Investiční (z)rady

| 25. 5. 2011

„Finanční sektor se dostal do bodu, kdy reprezentuje 25 % celkové tržní kapitalizace v USA, a v některých zemích dokonce více.“ George Soros, 2008. Tedy: čtvrtina kapitálu jsou poplatky. Nové studie dokládají, že peníze odevzdané na poplatcích správcům fondů jsou většinou peníze vyhozené oknem.

Investiční (z)rady

„Peníze by měly samy vydělávat,“ říkají odvěké finanční poučky a nutí nás investovat přebytečný kapitál. Otázka ovšem je, jak nejlépe nechat peníze pracovat. S řešením osudové otázky pak přicházejí manažeři finančních a kapitálových fondů: nabízejí své služby. Jejich přesvědčovací schopnost je bravurní, navíc se často holedbají skvělým akademickým profilem z těch nejlepších finančních škol, hromadou certifikátů, padnoucím oblekem a schopností věštit z koule.

Statistika ale říká, že jejich rady jsou bezcenné a platit za ně pak čirá hloupost. V průměru, ovšem.

Německo: tři čtvrtiny správců fondů propadly

Toto troufalé tvrzení vychází z nedávné společné studie dvou německých organizací, Německého spolku na ochranu vlastníků cenných papírů (DSW) a Institutu pro správu majetku (IVA). Její autoři se zaměřili na výkon aktivně řízených německých fondů. Porovnávali výnos fondů po odečtení veškerých poplatků s výkonem pasivního ukazatele, kterým je pro kapitálové trhy standardně hlavní akciový index – německý DAX. Standardní akciový index totiž nabízí jednoduchou a dobře definovanou alternativu pro investici: nakoupit koš akcií podle toho, jak jsou zastoupené v indexu, a více si nelámat hlavu. Koš-index je vnímán jako výkon dané země a investice pak není nic jiného než pasivní investice na dobrý výkon země.

Hlavní zjištění studie říká, že v desetiletém horizontu jen 27,5 procenta aktivně řízených fondů přineslo investorům větší zisk než pasivní investice do koše akcií kopírujícího index DAX. To je poněkud tristní výsledek. V praxi to znamená, že třem ze čtyř investorů se za rady správců fondů nevyplatilo platit. Udělali by lépe, pokud by své investice spravovali sami, popř. zvolili investici do koše pomocí nějakého vhodného instrumentu, např. ETF (exchange-traded fund; což je mimochodem z podstaty také fond, ale pasivní, nikoli aktivní).

Správci fondů, pozor! Čísla mohou být použita proti vám

Správci fondů si tak buď za své rady účtují mnohem více, než za kolik stojí, nebo předstírají, že trhům a financím rozumějí. Nebo obojí? Nevýhoda finančních trhů oproti ekonomii je v tom, že zde lze čísla použít – a často mohou mluvit proti nám.

Podle studie si prý jen 43,4 % fondů vůbec vytyčilo desetiletý cíl, kterého chce dosáhnout. Ovšem jen 15,4 % z nich se skutečně podaří překonat hodnotu, již si nastavily. Takže té větší polovině, která si žádný cíl nestanovila, se vlastně není co divit.

Úspěšnost mimo kapitálové trhy je ještě ovšem menší, například mezi fondy peněžního trhu se jen pět procent může pochlubit, že překonávají běžný výnos na trhu. Zajímavá jsou čísla u penzijních fondů, úspěšných není víc než 25 procent. Samozřejmě zde ale hraje roli dlouhodobá udržitelnost a nízká míra rizika, proto je pro tuto kategorii podobné srovnání trochu nefér.

Lepší holub v hrsti, než labuť na účtu

Takto podaná kritika má však jednu možnou slabinu. Úspěšná část fondů, které index překonají, totiž může v celkovém součtu převýšit ztráty zbytku, a investoři tedy mohou v průměru vydělávat. V tomto případě by ale samotné investice fondů měly pěkně tlusté ocásky (fat-tail distribuce) a investování do fondů by bylo čekání na labutě. Byl by to snad ještě horší podnik než dobrovolné placení (v průměru) neschopným správcům.

Pozn.: V tomto textu jsem nechtěl kritizovat ty, jejichž řemeslo je slibovat (statisticky) nemožné výsledky, všichni se nějak musíme živit. Buďme tudíž solidární.


Tento článek slouží pro pobavení jako myšlenková „case study“ z investování a není v žádném případě určen jako investiční rada. Pro investiční rady se obraťte na příslušného správce aktivního investičního fondu.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

Aleš Tůma | 25. 5. 2011 18:58

Něco k tématu:
"A study done by Srikant Dash and Keith Loggie of Standard and Poor''s in 2008 analyzed the performance of the S&P 500 and the S&P 500 EWI. Since 1990, the EWI has outperformed by 1.5% per year but not consistently. It lagged the S&P 500 for six consecutive years from 1994 to 1999, but outperformedthe S&P 500 for seven years through 2006. The study suggested that the equal weighted index appeared to underperform the S&P 500 during strong markets, but held up better during bear markets. The result also suggest that when value stocks outperform growth stocks, the equal weighted index will outperform the S&P 500."

http:// www.investopedia.com/articles/ exchangetradedfunds/08/market- equal-weight.asp
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 25. 5. 2011 19:02
reakce na Aleš Tůma | 25. 5. 2011 18:58

Od roku 2003 to fakt fungovalo: http://tinyurl.com/3hdjnay
(RSP je ETF sledující "equal-weightedquot;verzi S&P). Ale za posledních 5 let je rozdíl minimální.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 25. 5. 2011 18:58
reakce na Aleš Tůma | 25. 5. 2011 18:58

(To mělo být v reakci na pana Hokynáře).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vlad Ender | 25. 5. 2011 14:06

S indexy je treba byt opatrny. Slozeni indexu se casem meni (vim vetsi index, tim casteji). Napr v S&P500 se od prosince lonskeho roku zmenilo sest firem (3 akvizicemi, 3 zmenou "velikosti" ;).Nekdy se index zmeni krachem firmy (Enron) - coz ale s indexem nezamava, neb krachujici firma je nahrazena novou. S vasim portfoliem to ale zamava (samozrejme, v portfoliu 500 firem to zamava mene nez portfoliem 20, ale link k indexu stratite tak jak tak).
Navic, nektere indexy predpokladaji re-investici dividend (i kdyz zrovna S&P ne).

Replikovat index jde samozrejme i jinak, napr. pres futures (coz je vetsinou pro retail investora docela drahe vzhledem k tomu ze musi futures "rolovat") ,nebo pres nakup ETF - ktery ma ale zase sve jine nebezpeci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Novotny | 27. 5. 2011 15:49
reakce na Vlad Ender | 25. 5. 2011 14:06

Souhlasim, ale podstatou byl stret aktivni vs. pasivni strategie(fondy). ETF trackujici nejaky index je asi nejlepsi priklad pasivniho fondu, kde je vyreseno, co delat s dividendami a napriklad rozdelenim /slucovanim akcii. Pak se samozrejme muzeme bavit, jestli je lepsi ETF ktere trackuje presen S&P500 nebo nejaky jiny mix, napriklad se stejnymi vahami.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Otakar Hokynář | 25. 5. 2011 12:44

Moc pěkné. Sám spořím něco do penzijního fondu, výkony tedy mizerné, tak stěží na pokrytí inflace- a to je jeden z těch výkonnějších. Ale proč reaguji: někde jsem četl, bohužel nevím kde a nemám čas to hledat (u p. Dvořáka z pro-investory?), že lépe vychází nikoliv index dle tržní váhy, ale nakoupit víceméně rovnoměrně z celého indexu. Tedy třeba Kit dig.i ČEZ za 1 M. Údajně tato strategie vítězí asi o 2% nad prostým nákupem indexu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Jan Novotný
„I may be wrong and you may be right, and by an effort, we may get nearer to the truth.“
Karl Popper’s motto

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!