Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nepopulární a mocný

| 9. 6. 2014 | Vstoupit do diskuze

Proč se socialisté v Česku ani v Británii nechlubili společným kandidátem na šéfa Evropské komise.

Nepopulární a mocný

Zdá se, že čím větší moc Evropský parlament postupně získává, tím menší zájem budí volby jeho poslanců. Nicméně ve Velké Británii byly sledovány nadprůměrně. Je zde totiž fenomén UKIP – Strana nezávislosti Spojeného království, která požaduje vystoupení země z EU.

Její předseda Nigel Farage vstoupil do širšího evropského povědomí, když se o Hermanu van Rompuyovi vyjádřil jako o politikovi, jehož charisma připomíná mokrý hadr.

Později Farage školil europarlament o příčinách evropské finanční krize. Ne snad že by evropští politici pochopili něco z ekonomie, neboť takovými disciplínami tradičně opovrhují, ale Farage si díky svým řečnickým vystoupením získal pozornost doma.

Archivy promlouvají

Nigel Farage se naváží

Nigel Farage školí

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Těžko onálepkovatelní

Strana UKIP je pro své oponenty těžký oříšek. Nelze ji jednoduše onálepkovat a delegitimizovat jako stranu xenofobní, protože mezi jejími voliči i členy je řada imigrantů. Předvolební plakáty UKIP skutečně zobrazovaly více tváří národnostních menšin, než kolik jich proporcionálně v Británii žije. Na nařčení z antievropanství UKIP odpovídá: „Milujeme Evropu, jsme jen proti EU.“ A už vůbec nelzeUKIP osočit z neonacismu.

Kdyby Británie nebyla předmětem zvýšeného zájmu Bruselu, UKIP by patrně nikdy nepřekročila dimenze bezvýznamné straničky. Ekonomicky je spíše pravicová, ale nikoli ideologicky čistě. Ujišťuje například voliče, že nehodlá privatizovat britské zdravotnictví, které je sice terčem častých kritik, ale na jehož bezplatnosti Britové houževnatě lpějí. Nigel Farage ovšem ztělesňuje názor zastávaný mnoha obyvateli Britských ostrovů vpravo i vlevo: Odkud Brusel bere tu nehoráznou drzost poroučet nám, co máme dělat ve vlastní zemi? Jak se opovažují diktovat našemu parlamentu zákony a jak si mohou dovolit určovat naše daně?

Bez Evropské unie by se voliči UKIP přidali buď ke konzervativcům, nebo ke Straně práce (Labour Party). Britští labouristé sdílejí europarlamentní frakci s ČSSD a s německými sociálními demokraty (SPD). Právě tato strana zaujala svými předvolebními plakáty s textem: Jen když zvolíte Martina Schulze a SPD, může se Němec stát předsedou Evropské komise.

Možná že jsou země kromě Německa, kde Schulz může být populární, ale rozhodně ne v Británii. Tamní Strana práce raději zdvořile požádala Schulze, ať před volbami do Británie nejezdí. Němec hovořící s komickým přízvukem by totiž největší britské levicové straně zaručeně prohrál volby. A podobně je tomu i v případě ČSSD. Také na webových stránkách českých sociálních demokratů se objevila (velmi nenápadně) podpora Martinu Schulzovi jakožto společnému kandidátovi evropských socialistů. Nikoho ovšem nenapadlo pozvat Schulze na předvolební mítink ČSSD. Patrně ze stejných důvodů jako v Británii. Levicový volič mimo Německo by tudíž neměl tušit, že svým hlasem podporuje Němce na pozici nejmocnějšího muže Evropské unie!

A to nám slibovali, že zastaralý nacionalismus bude nahrazen moderním evropanstvím.

V situaci, kdy se většina národních zákonů ve skutečnosti tvoří v Bruselu, by teoreticky mohlo dávat smysl, aby vznikly nadnárodní politické strany. Jenomže ve skutečnosti jsou zde tři principiální překážky.

První z nich je nacionalismus. Navzdory slibům a ideálům stále hraje roli, zda kandidát hovoří stejným jazykem jako volič. Cizojazyčný kandidát navždy zůstane cizincem. (Kandidujte v Praze s moravským přízvukem. Natožpak s německým.) ¨

Daň z rozmaru

Druhou je samotná velikost Evropské unie. Již Aristoteles ve svém spise Politika tvrdil, že ideální velikost státu by neměla překračovat jisté hranice. Touto hranicí je dosažitelnost vlády zákona. Vláda zákona je dosažitelná jen tehdy, pokud lidé volí politiky, které skutečně osobně znají.

„Zkušenost ukazuje, že velmi lidnatá města mohou být zřídka, pokud vůbec, dobře řízena; neboť všechna města, která mají pověst dobré vlády, mají omezený počet obyvatel… Existuje limit pro velikost států, stejně jako limit pro velikost jiných věcí: rostlin, zvířat, nástrojů.“

Moderní média snad mohou nahradit osobní známost voleného politika, ale nikdy nepřekonají jazykovou a kulturní bariéru. Řídit Evropu jako stát nelze. Nikdy to nebude možné. (Kontrolní otázka: znáte Martina Schulze aspoň z internetu?)

Třetí překážka: Evropský stát není zapotřebí. Lidové noviny uveřejnily rozhovor s Étiennem Davignonem, jedním z tvůrců eura. Davignon horuje pro zavedení celoevropské daně z příjmů. „Může být symbolická, jedno procento z příjmu obyvatel nebo část společné korporátní daně.“ Ale vzápětí Davignon připouští, že není důvod ji vybírat. Není nic, co by bylo třeba z této daně platit. Není potřebná.

Právě toto je patrně hlavní důvod nízké účasti v evropských volbách. Navzdory opakovaným ujišťováním o jeho důležitosti lidé nemají pocit, že by potřebovali nějaký evropský parlament. A čím víc evropští sjednotitelé tlačí na pilu, tím méně je lid nadšen.

Psáno pro Lidové noviny, úvodní foto Martina Schulze Isifa

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem...

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK