Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Michael Moore: Trump na podzim vyhraje

| 2. 8. 2016

V rámci mapování předvolební Ameriky přinášíme vhled do duše frustrovaného levicového voliče. Kontroverzní filmař Michael Moore střízlivě uvažující.

Michael Moore: Trump na podzim vyhraje

Přátelé,

bohužel musím být opět za posla špatných zpráv. Loni v létě jsem jasně řekl, že Donald Trump se stane republikánským kandidátem na prezidenta. A dnes pro vás mám ještě horší a depresivnější novinu – Donald J. Trump v listopadu vyhraje. Ten ubohý, pologramotný, nebezpečný šašek na částečný a sociopat na plný úvazek se stane naším příštím prezidentem. Prezident Trump. Jen si to cvičně zopakujte, protože to budete říkat další čtyři roky: „PREZIDENT TRUMP.“

Ze srdce bych si přál, abych se tentokrát mýlil. V životě jsem si to nepřál víc.

Jako bych vás teď viděl. Jak divoce vrtíte hlavou: „Ne, Miku, to se nestane!“ Bohužel musím říct, že se svými přáteli žijete v bublině, kde se navzájem ujišťujete, že evidentního idiota si americký lid za prezidenta nezvolí. Jednou je vám z něj nevolno a jindy se mu posmíváte za další choromyslnou poznámku nebo trapně narcistní postoj k čemukoli – protože cokoli, celý svět se koneckonců točí kolem něj. A pak si poslechnete Hillary a vidíte v ní první americkou prezidentku, osobu, která se ve světě těší úctě, ženu bystrou a pohotovou, která má ráda děti a bude pokračovat v Obamových šlépějích, protože to si přece americký lid přeje! Pokračovat v tom, co dnes máme, další čtyři roky!

Radím vám, abyste ze svojí bubliny co nejdřív vylezli. Abyste si přestali lhát do kapsy a podívali se do očí pravdě, kterou podvědomě dávno znáte. Váš mozek vás konejší fakty – „77 procent voličů jsou ženy, etnické menšiny a mladí lidé do 35 let a Trump si nemůže získat většinu u žádné z těchto skupin – a logikou – „lidé přece nebudou do Bílého domu volit takového kašpara nebo v rozporu se svými zájmy“, aby vás ochránil před psychickým traumatem. Asi jako když na ulici uslyšíte hlasitý třesk a pomyslíte si „to určitě jen někomu praskla pneumatika“ anebo „tady si někdo hraje s petardami“, protože tak chcete zažehnat úvahu, že se někde střílí. To je taky důvod, proč první očití svědkové teroristických útoků z 11. září tvrdili, že „do Světového obchodního střediska nešťastnou náhodou narazilo malé letadlo“. Každý z nás chce – potřebuje – doufat v to nejlepší, protože život je i bez toho k posrání, když člověk žije od výplaty k výplatě. O další špatné zprávy nikdo nestojí. A tak se naše myšlení přepíná tváří v tvář skutečné katastrofě do výchozího nastavení. První lidé, které přejel terorista v Nice, těsně před smrtí na psychopata mávali, aby vyskočil z okna. Mysleli si, že nad náklaďákem prostě ztratil vládu. „Bacha!“ křičeli, „na chodníku jsou lidi!“

Ani Donald Trump není iluze, nýbrž realita. A pokud věříte, že Hillary Clintonová ho porazí fakty a inteligencí a logikou, pak vám zřejmě ušlo, že republikáni právě tohle nepřetržitě zkoušeli posledních dvanáct měsíců. Během 56 republikánských primárek vypálilo na Trumpa jeho šestnáct konkurentů ze všeho, co ve svém arzenálu našli, monstrum ale nezastavili. V této chvíli, za dané situace, jsem přesvědčen, že stejně to dopadne i v podzimních volbách. A pokud se s tím chceme nějak vyrovnat, musíme si to nejprve přiznat, a teprve pak možná z toho marasmu najdeme cestu ven.

Nechápejte mě špatně. Pokud jde o naši vlast, jsem velký optimista. V mnohém jsme na tom líp než dřív. Levice vyhrála kulturní válku. Gayové a lesby se dnes můžou brát. Většina Američanů dnes zaujímá liberální postoj prakticky ke všem otázkám, na které se jich zeptáte: Rovné odměny ženám – ano. Potraty by měly být legální – ano. Přísnější zákony na ochranu životního prostředí – ano. Přísnější regulace zbraní – ano. Legalizace marihuany – ano. V naší zemi došlo k obrovskému posunu, ostatně se zeptejte jistého socialisty, který v letošních primárkách zvítězil ve 22 státech. A vůbec nepochybuji o tom, že kdyby lidé mohli volit z domova prostřednictvím svých Xboxů a Playstationů, Hillary by Trumpa rozdrtila.

Jenže takhle to v Americe nefunguje. Lidé musejí zvednout zadek z gauče a vypravit se do volební místnosti. A pokud bydlí v chudinské čtvrti, pokud jsou černoši nebo Hispánci, musejí nejen čekat v delší frontě, ale také zdolávat všemožné další překážky, které jim záměrně brání v hlasování. Proto volební účast většinou nepřesáhne 50 procent. A to bude problém i v listopadových volbách – která z obou voličských skupin bude motivovanější a odhodlanější, která dorazí k volebním urnám ve větším počtu? Já myslím, že odpověď znáte. Který kandidát má fanatičtější stoupence? Čí pobláznění fandové budou 8. listopadu postávat před volební místností už od páté ranní a celý den obcházet své stejně postižené sousedy a obvolávat známé, aby ani jeden hlas pro Trumpa nepřišel vniveč? Přesně tak. Je to velmi reálná hrozba. A nenamlouvejte si, že Hillařiny argumenty v debatách a přesvědčivé televizní reklamy a libertariáni, kteří Trumpovi odsají část pravicových hlasů, jeho kouzlo zlomí.

Tady je pět důvodů, proč Trump vyhraje:

1. Středozápadní počty aneb brexit po americku

Trump se určitě zaměří na čtyři „modré“ státy v kdysi průmyslovém regionu na březích Velkých jezer – Michigan, Ohio, Pensylvánie a Wisconsin. Jde tradičně o bašty demokratů, všechny si ale od roku 2010 zvolily republikánského guvernéra (i když Pensylvánie toho svého nedávno znovu vyměnila za demokrata). Michiganských primárek se v březnu účastnilo víc republikánů (1,32 milionu) než demokratů (1,19 milionu). V pensylvánských průzkumech Trump vede a v Ohiu jsou na tom s Clintonovou stejně. Remíza? Ptáte se, jak může být prezidentský souboj tak těsný po tom všem, co Trump udělal a řekl? Inu možná protože prohlásil (správně), že Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA), kterou Clintonová podpořila, přispěla k rozkladu kdysi průmyslových států amerického Středozápadu. Trump to Clintonové v kampani pořádně omlátí o hlavu, jakož i její podporu Transatlantického a investičního partnerství (TTIP) a dalších mezinárodních smluv, které občany těchto států připravily o živobytí. Když Trump během michiganských primárek stál ve stínu továrny Fordu, pohrozil automobilce, že pokud plánovaný přesun výroby do Mexika opravdu uskuteční, uvalí na veškerý dovoz automobilů z Mexika do Spojených států pětatřicetiprocentní clo. To byla pro michiganské pracující doslova rajská hudba, a když pak ještě Trump pohrozil Applu, že ho přinutí přesunout výrobu iPhonů z Číny do Ameriky, nejedno srdce roztálo a Trump si odnesl přesvědčivé vítězství, které mělo podle všech odhadů připadnout guvernérovi sousedního Ohia Johnu Kasichovi.

Tohle, milí přátelé, je naše obdoba průmyslová Anglie – od Green Baye po Pittsburgh. Zlomená, sklíčená, vyčerpaná. Krajina posázená polozbořenými továrními komíny, mršina někdejšího ráje střední třídy. Naštvaní, zahořklí pracující (i nepracující), které Reagan obelhal a demokraté opustili. Spolustraníci Hillary Clintonové sice před lidmi mluví pěkně, ale stejně je na nich vidět, že by raději trávili čas s lobbisty z Goldman Sachs a brali od nich tučné šeky. Co se stalo ve Spojeném království během referenda o brexitu, stane se i tady. Nějaký pokrytecký populista typu Borise Johnsona využije příležitosti a začne lidem vykládat báchorky: Tohle je vaše chvíle! Teď jim ukážete, všem, kteří pošlapali váš americký sen! Našel se váš spasitel, outsider, nepolitický kandidát, který vyčistí ten Augiášův chlév! Nemusíte s ním souhlasit. Dokonce ho ani nemusíte mít rádi! Je to váš osobní Molotovův koktejl, který můžete hodit přímo doprostřed hloučku těch grázlů, kteří vám tak ublížili! Rádi byste jim pověděli, co si o nich myslíte! TRUMP JIM TO ŘEKNE ZA VÁS!

A proč mluvím o středozápadních počtech? Prezidentské volby roku 2012 prohrál Mitt Romney o 64 pověřených volitelů. Sečtěte volitele Michiganu, Ohia, Pensylvánie a Wisconsinu a vyjde vám 64. Trumpovi k celkovému vítězství stačí, aby si připsal body za tradiční konzervativní státy od Idaha po Georgii (což se očekává, protože tam by lidé Clintonovou nikdy nevolili) a pak už jen ony čtyři „jezerní“ státy. Nepotřebuje Floridu. Nepotřebuje Colorado ani Virginii. Potřebuje jen Michigan, Ohio, Pensylvánii a Wisconsin. A má vyhráno. Přesně tak to v listopadu dopadne.

2. Poslední vzepětí rozzlobeného bílého muže

Dvě stě čtyřicet let, kdy jsme měli navrch, se chýlí ke konci. Kormidlo převezme žena! Jak se to mohlo stát! Za našeho života! Blikaly na nás varovné signály, ale my si jich nevšímali. Nixon, ten zrádce, na nás uvalil Článek IX, podle něhož mají mít dívky ve školských sportech stejné příležitosti jako chlapci. Netrvalo dlouho a ženy mohly pilotovat dopravní letadla. A než jsme se stačili vzpamatovat, Beyoncé letos napochodovala na trávník při Super Bowlu (do naší hry!) se skupinou černošek, zvedla pěst do vzduchu a prohlásila, že naše vláda je u konce! Jeminánku!

To bylo letmé nahlédnutí do duše ohroženého druhu jménem bílý muž. Bílí muži dnes mají pocit, že jim veslo klouže z ruky, že už to v Americe nechodí tak, jak by si přáli. Přepadla je obluda jménem feminacistka, která, jak Trump sám říká, „krvácí z očí a kdoví z čeho ještě“. Osm let nás komandoval černoch, a teď máme dalších osm let poslouchat ženskou? A co přijde pak? Budou se v Bílém domě rozvalovat teplouši? A po nich transsexuálové? Jestli to tak bude pokračovat dál, přiznáme rovná práva i zvířatům a nakonec bude Washingtonu šéfovat křeček. Přece to tak nenecháme! 

3. Problém jménem Hillary

Můžeme si promluvit upřímně, jen mezi námi? Ještě předtím mi však dovolte jedno přiznání – já mám Hillary ve skutečnosti rád, hodně rád, a myslím, že na ni lidé nadávají nezaslouženě. Zapřisáhl jsem se ale, že už jí v životě nedám hlas. Kvůli tomu, že podporovala válku v Iráku. Zatím jsem svůj slib držel. Na podzim ho ale poruším, čistě proto, aby se vrchním velitelem našich ozbrojených sil nestal kryptofašista. Bohužel jsem přesvědčený, že i Clintonová by našla způsob, jak nás zatáhnout do nějaké další války. Je zkrátka jestřáb, napravo od Obamy. Jenže v opačném případě by měl prst na jaderné spoušti psychotik Trump. A proto mám rozhodnuto.

Přiznejme si upřímně – náš největší problém není Trump, nýbrž Hillary. Je příšerně neoblíbená – téměř 70 procent voličů si myslí, že je nečestná a nedůvěryhodná. Ztělesňuje politiku staré gardy. Nemá žádné zásady ani ideové cíle, kromě touhy po funkci. Nejprve je proti sňatkům homosexuálů a za chvíli jim přeje hodně štěstí a lásky. K jejím největším kritikům patří mladé ženy, což ji určitě mrzí, vzhledem k tomu, že právě její generace bojovala dlouhá léta v potu tváře za to, aby ženy už nikdy nemusely poslouchat od prvních dam typu Barbary Bushové, že by měly sklapnout a jít raději upéct bábovku. Leč nic naplat, mladí nemají Hillary rádi a nemine den, kdy by se mi někdo z nich nesvěřil, že jí hlas rozhodně nedá. Žádný věrný volič demokratů, a už vůbec nikdo nezávislý, 8. listopadu nevstane a nerozběhne se k volební urně stejně křepce a radostně jako tehdy, když se poprvé stal prezidentem Barack Obama nebo když v letošních primárkách kandidoval Bernie Sanders. V levicovém táboře zkrátka nepanuje žádné nadšení. A protože letos bude záležet na jediném – kdo se k volbám dostaví ve větším počtu – Trump je dnes v jasné výhodě.

4. „Deprimovaný“ Sandersův hlas

Přestaňte panikařit, že my, Bernieho příznivci, nakonec Hillary svůj hlas nedáme. Vždyť ji už dávno podporujeme! Průzkumy jasně ukazují, že pro Hillary bude letos hlasovat víc Bernieho stoupenců než lidí, kteří v primárkách roku 2008 volili Clintonovou a ve všeobecných volbách pak Obamu. V tom problém není. Přesto by nám měl v hlavě znít poplašný zvonek, protože i když průměrný Bernieho fanda o volebním dni k urně nakonec dorazí a Hillary to se skřípěním zubů přece jen hodí, bude to takzvaný „deprimovaný“ hlas. Dotyčný s sebou nepřivede pět dalších voličů. Měsíc před volbami neobětuje deset hodin svého času na dobrovolnou práci pro Hillařinu kampaň. Když se ho někdo zeptá, proč Hillary podporuje, neodpoví s žádným velkým nadšením. Bude to deprimovaný volič. Protože když jste mladí, nemáte nejmenší strpení s pokrytci a jejich žvásty. Pro takové voliče představuje návrat k éře Clintona a Bushe stejný šok, jako kdyby najednou zase museli platit za hudbu, používat MySpace nebo vláčet v kapse mobil typu „cihla“. Trumpovi hlas nedají. Někteří budou volit třetí stranu, ale spousta jich zůstane doma. Hillary Clintonová jim bude muset něco nabídnout, pokud chce, aby ji podpořili. Jenže ona si za viceprezidentského kandidáta vybrala umírněného, nevýrazného, bílého padesátníka. To nebyl zrovna brilantní tah, kterým by dala mladým najevo, že jí na jejich hlasu opravdu záleží. Dvě ženy na kandidátce, to by byla pecka. Jenže Hillary se vyložené šance lekla a radši to zahrála na jistotu. A to je jen jeden z mnoha příkladů, proč tak odrazuje mladé voliče.

5. Efekt Jessie Ventura

A v neposlední řadě nepodceňujte sklon voličů k záškodnictví. Miliony z nich se považují za tajné anarchisty, a sotva se za nimi zatáhne plenta volební kabinky, dají tomu volný průchod. Ta kabinka je v dnešním světě jedním z posledních míst, kde na vás nedohlíží bezpečnostní kamera, odposlouchávací zařízení, partner, děti, šéf nebo policajti. Dokonce se v ní můžete zdržet neomezeně dlouho a nikdo na vás nemůže. Můžete stisknout tlačítko a hlasovat podle svých stranických sympatií anebo na lístek klidně dopsat Myšák Mickey a Kačer Donald. Neexistují žádná pravidla. A ke všemu dnes spousta lidí náš zkorumpovaný politický systém nemůže ani vystát. A právě proto budou lidé po milionech hlasovat pro Trumpa. Ne snad že by s ním souhlasili, že by sympatizovali s jeho bigotností nebo egem, ale zkrátka protože můžou. Protože těm nahoře udělají čáru přes rozpočet a táta s mámou se budou zlobit. Znáte ten pocit, když stojíte na kraji Niagarských vodopádů a na okamžik si představíte, jaké by to bylo skočit dolů? Vsadím se, že na podzim spousta lidí využije příležitosti a přehoupne se přes zábradlí, jen aby se dozvěděla, co to udělá. Pamatujete, jak si Minnesoťané roku 1999 zvolili za guvernéra bývalého profesionálního wrestlera? Neudělali to z vrozené stupidity, nebo protože v Jessem Venturovi viděli nějakého velkého státníka nebo hlubokého myslitele. Kdepak, udělali to, protože zkrátka mohli. Minnesota je jeden z nejchytřejších států v zemi. Zároveň je ale plný lidí se smyslem pro černý humor a ti vzali kandidaturu Ventury jako příležitost střihnout si kanadský žertík na úkor zvráceného politického systému. A stejně to dopadne i s Trumpem.

Když jsem se po svém vystoupení ve speciální epizodě pořadu Billa Mahera na HBO, natáčené u příležitosti celostátního republikánského sjezdu, vracel do hotelu, přistoupil ke mě nějaký člověk. „Miku,“ řekl, „my toho Trumpa musíme zvolit. Musíme to tam nahoře trochu provětrat.“ To mu stačilo. Spokojil by se s „provětráním“. Ano, v tom by mu prezident Trump zajisté vyhověl a já nepochybuji, že by z toho byla reality show, která by měla u spousty diváků ohromný úspěch.


Z anglického originálu publikovaného na autorově webu pro Finmag přeložil Aleš Drobek

Úvodní fotka z Moorova posledního filmu Where to Invade Next: Dog Eat Dog Films/Everett Collection/Profimedia

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Tomáš Macháček | 2. 8. 2016 00:57

No, když jsme u toho prstu na jaderné spoušti, tak to není Trump, kdo hodlá šikanovat Rusko a hrotit situaci směrem k WW3.

Čímž neříkám, že si ho nedokážu představit, jak by si střihnul nějakou "splendid little war" ve stylu Reagan vs. Grenada.

+30
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Arnošt | 2. 8. 2016 16:13

Ano, realita může mít v různých časech různé podoby, nakloněna jedněm, druhým. Že se státní moc nad lidmi rozpíná a ve společnosti stále převažuje pocit, že stát řeší (nikoli vytváří) problémy, to by ale přeci pro mě nemělo znamenat, že tváří v tvář většině rezignuji na určité zákonitosti, popřu je, popřu i své morální hodnoty, znalosti a zkušenosti. Bylo by to tak trochu jako přidat se k „temné straně síly“. :) Podle mě je nejdůležitější nerezignovat. Vždy je naděje.

„Naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.“ - V. Havel

-4
+
-

Další příspěvky v diskuzi (29 komentářů)

Lukáš Kubalík | 3. 8. 2016 02:52

Moore je sice levicak rudejsi nez Marx, ale to nic nemeni na tom, ze je to evidentne inteligentni clovek, co ma prehled. Jeho film Fahrenheit 911 byl vyborny. Tahle analyza ma logiku a jsem za ni rad, ovsem narozdil od autora me naplnuje optimismem. Osobne bych v cele USA nejradsi videl Rona/Randa Paula, ale protoze tohle se nestane, drzim palce Trumpovi. Je totiz alespon nejaka nadeje na zmenu, narozdil od Clintonove, o ktere je jasne, ze by se neodchylila od soucasneho establishmentu a politiky kontrolovane korporacemi a zlocinci typu Rothshild, Rockefeller, Soros...
+19
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 8. 2016 09:48
reakce na Lukáš Kubalík | 3. 8. 2016 02:52

Chcete změnu? Vždy to může být ještě horší! :-)
-4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 3. 8. 2016 15:22
reakce na Richard Fuld | 3. 8. 2016 09:48

Změna nastane tak jako tak. Lidská společnost už je příliš složitá na to, aby ji mohla ovládat nějaká skupina lidí. A pořád se to zhoršuje/zlepšuje.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 16. 8. 2016 13:54
reakce na Hynek Rk | 3. 8. 2016 15:22

To je pravda. Centrální plánování nefungovalo ani v jednoduché komunistické společnosti, kde se neřešily (a ani by nemohly) složitosti dnešního světa.

Ale od demokratických voleb, ve kterých rozhoduje paretovská většina nováků kibicovaná levicovými "intelektuály", bych si změnu k lepšímu tedy nesliboval. Naděje vkládané do Trumpa moc nechápu.

Decentralizace je historickou nutností, ale prosazovat se bude proti vůli centralizátorů, ne z požehnáním nějakých nově zvolených moudřejších centrálních mluvících hlav.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Tětek | 2. 8. 2016 09:03

Nevím, proč všichni Trumpovi žerou tu jeho rétoriku o tom, že je antiestablishmentový outsider. Je to takový mix Zemana a Babiše.
Trump i Clinton jsou ze stejného těsta: intervencionisté, kteří věří v sílu státu při nápravě všemožných problémů (včetně mnoha těch, které stát sám vytváří): https://mises.org/blog/clinton-and-trump-embody-plunder-and-paternalism.
Jinak na článku je vidět, jak politické klání zatemňuje mozky. Moore uznává, že Clintonová je špatná, protože podporovala válku v Iráku. Nicméně je to žena a je z modrého týmu, tak ji bude podporovat a volit...!?
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 3. 8. 2016 15:27
reakce na Josef Tětek | 2. 8. 2016 09:03

„To nebyl zrovna brilantní tah, kterým by dala mladým najevo, že jí na jejich hlasu opravdu záleží. Dvě ženy na kandidátce, to by byla pecka.“

Myslím, že Moore tímto jasně dal najevo, že není důležité, co má kandidát mezi ušima, ale co má mezi nohama. Destilovaná esence progresivního levičáctví.
+8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 2. 8. 2016 09:57
reakce na Josef Tětek | 2. 8. 2016 09:03

Souhlasím.
Bohužel obě alternativy jsou tristní. A ten levičácký výlev autora je symptomatický.
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 2. 8. 2016 09:43
reakce na Josef Tětek | 2. 8. 2016 09:03

"Jinak na článku je vidět, jak politické klání zatemňuje mozky. Moore uznává, že Clintonová je špatná, protože podporovala válku v Iráku. Nicméně je to žena a je z modrého týmu, tak ji bude podporovat a volit...!?"

Takže vy byste volil Trumpa, jestli tomu dobře rozumím? Totiž, abyste si nenechal zatemnit mozek...

Já chápu Mooreho text tak, že Trump je tak obludný, že v binární volbě je nutné volil menší zlo, tedy Clintonovou, než zlo tak evidentní a nadto pitomé, jako je Donald T.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 2. 8. 2016 09:45
reakce na Martin Brezina | 2. 8. 2016 09:43

V žádném případě. Když už bych v US někoho volil, byl by to Gary Johnson. Volba není binární.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 2. 8. 2016 09:56
reakce na Josef Tětek | 2. 8. 2016 09:45

Ano, ve smyslu, že je možné volit i někoho, kdo určitě nebude zvolen, volba binární není.
Já bych takto volil Ježíše Krista.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 2. 8. 2016 10:00
reakce na Martin Brezina | 2. 8. 2016 09:56

Volba je binární, protože tomu lidi (vámi počínaje) věří.
Lidi (vámi počínaje) podlehli marketingu (propagandě) těch dvou partají.

Zda v realitě bude horší Clinton či Trump, to se nikdy nedozvíme, protože nemáme 2 alternativní linky historie s jedním výchozím bodem, kde jeden Johnny z Floridy cestou do volební místnosti POTKÁ či NEPOTKÁ kamarády jdoucí do hospody.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 2. 8. 2016 10:16
reakce na Jan Altman | 2. 8. 2016 10:00

V sociálním světě není jiná realita, než to, čemu většina lidí věří. Sociální fakta nejsou věci, ale jsou to fakta právě díky té víře.

Povím vám velké tajemství:
Stát - to je to, co považujete za největší monstrum - vůbec neexistuje. Existuje jen díky tomu, že lidé věří, že něco takového existuje. Když přijdete na hranice, žádný stát tam není. V Praze jsou nějaké budovy s nápisy a lidmi uvnitř, ale stát - nikde.

Pokud lidé věří, že je reálná volba mezi Hillary a Donaldem - no, tak je to skutečnost.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 2. 8. 2016 10:27
reakce na Martin Brezina | 2. 8. 2016 10:16

To s tím státem je jako u firem - samozřejmě, že není "firma" jako nějaká hmotná či duchovní entita, ale lidé, aktiva a závazky, které firmu tvoří. To samé platí u státu. Můžu v něj nevěřit, to však nemění nic na tom, že státní představitelé mi přijdou zaklepat na dveře a konfiskovat majetek / zbavit mě svobody, pokud nezaplatím svou část výpalného.
+8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 2. 8. 2016 11:19
reakce na Josef Tětek | 2. 8. 2016 10:27

"Můžu v něj nevěřit, to však nemění nic na tom, že státní představitelé mi přijdou zaklepat na dveře a konfiskovat majetek / zbavit mě svobody, pokud nezaplatím svou část výpalného."

No, to je složitější. Důležité naprosto není to, v co věříte vy osobně (třeba, že jste Napoleon). Důležité je to, v co věří většina lidí, a to hlavně ti, kteří mají vliv na ostatní lidi. Pokud většina lidí věří v existenci státu, tak máte smůlu, přestože vy v něj nevěříte, protože ti ostatní se budou chovat, jako by existoval. A třeba vás přijdou zatknout, protože jejich realitu nesdílíte a na zákony jejich neexistujícího státu dlabete.

Pokud bude většina lidi v této zemi věřit, že Alláh je veliký a to, co říká šaria, je nutné poslouchat, tak máte smůlu, i když je vám Alláh putna a šariu poslouchat nechcete. V tom je zase omyl multikulturalismu, který netuší, že dostatečně velký počet lidí, vyznávající víru v nějakou realitu, fakticky svým sociálním tlakem znemožňuje menšině lidí považovat za realitu něco jiného.

A v tom se právě kardinálně mýlí libertariáni, že tuhle elementární realitu zanedbávají a považují za východisko realitu toho, co si myslí jednotlivec. Je to metodický omyl.
+8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Arnošt | 2. 8. 2016 16:13
reakce na Martin Brezina | 2. 8. 2016 11:19

Ano, realita může mít v různých časech různé podoby, nakloněna jedněm, druhým. Že se státní moc nad lidmi rozpíná a ve společnosti stále převažuje pocit, že stát řeší (nikoli vytváří) problémy, to by ale přeci pro mě nemělo znamenat, že tváří v tvář většině rezignuji na určité zákonitosti, popřu je, popřu i své morální hodnoty, znalosti a zkušenosti. Bylo by to tak trochu jako přidat se k „temné straně síly“. :) Podle mě je nejdůležitější nerezignovat. Vždy je naděje.

„Naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.“ - V. Havel
-4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Arnošt | 5. 8. 2016 09:47
reakce na Václav Arnošt | 2. 8. 2016 16:13

K ohodnocení mého příspěvku výše – Pokud dostal záporné body „zleva“, pak bych tomu i rozuměl. Pokud byl ale negativně ohodnocen „zprava“, pak nechápu. Z mé strany šlo o obranu kapitalismu, libertariánství – neházet flintu do žita. Pokud by někdo z ohodnotitelů mohl, požádal bych o komentář k mému příspěvku. Pouze záporné ohodnocení mi moc zpětnou vazbu v rámci diskuze nedá. Děkuji
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 8. 2016 18:33
reakce na Václav Arnošt | 5. 8. 2016 09:47

Typuji, že tolik levicově orientovaných se tady nevyskytuje, abyste dostal 4 x minus. A Váš text opravdu plně odpovídá doktríně, zde většinou adorované. A proto typuji, že jediný problém bude zmínka, že autorem daného citátu je V. Havel, který se zjevně oblibě zdejších diskutérů mírně řečeno příčí. :-) Kdybyste nezmínil autora té citace, nejspíše byste nepotřeboval řešit zpětnou vazbu. :-)
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Arnošt | 9. 8. 2016 13:33
reakce na Richard Fuld | 8. 8. 2016 18:33

„…doktríně…“ ponechám bez komentáře :)

Ve chvíli, kdy jsem to psal a použil Havlův citát, napadlo mě, že se někdo chytne spíše jména a osoby než obsahu onoho citátu. Ale říkal jsem si, že obsah bude důležitější, než KDO co kdy vyslovil. To, že někomu Havel jaksi „leží v žaludku“, vnímám, ale osobně úplně nevím proč tak moc, že to zcela převáží nad zbytkem obsahu komentáře, který je podle mě vcelku neutrální. To zůstane asi nerozvedeno.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 10. 8. 2016 12:59
reakce na Václav Arnošt | 9. 8. 2016 13:33

Ono moje autorství zde taky takto často funguje. S tím si hlavu nelamte. Svědčí to kvalitách těch, kteří známkovali více, než o kvalitách Vašich.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 2. 8. 2016 13:27
reakce na Martin Brezina | 2. 8. 2016 11:19

Vyjádřil bych to spíš tak, že legitimita státu je v hlavách lidí. Jinak nevím o libertariánech, kteří by toto zanedbávali. Naopak většina jich jde cestou vzdělávání a přesvědčování svého okolí o tom, že stát legitimní není. Kdyby dnes stát ze dne na den zmizel, bude to libertariánům patrně k ničemu, protože by si jej většina lidí přála opět vytvořit.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 2. 8. 2016 11:56
reakce na Martin Brezina | 2. 8. 2016 11:19

Souhlasím v tom, že mám (zatím) smůlu - přesvědčuji se o tom každý den.
Nemohu stát ignorovat (pouze maximálně vytěsňovat ze svého života), protože většina lidí jsou ortodoxními vyznavači etatistického náboženství. V takové situaci se stát stává téměř "hmatatelným".

Nicméně stále existuje nějaká realita a nějaké zákonitosti. Jejich popíráním nezaniknou. Země se nezploštila ani o milimetr, i když většina lidí svého času věřila, že je plochá a odpůrce považovala za nepřátele lidu a po bolševicku (vlastně po demokraticku - plochisti měli ústavní většinu) s nimi zametla.
Stejně tak ekonomické zákony a společenské zákonitosti nepřestanou platit jen proto, že si většina lidí zuřivě přeje opak. Mohou tím popíráním realitu jen na nějakou dobu popřít a zamaskovat, ale ona se pak nutně vrátí s o to silnější intenzitou - někteří diskutující pak tento můj názor nazývají "apokalyptickými vidinami", ale já na návratu k přirozenu nevidím nic apokalyptického, jen zcela zákonitého a neodvratného.
+11
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 2. 8. 2016 21:24
reakce na Jan Altman | 2. 8. 2016 11:56

Obávám se, že by jste mohl být z toho "návratu k přirozenu" trochu zklamán, až nastane. Jako náš "přirozený" stav se totiž jeví hiearchicky uspořádaná tlupa, kde se poslušnost často vynucuje násilím, plná agresivních a xenofobních jedinců nadanných naštěstí skvělou schopností obchodovat (ta nejspíš dovolila našim předkům překonat hranice tlupy) Státy - jakési tlupy vyššího řádu jsou zatím jediným známým jakž takž funkčním způsobem jak zabránit nekonečným klanovým válkám tam, kde hustota osídlení překročí nějakou hranici.
Státy tímto nehájím, ve vaší kritice máte pravdu, ale myslím si, že v tomto ohledu nemáme moc na výběr a nemá to co dělat s tím, čemu věříme nebo ne.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 2. 8. 2016 09:27
reakce na Josef Tětek | 2. 8. 2016 09:03

Zajímavé srovnání Trumpa a Nixona (který začal Drug war, zrušil poslední spojení USD a zlata, nastavil silné regulace cen a mezd):
http://europe.newsweek.com/look-out-your-liberties-trump-channeling-nixon-482313?rm=eu

Je tam i pěkný citát od Rothbarda.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foxy | 2. 8. 2016 07:45

Moore pukne vzteky a dva týdny budou škrabat tuk z jeho levicově vychrtlého těla ze stěn obýváku (pardon, salónu), v jeho levicově skromné vile.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foxy | 2. 8. 2016 07:33

Každý republikánský kandidát byl v posledních 100 letech označen za hloupého, nevzdělaného a se špatným účesem.
+12
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 8. 2016 09:58
reakce na foxy | 2. 8. 2016 07:33

Asi na tom něco bude. :-)
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Macháček | 2. 8. 2016 00:57

No, když jsme u toho prstu na jaderné spoušti, tak to není Trump, kdo hodlá šikanovat Rusko a hrotit situaci směrem k WW3.

Čímž neříkám, že si ho nedokážu představit, jak by si střihnul nějakou "splendid little war" ve stylu Reagan vs. Grenada.
+30
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 2. 8. 2016 00:54

Takovej americkej Kašpárek.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 2. 8. 2016 10:04
reakce na Josef Fraj | 2. 8. 2016 00:54

Přesně, Můr mi připomenul jak Kašpárka, tak některé místní diskutující.
Zkrátka brilantní argumentace.
Negativa Trumpa jsou přitom někde úplně jinde (a jsou dost zásadní) a Hillary není žádné menší zlo, ale kombinace zášti, ješitnosti, zákeřnosti, nekompetence, zbrklosti a závislosti na kamarádech z bank a zbrojních firem.
+24
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!