Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Květen: Česko na špici pelotonu, Německo v závěsu

| 13. 6. 2016

Květem byl měsíc nabitý událostmi. V Česku byli do funkce jmenováni dva noví členové bankovní rady centrální banky. Taky jsme se dozvěděli, že pokud jde o jeden významný ekonomický indikátor, jsme nejlepší v celé Evropské unii. A nejedná se o spotřebu piva na hlavu.

Květen: Česko na špici pelotonu, Německo v závěsu

Radost ovšem kazil každý pohled na ceny u stojanů na benzínkách, pohonné hmoty zdražují. Není se co divit, oproti únorovým minimům navýšila ropa cenu skoro o 90 procent. Některé investory potěšila změna vnímání americké ekonomiky tamější centrální bankou. A v neposlední řadě Evropská unie přiznala fakt, že po mnoha letech bojů je její inflace záporná.

Finanční aktiva reagovala po svém, mnoho akciových trhů rostlo, jiné zažily pokles cen. Dolar posiloval, což znamená, že koruna oslabovala. Správně kličkovat nebylo jednoduché a opět se potvrdila známá pravda, že diverzifikace je jeden z nejlepších nástrojů, jak čelit zvýšenému kolísání trhu.

Dva světy: Deflační Evropa a inflační Amerika

Smutným zjištěním pro představitele Evropské centrální banky bylo, že po několika letech a kolech kvantitativního uvolňování (tisk peněz, výkup dluhopisů, snížení úroků, podpora úvěrování) se inflace stále neodpoutala od nuly. Naopak, v dubnu zveřejněná celoevropská inflace byla desetinu procenta pod nulou. Když k tomu přidáme nízký růst domácího produktu v prvním čtvrtletí (0,5 %) a klesající spotřebitelské výdaje, není divu, že se výnosy dluhopisů posunuly zpátky k rekordním minimům. Výnos desetiletého německého státního dluhopisu se plouží na úrovni 0,15 procenta ročně. Podle očekávání trpělo euro, které vcelku výrazně oslabilo vůči dolaru.

Výnosy vybraných desetiletých státních dluhopisů za posledních pět let

 

Opačný obrázek nám poskytla zámořská makroekonomická data. Solidní růst mezd a zaměstnanosti spolu s rostoucími indikátory inflace zapůsobily na americké centrální bankéře. Ti nejenže nemusí dál používat nestandardní ekonomické nástroje typu přímého kvantitativního uvolňování jako v Evropě, ale dokonce začali opět uvažovat o dalším zvýšení sazeb směrem k normálnějším úrovním, než je nula.

Naděje na zvyšování sazeb podpořila dolar, který posílil o několik procent. Americké akcie nezůstaly pozadu a skončily poblíž svých maxim a od počátku roku jsou o 2,6 procenta výš. Na druhou stranu silnější dolar působí negativně na nerozvinuté země, jejichž měny a akciové trhy klesly a nepomohlo jim ani vzepětí cen některých komodit.

Vývoj některých finančních indexů za poslední rok 

Zajímavé věci se děly v Česku. Prezident Zeman obměnil dva členy bankovní rady. Volba potvrdila, že žádné veletoče se v naší měnové politice v nejbližší době nebudou dít. Jiří Rusnok, budoucí guvernér České národní banky se dokonce vyjádřil, že očekává udržování kurzu koruny nad 27 korun za euro do konce prvního pololetí 2017. Určité narážky na vnitrobankovní diskuzi o záporných sazbách či dalším posunutí intervenční hodnoty směrem ke slabším úrovním můžeme chápat spíše jako kolorit, který má vzbudit zdání připravenosti udělat cokoliv.

Výnosy českých státních dluhopisů kopírovaly přibližně vývoj v Německu, nicméně potvrzení pokračování intervencí do poloviny roku 2017 posunulo jejich výnos trochu výš. Koruna zase sledovala kurz eura a oslabovala proti dolaru z úrovní 23,60 na 24,15 koruny za dolar, což je oslabení o cca 2,3 procenta.

Kurz koruny k dolaru za posledních pět let

A teď jedna vynikající zpráva. Česko se může cítit jako ostrůvek blahobytu, protože navzdory všem špatným evropským číslům (nezaměstnanost přes deset procent, klesající útraty spotřebitelů, záporná inflace) se Česko dostalo na špici nebo spíše na dno v nezaměstnanosti. Nezaměstnanost na úrovni 4,1 procenta je nejnižší v celé Evropské unii. Dokonce i Německo má o desetinku vyšší.

Optikou finančních indexů

Trh

Květen

Od počátku roku

Za poslední rok

MSCI World (svět)

+0,2 %

+0,7 %

-5,9 %

S&P 500 (USA)

+1,5 %

+2,6 %

-0,5 %

EuroStoxx 50 (Evropa)

+1,2 %

-6,2 %

-14,2 %

CECE EUR (střední Evropa)

-4,0 %

-4,2 %

-23,9 %

MSCI rozvíjející se trhy

-3,9 %

+1,7 %

-19,6 %

EFFAS Index českých státních dluhopisů

-0,2 %

+0,0 %

+1,8 %

Ropa WTI

+6,9 %

+32,6 %

-18,6 %

FX CZK/EUR

+0,1 %

+0,0 %

+1,4 %

Z tabulky je zřejmé, jak se akcie v USA relativně dobře popasovaly s letošními propady, akcie zemí Evropské unie jsou na tom podstatně hůř. V meziročním srovnání dopadly nejhůř akcie nerozvinutých zemí a třeba cena ropy. Ta je stále skoro o pětinu níž než před rokem, navzdory skoro 90procentnímu nárůstu z úrovní v únoru.

Strnulý „vývoj“ Evropy a takřka vystřílené zásoby prachu b Evropské centrální bance nedávají velkou naději, že by evropská ekonomika měla nějak razantně dohánět americkou. U nás proto nadále preferujeme americké akcie oproti evropským. Ceny kvalitních dluhopisů jsou pořád velice vysoké a není příliš racionální do nich investovat. Navíc velká porce státních dluhopisů nese záporný výnos. Komoditní trhy potvrdily svoji volatilitu a prudký nárůst, který teď zažívají, může být pouze dočasný. Klid bude nadále panovat u kurzu koruny a eura, který je udržován uměle oslabený. 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 13. 6. 2016 13:28

Hlavně by mne zajímalo, kde a jak se ta deflace projevuje.
Jsou levnější auta (nová i třeba tříleté ojetiny)? Neřekl bych. Nová jdou nahoru mírně a zánovní ojetá podle mne ještě výrazněji (stačí se podívat, jakou fajnovou ojetinu šlo za 400-500tis pořídit před 5ti lety a jakou dnes).
Jsou levnější pozemky a domy? Ani náhodou.
Je levnější bitcoin a zlato? :-) U toho BTC je to obzvláště zajímavý pohled!
I ty pohonné hmoty lezou nahoru.
Co tedy tak drasticky padá? Jídlo? Energie? Oblečení? Jednak to jsou v nákupním koši pracujících lidí s rozumným příjmem marginální položky a jednak rozhodně ani ze strany penzistů není slyšet nadšené hýkání, jak jim položky jejich koše úžasně zlevňují!

Deflace je tedy jen krycí historka mající "ospravedlnit" snahu o rozředění státních megadluhů pomocí extrémně uvolněné měnové politiky.
Naopak vidíme všechny známé příznaky inflace - tedy zejména snahu zbavit se znehodnocujících se státních papírků a nakoupit cokoli, co má šanci hodnotu uchovat - proto máme bublinu na akciích a dluhopisech, proto jdou tak nahoru nemovitosti, zlato či bitcoin.

+21
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 14. 6. 2016 12:46

Kovanda píše občas i rozumně a srozumitelně, ale článek na který odkazujete mezi takové rozhodně nepatří. Je to jako když pejsek a kočička vařili dort.

Centrální banky peníze netisknou, nezpůsobují bubliny, nepomáhají rozevírat žádné nůžky a nepomáhají ultrabohatým. Všechny vámi uváděné jevy patří ke zcela přirozeným projevům kapitalismu, v němž funguje nedostatečně sociální stát. Spiklenecké teorie, že za vše mohou centrální bankéři, jsou skutečně jen plané teorie lidí, kteří o fungování peněžního systému čerpají "informace" a "znalosti" nejspíše jen z doslechu a konspiračních webů.

-8
+
-

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

Josef Fraj | 13. 6. 2016 09:09

"A v neposlední řadě Evropská unie přiznala fakt, že po mnoha letech bojů je její inflace záporná."

Pavel Kohout řekl jednou v televizi něco v tom smyslu, že centrální bankéři připomínají nekvalifikované údržbáře, pokoušející se kladivy a šroubováky "spravit" atomovou bombu. To mně přijde velmi výstižné. Jediné, co ještě nevíme je, kdy finanční atomová bomba exploduje.
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 6. 2016 19:31
reakce na Josef Fraj | 13. 6. 2016 09:09

Nesmysly. V současné době jsou centrální bankéři zcela bez jakýchkoli účinných prostředků jak cokoli změnit nebo vyřešit. Jsou prakticky bezbranní jako malá batolátka. :-)
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 14. 6. 2016 10:26
reakce na Richard Fuld | 13. 6. 2016 19:31

http://roklen24.cz/a/idsTr/microsoft-kupoval-draze-linkedin-tleska-danovym-rajum

Jasne, netiskne se, inflace a bubliny nejsou, zasahy centralnich bank nepomahaji rozevirat nuzky, nepomahaji hlavne tem ultrabohatym... A ted tu o Karkulce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 14. 6. 2016 12:46
reakce na Jan Altman | 14. 6. 2016 10:26

Kovanda píše občas i rozumně a srozumitelně, ale článek na který odkazujete mezi takové rozhodně nepatří. Je to jako když pejsek a kočička vařili dort.

Centrální banky peníze netisknou, nezpůsobují bubliny, nepomáhají rozevírat žádné nůžky a nepomáhají ultrabohatým. Všechny vámi uváděné jevy patří ke zcela přirozeným projevům kapitalismu, v němž funguje nedostatečně sociální stát. Spiklenecké teorie, že za vše mohou centrální bankéři, jsou skutečně jen plané teorie lidí, kteří o fungování peněžního systému čerpají "informace" a "znalosti" nejspíše jen z doslechu a konspiračních webů.
-8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 14. 6. 2016 17:16
reakce na Richard Fuld | 14. 6. 2016 12:46

jojo a země je placatá
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 14. 6. 2016 19:30
reakce na Josef Fraj | 14. 6. 2016 17:16

Opět jsem svědkem "brilatní" a "přesvědčivé" argumentace z Vaší strany. :-)
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 15. 6. 2016 06:35
reakce na Richard Fuld | 14. 6. 2016 19:30

Pane Fuld už jsem vám jednou napsal, že ničím nepodložená tvrzení lze vyvrátit pouhým tvrzením opaku. A vaše příspěvky v tomto vlákně ničím podložené nejsou. Jsou to nesmyslná prohlášení. Jak říká pan Altman, pohádky.

Až budete uvádět logické argumenty, tak na ně bude možné reagovat. Toho ale zjevně nejste schopen. Na nadávky a marxistickou propagandu lze reagovat nanejvýš vtipem.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 15. 6. 2016 10:03
reakce na Josef Fraj | 15. 6. 2016 06:35

Centrální banky netisknou peníze. Centrální banky pouze vytváří likviditu, což nejsou peníze a ovlivňují úrokové sazby s cílem mírnit hospodářský cyklus. Toto jsem v diskuzích vysvětlil nesčetně krát. Za úvěrovou expanzi a cenové bubliny mohou ti, kdo je vytváří. Není to centrální banka, která nakupuje nemovitosti, nebo finanční aktiva. Jsou to soukromé subjekty, které si na úvěr, poskytovaný KOMERČNÍMI bankami o své vlastní vůli kupují nemovitosti a jiná aktiva a tím ženou jejich ceny nahoru, často do nesmyslných hodnot.

Rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými je zcela přirozený proces imanentní kapitalismu a tržnímu přerozdělování, které může být alespoň částečně zmírňováno přerozdělováním státním. Často však státní přerozdělování působí stejným směrem jako přerozdělování tržní, proto píšu o sociálním státu, jehož základem je státní přerozdělování ve prospěch "obětí" tržního přerozdělování. Majitelé produkčních kapacit si jednoduše ukrajují z hodnot vytvořených jejich zaměstnanci a takto získaný majetek použijí na pořízení dalších produkčních kapacit, takže rozevírání nůžek mezi majetkem majitelů produkčních kapacit a jejich zaměstnanci má zcela přirozeně podobu geometrické řady. Za to, že se tento zcela zjevně neudržitelný systém dávno nerozpadl, vděčí majitelé produkčních kapacit pouze dotování kupní síly jejich zaměstnanců ze strany státu, čehož důsledkem jsou dnes nesplatitelné státní dluhy. Co je na tomto nelogického nebo nesprávného a proč?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 15. 6. 2016 15:18
reakce na Richard Fuld | 15. 6. 2016 10:03

Jestli CB vyrábí peníze nebo likviditu nebo lisuje plastové mušličky je celkem jedno. CB spravuje měnový monopol a určuje pravidla pro komerční banky, tak má také veškerou odpovědnost za stav měny. Výsledkem je nárůst dluhu a tedy podle vaší teorie i hotovosti v průměru o 6% ročna za poseldních 26 let. Můžete stokrát říka, že až budou dluhy splaceny tak se množství peněz sníží. Jenže v realitě se to nikdy nestane. Stát si na splácení dluhů dlouhodobě půjčuje a dělá další dluhy navíc. To jsou fakta bez ohledu na fuldomarxistické teorie. Za všecho, co se děje s měnou může stát potažmo CB. A fakt, že vnucuje měnu násilím občanům jasně ukazuje, že ji používá proti občanům, na okrádání a dodatečné zadňování občanů. Jinak by k tomu to násilí nepotřeboval.

Odstavec o tržním přerozdělování jsou čistě vaše výmysly, fantasmagorie a marxistická propaganda. Nic z toho jste nedokázal obhájit v diskusi, jenom to donekonečna omíláte jako komsomolský agitátor. S fantasmagorií a výmysly se nedá diskutovat. Nepodložené tvrzení není argument, ideologická propaganda není argument. Dokud to nepochopíte, tak se nemůžete stát součástí diskuse.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 15. 6. 2016 17:11
reakce na Josef Fraj | 15. 6. 2016 15:18

Jestli CB vytváří peníze nebo likviditu může být jedno jen ignorantům Vašeho ražení. Měnový monopol? Bože můj! Vždyť komerčních bank, které mohou vytvářet peníze je jako smetí. O jakém monopolu tu mluvíte?

To, že CB určují pravidla pro bankovní systém je v pořádku. Problém nastává, když to dělají nedostatečně a bankstery nechají volně řádit. Pak tu máme hypotéční a jiné dluhové krize.

Podle Vás je výsledkem činnosti CB nárůst dluhu o 6% ročně po dobu posledních 26 let a nárůst dluhu podle Vás znamená nárůst hotovosti. Tak předně jde o nárůst peněžní zásoby, nikoliv hotovosti, která představuje jen zlomek peněžní zásoby. A znovu (jako vždy) říkáte A) aniž byste dodal B) tedy, že dlouhodobé průměrné reálné úrokové míry (po odečtení inflace) se pohybují ve vyspělých zemích v kladných číslech od cca +0,3% p.a. do cca +1.5% p.a.. Jinými slovy Vaše představy o znehodnocování peněz růstem peněžní zásoby jsou zcela zjevně nesprávné.

Nikde netvrdím, že všechny dluhy budou splaceny a tím se objem peněz sníží. Naopak tvrdím, že zrovna státní dluhy většiny vyspělých zemí nebudou nikdy splaceny a že to tak bude jedině dobře a že je velkou chybou pokud je růst státních dluhů nadměrně bržděn doktrínou jakési rozpočtové odpovědnosti. Tím samozřejmě neplédují pro nezřízený a neopodstatněný růst státních dluhů všude a v každém okamžiku, jen namítám že v době stagnace ekonomiky a deflačních tlaků je fiskální expanze na místě.

Za všechno, co se děje s měnou může podle Vás stát, potažmo CB. Podle mne se s měnou nic špatného neděje. To jsou všechno jen Vaš utkvělé představy. Co je špatného na měně, která vám umožňuje získávat bezpracně reálný kladný úrok? Teprve až se CB a státy vrhli na "řešení" pesudoproblémů, jako jsou "nadměrné" státní dluhy, pak teprve skutečné problémy vytvořily a ty dnes mají za následek situace jako jsou záporné nominální úrokové sazby a zcela absurdní a v době adorace doktríny rozpočtové odpovědnosti zcela zbytečné QE. Takže ano, pokud CB, EU, MMF a podobné instituce začnou masochisticky řešit "problémy", které nejsou skutečnými problémy, nebo neřeší skutečné příčiny problémů, které tyto instituce naopak vytvořili, pak se nemůžeme divit tomu, že to má negativní vliv i na měnu.

Tržní přerozdělování je čistě ekonomická věc. Politiku a ideologii z toho děláte pouze Vy těmi Vašimi nálepkami. Co nechápete na tom, že firma vyprodukuje hodnotu, která se následně na základě tržně vytvořených kontraktů (pracovní smlouvy, dodavatelské smlouvy, prodejní kontrakty...) rozdělí mezi zaměstnance, dodavatele a majitele produkčních kapacit? Vždyť je to úplně jednoduché. I když si zakryjete oči s transparentem o komsomolcích, vůbec nic na té skutečnosti nezměníte.

Abyste mě nechápal špatně. Vůbec nic proti tržnímu přerozdělování nemám. Je to princip zcela přirozený kapitalistickému prostředí, jehož jsem nadšeným a zásadním příznivcem. A protože jsem příznivcem kapitalismu, který by tu měl být na věky, tak jsem také zastáncem jeho doplnění o protisměrné přerozdělování prostřednictvím sociálního státu, které zpomalí progresi kapitalismu k jeho cíli, kterým je absolutní koncentrace kapitálu v rukou nemnohých a totální vyloučení ze "hry" všech ostatních.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 13. 6. 2016 13:28
reakce na Josef Fraj | 13. 6. 2016 09:09

Hlavně by mne zajímalo, kde a jak se ta deflace projevuje.
Jsou levnější auta (nová i třeba tříleté ojetiny)? Neřekl bych. Nová jdou nahoru mírně a zánovní ojetá podle mne ještě výrazněji (stačí se podívat, jakou fajnovou ojetinu šlo za 400-500tis pořídit před 5ti lety a jakou dnes).
Jsou levnější pozemky a domy? Ani náhodou.
Je levnější bitcoin a zlato? :-) U toho BTC je to obzvláště zajímavý pohled!
I ty pohonné hmoty lezou nahoru.
Co tedy tak drasticky padá? Jídlo? Energie? Oblečení? Jednak to jsou v nákupním koši pracujících lidí s rozumným příjmem marginální položky a jednak rozhodně ani ze strany penzistů není slyšet nadšené hýkání, jak jim položky jejich koše úžasně zlevňují!

Deflace je tedy jen krycí historka mající "ospravedlnit" snahu o rozředění státních megadluhů pomocí extrémně uvolněné měnové politiky.
Naopak vidíme všechny známé příznaky inflace - tedy zejména snahu zbavit se znehodnocujících se státních papírků a nakoupit cokoli, co má šanci hodnotu uchovat - proto máme bublinu na akciích a dluhopisech, proto jdou tak nahoru nemovitosti, zlato či bitcoin.
+21
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!