Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Co jsme ochotni obětovat

| 1. 4. 2014

Jak se pozná, že pro nás něco má skutečnou hodnotu? Podle oběti, kterou jsme ochotni pro tuto hodnotu přinést.

Co jsme ochotni obětovat

Samozřejmě tím není řečeno, že ochota k oběti dokazuje hodnotu věci samé. Někteří lidé jsou ochotni přinášet obrovské oběti pro něco, co jiní za hodnotu nepovažují.

V současnosti se poměrně nečekaně vyostřil vztah mezi Ruskem a Evropou. Domnívám se, že Evropa si v devadesátých letech dělala naděje, že Rusko se stane standardní demokratickou zemí, s níž bude možno udržovat normální vztahy a čile obchodovat. Možná to očekávání bylo naivní, nikoli však zlovolné.

Nicméně se ukazuje, že Evropa a Rusko zastávají rozdílné hodnoty. Jinou otázkou ovšem je, zda pro hodnoty, které zastávají, dokážou přinášet oběti. Když to vyostříme: Zda je skutečně za hodnoty považují.

Svoboda, nebo blahobyt

Evropské národy si cení svobody a tolerance (nebo si to o sobě alespoň myslí). Zdá se, že Rusové (mluvím pochopitelně obecně) si těchto hodnot tolik necení. Vypadá to, že si mnohem více cení velikosti a síly. Troufnu si tvrdit, že Rusko je v současnosti jediným evropským státem, jehož obyvatelstvo aplauduje vládě za to, že uchvátila kus území jiného státu. Ve většině evropských zemí (patrně s výjimkou některých zemí balkánských) by politik s programem uchvácení cizího území narazil nejen obecně v Evropě, ale i u vlastního obyvatelstva.

Po staletích ničivých válek Evropa přijala názor, že hranice nelze měnit silou. Pokud je vůbec možné je měnit, pak jen na základě mezinárodních dohod. Proto ji ruská anexe Krymu tolik vyděsila. Evropa si konflikt nepřeje; přeje si obchodovat. Pro většinu evropských národů je vytouženým cílem růst HDP, potažmo snížení nezaměstnanosti, nikoli rozšíření území o pár stovek či tisíců čtverečních kilometrů.

Je-li ale nejvyšší hodnotou životní úroveň, ocitá se Evropa v současném konfliktu s Ruskem ve značné nevýhodě. Ruskému národu jde o velikost – proto Putin svou agresí vůči Ukrajině tolik zabodoval. Jenže je-li hodnotou národa takto pojatá velikost, nutně vzbuzuje strach v ostatních národech, zejména v těch sousedních – a v Pobaltí se patrně leckomu klepou kolena. (Jsem dalek toho, abych se jim za to vysmíval nebo je dokonce odsuzoval.) Evropským národům jde o životní úroveň – a ta se růstem napětí s Ruskem rozhodně nijak nezvýší. Když to domyslíme: Pokud v důsledku tohoto napětí klesne životní úroveň v Evropě o pět procent, bude to značná část obyvatelstva považovat za katastrofu a možná zvolí rozsáhlé ústupky Rusku, ne-li přímo ztrátu svobody. Pokud v Rusku klesne životní úroveň o třicet procent, vláda to ustojí, protože obyvatelstvo to bude považovat za přijatelnou daň, kterou musí zaplatit za „ruskou velikost“. Kdyby nebylo tohoto nepoměru, tahalo by Rusko za kratší provaz. Evropa je závislá na ruském plynu a ropě, ale stejně tak, a patrně ještě více, je Rusko závislé na vývozu plynu a ropy do Evropy. Když odečteme ropu a plyn, celkový ruský vývoz je tak zhruba na úrovni Holandska. Nicméně lidé v Evropě mají větší strach a na to hraje ruská pátá kolona i v naší zemi. Prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel mluví o hrozící ztrátě 20 000 pracovních míst. Číslo je samozřejmě vycucané z prstu – vláda žádnou studii signalizující něco takového nemá, a pokud vím, ještě ji ani nezadala. Nicméně že by nás omezení obchodu s Ruskem poškodilo, je nesporné. Já jsem před orientací na Rusko už léta varoval. Kdybychom se orientovali kamkoli jinam – na Jižní Ameriku, Afriku, Indii – mohli jsme teď mít o problém méně.

Výjimečně sjednoceni

Evropa byla ruskou akcí zaskočena. To samo o sobě svědčí o obrovském a fatálním selhání tajných služeb – anexe Krymu musela být připravována několik let. (A nutno uznat, že byla připravena velmi dobře.) V současnosti si evropští politici lámou hlavu, jaké jsou další Putinovy cíle. To, že si ji musí lámat, je samo o sobě neštěstí. Ještě větším neštěstím ale je, že Evropa nemá vypracovanou strategii, jak ruské agresi čelit. Snad ji nyní urychleně vypracuje.

Bezprostřední vnitropolitické dopady vzniklé situace jsou smíšené. Na jednu stranu hrozí rozkol v největší vládní straně. Ministr Lubomír Zaorálek příjemně překvapil. Mluví jasně a nemlží; chová se jako pravý demokrat (ještě před několika týdny jsem si nedokázal představit, že ho budu jednou chválit). Nicméně v ČSSD je zřejmě řada lidí, kterým ruská agrese nevadí, a pak mnoho dalších, pro něž je vysoká zaměstnanost vyšší hodnotou než svoboda a právo. Je to samozřejmě krátkozraký postoj.

Přece se ale stalo něco pozitivního. Koalice i opozice zaujaly celkově jednotný postoj. A opozice podpořila koaličního ministra Zaorálka. Něco takového už tu dlouho nebylo – a za dobré zprávy bychom měli být vděčni.


Dan-Drapal.cz

Institut Williama Wilberforce

Převzato z Neviditelného psa se souhlasem tamější redakce

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

Jan Daniel | 4. 4. 2014 12:55

Nechápu, proč bych se měl parazity ve Washingtonu, Bruselu a jejich poskoky v Praze nechat vtahovat do obchodní či studené války s Ruskem kvůli tomu, že nějaký kus země kdesi na východě se rozhodl znovusjednotit se starou vlastí. Za to nejsem ochoten zaplatit ani 100 Kč. A už vůbec bych si nedovolil nutit Krymčany, aby byli součástí dnešní Ukrajiny. Není to moje věc a necítím k tomu morální právo, na rozdíl od tzv. „demokratů“ se „západními hodnotami“.
Nikomu neberu jeho právo si po studenu zaválčit. Ať si každý dělá, co chce. Nechť si odpojí plynový kotel, netankuje u Lukoilu, nebo ještě lépe netankuje vůbec, bojkotuje ruské zboží, nenavštěvuje Ermitáž či Petrodvorce. Nebo může jet na Krym přesvědčovat tamní Rusy, že jsou Ukrajinci a že pod kyjevským režimem jim bude líp než pod moskevským. Ale nechápu, kde tito lidé berou tu drzost vnucovat to prostřednictvím vlády i mě. Já s nikým neválčím a říkám vám FUCK-OFF.
Signifikantní je, jak se ve všech těch frázích o „hodnotách“ naprosto ztrácejí ti, jichž se týká doopravdy – lidi na Krymu. Jejich osud žádného z těch humánních demokratů nezajímá. Kdyby úvahy pana Drápala byly opravdu upřímné, musel by se především zamyslet nad jejich historickým údělem a ptát se jich na názor. Jenže to on neudělá, protože se oprávněně bojí, co by se dozvěděl.
Celé faux pas s Krymem coby součástí Ukrajiny byl historický úlet. Kus země i obyvatelstvem prostě nelze věnovat jiné zemi bez ohledu na historické vazby a vůli lidí, jako nějakou louku se stádem dobytka. Hysterické výkřiky o agresi si strčte za klobouk. Obyvatelé Krymu se naprosto pokojně rozhodli, že už nechtějí být dárkem komoušského papaláše jeho ukrajinské manželce.
Západ ani samozvaný kyjevský revoluční výbor nemají ani morální ani jiné právo držet Krym násilím na Ukrajině. Všechny jejich pokrytecké floskule o zákonnosti, ústavnosti, mezinárodním právu, nepoužití síly a podobně, jsou velmi snadno vyvratitelné a zesměšnitelné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jaroslav Krátký | 4. 4. 2014 01:25

Co si o NATO myslí Putin?
Reporter: “NATO argues that the missile shield is not directed against you but against Iran.” Putin: “You have made me crack up. God bless you. This is a blessing at the end of a working day. I will drive home in a good mood. As far as we are concerned, why are we concerned? Those radar installations and defensive systems cover our territory up until the Ural. They neutralize a portion of our land based nuclear weapons which constitutes the basis of our defensive potential. All experts are aware of this. And then they approach us and say: “Don’t worry. We will build this but we will not use it against you. We are the good guys. Look into our honest eyes.” But that’s not how it works. And that’s why I was laughing.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Suchý | 1. 4. 2014 15:58

Tak jim tu ropu tam nezáviďte. Celý článek je plný záště a vůbec není objektivní. Nevím, co Rusové autorovi provedli, vzhledem k historii toho může být poměrně dost, ale pokud ani teolog a křesťan není schopný odpouštět, tak už nevím kdo. Obecně je v naší společnosti cítit vůči Rusům větší averzi než třeba k Němcům, ačkoli nevím, kdo se na nás víc podepsal. A nevím, čemu otevírání starých křivd pomůže.
Nesouhlasím s tím, že hranice je možné měnit jen na základě mezinárodních dohod. Hranice mají právo měnit jenom lidé, kteří na daném území žijí a žádné pseudospolky nemají právo jim do toho kecat. Jediná přípustná mezinárodní reakce by byla taková, pokud by se chtěl nějaký region osamostatnit, odhlasoval by si to v referendu a ta země, jíž byl dosud součástí, by mu v tom bránila, pak by se mezinárodní síly měly za onen region postavit. To přesně se na Krymu stalo a mezinárodní síly se postavily na druhou stranu.
To Rusové vědí a právě postoj západu a články jako tento, přinesly Putinovi podporu. Jsou to právě Rusové, kterým jde o toleranci. Jsou jiní než Američané, jsou tradičnější, více lpí na tradicích a chtějí aby to ostatní tolerovali a po všech událostech poslední doby to chtějí stále víc. Do těchto událostí běžný Rus k USA vzhlížel, nebo minimálně neměl nic proti, ale to se teď změnilo. Naopak je to EU, která je plná megalomanských mozků, kteří mají málo, tak chtějí další kus země, tentokrát Ukrajinu. A když nepomohlo "vyjednávání" tak si ji vzali silou.
Dnes se opět můžeme dočíst, že Rusko zvyšuje napětí na Ukrajině, když má u hranic vojáky. Ale NATO tím, že neustále cvičí v Polsku, Pobaltí, Rumunsku šíří pravdu, lásku a mír. Pokud normální Rusové vidí, že toto jsou prakticky jediné zprávy ve světových mediích, tak se cítí podvedeni a berou to jako agresi vůči svému národu a o to víc podporují Putina, protože tomu dokáže čelit. Bohužel je to tak, že se karta obrátila a v posledních letech je to Rusko, které reaguje na akce západu, ne naopak.
Ale můžete věřit i tomu, že Pán zla znovu povstal, v hlouby Mordoru buduje vojsko a svým žhnoucím okem na věži Kremlu kouká přes Ural, kam udeří příště. Ale klid, on nás nějaký Pytlík ze západu zachrání.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 1. 4. 2014 22:56
reakce na Jiří Suchý | 1. 4. 2014 15:58

Tady Vám musím oponovat v několika bodech:
1. Divize NATO s těžkou technikou se nikde netoulají po území sousedů v plné zbroji, ale bez výložek, aniž by o tom jejich politické vedení "nevědělo".
2. NATO se s ještě nikdy s nikým nedohodlo na jednostranném jaderném odzbrojení výměnou za bezpečnostní záruky, které porušilo jen se to trochu hodilo.
3. NATO nepodepisuje smlouvy, že nějaké území patří sousedovi, aby to za dvacet let bylo jeho "tradiční území".

Vnímejte akce Rusů v širším měřítku - jak teď hodláte diplomaticky "ukecat" státy toužící po jaderných zbraních ? Odpoví Vám stejně jako fanoušek Game of Thrones: "Ned Stark měl taky papír..." a dají za příklad Ukrajinu.
Navíc neviděl jsem žádné důkazy, že by Rusové byli na Krymu nějak diskriminováni, desítky let tam žijí v klidu a najednou se udělal problém ? Jediné co Putin dokázal je vytvořit problém, hořkost a nenávist na desítky let dopředu tam, kde bylo všechno ok...

Ve zkratce - ať se Krym připojí třeba k Tanzánii, to je mi úplně ukradené, vadí mi ten způsob, který je příkladem zákona džungle...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 2. 4. 2014 11:34
reakce na Jiří Kratochvíl | 1. 4. 2014 22:56

1.NATO nebo USA, to je jedno, působí v Jordánsku a dodávají zbraně a cvičí "rebely" proti Asadovi, oficiálně tam samozřejmě nejsou, stejně jako nejsou v Egyptě a nebyli v Lybii. Kde se NATO řádně označené toulalo, nic dobrého nevzniklo. Vedení samozřejmě o všem ví nebo alespoň doufám, že ví.
2.NATO porušilo dohody jako první, když slíbilo, že nebude rozšiřovat svoji působnost do zemí bývalého Sovětského svazu. Dnes je nalezlé všude, všude má základny a pilně cvičí. Co a proti komu, těžko říct.
3.Pokud západ zaplatí převrat a k moci pomůže lidem, kteří ač nikým nevolení, podepíšou za Ukrajinu cokoliv, co západ žádá, kdo tady zabírá cizí území?

USA porušuje mezinárodní právo téměř pořád, žádní válka, kterou po světových válkách vedly nebyla z hlediska mezinárodního práva legitimní, proti tomu je nějaký Krym úplný p_d. S tím papírem souhlasím.

Desítky let žili v klidu, protože byli "jedna země" až do r.1991, od té doby jsou autonomní republikou o jejíž autonomii ji Ukrajina postupně obírala, aniž by to někoho vzrušovalo. Za normálních okolností by se jim odtrhnout prostě nepodařilo, zase takovou demokracii tady nemáme. Že to musí proběhnout takovým způsobem, se mi také nelíbí.
Ale když si uvědomíte, že samostatnost chce Skotsko nyní nově Benátky, tak postoj EU nepřekvapuje, nechtějí nebezpečný precedens.

Doporučuji k přečtení:
http://www.stripkyzesveta.cz/cz/media/745/paul-craig-roberts-kolosalni-loupez-startuje
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 2. 4. 2014 23:26
reakce na Jiří Suchý | 2. 4. 2014 11:34

1. Nesrovnatelné. Mluvíme tu o desetitisících vojáků s těžkou technikou, které tam oficiálně nejsou. Ne o speciálních jednotkách, které mají utajení v popisu práce. Jak jsem říkal, nezajímají mě cíle ani výsledky, jen provedení.
2. O takové smlouvě nevím, můžete poslat odkaz ? Ta o které jsem mluvil já je k dispozici tady http://en.wikisource.org/wiki/Ukraine._Memorandum_on_Security_Assurances, Důležitý je bod jedna a dva, který je snadno přeložitelný i pokud nevládnete moc dobře angličtinou.
3. Na Ukrajině se vcelku pravidelně střídali "proruští" a "prozápadní". Aktuální situace o budoucnu neříká vůbec nic. To, že byl převrat financovaný odněkud je vaše spekulace, držme se faktů. Skotsko bude mít referendum a věřím, že je angličané budou přesvědčovat slovy a ne vojáky "domobrany"... A pokud většina Skotů bude chtít samostatnost, tak jí dostanou. Upřímně v to věřím.

Jinak můžete mi říct, kde jsou nějaké nové základny NATO v Evropě ? Hranice nato se posunuly z Německa hodně na východ, tak kde jsou ty základny v Polsku, Slovensku nebo u nás ? Pravda je taková, že NATO zaspalo a ty základny by tu měly dávno být, včetně jaderných zbraní. Geograficky asi hlavně v Polsku, Rumunsku a Turecku... Když se podíváte na základny USA v Evropě, tak rozmístění pořád odpovídá studené válce... Rozhodně nevidím, žádné dramatické ohrožování Ruska...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 3. 4. 2014 12:51
reakce na Jiří Kratochvíl | 2. 4. 2014 23:26

1. Ano, nesrovnatelné. Krym měl autonomii a požádal o pomoc ze strachu z toho, co se stalo v Kyjevě. Já jsem na Krymu nebyl, takže netuším, co za vojáky tam bylo, že to byli Rusové je jasné, ale jestli byli krymští nebo mimokrymští opravdu nevím. Každopádně v době referenda popisovali pozorovatelé situaci tak, že vojáky prakticky nebylo vidět a tudíž ani těžkou techniku a lidi si svobodně zvolili co chtěli. Teď je na Krymu klid, nikdo se nebouří, byť jistě nejsou všichni spokojení, tak jako po každých volbách a zdá se, že jediní, kterým celá záležitost vadí jsou západní země, které ještě před pár měsíci nějaký Krym vůbec nezajímal.
Naproti tomu ty vaše tajné jednotky nemají v Jordánsku co dělat, protože ani USA ani NATO nevyhlásilo Syrii válku. Pokud ale finančně a materiálně podporují "rebely" je to přesně ten typ pokrytectví, o kterém jsem psal. Vyvolali válku, která už stála život 150 000 lidí. Kdyby obyvatelé Syrie chtěli Asada svrhnout, už by to dávno udělali. Rebelové dostávají nafrak právě proto, že nemají podporu veřejnosti. A není se čemu divit, když klidně použijí chemické zbraně, jen aby získali podporu pro americké bomby. To už potvrzuje i zpráva kongresu USA.
Mě zajímají cíle, provedení a hlavně výsledky, které určí, jestli to všechno mělo nějaký smysl.
Jak to bylo na začátku si můžete přečíst zde, ono se to neděje jenom v Sýrii:
http://wertyzreport.com/2014/04/03/venezuela-zadost-o-mir/
2. Byla řeč o dohodě ne o smlouvě, což byla jistě chyba. Stejné pokrytectví, o jakém už byla řeč, ale každý si musí názor udělat sám.
http://literarky.cz/component/content/article/1748-poruil-zapad-sve-sliby-vi-rusku
3. Bohužel to není jen moje spekulace, ale možná se opravdu Muzyčko zastřelil sám, prvně 2 rány do srdce a pak si svázal ruce, vládní jednotky střílely i do vlastních řad, aby vyrovnaly šance atd.

Když je někdo členem NATO, pak jsou i jeho základny součástí NATO nebo přinejmenším jsou k dispozici. Nebo já nevím, kde hoši pořád cvičí, na pískovišti asi ne. Upřímně, vaše militantní názory mě děsí, chtěli jsme přece planetu odzbrojovat. Stejně jako padla Varšavská smlouva, mělo padnout i NATO. Nebo budeme pomáhat jenom členům NATO a nečlenům nepomůžeme, i když budou v právu? K čemu máme OSN? Já vím, k ničemu, protože nikdy nevstoupila do válečného konfliktu, to kovbojové v NATO, to je jiná. Nechci žádná cizí vojska v Evropě, ani ruská, ani nato. Nechci, aby se západní zbraně vyvážely po celém světě a to ani, když to dělají tajné jednotky, které to, jak píšete, mají v popisu práce. Nechci žádné megaříše a megaspolky, které přináší obrovskou moc do rukou pár jednotlivců, kteří nemají prakticky žádnou kontrolu. Snižme zdanění, snižme regulace, snižme moc státu, zrušme bariery volného obchodu a megaříše a megaspolky se sami rozpadnou (včetně té Ruské) a bude klid.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 3. 4. 2014 19:30
reakce na Jiří Suchý | 3. 4. 2014 12:51

Evidentně se neshodneme, vaše argumenty chápu, ale nesouhlasím s nimi. Moje názory nejsou militantní, ale realistické, protože každý pacifista byl v historii po zásluze potrestán. Pro mě je pokrytectví požadovat po NATO ochranu, ale základny/zbraně USA, které jsou garantem bezpečnosti Evropy odmítat.
Ano, já bych taky chtěl klid, mír a lásku, ale právě poslední události mě přesvědčily, že je zase důležité počítat tanky. Mimochodem my jich máme 30, které stojí za řeč...

Při troše štěstí se pleteme oba, pomoc NATO nebude potřeba a nikdo nebude pokoušet rozdmýchávat nové konflikty.

Díky za věcnou diskusi...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 3. 4. 2014 21:53
reakce na Jiří Kratochvíl | 3. 4. 2014 19:30

Tomu rozumím a také doufám, že se pleteme oba. Když se podívám do historie, tak většina spojenectví z dob míru šla v době, kdy šlo do tuhého stranou a každý koukal jen na svoje zájmy. Proto bych si nedělal ani velké iluze o pomoci NATO. Pokud se budeme bavit o naší zemičce, tak víme dobře, jak nám spojenci pomohli, ať už ti ze západu nebo z východu. NATO nebo USA v poválečné historii vždy bojovali proti nesrovnatelně slabšímu " nepříteli" a doufám že nebudeme zkoušet, jak by to dopadlo, kdyby mělo dojít na střet s někým větším. Osobně si myslím, že je to situace pro evropské politiky nepředstavitelná, u těch některých amerických ( Mc Cain a spol) těžko říct. Každopádně bych Ukrajincům přál, aby si mohli skutečně svobodně vybrat nové vedení země a hlavně, aby měli z čeho vybírat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Kratochvíl | 1. 4. 2014 12:45

Docela by mě zajímal dopad situace, ve které bychom (jako EU, nebo celá Evropa) snížili dovoz ropy/plynu na polovinu, třetinu či úplně. Zvláště teď před létem. Případně situaci, kdy bychom neprodloužili stávající smlouvy na dovoz těchto surovin po jejich vypršení...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Dan Drápal
Evangelikální teolog a publicista, zakladatel Křesťanských společenství, někdejší šéfredaktor někdejšího časopisu Konzervativní listy.Osobní stránka

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!