlí a riskuje zdraví a život, přičemž si nemůže nijak zvlášť polepšit. Profesionální voják je proti milicionáři v obrovské výhodě. Rizikem je, že armáda nakyne do neudržitelných a neufinancovatelných rozměrů a pak začne nový cyklus.

Jinak pro švýcarský sytém jen slova respektu.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 12. 2016 11:36
reakce na Jan Capouch | 5. 12. 2016 23:12

SA-58 stojí pár korun
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 6. 12. 2016 11:40
reakce na Jan Altman | 6. 12. 2016 11:36

Samotná zbraň cca 6500,-. Ale připočtěte náboje, zásobníky, sumky, maskáče, kvalitní boty, čištění, pravidelný trénink na střelnici, nemluvě o nějakém vylepšování pažbení a přidání kolimátoru...
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 6. 12. 2016 08:55
reakce na Jan Capouch | 5. 12. 2016 23:12

Dnes byli občané v Evropě odzbrojeni s tím, že o jejich bezpečnost se postará stát. Nebylo to tak ale vždycky. Dříve se dokázaly úspěšně brátnit i menší skupiny jako města, hrady a podobně. Konec konců i jednotivci. Není důvod si myslet, že by dnes nebyly nalezeny adekvátní metody obrany.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 6. 12. 2016 11:06
reakce na Josef Fraj | 6. 12. 2016 08:55

Středověk náš vzor! :-) Vždy ty Vaše fantasmagorie skončí návratem do středověku. :-)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 2. 12. 2016 14:32
reakce na Jan Červenka | 1. 12. 2016 19:38

"Žádná vláda nebo ideologie přitom nevyváží jednotlivá práva a svobody tak dobře jako lidé sami v přímém hlasování o jednotlivých otázkách."
-Naprosto souhlasím. Trh je nejspravedlivější a nejdemokratičtější způsob rozhodování. Jen pokud lidé rozhodují o svém majetku a nesou za své rozhodnutí odpovědnost, bude dosaženo maximální možné harmonie zájmů.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Veselý | 2. 12. 2016 15:02
reakce na Josef Tětek | 2. 12. 2016 14:32

"Přímé hlasování o jednotlivých otázkách" jsou ale spíše referenda než trh. Co když si v nich lidé zvolí nějaké přerozdělování?
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 5. 12. 2016 18:01
reakce na Tomáš Veselý | 2. 12. 2016 15:02

O tom přece panTětek píše. Hlasováním na svobodném trhu žádné přerozdělování nezvolíte.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 1. 12. 2016 17:00

V liberálním prostředí by to s migrací bylo následovně:

- Neexistovaly by dávky, podpory, azylová centra, zdravotní péče zdarma, atd... hrazená z peněz vymožených silou z bezbranných občanů. Existovala by pouze charita, která by musela vyvíjet takovou činnost, která zaujme dobrovolné přispěvatele, přesvědčí je přispět.

- Diskriminace by byla naprosto legální, nikdo by nesměl mluvit zaměstnavateli do toho, dle jakých kritérií si vybírá zaměstnance. To samé u hospodských s výběrem hostů, u landlordů s výběrem nájemníků, atd...

- Kdyby neexistovala entita, která smí lidem ukrást pozemek a na něm za ukradené peníze zbudovat "veřejný" prostor, všechny prostory by byly soukromé. Včetně parků, hřišť, ulic, zoo, atd... Pravidla vstupu by určoval majitel a nikdo by neměl právo mu mluvit do toho, koho a na základě jakých kritérií odmítá na svůj pozemek vpustit - majitel by se tedy v drtivé většině choval tak, že by vycházel vstříc klientům s nejvyšší kupní silou a naopak by diskriminoval osoby podezřele vypadající, homelessy, atd... a zejména ty, kteří vzhledem či chováním odpuzují jeho primární klienty. Nějaké hromadné táboření na cizím soukromém pozemku by Pinkerton vyřešil obratem, jinak by přišel o pověst a klienty.

- Každý majitel by měl právo si svá pravidla na svém pozemku vynucovat - osobně či za pomocí ochranky.

Kolik negramotných, nekvalifikovaných, kulturně nekompatibilních jedinců by mělo šanci do takového prostředí přijít a uplatnit se, to nechám na fantazii jednotlivých čtenářů.

Můj soukromý názor je, že takové prostředí by bylo poměrně nepřívětivé nejen pro výše zmíněné imigranty, ale i pro celou řadu našich spoluobčanů, kteří se dnes chovají nezodpovědně, nekulturně, nehygienicky, hlasitě, atd... Podle mne by i "naši vlastní" bílí vágusové, ženy lehkých mravů, narkomani, lenoši, příživníci, huliči, alkoholici, násilníci, atd... byli v takovém prostředí buď motivováni k "standardnějšímu" chování, nebo by byli vytlačeni někam na periferii. Demokratický socialismus rozvrací tradiční morálku, vede k hedonismu, decivilizaci, nezodpovědnosti, krátkozrakosti a lehkovážnosti (copyright H.H.Hoppe). Odstranění tohoto systému by vedlo k obnově tradičních hodnot (a k jejich neformálnímu vynucování společností) tak, jako tomu bylo před 100 a více lety. K obnově tradiční konzervativní morálky a standardů chování.
Tzn. nejen že by se silně omezila imigrace motivovaná dávkami, imigrace jedinců nekompatibilních a původní obyvatele obtěžujících zvyků, ale nepříjemně překvapena by pravděpodobně byla i určitá část volnomyšlenkářů, liberálů či dokonce libertariánů.
Samozřejmě pro to nemám důkaz, ani netvrdím, že po tom nějak extra prahnu, ale zkrátka mám pocit, že by to tak nějak vypadalo. Že by se lehce mohlo stát, že vás z práce vyhodí či v restauraci neobslouží, protože máte divný účes, nevhodné oblečení, podvádíte manželku, kradl jste v samoobsluze či (dokonce) že nechodíte do kostela (ok, to v česku asi ne).
Oproti 18. a 19. století by se to samozřejmě lišilo tím, že dnes máme jinou technologickou úroveň. Tzn. vaši pověst byste si museli hlídat tak, jako si ji hlídáte třeba na AirBnb, eBay, Uberu, LocalBitcoins, atd... Pravděpodobně by se za tím účelem tržně a spontánně vyvinuly ratingové agentury a moderní reputační mechanismy. Byla by to přirozená ochrana jednotlivců i společnosti v prostřední neexistence samozvaného centrálního monopolního drába.
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 12. 2016 16:38
reakce na Jan Altman | 1. 12. 2016 17:00

"Kdyby neexistovala entita, která smí lidem ukrást pozemek a na něm za ukradené peníze zbudovat "veřejný" prostor, všechny prostory by byly soukromé. Včetně parků, hřišť, ulic, zoo, atd... Pravidla vstupu by určoval majitel a nikdo by neměl právo mu mluvit do toho, koho a na základě jakých kritérií odmítá na svůj pozemek vpustit - majitel by se tedy v drtivé většině choval tak, že by vycházel vstříc klientům s nejvyšší kupní silou a naopak by diskriminoval osoby podezřele vypadající, homelessy, atd... a zejména ty, kteří vzhledem či chováním odpuzují jeho primární klienty. Nějaké hromadné táboření na cizím soukromém pozemku by Pinkerton vyřešil obratem, jinak by přišel o pověst a klienty." Lépe jste totalitní společnost v níž vládnou bohatí ani vykreslit nemohl. Mě takto vykreslená představa absence svobodného veřejného prostoru připadá velmi odpudivá. Představa, jak o přístupu na každý cm čtvereční zeměkoule rozhoduje nějaký magor vašeho ražení, mě dokonce děsí. :-) Sice těď míříte na Romy a uprchlíky, ale až byste se vypořádal s těmito lidmi (podle Vás) nižší kategorie, určitě byste si našel nějakou jinou skupinu vůči, které byste se začal cítit nadřazený a které byste vylučoval z možnosti žít na této planetě. Vaše představy jsou opravdu obludné. Vaše představy, jak budete z své restaurace nebo firmy vyhazovat lidi, protože mají divný účes mi přijde obludnější, než ty nejtvrdší totalitní režimy. Absolutní "svoboda" majitelů věcí ve Vašem podání má k velmi blízko k velmi ohavné totalitě.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 5. 12. 2016 11:36
reakce na Richard Fuld | 2. 12. 2016 16:38

To je hnus ta fašistická představa, že Fulda a jemu podobní budou lidem určovat, koho si pustí na svůj majetek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 12. 2016 12:36
reakce na Hynek Rk | 5. 12. 2016 11:36

S nevpouštěním na soukromý pozemek já ale nemám žádný problém. Problém mám s tím, že by veškeré pozemky patřily jednotlivcům a neexistovala žádné obecní, či veřejná prostranství.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 3. 12. 2016 00:31
reakce na Richard Fuld | 2. 12. 2016 16:38

Kde o nějakém etniku píšu jako o lidech nižší kategorie? To je jen vaše demagogická metoda podsouvání.

Opravdu soukromí mecenáši a zakladatelé veřejně přístupných parků a zahrad jsou podle vás magoři? Co jste potom vy, když prosazujete zabavování majetku, pozemků a plodů práce?

Kdo kde řekl, že budu vyhazovat lidi ze své hospody kvůli účesu? Jen říkám, že vlastník samozřejmě má právo rozhodnout, koho na svůj majetek pustí. Zároveň na něj ale působí tržní síly (nebude jen tak z legrace vyhazovat platící hosty a pokud ano, moc prosperovat nebude a konkurence ho položí) a také společenský tlak (nebude přeci riskovat pověst, nebude chtít získat punc např. rasisty, nebude riskovat ostudu v médiích, bojkot aktivní veřejnosti). Tedy z vašeho textu plyne jediné: vaše absolutní nedůvěra v lidi, jejich soudnost a morálku. A toto vaše nízké mínění o lidech, vaše opovrhování společností, chcete nahrazovat amorálním násilným donucením provozovaným zřejmě nějakými jinými a lepšími bytostmi, zřejmě mimozemšťany.
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 12. 2016 12:40
reakce na Jan Altman | 3. 12. 2016 00:31

"Opravdu soukromí mecenáši a zakladatelé veřejně přístupných parků a zahrad jsou podle vás magoři?" Tohle je ta utopie, když spoléháte na to, že bezohledný dravý podnikatel, co skoupí veškerou půdu a pozemky bude mecenášem, co bude zřizovat veřejné parky. :-) Magor je ten, co nevpustí do své restaurace někoho, kdo nemá řádně učesanou pěšinku a správně zastřižený knírek. :-) V tomto duchu chápete svobody hlavně Vy a Vám podobní. Moje opovrhování "svobodomyslnými" fanatiky Vašeho střihu je zcela namístě.
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 5. 12. 2016 09:15
reakce na Jan Altman | 3. 12. 2016 00:31

Moc dobře napsáno.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Macháček | 1. 12. 2016 15:21

Milo není příslušník Alt-Right - nezajímá ho rasový, nýbrž pouze kulturní pohled. Takovým se říká Alt-Lite.

Padesát let Rothbardova života, stráveného budováním politických aliancí, mi říká, že jako libertariáni máme v Alt-Right výbornou příležitost nakopat řiť státu a jeho levicovým prostitutkám. Připojme k tomu fakt, že Peter Brimelow, Jared Taylor, Richard Spencer a John Derbyshire promluvili na setkání Property and Freedom Society, plus tento článek a máme spojenectví jak řemen.

http://www.mises.cz/clanky/realisticke-libertarianstvi-i-ii--1861.aspx

Ve skutečnosti máme pořádný kus cesty společný. A takový Jared Taylor má k libertariánům blíž, než ti sráči z řad "levicových libertariánů", kteří při první příležitosti hodí vlastnická práva přes palubu, aby se mohli ukájet udělováním privilegií "utlačovaným" menšinám.

Konečně někdo nahlas říká, že bílí heterosexuální (křesťanští) muži nejsou zdrojem světového zla, ale že naopak pozvedli lidstvo do nevídaných výšin!

Ať už je to nějakým plánem nebo jen shodou okolností (nějaký neukojený mateřský cit bezdětné svazačky Merkelové), to běloši jsou vytlačováni a nahrazováni ve svých zemích za levicového chrochtání: "Rasismus!". Na Japonce nebo Korejce zatím nedolehla kritika za to, že chtějí udržet charakter svých zemí a nechtějí importovat kde koho (klidně i bezproblémové bělochy) a udělat ze svých zemí globalistické žumpy.

A ne, Alt-Right nechce napadnout a vyhladit Araby (narozdíl od neoconů v Iráku a jinde - kdo je tu vlastně rasista?). Co se Ameriky týká, nechtějí ani vyhlazovat černochy nebo jiné menšiny. Chtějí vypráskat ze země všechny ilegály. To je, HRUBĚ řečeno, v souladu s libertariánstvím, poněvadž jen levicoví rovnostáři mají pocit, že na státem ovládaný majetek mají mít všichni ROVNÝ přistup. Výhledově by se měly USA rozdělit na menší území, dle rasového rozdělení (čímž by měly přestat i meziskupinové finanční přesuny či ten obrovský nepoměr pachatel x oběť ve "prospěch" černochů ve srovnání s bělochy) a do "bělošské části" by měli být přednostně přijímáni bílí imigranti.
Není to anarchokapitalismus, ale rozdělování na občany a ilegály, či stanovování podmínek pro vstup by existovaly i v minarchii.

Taky se není třeba nějak předposrávat vůči rasové separaci. Tam, kde je lidem ta šance ponechána, tak se lidé různých ras (ale i etnik, věkových skupin atd.) dělí do vlastních skupin. "White flight" probíhá v Severní Americe dlouhodobě a nyní už vesele bují i v západní Evropě. A to náklady na stěhování se pryč (a "integraci" imigrantů) nese pouze domácí bílé obyvatelstvo. Pokud by si všichni měli platit plně náklady, tak by se segregace ještě posílila.
Ono vůbec přestaňme být podělaní z toho, že by běloši měli hájit svoje zájmy. Ostatní skupiny to vesele dělají a jsou v tom dokonce podporovány!
+12
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 12. 2016 16:42
reakce na Tomáš Macháček | 1. 12. 2016 15:21

"Konečně někdo nahlas říká, že bílí heterosexuální (křesťanští) muži nejsou zdrojem světového zla, ale že naopak pozvedli lidstvo do nevídaných výšin! " Stačí si místo bílého muže dosadit árijce a máte větu, jako by Hitlerovi vypadla z huby.
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 5. 12. 2016 11:38
reakce na Richard Fuld | 2. 12. 2016 16:42

Hitler byl prokazatelně rovnostář a socialista, byl to takový radikálnější Richard Fulda:)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 2. 12. 2016 16:50
reakce na Richard Fuld | 2. 12. 2016 16:42

No a? Není to snad pravda?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 12. 2016 19:15
reakce na Jan Capouch | 2. 12. 2016 16:50

"No a?" No nic. Jen jste se mentálně dostal na úroveň Hitlerových pomatených teorií. Ale jinak se nic zvláštního neděje. :-) U Vás to totiž nic zvláštního nebo překvapivého není.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 2. 12. 2016 19:50
reakce na Richard Fuld | 2. 12. 2016 19:15

Myslím, že takové argumenty Vás nejsou hodny. To, že něčemu věřil nebo něco dělal Hitler ještě automaticky neznamená, že je to nesmysl. Máme odmítnout placenou dovolenou nebo koncept dostupného lidového automobilu jako barbarský relikt nacismu? Máme přestat používat pojem útočná puška, protože jej vymyslel AH osobně?

V nadřazenost bělochů (Árijců, chcete-li) věřili nejen nacisté, ale i Churchill, Roosevelt a prakticky všichni Evropané a Američané té doby. Ono to ostatně přetrvává dodnes, jen se podívejte, s jakou nábožnou úctou vzhlížejí naši socialisté ke Skandinávii. Ještě jsem neslyšel, že by někdo doporučoval postupy nebo politiku, kterou provádějí Korejci nebo Peršané, vzdělané a kultivované národy, a už vůbec ne, že by se někdo inspiroval v Africe.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 12. 2016 12:42
reakce na Jan Capouch | 2. 12. 2016 19:50

Kdo věřil v nadřazenost árijců je úplně jedno. Hitler, jako jeden z nich nám zcela přesvědčivě ukázal, jak nebezpečná taková myšlenka může být a kam může její aplikace v praxi vést.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 5. 12. 2016 18:02
reakce na Richard Fuld | 5. 12. 2016 12:42

Jakkoliv si to neuvědomujete, tak Hitlerovi se tady nejvíce blížíte vy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 5. 12. 2016 12:52
reakce na Richard Fuld | 5. 12. 2016 12:42

Nebezpečná není myšlenka o nadřazenosti Árijců, dokonce ani to o podřadnosti Židů. Nebezpečná je myšlenka, že se na mne nevztahují právní i morální normy, nebo-li že je dovoleno vše prospívající "revoluci". S tím ostatně nepřišel führer.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 12. 2016 13:55
reakce na Jan Capouch | 5. 12. 2016 12:52

Nebezpečná JE PRÁVĚ myšlenka o nadřazenosti Árijců. Vše ostatní z ní pak vycházelo. Hitler měl na všechno řádně přijaté zákony a vše bylo i v nejlepším souladu s jeho morálním náhledem na svět. A právě proto po druhé světové válce vznikla Listina základních práv a svobod, která omezuje zákonodárce v tom, co všechno uzákoní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 5. 12. 2016 15:48
reakce na Richard Fuld | 5. 12. 2016 13:55

Nejhorší jsou myšlenky, které kráčí světem se sekerou nebo jinou zbraní. Akorát nevím, jak to ty nehmotná abstrakta vlastně dělají:)))
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 5. 12. 2016 14:04
reakce na Richard Fuld | 5. 12. 2016 13:55

To právě neměl. Vyvražďování židů a dalších nebylo nikdy schváleno nějakými zákony. Pusťte si film Konference ve Wannsee/Conspiraci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 5. 12. 2016 15:51
reakce na Jan Capouch | 5. 12. 2016 14:04

Přesně tak, žádný Hitlerův rozkaz na téma konečného řešení neexistuje a nikdy neexistoval.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 1. 12. 2016 22:17
reakce na Tomáš Macháček | 1. 12. 2016 15:21

Toto je tak politicky nekorektní příspěvek, že by si zasloužil karmu, pokud by ji Finmag umožňoval.
"Taky se není třeba nějak předposrávat vůči rasové separaci. " - toto jsem si uvědomil při nedávné návštěvě ZOO Tierpark v Berlíně. Příroda má sama od sebe tendenci ve vytváření separátních skupin (hejn, smeček...) druhově identických jedinců. Jejich integrace a mísení na malém prostoru je pouze záležitostí vynuceného, cíleného seskupení v umělém prostředí zoologických zahrad.
Přesně to nyní vytváří Merkelová a psychopati typu Junckera pro Evropu - zoologickou zahradu plnou lidských zvířat různých druhů a ras odchytem nacpaných do jednoho prostoru, které by se jinak v přirozeném řádu věcí mezi sebou nikdy nepotkali (y).
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 12. 2016 16:44
reakce na Jan Amos | 1. 12. 2016 22:17

Jasně :-) Už bylo dost lidství! Je třeba, aby se z lidí zase stala zvířata. :-) Matka příroda to chce. :-)
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 3. 12. 2016 01:29
reakce na Richard Fuld | 2. 12. 2016 16:44

Vy jste slyšel, že by například chřástalové prováděli cílenou genocidu na volavkách, aby jim nezabírali životní prostor? Sýkory by upalovaly rehky, protože mají podezřele cukavé pohyby? Jezevci by prováděli pogromy na veverkách? A bobři by sebrali ondatrám jejich nory, protože si podle nich žijí nad poměry? Já myslím, že méně toho vašeho lidství by lidstvu opravdu neuškodilo.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 12. 2016 12:44
reakce na Jan Amos | 3. 12. 2016 01:29

Vlezte si do klece k tygrovi a zkuste mu vysvětlit, jak jsme to nejhorší, co nosila tato planeta. :-) Možná Vám pak dojde, co jsem měl na mysli. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 5. 12. 2016 12:56
reakce na Richard Fuld | 5. 12. 2016 12:44

Tygr není zlý. To je lidská morální kategorizace. Lepší argument je, že šimpanzi také vedou vyhlazovací války, a že šelmy také umějí zabíjet pro zábavu i svou kořist dlouho a zbytečně trápit.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 12. 2016 13:58
reakce na Jan Capouch | 5. 12. 2016 12:56

Netvrdím, že tygr je zlý nebo špatný. Je to zvíře a Vy chcete, aby se lidi řídili svobodou, jakou mají zvířata. Pak když se mezi sebou začnou lidi vraždit, bude říkat, že nejsou zlí ani špatní, protože je to přece jejich zvířecí přirozenost. :-(
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 5. 12. 2016 14:09
reakce na Richard Fuld | 5. 12. 2016 13:58

A to jste přečetl kde?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Hynek Rk | 1. 12. 2016 13:28

"Nicméně návrhy alternativní pravice na vytvoření státního programu lustrujícího obyvatele podle náboženství, rasy a kultury, musí každý liberál zamítnout jako nebezpečné rozšiřování pravomocí státu. Ponechme teď stranou, že by takový program by sám o sobě naprosto v rozporu s principy soukromého vlastnictví a volného sdružování osob. Takový program, obdobně jako americký Patriot Act, bude zaprvé na věčné časy, zadruhé bude postupně rozšiřován a zneužíván vůči domácímu obyvatelstvu a politickým oponentům. Rozšiřování státních pravomocí není cesta ke svobodě, prosperitě a ani bezpečnosti."

Myslím, že si spíše ti lidé vybírají v tomto případě ze dvou možností. První je to, co se píše v uvedené citaci a druhé je prakticky to stejné, co se děje teď v éře nové levice. Vždyť ten slavný Patriot Act rozšířil třeba neolevičák Obama. Čili dle mého názoru se zde nabízí stejná věc, jen trochu v jiném obalu. Tudíž lidé svoje rozhodování přenesou na jiné věci - třeba volební hlasy imigrantům: (nová levice / vše ostatní) ano / ne // sociální dávky imigrantům: ano / ne nebo omezené // stíhání zločinů imigrantů: jak kdy / ano // kurzy imigrantům: ano / ne atd. Stejně tak se lidé nebudou rozhodovat o veřejném zdravotnictví neb to je skoro totožně: ano / ano.

Čili hodně lidí, prostě na takový článek řekne, ano máte pravdu, ale v daném případě se neliší neolevice od ostatního. Není to prostě to o čem se dá rozhodnout a změnit to. Libertariáni mají pak na výběr: pasivitu a určitou kritiku alt right (určitou proto, že mnohem větší kritiku potřebuje neolevice) anebo si vybrat z alt right, co ráčí a uzavřít s ním dočasné "spojenectví" a zároveň se od některých věcí distancovat. Podporvat neolevici je pak čirým šílenstvím.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 1. 12. 2016 06:04

"Koneckonců nejinak tomu bylo například ve Spojených státech po roce 1850, kdy do nového světa proudily desítky milionů lidí, aniž na ně v cílové destinaci čekala státní záchranná síť či integrační program."

Čili, v případě velké migrační krize nebo využití migrace jako demografické zbraně nabízí liberál vz. "Tětek" desítky milionů lidí, kteří se volně mohou usadit, kde se jim zlíbí, akorát nedostanou dávky a státní programy. To je mi výhra.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Kohout | 1. 12. 2016 12:20
reakce na Martin Brezina | 1. 12. 2016 06:04

Rozhodně *je* to výhra. Většina migrantů by totiž takovou zemi ignorovala.
Většina migrantů totiž nejde do země, kde je bezpečně, ale tam kde dostanou nejvyšší dávky a nejlepší zajištění za nejmenšího úsilí.
Nic proti tomu, je to přirozené. Ale pokud je cílem *pomáhat*, mnohem správnějším by bylo pomoci těm co jsou na tom *nejhůř* (ženy, děti, nemocní ...), nikoliv těm, co měli dost peněz (na poplatky pašerákům) a dost sil (na cestu), jak se to děje v EU.
BTW, toto dělá Kanada. Nevybírá si ze zdravých, silných a (relativně) bohatým migrantů z EU, ale ženy a děti v utečeneckých táborech v Jordánsku.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 1. 12. 2016 10:02
reakce na Martin Brezina | 1. 12. 2016 06:04

Naprosto nemístné srování. Imigranti, které zmiňuje pan Tětek v odkazu na přistěhovalectví mezi lety 1850-1925 do USA, připlouvali s jasnou vidinou nalézt si práci. To není slovíčkaření - postačí dohledat si fotografie nebo filmové záznamy z pozdních let imigrace a všimnout si obsahu kufrů těch imigrantů. Kromě základních a osobních věcí tam často byli i pracovní nástroje - ševcovské, zednické, krejčovské. Ti lidé chtěli pracovat a připlouvali připravení práci přijmout. Němci a Slované nastupovali automaticky k pásům do fabrik, Italové proudili na výškové stavby, Irové budovali železnice.

Dnešní imigranti kromě mobilů a kreditních karet toho moc s sebou nemají. Možná, že věříte, že si své pracovní vybavení přinášejí v hlavě ve formě znalostí a vzdělání. Těžko se ale začlení do společnosti, kde i pro tuzemské absolventy vysokých škol začíná být stále důležitější možnost prokázat dosavadní praxi a pracovní zkušenosti než dokončené vzdělání. Pokud je vůbec pravdou, že jádro imigrantů tvoří vystudovaní lékaři, inženýři nebo učitelé.

Otázkou zůstává, zda by imigrace byla tak masivní, pokud by Evropa dala jasně najevo, že vítá pouze toho, kdo si nalezne sám práci a dobu, po kterou práci bude hledat, přečká ze svých prostředků. Pokud se vám to zdá neetické, pak tímto způsobem evropské vlády přistupují k absolventům škol - dětem občanů, kteří svými daněmi tyto vlády živí. Absolvent bez doložené pracovní historie nemá po ukončení školy na podporu v nezaměstnanosti nárok. Je tedy očividně diskriminován.

Evropu čeká technologický skok do doby, kdy Industrie 4.0 vyžene od pracovních míst velké množství lidí. Zůstanou patrně především ti, kteří nabízejí činnosti, které nejde plně automatizovat - tedy "člověčí" interakci - ošetřovatelé, lékaři, zahradníci, kadeřnice, psychologové,úklidové služby, hasiči. Případně zůstanou pracovně aktivní ti, kteří budou Industrie 4.0 rozbíhat a udržovat - programátoři, designéři, testeři, kodéři a špičkoví odborníci, jejichž intuici a kreativitu nebude možné algoritmizovat.

Do té skupiny IT geeků většina islamistů nikdy nezapadne, tam totiž nezapadne už ani bílý muž nebo žena středního věku - prolistujte si knihu Disrupted. Nebo lépe, zkuste si podobnou zkušenost prožít - já jsem tuto příležitost měl.

V té první skupině také islamisty příliš nenajdete - když si bude moci tuzemec vybrat, zda se nechá stříhat nebo břitvou holit od Vaška nebo Muhammada, dá se očekávat, kdo bude mít více klientů.

http://byznys.ihned.cz/c1-65356600-nemecku-se-nedari-najit-praci-pro-uprchliky-firmy-s-miliony-pracovniku-zamestnaly-jen-54-migrantu
+20
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 1. 12. 2016 10:28
reakce na Jan Amos | 1. 12. 2016 10:02

Dejme tomu, že by se uplatňovali špatně. I když si myslím, že volba mezi mladým, zdravým migrantem a starým, nemocným domorodcem v řadě oborů bude ve prospěch toho prvního. A například u řady profesí na stavbách to na velkou automatizaci nevidím. Úklidovky si taky nebudou vybírat podle národnosti a ženy-migrantky se v pečovatelství nebo zahradnictví uplatní stejně snadno, jako domácí ženy.

A hlavně, co byste si vybral vy? V rodné zemi pro vás není místo, je tam přelidnění, horko, obecná chudoba, konflikty, někde i válka. V bohatých zemích sice pro vás práce asi nebude, ale v noci můžete vybrat třeba kontejner u supermarketu. Z příležitostných kšeftů si s kamarády na nějaké to společné bydlení vyděláte nebo vám pomůže charita. A pro ty podnikavější je tu prosperující organizovaný zločin. Nu což, vy byste setrval tam na jihu? Být chudý v bohaté společnosti je jistě bolestné, ale pořád lepší, než mrtvý v chudé společnosti.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 1. 12. 2016 10:30
reakce na Martin Brezina | 1. 12. 2016 10:28

Jen bych připomněl, že migranti, co se s nasazením života snaží dostat z Francie do Británie, opravdu nehledají příznivější sociální systém. To by totiž zůstali v té Francii.
-8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 1. 12. 2016 11:23
reakce na Martin Brezina | 1. 12. 2016 10:30

Martine Březino - slovy klasika:" Je lépe mlčet a být považován za hlupáka, než promluvit a tento dojem potvrdit". Pokud o té migraci víte tak málo, že považujete francouzský systém za benevolentnější než britský, pak jste nejspíše nějaký mladý, horlivý a omezený aktivista z neziskové na potkání dobro trousící organizace.

Zkuste si na internetu nalézt obsah pověstné britské směrnice Section 95 - důvodem, proč migranti chtějí z Francie do UK je vyšší podpora pro páry (dokonce i nesezdané) a pro děti, které mohou žit i v původní zemi. Francouzi vyplácejí více v podpoře na jednoho člověka, Britové mnohem více po prohlášení, že daný imigrant je ženatý a že má děti.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 1. 12. 2016 13:09
reakce na Jan Amos | 1. 12. 2016 11:23

Je mi líto, ale britská vládní statistika o azylových žadatelích v UK tvrdí, že na 5 žadatelů připadala zhruba jedna vyživovaná osoba. Tím vaše teorie, podle mého názoru, padá. https://www.gov.uk/government/publications/immigration-statistics-january-to-march-2016/summary
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 1. 12. 2016 22:18
reakce na Martin Brezina | 1. 12. 2016 13:09

Jasněě, ale to je na ty přiznané, nikoliv žádající a čekající na vyřízení.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 1. 12. 2016 22:50
reakce na Jan Amos | 1. 12. 2016 22:18

Asylum applicant je žadatel o azyl, nikoliv azylant.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Josef TětekJosef Tětek
Zakladatel a místopředseda občanského sdružení Ludwig von Mises Institut.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!