Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kam investovat, když se hroutí měny?

| 20. 4. 2011

Ze západu hrozí krach dolaru, z evropského jihu hrozí rozpad eura a na Dálném východě dokonce kynou problémy jüanu? Kam člověk pohlédne, tam je nějaký průšvih. Více v exkluzivním článku Pavla Kohouta.

Kam investovat, když se hroutí měny?

Má cenu investovat do dolaru nebo do cenných papírů denominovaných v dolaru? Vždyť přece každý ví, že americké veřejné finance jsou napjaté, navíc vedle schodku veřejných financí trvá mohutný schodek obchodní bilance. Má cenu euro? Je přece všeobecně známo, že eurozóna je chaos, nejméně tři členské státy jsou ve stavu faktické platební neschopnosti a celá konstrukce drží jen silou vůle Angely Merkelové. A co třeba čínský jüan? Určitě jste zaznamenali znepokojující zprávy o nemovitostní bublině, která je poháněna bublinou bankovních úvěrů, z nichž nepochybně velké procento se ukáže být špatnými. Ach, ten dnešní svět… Nechme stranou problémy jednotlivých zmíněných ekonomik. Věnujme pozornost měnám a jejich fungování.

Průšvihy států mají na jejich měnu pramalý vliv

Laik má tendenci vnímat měnu jako svého druhu akcii určitého státu nebo ekonomiky. Rostou zisky, akcie jdou nahoru – rostou příjmy státního rozpočtu, roste přebytek obchodní bilance – roste i národní měna. (Nadnárodní, v případě eura.) Když jsou veřejné finance napjaté, měna by měla klesat jako akcie Fannie Mae, Lehman Brothers, Enronu... Takže není divu, když člověk najde na internetových diskusních fórech názory jako „dolar půjde do háje, za pár let bude za pár korun či eurocentů“. Anebo „jestli se EU nespojí za účelem záchrany eura, společná měna může jít zakrátko úplně ke dnu“.

Aniž bych chtěl bagatelizovat americký federální dluh nebo problémy okrajových států eurozóny, tvrdím toto: ať budou USA v jakékoli rozpočtové krizi, i kdyby se Řecko, Irsko a Portugalsko oddělilo od eurozóny, na dolar nebo na euro bude mít toto všechno jen okrajový vliv.

Možná vám to přijde jako příliš odvážné tvrzení. Ale věnujme se procesu, jak na mezinárodních finančních trzích vznikají měnové kurzy.

Kurz měny je daný tím, co za ni lze koupit

Neexistuje žádný univerzálně přijímaný model ve smyslu geniální rovnice, do které byste dosadili makroekonomické ukazatele a výsledkem by byl „správný“ kurz měny. Kurz jakékoli měny s volně plovoucím kurzem (což je dolar, euro, koruna, ale nikoli jüan) je dán nabídkou a poptávkou. Ta může být spekulativní – ostatně každý den probíhají měnové spekulativní obchody v řádech tisíc miliard dolarů. Každá spekulace je ale založena na nějaké úvaze, která vychází z čísel o reálné ekonomice.

To jednoduše znamená, že o kurzu měny rozhoduje, co lze za ni koupit. Máte-li v peněžence třeba sto euro, můžete si na území členských států něco koupit. Spotřební zboží, služby různého druhu, případně investice: cenné papíry, nemovitosti atd. (Inu, za sto euro asi mnoho investic nepořídíte, ale jistě chápete, že jde o příklad.)

Tedy – dokud budou Německo a Nizozemí tvořit světovou exportní velmoc v průmyslovém zboží, dokud bude svět prahnout po francouzských vínech, dokud Francie, Itálie, Rakousko a Španělsko budou turistickými velmocemi, dotud bude euro mít slušnou hodnotu.

Dokud žije Coca-Cola, dolar vydrží

„Krach eura“ by mohl nastat buď důsledkem totálního zhroucení evropské ekonomiky (což je extrémně nepravděpodobné), anebo jako následek hyperinflační politiky Evropské centrální banky (což je rovněž krajně nepravděpodobné.) Euro by ve zdraví přežilo i oddělení Řecka, Irska nebo Portugalska – a patrně by pak bylo ještě zdravější, i když je otázka, co by se stalo s německými a francouzskými bankami, které drží dluhopisy problémových států.

Obdobně je tomu s dolarem. Dokud Amerika bude mít společnosti jako Apple, Google, Berkshire Hathaway, Southwest Airlines, Procter & Gamble, Coca-Cola, Amazon.com, FedEx, Microsoft a McDonald‘s (sestupně podle posledního žebříčku nejobdivovanějších společností), není třeba se bát totálního znehodnocení dolaru. Dokud USA mají světu co nabídnout, dolar nespadne totálně k zemi.

Tím samozřejmě není řečeno „kupujte dolar, kupujte euro, všechny problémy jsou v zásadě bagatelní“! Kdepak, problémy státních i soukromých dluhů na obou stranách Atlantiku jsou nepříjemně skutečné. Ale k pádu kurzů eura či dolaru nepovedou. Není to totiž euro, co je v krizi – v krizi jsou některé státy, které euro používají. Problémy nemá ani dolar, nýbrž americký federální rozpočet.

Toto rozlišení mnoha laikům chybí, pročež vznikají myšlenkové zkraty jako „eurozóna je v krizi – euro je v krizi – vše je ztraceno, celá Evropa se položí, euro půjde do kytek, akcie také“. Kdepak, během roku 2010 i letos jsme byli svědky toho, jak reálná ekonomika i akciové trhy některých evropských zemí mohou vzkvétat, zatímco jiné evropské země se propadají do krize. Analogicky, americký federální dluh je sice velká nepříjemnost, ale zajímá to firmy jako Apple, Google nebo podobné?

Sečteno a podtrženo: hodnota měn je dána tím, co je možno si za ně koupit. Zboží, služby, investice. Apple MacBook Air nebo akcie Apple Computer. Letenku do Paříže a romantickou večeři pod Eiffelovkou. Dokud bude za dolar či euro možné koupit lákavé věci, do té doby budou mít hodnotu. Krize nekrize.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (33 komentářů)

Dalibor Pešek | 29. 4. 2011 08:38

"Problémy nemá ani dolar, nýbrž americký federální rozpočet."
US rozpočet má problém -> US vláda tiskne dolary. Tisk dolarů vám nepřipadá jako problém pro dolar? Pak už pro něj není problém asi nic.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vlada Dvorak | 22. 4. 2011 17:17

Jenom par rychlych myslenek:
- parita kupni sila meny muze byt dlouhodobe vychylena mimo jakoukoliv racionalni uroven..vzpomente napr. porevolucni cenu dolaru/libry/marky v ceskych korunach.

- jak pan Kohout pise na komoditach na menach denne probiha z racionalniho pohledu nesmyslne vysoko-objemove obchodovani. Samozrejme drtivou vetsinu zivi jen a jen spekulace. A opet i spekulant muze polozit menu.. vzpomente napr. na G.Sorose a britskou libru. A kdyz se k tomu prida run na banku..eee run na menu .. v dobe intenetove.. kdy staci zatahat za ocas jedno prasatko a investorske stado ochotne zacne panikarit... kdo se pta jakoku ma co cenu?

- je pravda ze vetsina krachu v historii porobihala ve scenari.. platebni neschopnost - tisk penez - znehodnoceni meny - statni bankrot. Ale jak jsme na tom dnes?treba USA - platebni nechopnost (check) - tisk penez? ano.. podle vsecho je FED cim dal vetsim "veritelem" ;vlady spojenych statu.To ze ve 20 st. nezkrachovala zadna supervelmoc neznamena ze v dnesnim svete budou mit centralni banky dostatecnou politickou silu aby se inflaci zmnohonasobene systemem dluhoveho financovani postavili. I supervelmoci krachuji.. jenom s delsi periodou. A priklad.. treba dnesni doktori.. mozna si zasluhuji vic, ale vyssi realny plat stejne nedostanou.. jedine co si vystekaji bude inflace pro vsechny.. i kdyz tento priklad mozna neni nejlepsi.

PS: nejsem ekonom.. jenom takovy nazor z lidu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Denis Mandok | 24. 4. 2011 17:23
reakce na Vlada Dvorak | 22. 4. 2011 17:17

hlavní problém je, že všechna tyto vychýlení byla kvůli zásahům státu to měnových trhů... a ne kvůli iracionalitě trhů.
takže zase ti co problém způsobili se to snažili hodit na jiné a sami to vyřešit...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Robert Antonio | 22. 4. 2011 07:55

Je to asi poprvé, co s panem Kohoutem nesouhlasím :)

1. Cena dolaru není dána jen poptávkou po americkém zboží, ale množstvím dolarů v oběhu. A toto množství má pod palcem Fed a je naprosto nezávislé na úspěšnosti Coca-Coly nebo Microsoftu. Pomohlo snad Němcům po 1. světové válce, že "dokud žije Siemens a Krupp, tak marka vydrží"?

2. Nemáme jen hyperinflaci, i "normální" mírná inflace kolem 10% znamená, že za 10 let hodnota měny klesne 2.5násobně, což s investicí může nepříjemně zamávat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 22. 4. 2011 09:53
reakce na Robert Antonio | 22. 4. 2011 07:55

Ad 1.) To snad ani neni nesouhlas, cena penez je dana poptavkou (americke zbozi, rezervy CB, jine zbozi obchodovane v dolarech (ropa, dolarizovane ekonomiky)) a nabidkou (FED). Kohout spise nepredpoklada, ze FED by pumpoval do ekonomiky vyrazne vice penez nez CB vytvarejici jine hlavni meny. Nemluvi o inflaci, ale o menovych kurzech.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 21. 4. 2011 15:38

Jo, pokles v posledních 1-2 letech je znatelný
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Dell | 20. 4. 2011 18:06

Doporučuji článek na Marketoracle ohledně vývoje dolaru v souvislosti s demonstracemi na dálném východě. Celkem souhlasím s tím, že dolar bude mít problém až v okamžiku, kdy se ropa začne obchodovat v jiné měně. Když investovat, tak do dvou "bublin" ropy a zlata.

http://www.marke toracle.co.uk/Article27391.htm l
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Štěpán Šiška | 20. 4. 2011 23:23
reakce na Radovan Dell | 20. 4. 2011 18:06

Ropa už se v jiných měnách obchoduje, nicméně oficiálně pouze v dolarech. Takže předpokládám, že máte na mysli to, až dolar ztratí svůj status rezervní měny?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 21. 4. 2011 18:50
reakce na Štěpán Šiška | 20. 4. 2011 23:23

No to sice pomalu ztrácí, ale já spíše myslel to, co je v tom článku a to je, že dokud Saudská Arábie obchoduje v dolarech, tak je na tom dolar ještě dobře. Kdyby přešli třeba na Euro, tak má dolar obrovský problém.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Pašingr | 20. 4. 2011 01:13

Nejsem ekonom, ale když ECB natiskne EURo a koupí za něj řecký dluhopis, takže se toto ničím nekryté EURo dostane do oběhu, tak tím způsobí, že za EURo, které mám v kapse si rázem mohu koupit méně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Šuleř | 20. 4. 2011 16:43
reakce na František Pašingr | 20. 4. 2011 01:13

Otázka cenotvorby zase není tak jendoduchá a přímo vázaná na měnu. Významnou roli zde hraje třeba poptávka a nabídka, cenová regulace, dotační politika.....

Máte pravdu v tom, že odkup "vlastních" ;dluhopisů je de facto tištěním nekrytých peněz. Ty ale zatím zůstávají v rozvahách finančních institucí + do značné míry sanují schodky v manadtorních výdajích. Laicky řečeno - k retailu se prakticky nedostávají a pokud ano, pak jen v rámci už zavedených finančních toků (třeba tlak na růst mezd je nyní v USA i EU velmi nízký). Což je jeden z důvodů, proč se inflace zatím drží na nízkých úrovních.

v USA je to ještě o něco složitější. QE se děje prostřednictvím komerčního sektoru, takže rozvahaFEDu zůstává formálně zcela čistá.

Dokonce se dá jen těžko kategoricky tvrdit, že postkeynesiánské zásahy mají hlavní podíl na růstu komodit (s výjimkou zlata). A další položky ve spotřebních koších zatím, navzdory pumpování peněz, spíš klesaly.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 20. 4. 2011 19:27
reakce na Petr Šuleř | 20. 4. 2011 16:43

"QE se děje prostřednictvím komerčního sektoru, takže rozvaha FEDu zůstává formálně zcela čistá. "

Mohl by jste mi prosím objasnit co tím myslíte? Rozvaha FEDu díky QE totiž dramaticky roste: http://research.stlouisfed.org/fred2/graph/?chart_type=line&s[1][id]=BASENS&s[1][range]=5yrs
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 20. 4. 2011 18:39
reakce na Petr Šuleř | 20. 4. 2011 16:43

Když je něčeho víc, tak klesá cena, i když se to může projevit se zpožděním, pokud výrobek uskladníme a pouštíme na trh postupně.
Jestliže přibývá peněz, klesá jejich cena, i když se to nemusí projevit hned, protože je někdo má zatím uloženy ve skladu.
Takže by ty nadbytečné peníze museli zase zničit a nepouštět do oběhu a tomu přece nevěříte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 21. 4. 2011 07:07
reakce na František Pašingr | 20. 4. 2011 18:39

U peněz vstupuje do hry ještě jeden faktor. Tím je rychlost jejich oběhu. Právě její zpomalení je jedním z důvodů, proč se tištění peněz v USA neprojevuje na inflaci mnohem více.
Proto musí Fed sledovat rychlost peněz ostřížím zrakem. Pokud mu uteče okamžik nárůstu rychlosti oběhu a on nezačne stahovat peníze z trhu, má inflaci rozjetou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Denis Mandok | 21. 4. 2011 12:35
reakce na Jan Dvořák | 21. 4. 2011 07:07

a jak ty peníze stáhne? co dá bankám za ty peníze? když hodnota aktiv FEDU klesá?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk Pikhart | 21. 4. 2011 17:49
reakce na Denis Mandok | 21. 4. 2011 12:35

Bankovní likvidita se stahuje v pasivech CB.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Denis Mandok | 22. 4. 2011 07:19
reakce na Zdeněk Pikhart | 21. 4. 2011 17:49

ok :) tak to jsem popletl:)
ale pointa přece zůstává ne?
jak fed stáhne likviditu kterou pustil do ekonomiky, když nemá co nabídnout zpátky za ty peníze.?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk Pikhart | 22. 4. 2011 09:38
reakce na Denis Mandok | 22. 4. 2011 07:19

Ale CB bude mít co nabídnout, vyšší úročení než na mezibankovním trhu. FED nepustil likviditu do ekonomiky, ale pouze na mezibankovní trh. Až banky začnou více úvěrovat, dojde teprve ke zvýšení peněz v oběhu (v ekonomice). To pravděpodobně FED zvedne úrokové sazby a protože likvidity bude v bankách příliš, a jejich mezibankovní IR nízká, budou ochotně ukládat přebytkovou likviditu u FEDu. (mezibank. IR se opět přiblíží zvýšené oficiálně vyhlašované sazbě)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 22. 4. 2011 10:30
reakce na Zdeněk Pikhart | 22. 4. 2011 09:38

Množství peněz v ekonomice již roste (viz. oběživo a měnový agregát M1), jen jejich růst se zatím neprojevuje na oficiálně publikovaném čísle CPI. Ale na subindexech CPI a tím nemyslím pouze subindexy CPI zaměřené na komodity se rostoucí inflace již projevuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 22. 4. 2011 10:45
reakce na Miroslav Piták | 22. 4. 2011 10:30

CPI v USA je mírně nad 2% (konkrétněĚ 2,1%), přičemž oficiální inflační cíl Fedu je 1,5-2%. Nějaká ta desetinka navíc není kritická. Důležité je něco jiného. Tím je ZRYCHLOVÁNÍ inflace. Před 3 měsíci byla roční míra inflace 1,1%, teď je 2,1%...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Štěpán Šiška | 28. 4. 2011 17:04
reakce na Jan Dvořák | 22. 4. 2011 10:45

Inflace je mnohem vyssi nez 2.1%. Verit temto datum je jako verit Bernankemu, ze vi, co dela.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 28. 4. 2011 21:39
reakce na Štěpán Šiška | 28. 4. 2011 17:04

Souhlas, shadowstats mluví jasně
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 28. 4. 2011 20:29
reakce na Štěpán Šiška | 28. 4. 2011 17:04

Já myslím, že BEN Bernanke moc dobře ví co dělá, jen to nikomu veřejně neříká.

Co by jste dělal na jeho místě vy? Já asi to samé, protože nic jiného se dělat nedá když se člověk dívá na federální rozpočet a jeho díru, oproti ní mariánský příkop je jen malá jamka :D

Stačí se podívat do Evropy a na pokusy politiků provádět škrty. reakci jsme sami viděli - masivní protestní demonstrace. No a co těm politikům asi zbývá, jsou to taky jen lidé a než aby se cítili ohrožení na životě, tak raději nechají pomaleji likvidovat hodnotu měny inflací. Nežebych toto počínání schvaloval, také mě to štve, když kupní síla mých úspor klesá, ale co naplat. Když to nejde cestou škrtů, tak hold se musí jít cestou inflace. Navíc současné dluhy jsou tak velké, že ani škrty nepomůžou. Myslí si snad někdo, že česká vláda seškrtá cca 150 mld. Kč na výdajích, aby náš rozpočet byl vyrovnaný? To je jedno velké sci-fi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Štěpán Šiška | 28. 4. 2011 23:09
reakce na Miroslav Piták | 28. 4. 2011 20:29

Vidim, jak se napriklad nasi politic boji o zivot :-D
Lidi si musi uvedomit, ze bud bude spatne ted anebo mnohem hure pozdeji..Takze demonstracema jsou sami proti sobe..Ale alespon bych vedel, ze jsem udelal vse.

Stacilo by par let na seskrtani toho dluhu, jen by se muselo prestat tak silene krast. Takze samozrejme neverim, ze se to nekdy seskrta..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 22. 4. 2011 08:30
reakce na Denis Mandok | 22. 4. 2011 07:19

Banky mu splatí třeba TARP nebo jakékoliv jiné půjčky.Fed to zadrží a nevrítí do ekonomiky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 22. 4. 2011 09:33
reakce na Jan Dvořák | 22. 4. 2011 08:30

Aktuálně ale drtivá část rozvahy FED je složena z hypotečních cenných papírů, které pomalu expirují a vládních dluhopisů, které FED dále masivně nakupuje. Předchozí programy FEDu jsou až na výjimky splaceny, resp. zaujímají malou část rozvahy. Desítky mld. USD přece nebudeme řešit ne? Takový drobný:D
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 21. 4. 2011 10:03
reakce na Jan Dvořák | 21. 4. 2011 07:07

Máš Honzo na mysli tyto indikátory?

1) Velocity of M1 Money Stock (M1V) - http://research.stlouisfed.org/fred2/series/M1V?cid=32242
2) Velocity of M2 Money Stock (M2V) - http://research.stlouisfed.org/fred2/series/M2V?cid=32242
3) Velocity of MZM Money Stock (MZMV) - http://research.stlouisfed.org/fred2/series/MZMV?cid=32242
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 21. 4. 2011 15:40
reakce na Miroslav Piták | 21. 4. 2011 10:03

Jo, pokles v posledních pár letech je znatelný
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Štěpán Šiška | 21. 4. 2011 15:25
reakce na Miroslav Piták | 21. 4. 2011 10:03

A to ještě chytře přestali vydávat M3..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Šuleř | 20. 4. 2011 19:13
reakce na František Pašingr | 20. 4. 2011 18:39

Pěkné přirovnání, ale v čem vyjadřujete cenu peněz? Elementární ekonomie nás učí, že peníze korelujeme hodnotou volného času (u poněkud překonaného vzoru homo oeconomicus), což v tomto případě příliš nevychází.

Cenné kovy nejsou (zatím?) klasickým podkladovým aktivem a hodnotu peněz, když to velmi zjednodušíme, můžeme vázat ke spotřebním košům, samozřejmě s vazbou na inflaci, případně k referenční měně, s vazbou na depreciaci/devalvaci - v globální ekonomice jde o spojené nádoby.

Co se týká "ničení" peněz, ty samozřejmě výše uvedenými cestami ztrácí svou reálnou "hodnotu", nicméně skutečné ničení se děje spíš přebujelými neinvestičními - mandatorními výdaji států (které patrně stojí za onou potřebou tištění).

V současné době ale spíš platí, že peníze mají "dohodnutou&quo t;hodnotu - tady už bychom se ale dostávali k sémiotickým teoriím.

Rozumím tomu, co říkáte, nicméně skutečnost je opravdu trochu složitější.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Štěpán Šiška | 20. 4. 2011 23:20
reakce na Petr Šuleř | 20. 4. 2011 19:13

Peníze mají od zrušní zlatého standardu jen jednu hodnotu - a to je hodnota toho, co si za ně můžu koupit..A na to přece není potřeba žádná teorie.

A jen malinká poznámka k té inflace - Vaše komentáře se zdají být celkem smysluplné a pokládám Vás tedy za opravdu inteligentního človéka. Potom ale tedy nemůžete věřit údajům o inflaci, které jsou snadno zmanipulovatelné?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 20. 4. 2011 20:52
reakce na Petr Šuleř | 20. 4. 2011 19:13

Na posuzování hodnoty peněz mám vlastní spotřební koš. V okamžiku, kdy inflace znehodnotí peníze (vůči mému koši), tak musím zdražit svoji práci. Hodnota volného času by se tedy dala jako měřítko použít.
Ničením peněz jsem v tomto příspěvku myslel opětné stahování dodatečných peněz centrální bankou, čímž jedině by mohla zabránit inflaci. To samozřejmě neudělá, ale bude chrlit další a další peníze, takže ty co již mám znehodnotí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 20. 4. 2011 09:45
reakce na František Pašingr | 20. 4. 2011 01:13

Přesně tak. Otázka zněla, kam investovat.
Pokud si za danou měnu koupím každým rokem o 10% méně jídla, benzínu, čehokoli... tak od investice budu očekávat Zisk+RizikovouPřirážku+Inflaci .Tedy třeba 15%.

Takže praktická otázka je, do čeho (v USD či EUR) investovat tak, aby to vyneslo aspoň 15% za rok. A na takovou otázku není lehká odpověď. I když samozřejmě takové výnosy (pohledem do minula) dosahovat lze.

Nebo tu otázku lze pojmout ještě drsněji: kam investovat, aby můj výnos ve stabilní měně (Au/Ag) byl aspoň 2% ročně. A to už by se v této době plnilo asi těžko. Ale asi i to lze.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!