Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Čínské křižovatky III: Cesta k reformám

| 27. 12. 2008 | Vstoupit do diskuze

V roce 1978 začaly rozsáhlé ekonomické reformy, které během 30 let změnily Čínu k nepoznání. Jejich iniciátor Teng Siao-pching spojil do té doby zdánlivě nespojitelné: komunismus a kapitalismus.

Čínské křižovatky III: Cesta k reformám

Třetí část miniseriálu o vývoji Číny a její ekonomiky pojednává o reformách, spojených se jménem jednoho z čínských vůdců Teng Siao-pchingem.

Čína začala vyznávat myšlenkový směr, který zahrnoval nejrůznější ekonomické experimenty. Jakmile se ukázalo, že něco nefunguje, urychleně mělo být takové řešení opuštěno.

Začal fungovat duální systém cen, ve kterém podniky vyráběly určitou část produkce za předem stanovenou cenu, zatímco zbytek mohly se ziskem prodat. Teng Siao-pching si uvědomoval, že pokud má Čína uspět jako velmoc, musí se vzdát konzervativních názorů založených na izolacionismu.

V roce 1980 bylo ustanoveno 14 měst a 4 regiony, v nichž byla odstraněna některá omezení, a rozvíjela se infrastruktura za účelem přilákání zahraničních investic. Je potřeba připomenout, že zahraniční firmy byly zvýhodňovány na úkor domácích.

První velké a odvážné firmy, které byly závislé na levné pracovní síle, začaly mířit do Číny v roce 1988, kdy byl přijat zákon, jenž umožňoval zakládat soukromé podniky. Příliv zahraničních investic byl však patrný až od roku 1992, kdy oproti předchozímu roku vzrostly zahraniční investice na dvojnásobek, tj. na více než deset miliard dolarů.

V roce 1996 už dosahovaly 40 miliard dolarů. V současné době se blíží či již překonaly hranici 100 miliard dolarů.

Většina firem však zůstala ve státních rukou, což se projevovalo ve vysoké korupci, neefektivním a ztrátovém hospodaření. Banky musely těmto podnikům půjčovat peníze za zvýhodněných podmínek a v budoucnu to pak způsobilo řadu problémů s „toxickými úvěry“.

Nyní je státní sektor omezován, ale regulace stále přetrvávají například v energetice. Podíl státního sektoru ovšem permanentně klesá, a zatímco v roce 1980 státní podniky tvořily 80 % hrubého domácího produktu, v roce 2005 to bylo jen 15 %.

V roce 1981 byla zahájena rozsáhlá zemědělská reforma, která vedla k rozpuštění zemědělských komun neboli samostatně hospodařících oblastí, které vznikly jako důsledek politiky velkého skoku. Půda byla propůjčována jednotlivým rodinám, což sloužilo jako výrazný motivační faktor.

Reformy se proto nejvýrazněji projevovaly právě v zemědělství, ve kterém během následujících šesti let vzrostla zemědělská produkce o 55 %, a Čína se z větší části stala soběstačnou.

Rostl i význam Číny v celosvětovém měřítku. Zatímco v roce 1980 tvořil podíl čínské a indické ekonomiky na globálním hrubém domácím produktu shodně 4 %, poté se situace zásadním způsobem změnila. V roce 2006 Indie poskočila o pouhé procento, zatímco Čína se podílela na světové ekonomice již 16 %, a toto číslo stále roste. Projevilo se to i v hospodářském zaostávání Indie, kde je dnes podíl hrubého domácího produktu na obyvatele více než dvakrát nižší.

Příznivá hospodářská situace se odráží i ve stále se zlepšující životní úrovni samotných Číňanů a v odstraňování chudoby. Čína je však často označována za zemi protikladů. Ve velkých městech na východě je životní úroveň srovnatelná s naší, avšak na západě země žijí lidé mnohdy na hranici chudoby.

Akciové kasino

Nejpomaleji se růst Číny projevil v případě akcií. Jejich hodnota od roku 1994 permanentně klesala až na 22 % v roce 2004. Pozorní investoři a hedgeové fondy si podhodnocených čínských akcií všimli a začalo akciové kasino, ve kterém většina investorů vyhrávala.

Od začátku roku 2006 do srpna 2007 vzrostly čínské akcie na domácích trzích o 500 %, přičemž podíl ceny akcie k zisku na akcii (P/E) dosahoval hodnot nad 50.

Relativní politickou stabilitu narušil až masakr studentů na náměstí Nebeského klidu, který si podle Mezinárodního červeného kříže vyžádal na dva až tři tisíce obětí. Začalo pronásledování lidí z duchovního hnutí Falung Gong.

Na mezinárodní scéně je Čína často kritizována za porušování lidských práv a agresivní politiku vůči okupovanému Tibetu a přisvojovanému Tchaj-wanu. Vztah vyspělých zemí vůči Číně však naznačuje, že už dnes vzniká nová velmoc, kterou je třeba brát vážně.

Foto: Profimedia.cz

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK