Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Uprchlický stát

| 31. 10. 2016

Nebylo by řešením migrační krize vytvoření nového státního celku?

Uprchlický stát

Můžete mít libovolný názor na migrační vlnu, která do Evropy směřuje ze sousedních kontinentů. Názory se liší od jednoho kraje („Česko by potřebovalo milion imigrantů“) k druhému („Střílet na ně a potápět jim čluny“). Ale vážně, co dělat ve skutečnosti?

Řeklo by se „integrovat do společnosti“. Příklad hraběcí rady, která se snadno řekne. Vyspělé země jako Francie nebo Británie nedokázaly ještě integrovat ani tak tradiční menšinu, jakou jsou Romové. Zadejte si do Googlu termíny „GCSE roma results“ a dozvíte se, jak je na tom tato menšina u britských maturit: nikoli skvěle. Rasismus? Kdepak. Mladí Indové u těchto zkoušek excelují, zatímco kočovníci irského původu – čistokrevní bílí Evropané – jsou na tom stejně nevalně jako Romové. Je mimochodem jedno, hovoříme-li o Romech britského původu, anebo o přistěhovalcích z Česka nebo Rumunska.

Pravdu nemají ani rasisté, ani zastánci názoru, že romská menšina je systematicky utlačována rasistickými Čechy. Pravda není někde mezi, nýbrž někde zcela jinde. Patrně souvisí s životním stylem. Podstatné je sdělení, že Západ si navzdory úsilí neuměl poradit ani s tak tradiční menšinou, jakou Romové (anebo třeba irští kočovníci v Anglii) nepochybně jsou.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autor knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Nejčerstvější Kohout nyní i jako audioknížka

Pro naše čtenáře navíc se speciální slevou!

Do internetového knihkupectví se dostanete klikem na obrázek – napřed si z něj ale opište slevový kód, bude se vám hodit.

120 let stará inspirace

Nyní do Evropy přichází velký počet lidí jiných kultur. Jistě, jsou mezi nimi i takoví, kteří se integrují, protože chtějí. Touží po evropském způsobu života, mají v úmyslu respektovat zdejší zákony a zvyklosti, chtějí prostě žít jako my, starousedlíci. Ale i ti, kteří mají nejlepší úmysly, mají často o Evropě naivní představy a zpravidla postrádají vhodné kvalifikace. Kdo přijde z Afghánistánu nebo ze Senegalu, pravděpodobně nebude dělat v německé automobilce nebo ve švédské továrně na ložiska jiné než pomocné práce. Vzniká otázka: co s nimi?

Nejhorší – a také nejčastější – je cesta nejmenšího odporu. Ta vede do sociálních bytů a na sociální dávky. Špatná odpověď ve všech ohledech. Existuje lepší nápad? Možná ano. Útlá publikace z roku 1896 by mohla poskytnout návod. Jde o knihu Židovský stát, jejímž autorem je Theodor Herzl. Spíše brožurka než kniha nabízí praktický návod, jak se vypořádat s tradičním evropským antisemitismem: vystěhovat se a založit si vlastní stát. Nejlépe na historickém židovském území, ale kdyby to nešlo, mohlo by se začít i na jiném kontinentu.

Dnešního čtenáře zarazí, že Herzl bere evropský antisemitismus jako daný, neměnný fakt. „Jde o pozůstatek středověku, který se civilizované národy zřejmě ani nesnaží setřást,“ konstatuje chladně Herzl. „Upřímně jsme se snažili splynout se společenským životem většinových komunit a zároveň si zachovat víru předků. Nebylo nám to dovoleno. V zemích, kde žijeme stovky let, nám stále nadávají do cizinců. (…) Je proto zbytečné, abychom byli věrnými vlastenci, jako byli hugenoti, kteří museli emigrovat. Kdyby nám jen mohli dát pokoj… Ale myslím, že nám nebude dáno žít v míru.“ Tato prorocká slova byla napsána před 120 lety. Co se změnilo? Podle Herzlova návodu vznikl Stát Izrael, který zachránil miliony lidí před smrtí v Evropě nebo v arabských zemích. I dnes do Izraele emigrují Židé z civilizovaných zemí, například z Francie. Zdánlivě bláznivý sen se ukázal být čímsi velmi praktickým.

Vzniká otázka: když existuje Izrael pro Židy, proč by nešlo založit nový stát pro imigranty z rizikových a chudých zemí? Proč by Evropa nemohla pomoci s nalezením vhodného území, jeho obranou a správou, než by noví osadníci vzali své věci do vlastních rukou? Existuje řada nefunkčních států: Libye a Somálsko přicházejí v úvahu. Mezinárodní právo? Tyto státy nemají skutečné vlády, nekontrolují své území, a jejich nárok na existenci je proto sporný. Stačil by kus země velikosti Izraele. Při dobré správě by mohl uživit miliony běženců.

S perspektivou nezávislosti

Jistě. Nový uprchlický stát by neposkytl příchozím takové sociální výhody, jaké si představují při sledování západních filmů nebo jaké vidí na internetu. I s touto námitkou se Theodor Herzl kdysi setkal: kdo by chtěl emigrovat do chudé Palestiny, když Evropa nabízí mnohem vyšší životní úroveň? Odpověď? Nejprve budou přicházet ti nejchudší, kteří mohou více získat než ztratit. Chudí Židé z Ruska a Rumunska se vyhnou pronásledování, získají svobodu a šanci na zlepšení životních podmínek. Pak budou za přispění mecenášů přibývat další, až nakonec židovský stát bude zahrnovat všechny sociální vrstvy.

Proč by na území prakticky již neexistující Libye nemohl Západ podruhé realizovat myšlenku, která se jednou již v praxi osvědčila? Proč neposkytnout prchajícím bezpečný domov s perspektivou nezávislosti? Alespoň by se ukázalo, že uprchlíci neprchají za evropským sociálním státem.

A ještě Theodor Herzl na téma integrace a předsudků: „Národ je jako velké dítě, které jistě může být vychováno; ale jeho výchova by i v nejlepším případě zabrala tolik času, že je vhodnější řešit naše problémy jinými prostředky.“

Psáno pro Lidové noviny


Psáno pro Lidové noviny

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jaroslav B. Kořínek | 31. 10. 2016 05:34

Problém je následující: Sami musejí chtít a snažit se.

+9
+
-

Další příspěvky v diskuzi (13 komentářů)

Ondřej hrubý | 5. 11. 2016 08:02

Židé jsou pracovití, houževnatí, vytrvalí, cílevědomí a soudržní. To je hlavní důvod proč se jim jejich stát daří budovat i za tak nepříznivých podmínek. Je tato skupina z tohoto pohledu stejná, abychom mohli předpokládat, že bude fungovat stejné řešení?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 31. 10. 2016 18:21

Nechci vylévat s vaničkou i dítě, ale pan Kohout zapomněl zmínit takovou maličkost, o které Theodor Herzl nemohl nic tušit. Totiž, že židovský stát je od svého vzniku v permanentním vojenském nebo polovojenském konfliktu s okolními zeměmi, že musel do značné míry militarizovat i běžný společenský život, že cca každý týden je spáchán atentát nebo přiletí raketa atd.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foxy | 31. 10. 2016 15:55

Jen technická poznámka, "kočovníci irského původu – čistokrevní bílí Evropané", nejsou v žádném případě čistokrevní bílí Evropané, jsou to namíchaní původní britští Romové s Iry. Namíchaní natolik, že už jsou bílí a zrzaví.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 2. 11. 2016 15:45
reakce na foxy | 31. 10. 2016 15:55

Mnozí z nich jsou bílí a zrzaví, na jiných jsou cikánští předkové vidět na kilometr.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 31. 10. 2016 10:23

Technicky vzato - ideální řešení. Polovojenský protektorát pod patronací OSN (od čeho OSN máme ?), žádné volby, budování infrastruktury pro rozumný život s pokrytím základních životních potřeb, finanční přispění států západních demokracií a Saudské Arábie, daňové zvýhodnění zde investujících firem do výroby, služeb a samosprávy, svobodná volba odchodu na základě individuálních žádostí o azyl kamkoliv, vyhoštění zpět do zemí příchodu v případě nerespektování pravidel hry a uzavření hranic ostatních států pro masový příliv emigrantů.

Jistěže z pohledu "lidských práv" neakceptovatelné řešení. OK, navrhněte alternativu, která by byla dlouhodobě přijatelná a konsenzuální nejen pro uprchlíky/emigranty, ale také pro obyvatele přijímajících zemí, aniž by se to zvrhlo v revoluční odpor, kam to momentálně směřuje.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 31. 10. 2016 08:37

Arogantně předpokládat, že na území, kde je dnes "neexistující" Libye, můžou Evropané nebo Američané libovolně ubytovat kohokoliv, kdo jim není po chuti, znamená zakládat nová ohniska budoucího chaosu a etnického násilí. Ostatně, nynější rozpadající se státy, jako je třeba Sýrie nebo Irák, vznikly podobným sociálně inženýrským způsobem. Mimochodem, na tom území již nepochybně někdo žije. Dost nechápu, jak vůbec může domnělým obhájcům vlastnického práva přijít na mysl myšlenka, že lze takové území využít pro účely někoho, kdo tam nežije.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Míša Pientka | 31. 10. 2016 09:57
reakce na Martin Brezina | 31. 10. 2016 08:37

Nebýt arogantní tedy znamená uplatňovat svá vlastnická práva a při nelegálním překročení hranice střílet.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 31. 10. 2016 12:57
reakce na Míša Pientka | 31. 10. 2016 09:57

Všimněte si, že přívlastek "arogantní" jsem použil k hodnocení jednání lidí nebo států, které si vezmou k dispozici cizí území a umístí na ní imigranty, které na svém území nechtějí. Případná obrana vlastního území se týká druhé strany dotyčné záležitosti, tedy těch, kdo už na daném území žijí. O jejich aroganci či nearoganci se vůbec nezmiňuji. Myslím, že to je z mého příspěvku zřejmé i bez velké míry čtenářské gramotnosti.
Dále jsem se jen podivil na tím, že o takové možnosti uvažuje zrovna P. Kohout, kterého jsem doposud považoval za myšlenkově blízkého libertarianismu.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Míša Pientka | 31. 10. 2016 17:46
reakce na Martin Brezina | 31. 10. 2016 12:57

A máte lepší nápad? Ono žádné dobré řešení neexistuje. Jsou jen lepší nebo horší. Kohout je především realista a ne utopista( což je každý, kdo svou ideologii upladňuje až za hrob).
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 31. 10. 2016 14:00
reakce na Martin Brezina | 31. 10. 2016 12:57

A to je přesně onen zásadní problém, proč toto řešení nikdy nebude v případě imigrantů do Evropy uskutečněno. Je zde totiž významný rozdíl - židé ze všech koutů světa měli dost pogromů a ochotně si přivlastnili myšlenku vytvoření svého vlastního státu. Tady s tím jako první přichází pan Kohout, aniž by se imigrantů cokoliv ptal.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Míša Pientka | 1. 11. 2016 17:10
reakce na Michal Mrozek | 31. 10. 2016 14:00

Také si myslím, že to nebude uskutečněno. Dopadne to špatně. Pro nás.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jaroslav B. Kořínek | 31. 10. 2016 05:34

Problém je následující: Sami musejí chtít a snažit se.
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 31. 10. 2016 18:23
reakce na Jaroslav B. Kořínek | 31. 10. 2016 05:34

Ale oni chtějí a snaží se ze všech sil. Jinak by jich tu nebyl další milion každý rok. Akorát chtějí něco jiného, než pro ně vymyslel pan Kohout s panem Herzlem.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!