Mikina na doživotí. Anatomie geniální kampaně

| 15. 3. 2013

Vyhlásili její výrobci upřímnou válku kurvítkům, nebo jen chytře podchytili vlnu nenávisti ke všemu globálnímu a průmyslovému?

Mikina na doživotí. Anatomie geniální kampaně

Aby Jake Bronstein mohl rozjet výrobu, potřeboval vyškemrat předobjednávky za milion korun. Za pouhých pět dnů dostal sedminásobek. Tak úspěšných podniků najdete i na Kickstarteru, populární službě pomáhající umělcům, vynálezcům a aktivistům najít zákazníky a sponzory, jen pomálu. Bronstein přitom nenabízí raketový batoh ani žádný jiný splněný dětský sen. Nabízí mikinu. Ošklivou jako všechno fleecové a unisex.

Ačkoliv jeden splněný sen tu vlastně je. Ta mikina prý totiž vydrží celý život a na prvních deset let máte záruku. Což je při ceně 89 dolarů, takže dohromady s poštovným do Česka a s DPH zhruba dva a půl tisíce korun, dobrá nabídka.

Láska na první pohled…

Bronstein a jeho společnost Flint and Tinder napsali tak dokonalou žádost o předobjednávky a investice, že by v učebnici marketingu vystačila na osm lekcí:

  • Vyprávějte příběh: „Všechno to začalo, když jsme v jedné továrně zaslechli rozhovor.“
  • Ukažte zákazníkům, že sdílíte jejich utrpení: „Mluvili tam o přidávání podřadných vláken do tkaniny, aby oblečení nevydrželo sušení v sušičce a brzy bylo děravé jak ementál.“ Angličtina může češtině jen závidět pověstné „kurvítko“ – součástku, jejímž jediným účelem je zkracovat životnost.
  • Vyhraňte se vůči průmyslu. Všichni totiž „průmysl“ nenávidí: „Firmy systematicky snižovaly vaše očekávání – takže už radši nečekáte nic. Tomu je teď ale konec.“
  • Ukažte se. Na Kickstarteru se před kamerou předvádějí skoro všichni, ale musíte uznat, že Bronstein je cool. Copak by vám lhal?

  • Předveďte rozdíly názorně. Takhle to děláme „my“ – takhle „oni“:

  • Buďte vlastenci a zvířatomilové. Mikina se bude komplet vyrábět ve Spojených státech, žádné asijské robotárny. A navíc: „Protože jste si o to řekli, kožené poutko zipu bude jen volitelné.“ Dobrovolníci Táni Fischerové dostanou textilní.
  • Sveďte zákazníky příslibem dobrodružnějšího života: „Lidé si kupují zboží proto, aby jim zaplnilo mezery v jejich příbězích,“ všiml si výtvarník Hugh MacLeod. Když mikinu roztrhnete, ve Flint and Tinder ji zdarma zašijí nebo zazáplatují. „Každý steh má svůj příběh. Čím bude vaše mikina starší, tím bude jedinečnější a pohodlnější, tím snáz ji poznáte v hromadě ostatních!“

Sklapněte už a vezměte si moje prachy!

… pochyby na pohled druhý

První várka mikin předprodaných na Kickstarteru se bude rozesílat v září. Do té doby se můžou na místo nadšení vetřít některé nepříjemné otázky.

Budou tady vůbec Flint and Tinder za deset let? V roce 2003 by mě nenapadlo, že vietnamská večerka o ulici dál vydrží na trhu déle než Saab a Hummer – a podívejte.

Mimochodem: nebyla dřív taková životnost oblečení normální? A proč už sakra není? Nepochopte mě špatně: jsem rád, že si můžu koupit za stovku triko, které vydrží půl roku. Dostanu, co si zaplatím. Jenomže stoprocentně tohle pravidlo platí jen u laciných hadrů. Nemůžu paušálně odsoudit drahé značky. Ale přesně jak říká Bronstein, po několika zkušenostech s reklamací předražených zmetků „už radši nečekám nic“. Strčte si do špic slogany o vesmírných technologiích a biobavlně. Stačí mi vědět, že když se něco odře nebo utrhne dřív, než by mělo, prodavačka mi pomůže bez špatně skrývaných myšlenek o kverulantském póvlu. Bronsteinova kampaň ukazuje, jak nesamozřejmé to je.

A pak mě ještě fascinuje ta láska ke středověkým technologiím, chovaná civilizací, která rozkódovala DNA a jezdí si po Marsu. Správný hipster má v ledničce kvásek a na mikině švy, „které vyprávějí příběh“; nejlíp o tom, jak pěstoval vlastní zeleninu. Na rozdíl svých od prapředků se s jídlem nepachtí a své šaty nelátá z nouze: vždyť má na výběr z desítek druhů pečiva, na novou mikinu si u počítače vydělá za hodinu, vitamíny dostane i v zimě. Žene ho (mimo jiné) paradoxní potřeba vymezit se proti „průmyslu“, díky kterému žije déle a snáz než kdy dřív. Tu Bronstein v kampani na mikinu skvěle podchytil.

Marxův postřeh, že se „historie opakuje dvakrát, jednou jako tragédie, podruhé jako fraška,“ jsem dlouho považoval za žvást. Milionové předobjednávky na „záplatovatelnou“ mikinu ale napovídají, že možná účinkujeme v groteskním comebacku předprůmyslové éry. Připomínky tehdejší tragické bídy – pečení chleba a látání šatů – se vrací jako travestishow, hra pro generaci znuděnou technikou a otrávenou „kurvítky“. Dalo by se o tom jistě mudrovat déle, ale musím se zvedat a jít z kavárny domů: na můj stůl má rezervaci kroužek pletení.

Vložit komentář

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Pokud ještě nemáte svůj účet, tak se zaregistrujte.

Jste si jistí, že již na Finmagu učet máte, a nemůžete se přihlásit? Po přechodu na nový redakční systém si musíte změnit své heslo. Jak to udělat, zjistíte zde.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (3 komentáře)

Jan Kuřík | 16. 3. 2013 21:37

Pěkné a je vidět v jakém paradoxu žijeme. Také mám rád věci, které vydrží. Je jich ve všech oborech jak šafránu a proto nám poctivost příjde jako zjevení. Jenže mikina, která vydrží je jeden ze způsobů marketingu a tak trochu reklamní trik. Ve skutečnosti se náklady na provoz zvyšují prodlužováním životnosti a údržby, i když může vypadat sebelogičtěji, že když koupím jednu věc jednou, že ušetřím. Na mikině to asi není vidět tak markantně jako třeba na spotřebičích. Pokud se na věc podíváme opačně, lze dnes sehnat oblečení za pakatel, tedy i 20Kč (což je méně než jedno praní i bez amortizace) za kus a na první pohled je nám jasné, že i po ušpinění je ekonomičtější si koupit oblečení prošpikované kurvítky znovu, než platit provoz jednoho hadru. Ekologicky je praní taky velice nešetrné a nevím jak moc je ekologické udržovat pro každého jednu mikinu nebo udržovat jeden sériový provoz pro všechny. Jistě tento přístup narazí na omezené zdroje. Srdcem sem pro jednu mikinu, hlavou nechci stále něco kupovat a starat se o praní. Srdcem nechci do nekonečna chodit v jednom hadru, hlava nemá důvod používat neosvědčené věci. Takže včíl mudruj.
-1
+
-

Fery Marra | 16. 3. 2013 10:52

Tyhle nápady se mi líbí. Jen tak dál. Je to ukázka naivity některých lidiček a zároveň je to i výchovné.
Pan Bronstein jen prostě našel "díru" na trhu, kterou se snaží zaplnit. Přemýšlím, jaký je asi rozdíl mezi slibovanou mikinu do konce života a finančními produkty slibující totéž. Tedy blahobytný život do jeho konce.
Je to vlastně nabídka vzpomínek na to doby, kdy kilo masa, to bylo přece nějaké množství masa a kilo dnes?
Myslím si, že pan Bronstein bude v budoucnu, kromě toho, co píše paní Hamatová, nabízet mikiny v barevných mutacích dle přání zákazníků. Koupíte si modrou, příští rok bude v módě červená, tak mikinu odešlete do jeho firmy, kde provedou přebarvení a budete stále in.

Nicméně poměr kvalita (životnost) a cena hraje důležitou roli například u elektrospotřebičů. Ale i tam je třeba počítat. Dám osobní příklad. Doma máme automatickou pračku značky Mille, která slouží bez jediné závady celých 20 let. Obdobná by dnes vyšla na cca 40 tisíc Kč. Výhodou je její spolehlivost (doufám, že to platí i u těch nových), nevýhoda funkční zastaralost. Nemá ty výhody a vymoženosti nových praček.
V podnikatelském provozu používáme pračky laciné, například Indesit, v ceně kolem 8 tisíc Kč s prodlouženou garancí (pojištěním) na 5 let. Jsou moderní, perou stejně kvalitně, jako Mille, ale dost často nevydrží ani 3 roky. Tudíž je u nás často opravář - výměnkář. Kdybychom to neměli pojištěné, tak bychom se nedoplatili. Řídící jednotka 4,5 tisíce - více jak polovina ceny nové pračky.

Co je tedy lepší, či výhodnější? Pračka kvalitní (i ta ale může mít poruchy) za cenu 40 tisíc Kč, nebo každých 5 let novou pračku, nové technologie, úspornější za cenu 8 tisíc Kč? Vydrží ta Mille 25 let? (5 x 5 let)
Možná že i takto by měli uvažovat nadšenci nad novou mikinou ..... :)
+0
+
-

Klára Hamatová | 15. 3. 2013 11:15

Další fáze už je nabídka, že si mikinu ušijete podle jejich návodu úplně sami (materiál a střih dodají, možná i šicí stroj). Taky se budete moci přihlásit do e-kurzu šití. Bude to úplně cool, stejně jako pečení chleba.
Jenže nás (45+) nenachytají. My tohle známe ještě od bolševika, kdy se všechno dělalo doma na koleně.
+0
+
-
Michal KašpárekMichal Kašpárek
Publicista, stálý autor Finmagu. Ve čtvrtky zpravidla vycházejí jeho knižní recenze, v pátky komentáře.Chyběl, když se rozdávaly Velké Pravdy o Světě,...více o autorovi.

Diskuze

Tomáš Fajnor | 29. 7. 2014 13:42

Myslím, že autor vypsal tato "pozitiva" (které slýcháváme často od rádoby ekonomů, europolitiků, expertů, apod) s velkou dávkou ironie, aby zdůraznil jejich nesmyslnost v kontextu se všemi negativy. Takto jsem to aspoň pochopil......více

Ve zhoubném cyklu

Jan Altman | 29. 7. 2014 08:40

Druhý a třetí pilíř NEsnižuje závislost jedince na státu!
Tyto pilíře jsou silně regulovné a kontrolované státem, významná část prostředků je investována do státních dluhopisů a hlavně člověk je institucionalizován,......více

Vladimír Bezděk: Deficit penzijního systému nebude tragický. Když se bude zvyšovat důchodový věk

František Marek | 29. 7. 2014 08:07

"Další skupinou obyvatel, kterou se chce důchodová komise zabývat, jsou živnostníci. Ti, kteří si v rámci pojistného odvádí jen povinné minimum a nespoří si dost bokem, můžou mít v důchodu také velké problémy. Jde tahle situace......více

Vladimír Bezděk: Deficit penzijního systému nebude tragický. Když se bude zvyšovat důchodový věk

Jiří Suchý | 28. 7. 2014 20:55

Na každou válku potřebujete peníze. I když budete mít armádu složenou z fanatiků, kteří bojují bez žoldu, tak musí něco jíst, za něco je musíte vyzbrojit a vycvičit. Kde asi berou mladí palestinští muži prachy? Pokud jde......více

Hamás třeba končí. Na jeho místo se ale tlačí sekáči, co se nezakecají

Petr Vorlíček | 28. 7. 2014 11:23

Co ta pozitiva? Růst o 75% je pozitivum, když si za stejnou dobu SaP připsal 200%? Manipulace ECB s tržní cenou bondů zkrachovalých zemí, jejímž následkem jsou nyní úroky blízko hodnot, kdy bylo Řecko opěvovaným evropským......více

Ve zhoubném cyklu

Pavel Joch | 28. 7. 2014 11:06

V článku chybí zásadní informace - demografický vývoj Palestinců v pásmu Gazy za posledních 50 let. Podle perspektivy se dá říct, že zde za posledních 50 let došlo k nárustu obyvatel z 0.25mil na 1,5mil. A to nejen díky......více

Hamás třeba končí. Na jeho místo se ale tlačí sekáči, co se nezakecají

Facebook

Přihlášení

Nemáte regstraci? Zaregistrujte se zde!