Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Temelín a Jaslovské Bohunice: ČEZ nemá na nové reaktory

| 22. 5. 2012 | Vstoupit do diskuze

Na sedmém ročníku Evropského jaderného fóra, který se konal počátkem minulého týdne v Bratislavě, to vypadalo, jako kdyby byly Česká republika a Slovensko klíčovými jadernými státy Evropské unie. Možná by to tak Praha a Bratislava chtěly – jenže na to nemají peníze.

Temelín a Jaslovské Bohunice: ČEZ nemá na nové reaktory

Bývalé Československo by se v příštích letech mělo stát největším jaderným staveništěm přinejmenším v nových státech Evropské unie, ale zřejmě v Evropě vůbec. Dva jaderné reaktory v v Temelíně, hovoří se i o novém reaktoru pro Dukovany, další dva se dostavují ve slovenských Mochovcích a jeden v Jaslovských Bohunicích, to je na tak malém území koncentrace značně nebývalá.

Není to zcela bez problémů. Především je tu Rakousko, které svým tlakem dosáhlo před vstupem Slovenska do Evropské unie uzavření Jaslovských Bohunic. Jak znovu v Bratislavě zopakoval slovenský premiér Robert Fico, jednalo se o prý zcela funkční a bezpečné jaderné reaktory, jejich údajně Slovensko stojí mnohem víc, než kolik činí příspěvek Evropské unie. V přítomnosti evropského komisaře pro energetiku Günthera Oettingera Fico prohlásil, že pokud nedostane Bratislava od Unie více peněz, není „schopen garantovat, že Slovensko dodrží své závazky“.

Rakousko má po havárii ve Fukušimě několik nových významných protijaderných spojenců, mezi nimi na prvním místě Německo. Jak však po setkání s Angelou Merkelovou tvrdil český premiér Nečas (a v Bratislavě to potvrdil i německý eurokomisař Oettinger), jaderných států je v Evropské unii stále těsná většina, v čele s Francií. „A až své jaderné elektrárny odstaví Německo, přibude do jaderného klubu Polsko,“ uvedl eurokomisař.

Drahá bezpečnost

Zároveň eurokomisař připomněl, že Evropská unie bude po Fukušimě požadovat, aby jaderné elektrárny v Evropě měly „maximální bezpečnost“; požadavek už je přetavován do směrnic Evropské komise a závazných norem.

Pro země, které vyrábějí atomovou energii, to znamená, že provoz stávajících jaderných elektráren se kvůli bezpečnostním úpravám prodraží. A pochopitelně i případná výstavba nových reaktorů bude o dost dražší. O jak výraznou zátěž půjde, je otazník. Můžeme ale spekulovat, že pro dostavbu Temelína můžou nové směrnice nepřímo favorizovat unijní dodavatele technologie. Paříž si jistě ohlídá, aby unijní předpisy co nejvíc odpovídali její jaderné energetice, nejrozsáhlejší v Evropě.

Zaplatí to Číňané?

I bez zmíněného nevyhnutelného zdražování je ale financování nových českých a slovenských atomových elektráren problematické. Všechny by se měly stavět za prostředky ČEZ. Jenže energetický gigant už není v takové formě, v jaké byl před třemi čtyřmi roky, kdy si mohl dovolit investovat sto miliard korun do zahraničních aktivit.

ČEZ má, jak připomněl Petr Nečas, sice i v současnosti zisk v řádu desítek miliard ročně, téměř současná výstavba dvou bloků Temelína i Jaslovských Bohunic je ale pro středoevropského energetického lídra zřejmě příliš velkým soustem. Jak Nečas, tak Fico připustili, že pro výstavbu jak Jaslovských Bohunic, tak Temelína hledají partnery, kteří by projekty „spolufinancovali“. Fico sice vyjádřil naději, že ČEZ dodrží původní dohody, podle kterých měl mít celou stavbu nových Jaslovských Bohunic ve své režii, ale z náznaků vyplynulo, že tomu sám nevěří.

Slovensko je přitom v horší situaci, než Česko, protože svoji energetiku už z velké části prodalo a nemá ani příliš možností na Jaslovské Bohunice přispět ze rozpočtu, protože podepsalo rozpočtový pakt eurozóny a musí seškrtat výdaje svého rozpočtu o miliardy euro.

Jak uvedly koncem týdne Hospodářské noviny, investoři do Temelína (a potenciálně do Jaslovských Bohunic) se už nabízejí sami. Společnosti z Číny, Ruska a Jižní Koreje projevily zájem finančně se na výstavbě atomovek podílet. Přestože premiéři Nečas a Fico balí informaci o nedostatku peněz do „rozložení rizik“ a podobných obezliček, fakt je, že Praha a Bratislava nemají dost vlastních peněz na to, aby se staly jaderným srdcem Evropy. Právě na tom, nikoli na Německu či Rakousku mohou nakonec jaderné plány Česka a Slovenska ztroskotat.

Autor je redaktor Lidových novin 

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu....

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK