Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak rozumět Českým Budějovicím

| 24. 7. 2013

Nespokojení místní občané, Romové a policisté by se měli vzít za ruce a společně si došlápnout na úředníky, aktivisty a profesionální bojovníky proti diskriminaci.

Jak rozumět Českým Budějovicím

Víte, co je nejhorší na pouličních nepokojích? Že nezapálíte Audi Q7 toho grázla z Goldman Sachs, který poradil vládě tak, že vy a další tisíce lidí kvůli tomu přišly o práci. K úhoně přijde stará renaultka vašeho souseda, který je na tom stejně mizerně jako vy. A že nevytlučete okna aktivistů Greenpeace, kteří prosadili takové zdražení energie, že prakticky není možné vytvořit pracovní místo ve výrobě. Nepokoje spíš skončí vydrancováním obchůdku nějakého drobného živnostníka, který se stěží uživí. Viníci zatím v pohodě sedí ve svých kancelářích, píšou články o lidovém rasismu a chystají další opatření, která normálním lidem ještě víc zničí život.

Chceme pomáhat menšinám, nebo úředníkům?

Jako v Českých Budějovicích, kde se v posledních týdnech perou tři skupiny lidí, z nichž každá má právo si stěžovat. Čeští daňoví poplatníci v posledních dvaceti letech vydali miliardy na „integraci menšin“. A výsledek? Vznikla ghetta, přibývá zločinnosti a vyrostla generace lidí, kteří nikdy nepracovali a kteří nikdy neviděli pracovat svoje rodiče. Jediným „přínosem“ jsou nová pracovní místa pro profesionální bojovníky proti diskriminaci, sociální pracovníky, administrátory, úředníky, specialisty na začleňování menšin, experty na integraci školství a další příživníky, kteří by se jinak museli živit obyčejnou prací. A také to, že pár exekutorů a vypečených podnikatelů slušně zbohatlo.

Právě to je základní příčinou celého problému. Všimněte si, že v těch městech, kde kašlou na rady integračních expertů a drží se obyčejného zdravého rozumu, žádná ghetta nevznikla a etnické napětí nepřekračuje únosnou mez. Proto také případy typu Vsetína vyvolávají tak hysterické reakce profesionálních bojovníků proti údajnému rasismu. A všimněte si také, že ty menšiny, které se stát nepokusil zachraňovat sociálními programy, si vůbec nevedou špatně. Jenže se na nich zase neuživí tolik profesionálních začleňovačů.

Tisíckrát čteme, že neexistuje žádné jednoduché řešení. Přitom praktická a jednoduchá řešení existují. Jenom nejsou pro státní byrokracii tak výhodná. Jedno z nich navrhl už před časem předseda Svobodných Petr Mach. Zrušit všechny sociální dávky a místo toho dát nabídku veřejné práce. Každý, kdo dokáže přijít ráno v osm střízlivý a kdo bude ochoten až do čtyř hodin házet lopatou (nebo vykonávat odpovídající ženskou práci), odnese si peníze na ruku. To bychom koukali, jak rychle by se někteří „prokazatelně nemohoucí“ rozhýbali, kdyby viděli, že žádné dávky už nebudou! A koukali bychom, jak by se v některých sociálních skupinách snížila porodnost (to není jen hypotéza, data z USA ukazují velmi silný vztah mezi systémem podpor a rodičovstvím nezletilých černošek s nedokončeným vzděláním). I kdyby to měla být práce úplně zbytečná, vyšla by daňové poplatníky levněji než současný systém podpor. Jejich dnešní příjemci by neleželi celý den doma a nevymýšleli lumpárny. A navíc by si osvojovali pracovní návyky.

Zásady fungující sociální politiky

Podobných praktických opatření by bylo možné najít spoustu a celá „rasová otázka“ by mohla do roka zmizet. K tomu by ale bylo zapotřebí dodržet pár zásad.

  • Připustit si, že zájmy expertů na sociální problematiku jsou opačné než zájmy „klientů“. Pokud připustíme, aby sociální programy navrhovali a řídili odborníci, vždycky bude důsledkem zhoršení situace (a tudíž další pracovní místa pro tyto odborníky). Odborníky potřebujeme, ale rozhodovat musí ten, kdo platí. To je zásada vyzkoušená tisíciletími.
  • Je zapotřebí jasně a jednoznačně říci, že za úspěch lze pokládat pouze dosažení stavu, kdy lidé přestanou být závislí na dávkách, dokážou se sami uživit a dokážou vychovat i své děti tak, aby se samy uživily. Cokoliv menšího je bezcenné. Cílem nemůže být počet integrovaných dětí ve školách, počet hodin strávených na programech, počet vyplacených dávek a počet integračních projektů. Skoro by se mi chtělo napsat, že by lidé prosazující opatření, jež nevedou k osamostatnění „klientů“, měli být trestáni přísněji než ostatní tuneláři. Rozhodně působí větší škody.
  • Sociální a začleňovací programy mají řídit a platit místní lidé. Je totiž především v jejich zájmu, aby se z ghetta, kam se štítí a bojí vkročit, stala pohodová oblast, kam budou rádi chodit třeba za zábavou a kde se budou cítit dobře. Úředníkům, kteří v Praze konstruují systém dávek, to může být ukradené.
  • Připustit, že sociální dávky jsou stejně zhoubné jako heroin, nebo dokonce víc. Jsou situace, kdy skutečně nezbývá než potřebným vyplatit peníze nebo přidělit potravinové lístky (třeba tehdy, když jim hrozí smrt hlady), ale zavést takové dlouhodobé dávky, které mohou nahradit zdroj obživy – to je zločin. Pokud policie stíhá prodavače heroinu, měla by zavaděče podpor stíhat minimálně stejným způsobem.
  • Zabránit, aby do situace mluvili ti, jejichž vlastní výsledky jsou prokazatelně katastrofální. Třeba aktivisté ze zemí drancovaných muslimskými hordami. Kdo chce, aby předměstí Prahy hořela stejně jako předměstí Paříže a Stockholmu, nechť jim naslouchá.
  • Nebát se soukromého podnikání. Jestli si někdo založí firmu a s tou firmou naučí obyvatele Chanova čistotnosti a pracovitosti, ať si vydělá třeba sto milionů. Rád se na tom budu jako daňový poplatník podílet. Ale soukromé firmy musí dostat jasné zadání a odměnu vázanou na výsledky. V poslední době se zdá, že s Romy dokážou skvěle pracovat kazatelé některých malých církví. Pokud dokážou měnit návyky a morálku oni, proč je nepodpořit?

Ale to všechno jsou jen plané řeči. Ve skutečnosti není žádný způsob, jak profesionálním bojovníkům proti diskriminaci čelit. Klára Samková nedávno napsala, že „Romové jsou zrcadlem budoucích průšvihů“. Má pravdu. Byrokratický aparát se rozběhl, bude ničit životní šance dalších a dalších skupin a nikdo ho nedokáže zastavit. Alespoň tak dlouho, dokud státu úplně nedojdou peníze. Už aby to bylo.

Hra, ve které se jen prohrává

A ještě vysvětlení. Když píšu, že každá ze skupin zúčastněných na dění v Budějovicích by měla právo si stěžovat, mám na mysli toto:

Máme tady slušné občany, kteří chtějí pokojně žít, pracovat, bavit se a vychovávat děti. Spousta z nich žije ve strachu, že v důsledku idiotských regulací přijdou o práci. Financují ze svých daní sociální programy a chtějí žít tak, aby mohli beze strachu vyjít na ulici, aby jejich manželky nebyly obtěžovány, aby se nemuseli bát poslat děti do sámošky. Chtějí tak moc? Nezapomínejme, že nemusí jít vždy o případy těžké kriminality. Už „jen“ nepořádek, zápach, pokřikování a drobné krádeže snižují kvalitu života. Je tak těžké to pochopit?

Máme tu romskou populaci, ke které v představách mnoha lidí proudí neskutečné peníze. Ale typická romská rodina nežije ve vile s bazénem, před kterou by stál mercedes. Jestli jim někdo závidí životní úroveň, může se přidat, přestat chodit do práce a nastěhovat se s osmi jinými lidmi do vybydlené garsonky. Určitě nepřeženeme, když budeme tvrdit, že nebýt zavedení minimální mzdy, štědrého systému sociálních dávek a všudypřítomných řečí o diskriminaci, byli by na tom dnes dramaticky lépe. Což je vidět i z druhé strany – omezení podpory v posledních letech vede ke snižování počtu dětí v rodinách. Právě toto seškrtání podpor je pravděpodobně první dobrou věcí, kterou stát za mnoho let pro Romy udělal. Většinová námitka říká, že kdyby byli dost pracovití, houževnatí a měli dost vysoké IQ, dokázali by veškerá sociální opatření ve zdraví přežít. Možná ano. A že se přizpůsobili až příliš ochotně. I to je pravda. Ale na podstatě věci to nic nemění.

A pak tu máme policisty. Kluky z dělnických a řemeslnických rodin, kteří nastoupili do práce, kde měli chránit lidi, a místo toho jsou nuceni mlátit a rozhánět ty, kteří jsou jako jejich rodiče a sourozenci. Ty, se kterými chodili do školy a chodí na pivo. Není divu, že pak pracují nervy a že v záběrech kamer byste nerozlišili České Budějovice 2013 od Národní třídy 1989. Bude zajímavé pozorovat další vývoj. Třeba ve Francii, kde jsou policisté nuceni mlátit „homofoby“, se po pár týdnech objevují vzpoury. Jak dlouho by trvalo, než by se vzbouřili čeští policisté? Tím neobhajuji psychopaty, kteří si zjevně přišli bouchnout a „jejichž“ videa dnes kolují českým internetem.

Předcházející řádky by neměly vyznít, že aktivisté a sociální pracovníci jsou ti zlomyslní kapitalisti s panděrem a doutníkem, jaké známe z karikatur. Jsou to vesměs lidé, kteří dokázali přesvědčit sami sebe, že vlastně hájí dobro a že jsou tak nějak morálnější než ti ostatní „lhostejní“ lidé. A dokážou sami sebe přesvědčit, že zničené životy „klientů“ nejsou důsledkem jejich péče, takže řešením může být ještě více programů a ještě více boje proti diskriminaci. Ani tyhle lidi nemůžeme označit za vítěze. Sice si dokázali vytvořit slušnou obživu ze státních peněz, ale zpravidla vydělávají méně, než kolik by se stejnými schopnostmi dostali v komerčním sektoru.

Budějovická situace prostě nemá vítězů. Jen samé poražené. To je v takových případech obvyklé. Každý má pocit, že pro něj osobně znamená expandující stát výhodu. A nakonec se vždy ukáže, že každý nebo skoro každý je na tom hůř, než byl na začátku. Leviatan utržený ze řetězu postupně ničí morálku, mezilidské vztahy i lidské životy.

Čímž nepopírám, že k pogromům docházelo i tam, kde byl stát minimální nebo žádný. Ale tehdy vypadaly jinak a měly jiné příčiny.

Úvodní obrázek isifa/MAFRA/Slavomír Kubeš

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 26. 7. 2013 07:42

Autor upozornil predevsim na jednu dulezitou vec, kterou tezko muzete poprit a tak se radsi hadate o malichernosti ve vyjadreni te myslenky. Socialni pracovnici by pri 100procentni uspesnosti prisli vetsinove o praci. Stejne jako zamestnanci UP, stejne jako doktori a dalsi. Chapu, ze se vam to nelibi a zdanlive prici osobni zkusenosti. Problem neni v tom, ze by lide v dane profesi nechteli pomoci a nekteri skutecne nepomahali. Problem je v systemu a v tom, ze ti pracovnici dole nemaji sanci/chut/vuli/motivaci system zmenit. V tom, ze ten pracovnik svoji praci odvadi dobre, ale ze ve velkem nahledu to nic nezmeni. Ze jeho prace je tezce neefektivni ve srovnani s jinymi moznostmi reseni. Problem taky je, ze pracovnik "vidi", jak urcite programy pomahaji a tak je pro jejich pokracovani. Ale opet mu unika ona zkusenost, ze ty programy aplikovane plosne jinym lidem ublizuji. Ze neco stoji explicitne a jeste vice stoji implicitne. Lide v drtive vetsine chybi Bastiatovsky nahled, ze ne vsechno je zkratka videt. Je to stejne jako s temi silnicemi stavenymi z penez EU. Vetsina lidi si rekne, ze nam ta EU ci ten program alespon k necemu je, protoze fyzicky prozitek z pohledu na postavenou silnici ci cloveka hrabajiciho se ze svrabu emocionalne prebiji intelektualni uvahu na tema efektivnosti.

+1
+
-

Další příspěvky v diskuzi (31 komentářů)

Karel S | 29. 7. 2013 16:12

bohužel tady se zas obvyklým způsobem šíří dezinformace . řekne se že je lepší člověka zaměstnat než mu platit dávky . toto tvrzení se ale používá tak že to kryje lež. U nás se dá s rozpočtu na soc. dávky min jak 1%s rozpočtu , takže je to zanedbatelné . navíc problém s našim státem není jestli je málo nebo moc sociální ( on prakticky není vůbec ) , ale jestli je spravedliví - průměrný zaměstnanec každý rok odevzdá jen na daních v souvislosti s příjmem tak 120 000 , k tomu by se měli připočitat firemní daně atd. Ještě jedna věcná představa že administrativa bude lidem hledat práci není moc reálná , třeba si vzpomínám když byl rozhovor s vězněm kájinkem stěžoval si že by rád pracoval ale nemá možnost .
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Hampl | 24. 7. 2013 22:23

Doplnění: Byl jsem upozorněn, že jsem myšlenku Petra Macha interpretoval nepřesně nebo špatně. Takže se omlouvám.

Nicméně ať je autorem návrhu "místo dávek nabídka práce" kdokoliv, je to nápad vynikající.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Marčík | 24. 7. 2013 18:38

Článek plytký s nízkou vypovídající hodnotou. Proč? Postrádá v lecčem argumenty, byť se autor tváří, že situaci zná dobře, přitom opak je pravdou, je vidět, že o práci sociálních pracovníků neví téměř nic. Ale chápu, že ideologickým škatulkám neporučíš a že stačí předkládat jednoduché návody z dílny Macha a Šebestové.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 26. 7. 2013 07:42
reakce na František Marčík | 24. 7. 2013 18:38

Autor upozornil predevsim na jednu dulezitou vec, kterou tezko muzete poprit a tak se radsi hadate o malichernosti ve vyjadreni te myslenky. Socialni pracovnici by pri 100procentni uspesnosti prisli vetsinove o praci. Stejne jako zamestnanci UP, stejne jako doktori a dalsi. Chapu, ze se vam to nelibi a zdanlive prici osobni zkusenosti. Problem neni v tom, ze by lide v dane profesi nechteli pomoci a nekteri skutecne nepomahali. Problem je v systemu a v tom, ze ti pracovnici dole nemaji sanci/chut/vuli/motivaci system zmenit. V tom, ze ten pracovnik svoji praci odvadi dobre, ale ze ve velkem nahledu to nic nezmeni. Ze jeho prace je tezce neefektivni ve srovnani s jinymi moznostmi reseni. Problem taky je, ze pracovnik "vidi", jak urcite programy pomahaji a tak je pro jejich pokracovani. Ale opet mu unika ona zkusenost, ze ty programy aplikovane plosne jinym lidem ublizuji. Ze neco stoji explicitne a jeste vice stoji implicitne. Lide v drtive vetsine chybi Bastiatovsky nahled, ze ne vsechno je zkratka videt. Je to stejne jako s temi silnicemi stavenymi z penez EU. Vetsina lidi si rekne, ze nam ta EU ci ten program alespon k necemu je, protoze fyzicky prozitek z pohledu na postavenou silnici ci cloveka hrabajiciho se ze svrabu emocionalne prebiji intelektualni uvahu na tema efektivnosti.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 25. 7. 2013 09:20
reakce na František Marčík | 24. 7. 2013 18:38

Baví mě, když někdo, kdo píše nekonkrétní plytké hemzy, bez jakýchkoli citací a odkazů, jen ryzí ideologii a ideologický škatulkování, jako je slint zvaný "Změna klimatu, svoboda a demokracie", z téhož obviní někoho jiného. Samozřejmě bez obtěžování se nějakou argumentací, je to prostě plytké, postrádá argumenty, tečka. Říká to Marčík tudíž QED :-D
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 25. 7. 2013 16:25
reakce na Jan Pozner | 25. 7. 2013 09:20

Pane Poznere, děkuji za milý osobní výpad. Když dovolíte neodpovím ve stejném duchu. Každá argumentace je vedena v určité úrovni a musí také odpovídat určitému žánru, rozsahu a zadání. Já na rozdíl od pana Hampla ve vztahu k Romům a sociální integraci či na rozdíl od Vás ve vztahu ke klimatu v prvém případě nepíšu o něčem, o čem zjevně vím jen málo, v případě druhém čtu studie, sleduji odborný výzkum a jsem v denním kontaktu s odborníky A jestli jste měl nějaký dotaz, mohl jste se zeptat v diskusi. Ptal jste, že? A odpověděl jsem vám. Stejně jako všem ostatním. Ale klidně to považujte za ideologické.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 26. 7. 2013 14:27
reakce na František Marčík | 25. 7. 2013 16:25

Jakou vy tu provozujete argumentaci?
Vždyť jste v žádným ze svých vstupů nevzal tvrzení autora a "nedal si ho k snídani", naopak tady dokola melete svoji intošskou, kvaziexpertní písničku (tušíte kolik "odborných" ;článků třeba v medicíně jsou v kategorii nekvalitní věda?) úplně mimoběžnou k jeho tvrzením, se kterými ani mnohdy nejste v rozporu.
Zrovna ve stejný den zde byl článek Pavla Kohouta ze kterého cituji " většina expertů nestojí za nic". Což se ani omylem netýká jen predikcí a věštění v oblasti financí, ale analýz a predikcí všech neexperimentálních disciplín.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Janouškovec | 24. 7. 2013 20:09
reakce na František Marčík | 24. 7. 2013 18:38

Typická řeč aktivisty z povolání. Pane musíte říkat co je pravda a ne to co Vám zajistí snadné živobytí na dlouhou dobu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 25. 7. 2013 10:19
reakce na Pavel Janouškovec | 24. 7. 2013 20:09

Vážený pane, nevím, kde berete jistotu, že jsem aktivistou z povolání. Ale to je jedno. Ptáte se na pravdu. Pravda je taková, že pan autor článku pravdu příliš nezná. Oni totiž ti neslavní a mizerní aktivisté z povolání dělají takové naprosto zbytečné věci jako že pomáhají sociálně desintegrovaným, kteří se kolikrát neumí ani pořádně podepsat, v jejich trablemi s exekutory. Koordinují dobrovolníky na doučování, pomáhají rodinám, jejichž příbuzný je v kriminále, motivují rodiče nadanějších dětí, aby pro ně volili co možná nejlepší možnou školu a nejen tu, která je například v krátké dojezdové vzdálenosti. Atp.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 24. 7. 2013 19:47
reakce na František Marčík | 24. 7. 2013 18:38

No, ale berte to tak - jak se jednomu dobře žije, když na všechno potřebujete jedinou myšlenku: "trh řeší vše". V hlavě čisto, prázdno a uklizeno, nikde se neválejí žádné otázky a pochybnosti.
A víc nepotřebujete vědět. Někteří jedinci si na tom udělají i profesury.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 25. 7. 2013 07:52
reakce na Martin Brezina | 24. 7. 2013 19:47

No vidíte, a úplně stejně by se dalo reagovat na Vás - jak se jednomu dobře žije, když na všechno stačí jediná myšlenka "trh je na nic, musíme ho regulovat".
Spous talidí si na tom dělá politickou kariéru...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 25. 7. 2013 10:27
reakce na Petr Bárta | 25. 7. 2013 07:52

Nikdo neříká, že trh je na nic. Trh je na mnoho typů problémů nesporně tím nejlepším možný řešením. Žel ne na všecky a žel někteří si prostě nejsou s to toto připustit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 25. 7. 2013 13:17
reakce na František Marčík | 25. 7. 2013 10:27

Ok, když přistoupím na Vaši premisu, že na některé problémy není trh nejlepším řešením, můžete mi definovat, na které problémy tedy trh "můžete pustit", a na které ne? Kdo tohle rozdělení definuje a jak?
Podle mého názoru (asi jsem jedním z těch, co mají podle Vás "v hlavě čisto a uklizeno") začínají problémy, na které spousta lidí nechce pustit trh (protože se pro ně podle nich nehodí), v okamžiku kdy někdo někde provede jinou "regulaci trhu".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vojtěch Pícha | 27. 7. 2013 00:07
reakce na Petr Bárta | 25. 7. 2013 13:17

Když přistoupím na Vaši premisu, kde vznikl problém, který byl řešen úplně první regulací trhu?
Pokud by řešením problémů byl buď čistě nezřízený trh nebo jeho regulace, neměla by politika smysl, ne? Nemám rád, když se politická diskuze točí kolem pojmu "pravda", vždycky je to přece o hodnotách: podle mě je spravedlivější toto, podle tebe ono. Ekonomie nemůže být neideologická.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Marčík | 25. 7. 2013 16:15
reakce na Petr Bárta | 25. 7. 2013 13:17

Děkuji za skvělou otázku. Odpověď nemám důkladně promyšlenou, ale zběžně řečeno, lze určit takové případy/oblasti, kde je již předem jasné, že trh si regulaci žádá (případy, kdy hrozí, že z hlediska tržního by bylo určité jednání v pořádku z hlediska získávání co největšího profitu, ovšem z hlediska mravu, tj. platných norem dané společnosti, by bylo zcela nepřípustné - např. dětská pornografie či prodej alkoholu nezletilým). A pak jsou oblasti, kde se selhávání trhu ukazuje až pozvolna či následně, zejména na tzv. negativních externalitách, příkladem budiž kouření, po dlouhá desetiletí víceméně neregulované a považované za symbol a projev individuální svobody k. Když zůstaneme u Romů a problematiky desintegrovaných, pak krásnou ukázkou selhávání trhů je sídliště Chánov, kam vlivem mamonu, spekulantů a překupníků bylo sestěhováno množství sociálně desintegrovaných z různých koutů republiky.

Nevím, jak mám nazvat lidi, kteří kvůli touze po zisku, toto dopustili. Že by dobře pracujícími, protože zisk vlastní firmě přinášejícími? Nesporně.

Ale k Vaší otázce. Základem je co možná dobré rozlišování, důkladná analýza a z ní vycházející predikce a prognózy a z nich vycházející kvalitní správa, ale též z hlediska mravnosti dobře jednající soukromá sféra. Samozřejmě, vždycky se najdou šíbři a mamonáři, kteří jsou ochotní "jít přes mrtvoly". Pak je potřeba kvalitní exekutiva a judikatura.

Samozřejmě, že konkrétní implementace takového přístupu je náročná. Označovat ovšem odborníky na sociální integraci za de facto zcela zbytečné a vyžírky nadto rozhodně není ukázkou kvalitního rozlišování. Už jenom proto, že pan autor nemá kajne ánung o povaze práci sociálních pracovníků. Jednoduché recepty jsou typické pro lidi s rozlišovací schopnosti Tomija Okamůry či právě Svobodných. Kdysi jsem seděl v jedné volební komisi s místopředsedou Svobodných Karlem Zvárou, docela zajímavý člověk, hodně upovídaný, žel se mnohem raději poslouchal než naslouchal, na všecky otázky měl skvělé odpovědi, žel na otázky, které si formuloval a položil sám a způsob jejich formulace implikoval i způsob a znění jejich odpovědí. Nemusím vám asi dvakrát říkat, že na všecko přinášela odpovědi politika Svobodných.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 26. 7. 2013 13:08
reakce na František Marčík | 25. 7. 2013 16:15

Pěkný den, ty příklady které uvádíte jsou poměrně specifické, protože náhled na ně se v průběhu času a místa mění (třeba pohled na dětská pornografii, nebo třeba věk pro legální konzumaci alkoholu), obávám se proto, že je nelze brát za relevantní. Takzvané selhávání trhu v "boji proti kouření" je spíše selháním (resp. existencí) regulace trhu ve zdravotnictví - pokud by nebylo regulováno zdravotnictví, byl by každý motivován k co nejlepší preventivní péči o své zdraví, a tím pádem je možné že by byl problém kouření buď odstraněn, nebo marginalizován.
Důkladné rozlišování, analýza a predikce, a z nich správně činěná rozlišení by samozřejmě bya krásná. Bohužel pro Vás (ale i pro mne, a pro naprostou většinu ostatních) člověk je takový jaký je. Váš názor mi připomíná to staré známé "Komunismus je dokonalý systém, který bude skvěle fungovat - každý pracuje podle svých schopností a dostává podle svých potřeb. Bohužel pro komunismus má tohle jednu podmínku - bylo by potřeba vytvořit nového člověka." - a jak dopadl pokus o "vytvoření nového člověka" je myslím dostatečně dobře známo.
Jednoznačně souhlasím, že je potřeba kvalitní soudnictví - ale pouze pro případy, které znamenají porušení základního pravidla, kterým je dobrovolnost jakýchkoliv aktivit.
Jednoduché recepty velmi často fungují, přestože spousta lidí tvrdí že fungovat nemohou - opět podle hesla "Podle vědecké teorie letu není čmelák vzhledem ke své hmotnosti a ploše křídel schopen letu. Čmelák to ale naštěstí neví, a tak si klidně létá.".
Svobodní mi jsou celkem sympatičtí, i když i u nich se samozřejmě najdou věci, které mi nevyhovují.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 26. 7. 2013 07:24
reakce na František Marčík | 25. 7. 2013 16:15

To je vtipne, vy verite v dukladnou analyzu a prognozu a kvalitni spravu. Jenom uz zapominate, ze clovek z mnoha duvodu neni schopen prognozovat slozite deje, maximalne je schopen si to nalhavat. O vire v kvalitni spravu se nebudu ani vyjadrovat, to uz jsme v risi pohadek. Jenom si dovolim poznamku k Chanovu, jehoz vznik hazite na trh. Zcela jiste vznikl tento problem fungovanim nabidky a poptavky. Jenomze toto fungovani nikdy neznicite, byt chapu, ze je tezke si uvedomovat, ze ekonomicke zakony maji stejnou platnost jako prirodni. Jenomze jste jaksi zapomnel rici, ci regulace delaji z Romu nezamestnantelne, ci davky z nich delaji idealni terc lichvaru, ci zakony na ne vrhaji exekutory s nesmyslne vysokymi odmenami. Ostatne jste se jaksi zapomnel zminit, ze Chanov vytvorila misti samosprava a ze Romy sem jako prvni sestehoval stat. Ovsem vy mate jasno. BTW, mozna to nevite, ale stat se angazuje v zakazu prodeje alkoholu a tabaku nezletilym a funguje to stejne mizerne jako jakakoliv jina prohibice.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 25. 7. 2013 14:42
reakce na Petr Bárta | 25. 7. 2013 13:17

OK. Dejme tomu, že by se někdo rozhodl vlastnictvím jadernéh zbraně vydírat. Jak tenhle problém budete bez států a regulací řešit? Nebo jinak, jak tento problém chcete řešit tržně?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 25. 7. 2013 14:59
reakce na Martin Brezina | 25. 7. 2013 14:42

Asi si nerozumíme - vydírání není trh.

Kromě toho, otázka zněla jinak - na jaké problémy trh můžete pustit, na které ne - a kdo a jak to bude definovat. No a ještě jednou kromě toho - ono to jaderné vydírání (Irán, KLDR) státy a regulace nějak řeší? Promiňte, ale toho jsem si skutečně nevšiml...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 25. 7. 2013 17:24
reakce na Petr Bárta | 25. 7. 2013 14:59

No, to si tedy podstatně nerozumíme. Vydírání jistěže není trh, já se ptám, jak by trh řešil vydírání jadernou zbraní ze strany libovolného subjektu. Tedy ne jak v současnosti ne-trh řeší jaderné vydírání, které zatím nenastalo.
Nebo jiný příklad: jak trh řešil obecné vzdělání populace, než byla zavedena všeobecná povinná školní docházka?
A prosím, zkuste odpovídat na to, na co se ptám, ne zase někam uhýbat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 26. 7. 2013 08:29
reakce na Martin Brezina | 25. 7. 2013 17:24

No, kdybych chtěl reagovat jako dítě z mateřské školky, mohl bych odpovědět že jsem se ptal dřív a odpověď nemám, protože mi z ní pořád uhýbáte... Protože mám ale mateřskou školku už dost dlouho za sebou, odpovím a budu doufat, že i já se dočkám odpovědi.

Musím ale začít jednou definicí, abychom si rozuměli: trh je podle mne ekonomický prostor, na kterém probíhají dobrovolné výměny zboží a služeb mezi účastníky těchto výměn. Upozorňuji, že se jedná o DOBROVOLNÉ výměny, jakékoliv nucení je tedy z této definice mimo trh.

No a teď konečně ta odpověď: jaderné vydírání mají řešit autority, které jsou (dohodou jednotlivých účastníků trhu) zřízeny za účelem porušování základního předpokladu trhu - tedy dobrovolnosti. Policie, soudy (případně mezinárodní soudy, adrmáda - to pro případ, kdy se dobrovolně jedinci spojí do národů a států). Jaderné vydírání na úrovni osob má tedy řešit policie a soudy, které si účastníci trhu dohodli, na úrovni států ho tedy má řešit mezinárodní soud a armáda. Odpověď na druhý případ - v době před zavedením všeobecné povinné školní docházky trh jako takový neexistoval (resp. netýkal se naprosté většiny populace, protože většina obyvatel neměla postavení účastníků trhu). Zjednodušeně řečeno to je otázka na podobné úrovni, jako kdybych se za 1000+ let ptal, jak ve 20 století řešil trh problém znečištění ovzduší v galaxii a dalších problémů, které v naší době neexistují, nebo je jako problém nevnímáme.

Tak, a teď prosím o odpověď na moji otázku: na jaké problémy trh můžete pustit, na které ne, a kdo a jak to bude definovat?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 26. 7. 2013 09:24
reakce na Petr Bárta | 26. 7. 2013 08:29

"Na jaké problémy trh můžete pustit, na které ne, a kdo a jak to bude definovat?"
O tom, jaké problémy bude trh řešit nebo nebude, rozhoduje a většinový názor dané společnosti. Menšina se buď podřídí, nebo si najde sobě libou většinu. V praxi to ovšem probíhá tak, že tu definici v současnosti i historii určuje nějaká elita (chcete-li oligarchie). Je to pro vás takový objev?
Správně píšete, že trh v době před zavedením všeobecné školní docházky hrál dosti marginální roli. Z toho je zřejmé, že jeho nedávná a současná role je dočasný jev, který někdy vznikl, nějakou dobu byl v řadě oblastí funkční a posléze může být opět marginalizován, protože jeho funkčnost bude stále horší. Myslím, že se této době blížíme mílovými kroky.
Co se týče těch oblastí, na které trh ano. Např. zatím je trh schopen většinově zvládnout zajištění populace potravinami (ale například desetimiliony lidí, žijících v USA na potravinových lístcích, ukazují, že se tato jeho schopnost také zadrhává). Podobných oblastí je celá řada, od bydlení, přes dopravu, až třeba po komerční sexuální služby.
A kde ne? Například by mne zajímalo. zda mi ukážete příklad země, která je schopná v současnosti zajistit tržně třeba právě to všeobecné vzdělání populace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 26. 7. 2013 11:06
reakce na Martin Brezina | 26. 7. 2013 09:24

"O tom, jaké problémy bude trh řešit nebo nebude, rozhoduje a většinový názor dané společnosti." Stejným způsobem můžete prohlásit, že "o tom, na koho bude působit gravitace rozhodne většina".
Nepsal jsem že trh hrál marginální roli, ale že se netýkal naprosté vetšiny populace, což opravdu není to samé. Rozvíjet, rozšiřovat a prohlubovat se začal až se splněním té základní podínky - tedy dobrovolnosti - a myslím že ani Vy nepopřete, že v té chvíli začal explozívní a raketový rozvoj, a že se podmínky učástníků trhu vylepšovaly ve srovnání s dobou předtím. Ano, v současné době je marginalizován, ale podle mého názoru je to opět pouze důsledek toho, že duchové, kteří si myslí, že lépe než trh předpoví co a jak je potřeba, ho omezují, regulují a svazují. Anpo, této době se pravděpodobně blížíme mílovými kroky, a to právě proto, že regulace nabývají stále větší a větší intenzity.
Potraviny - je to množství lidí na potravinových lístcích příznakem, že selhává trh, nebo že selhávají regulace (pracovní, ekologické, právní)?
Ne, žádnou zemi která je schopná zajistit všeobecné vzdělání populace trhem neukážu, protože o žádné zemi, která by to trhu alespoň zkusila dovolit neznám. Ovšem jako malý příklad, jak by to _mohlo_ fungovat, je rozdíl v kvalitě státních a soukromých škol v GB/USA (u nás to opravdu nehodnotím, soukromé školy u nás mají tolik regulací, že to žádný trh není). No a kromě toho - všeobecné vzdělání populace je cíl, který opět nestanovil trh, ale někdo kdo si myslí, že to je "všeobecně platný cíl, který pomůže každému" - a s tím osobně nesouhlasím. Podle mne spoustě lidí je (minimálně dnešním způsobem realizované) vzdělávání k ničemu.
Selhání "trhu" tak jak se dnes prezentuje, je podle mne ve všech případech buď důsledkem nějaké regulace dobrovolného uzavírání tržních vztahů, nebo neúspěchu při trestání toho jediného základního předpokladu trhu - dobrovolnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 26. 7. 2013 12:33
reakce na Petr Bárta | 26. 7. 2013 11:06

Jedna myšlenka - "trh řeší vše a pokud neřeší je to dáno tím, že je trhu bráněno" - a stačí vám na vše. Důkazů netřeba (ony ani žádné reprezentativní nejsou), platí to podobně univerzálně jako gravitace. A to jsem tvrdil hned na začátku, s podobným ideologickým modem myšlení je absurdní polemizovat, protože je nefalzifikovatelný. Vždy tady bude něco, co bude bránit tomu "pravému, volnému trhu", takže v popperovském smyslu je vaše ideologická pozice nefalzifikovatelná. A tedy zcela nevědecká.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 26. 7. 2013 12:47
reakce na Martin Brezina | 26. 7. 2013 12:33

A nápodobně - "neberu na vědomí, že nějaké zákony trhu existují, a tvrdí mají být jiné a je možné je trhu vnuti, protože si to většina odhlasovala" můžete tvrdit jen proto, že ekonomie bohužel není experimentální věda (na rozdíl od fyziky). Vaše pozice je tedy pro změnu neověřitelná, a tudíž také naprosto nevědecká. :-)

Děkuji za zajímavou a zábavnou diskusi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Weinfurtner | 24. 7. 2013 10:21

Zlo si vždycky myslí, že koná dobro.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Dan Balogh | 24. 7. 2013 09:59

Skvělý článek! Děkuji pane Hample.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Kovář | 24. 7. 2013 09:31

"Tisíckrát čteme, že neexistuje žádné jednoduché řešení. Přitom praktická a jednoduchá řešení existují. Jenom nejsou pro státní byrokracii tak výhodná. Jedno z nich navrhl už před časem předseda Svobodných Petr Mach. Zrušit všechny sociální dávky a místo toho dát nabídku veřejné práce. Každý, kdo dokáže přijít ráno v osm střízlivý a kdo bude ochoten až do čtyř hodin házet lopatou (nebo vykonávat odpovídající ženskou práci), odnese si peníze na ruku."
No, ono to taky nebude až tak jednoduché. Zkuste udělat něco takového u člověka, který má invalidní důchod. A že celkem dost velké procento našich "nepřizpůsobivýchquot;občanů ten invalidní důchod má. A nebo zkuste to stejné aplikovat u matky na materšké či rodičovské dovolené.
Bohužel, každé toto "řešení" je dvojsečný meč a navíc s různě ostrým ostřím na obou stranách. A co se týče řešení Petra Macha - to zde v mě vyvolává dojem,že to ostřejší ostří míří spíš na spořádané občany
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 24. 7. 2013 11:25
reakce na Martin Kovář | 24. 7. 2013 09:31

Znal jsem jednoho nepřizpůsobivého. On vlastně nepřizpůsobivý nebyl. On byl jenom cikán. Bydlel naproti mému bratrovi v činžáku. Chodil vždy v obleku. Měl hodně dětí o které nepečoval, když dorostly do věku kdy se nevyplatilo je živit z dávek, nějakým způsobem zařídil, že šli do děcáku.

Měl pěkně vybavený byt, vždy čisto. S každým se hned dal do řeči, nebyl vůbec uzavřený. Naopak někdy až moc sdílný.

Měl cukrovku, jako stovky jiných lidí. Na tu cukrovku bral invalidní důchod. Jeho cukrovka nebyla tak těžká, že by jej připoutala na vozík nebo na lůžko. Prostě si jen píchal inzulín jako stovky dalších lidí. Ale on měl hodně dětí a tmavou pleť takže dostal invalidní důchod.

Mám kamaráda, co má cukrovku a dostal se do potíží se zaměstnavatelem, který mu přestal platit výplaty. Když přišel na úřad práce, dostal vynadáno a místo pomoci ho vyhodili a vyhrožovali mu ještě postihem za neplacení pojištění z peněz které nikdy nedostal. Měl smůlu, neměl tmavou kůži. O invalidním důchodu si mohl nechat leda tak zdát.

To je také realita všedního života v ČR. Úředníci se bojí s cikány hádat. Dříve se s nimi jen nechtěli otravovat, dokáží být pěkně vlezlí a otravní. Dnes se bojí obvinění z rasizmu a popotahování po soudech.

Ale abychom to nesvalovali jen na dobu po listopadu 89. Pamatuju si dobře, jak za socialismu v osmdesátých letech stropila jedna cikánka na městském národním výboře neuvěřitelný povyk, protože jí úředníci odmítli dát uhlí z veřejných peněz. Nakonec je ukřičela.

Pamatuji si to jako dneska, bylo to celkem divadlo. Ta matrona sebou přivedla několik dětí, pánbů ví jestli byly vůbec její, a tahala je tam za ruce, strkala do nich a nutila je tak brečet a tropit povyk, což byla vyloženě taktika, jak ty úředníky emotivně zpracovat. Vysoká psychologie. Tohle prostě nezapomenu do smrti.

A taky nezapomenu, jak mi jeden cikán, který chodil o rok výš do základní školy vypravoval, že on je cikán a vůbec se za to nestydí. Ale za co se stydí, jsou prý ti "romáci" ( tak jim říkal - myslel ty co si říkají romové a naříkají na rasizmus a nechtějí pracovat ) kteří jim kazí pověst. Musím podotknout že pocházel z cikánské rodiny, které vždy pracovala a snažila se žít jak majorita, ale právě předsudky a chování oněch romáků jim to značně ztěžovalo.
Když je člověk ale poznal blíž, zjistil že tihle jsou docela jako my, v ničem se moc neodlišují a velmi trpí rasizmem vyvolaným těmi romáky a jejich ochraňovateli jako je Petr Uhl nebo Kocáb.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pat Bateman | 24. 7. 2013 09:20

Tak pod tohlebych se podepsal s výjimkou, že by aktivisté za stejné schopnosti dostali v soukromém sektoru více peněz. Tito lidé jsou často velmi nadprůměrně placení a v soukromém by pravděpodobně nezvládli více, než nekvalifikované práce. Tam to totiž táhne hlavně netáhla a žvanily....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Fürst | 24. 7. 2013 06:51

Každé ráno se těším, jestli se na Finmagu objeví něco nového od Petra Hampla. Opět skvělý článek, děkuju. Ve spojených státech mají také Petra Hampla, jmenuje se Charles Murray a napsal několik neuvěřitelně podnětných knih o americké společnosti. V rámci zuřící politické korektnosti jsou jeho knihy v čele seznamu "zakázané literatury". Doufám, že si pana Hampla na FinMagu přečte dost přemýšlivých lidí, než jej čeští progresivisté taky zařadí na nějaký podobný seznam...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Petr HamplPetr Hampl
Tatík, který se živí normální prací (majitel malé firmy, expert na prodejní metodiky a marketing složitějších technologií) a po večerech se zabývá sociologií....více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!