Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ukrajinská revolta optikou peněz

Mnoho z toho, co se v těchto dnech děje na Ukrajině, jako by nedávalo smysl. Dokud si nesrovnáme ekonomické zájmy hlavních aktérů, hospodářskou situaci země, ale také postoje obyčejných lidí, kterým jde nejen o svobody a demokracii, ale i o to, jestli budou mít ještě zítra práci a z čeho zaplatí účty za nájem a plyn.

Pokud se podíváte na mapu ukrajinské revolty, uvidíte zcela zřetelné odlišnosti mezi západem a východem země. Zatímco na západní Ukrajině se opozici prakticky podařilo převzít moc, zcela pak v třech klíčových oblastech kolem Lvova, na východě se i dnes pokládá za úspěch, když se na protivládní demonstraci sejde víc než tisíc lidí. Na Krymu mají prorežimní (a také proruské) demonstrace mnohem větší podporu než opoziční tábor, který tu představují jen malé skupinky Ukrajinců a pak ještě společenství krymských Tatarů, které vede o svoji domovinu už dvě desetiletí tichou poziční válku s ruskou (nebo snad lépe řečeno ruskojazyčnou) většinou. Výlučné místo má tradičně i Oděsa, založená Rusy po dobytí této části pobřeží na Osmanské říši a dodnes si zachovávající převážně ruský charakter. Nejde ale všechno vysvětlit jen tím, že na západě je méně a na východě Ukrajiny více Rusů.

Chudý proevropský západ

Pokud bychom totiž udělali podobnou mapu a místo síly protivládních protestů dosadili příjem na hlavu, zjistili bychom pozoruhodné shody. Přestože má totiž západní Ukrajina většinu historie spojenou s Polskem či Rakouskem-Uherskem a je možná spíš jen jakýmsi východním cípem střední Evropy než Evropou v pravém slova smyslu východní, představuje v rámci Ukrajiny chudý kout. S nevelkým průmyslem a daleko méně výdělečným zemědělstvím, než jaké se daří provozovat na černozemních lánech střední a východní Ukrajiny.

Většina ukrajinského průmyslu je soustředěna na východě země, včetně oborů, jako je zbrojní, letecký či kosmický průmysl. Ty jsou navíc závislé na spolupráci s Ruskem. Ostatně i vývoz produktů ukrajinského průmyslu do Ruska je minimálně stejný jako vývoz do Evropské unie.

Jediné místo, které se dokáže slušně uživit z turistiky, totiž Krym, je zase na východě. A je závislé na turistech z bývalého Svazu, z Ruska zejména. Oděsa je zase výjimečná v pozici největšího přístavu na Černém moři…

Prostě na Ukrajině se proti vládě víc protestuje tam, kde jsou lidé chudší.

Za prací se jezdí víc do Ruska

Do tohoto obrázku samozřejmě nezapadá Kyjev, který sám o sobě je nejbohatší region celé Ukrajiny. Jak už to ale u hlavních měst bývá, tam se řídí vztah k vládní moci (a i ledaco jiného) trochu jinou logikou než v regionech země. A navíc – jak je třeba dodat – velkou část tvrdého jádra protestujících, kteří ovládají už dva měsíce kyjevský Majdan a okolí, tvoří buď kyjevští studenti, nebo lidé, kteří přijeli do Kyjeva z chudé západní Ukrajiny.

Dalším v rámci Ukrajiny velmi podstatným ukazatelem je, kam jezdí lidé z jednotlivých částí země za prací. Lidé ze západní Ukrajiny, včetně kdysi československé Podkarpatské Rusi, míří za prací do zemí Evropské unie a jejich počet se odhaduje na jeden až dva miliony. Ještě větší počet občanů Ukrajiny ale míří za prací z východní části země do Ruska, především do Moskvy a dalších velkých měst. Pro tyto lidi je zásadní životní otázkou, aby se vztahy mezi Kyjevem a Moskvou nijak zásadně nezhoršily, protože omezení pracovní imigrace by bylo zřejmě prvním z kroků, které by Kreml učinil. Podobně je východ Ukrajiny mnohem víc v rukou oligarchických klanů a je tu i výrazně méně malých podnikatelů, kteří stojí na vlastních nohou, a nemusí mít tedy obavy, že by kvůli „politickým“ rozporům se zájmy zaměstnavatele přišli o práci.

Anketa

Sledujete, co se děje na Ukrajině?

Na hraně bankrotu

Poslední hlavně ekonomicky vysvětlitelnou otázkou je, proč prezident Viktor Janukovyč tak ochotně nabízí opozici účast na vládě, dokonce včetně postu premiéra, a proč to opozice tak zarytě odmítá a trvá na předčasných volbách.

Ukrajinská ekonomika totiž balancuje na okraji kolapsu a státní bankrot je reálná hrozba. Rusko sice před časem Janukovyče podrželo příslibem úvěru deseti miliard dolarů a nižších cen za plyn. Ale všechno podmíněně. Ceny plynu byly sníženy jen na jedno čtvrtletí a je velká otázka, jak velká část z ruského úvěru vůbec do Kyjeva doputovala.

Hlas Ruska, oficiální propagandistická stranice Kremlu, ve své redakční analýze napsal, že v případě přechodu vládní moci na opozici a návratu Ukrajiny k podpisu asociační dohody s Evropskou unií (tu ale stejně musí podepsat prezident), dohody s Moskvou padají. A že Kyjev nemůže čekat ani ruskou finanční pomoc, ani levný plyn, a zřejmě ani to, že Rusko odebere například ukrajinské rakety, kterými vynáší do kosmu lehčí družice. Hlas Ruska zkrátka nepokrytě říká, že pokud vládní moc převezme opozice, Ukrajina velmi rychle zkrachuje. A že Evropská unie a USA jí nezvládnou od toho zachránit.

Po úterním poledním odvolání nových protidemokratických zákonů a demisi premiéra Mykoly Azarova se přesto zdá, že na pokraj občanské války vyhrocená situace spěje k mírnému uklidnění. Nebude však zdaleka okamžité a také dohoda současných vládců s opozicí na pravidlech další hry bude vznikat dlouho; a nejsou vyloučeny ani zvraty zpět k horšímu.

To všechno v situaci, kdy se nad Ukrajinou vznáší stín bankrotu a ekonomického kolapsu.

Autor je redaktor MF DNES a Lidových novin  

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK