Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diamanty jsou věčné. A krvavé!

| 7. 5. 2010

Že krvavé diamanty jsou ty drahé kameny, které pocházejí z oblastí kontrolovaných povstaleckými a guerillovými bojůvkami, dnes díky Leonardu di Capriovi vědí všichni diváci hollywoodských trháků. Vědí také to, že zisky z jejich prodeje slouží rebelům k financování pokračujícího ozbrojeného odporu proti legitimním vládám.

Diamanty jsou věčné. A krvavé!

Pro svoji vzácnost i symboliku, která je s nimi spjatá, jsou právě diamanty nejkřiklavějším příkladem násilně získávaných přírodních zdrojů. V případě kobaltu či kasiteritu původ materiálu příjemce příliš neznepokojuje. Pokud ale chcete vaší snoubence věnovat prsten s diamantem, vědomí, že takový kámen stál několik dělníků život a zaplatil za bedny plné munice a tucet kalašnikovů, pravděpodobně romantice moc nepřidá.

Lákavá čísla

Africké státy každoročně prodají diamanty za 8,5 miliardy dolarů. Největším vývozcem zůstává Botswana s podílem 3,3 miliardy dolarů.Díky ziskům z diamantů mají botswanské děti školní docházku zdarma. V Namibii představují diamanty 40 % zisků z exportu, na diamantových remitendách závisí i ekonomiky Sierra Leone či Libérie. Celkově z Afriky pochází 65 % světových diamantů.Největší světová skupina obchodníků s diamanty, De Beers Group se sídlem v Londýně, jenom během roku 2008 prodala surové diamanty za 6,89 miliardy dolarů.Kdo by se na takovém obchodu nechtěl přiživit?

Ačkoliv se rebelské skupiny chytly diamantové vějičky již před mnoha desítkami let, Valné Shromáždění OSN schválilo první rezoluci k tomuto tématu až koncem roku 2000. Velmi pozdě, ale přece…

Rezoluce pak dala vzniknout certifikačnímu procesu z Kimberley,který od roku 2003 sdružuje vlády, obchodníky, producenty i nevládní organizace. Jeho cílem je zamezit obchodování s krvavými diamanty. K dnešnímu dni se k iniciativě přidalo sedmdesát pět států včetně Zimbabwe. Pokryto je tak oficiálně 99 % světového obchodu s diamanty a díky povinné certifikaci původu se prý podařilo srazit podíl krvavých diamantů na celkovém obchodu s těmito kameny ze 4 % z doby občanských válek v Sierra Leone, Angole, Pobřeží Slonoviny a Libérie na dnešní necelé jedno procento.Jenže…

Autoritářské vlády mimo definice

Obchod s drahými kameny z oblastí konfliktů neutichá, jak by se mohlo podle statistik zdát, jen přesouvá své těžiště. Už to nejsou Sierra Leone, Angola či Libérie – nejvhodnějším adeptem na pokračování zmíněného di Capriova filmu se dnes zdá být diamantové pole Marange ve východní Zimbabwe. Jenže zde přichází zásadní problém. Už to totiž nejsou pouze rebelové, kdo získává diamanty pomocí mučení, zabíjení a nucené práce. Podle zpráv Human Rights Watch (HRW) z letošního února dochází na polích v Marange k dennodennímu zabíjení, bití, mučení, nucené práci a nelidskému zacházení.Vše pod taktovkou oficiální zimbabwské armády a prezidenta Mugabeho.

HRW proto vyzvala obchodníky s diamanty, aby se nákupu těchto kamenů ze Zimbabwe vyhnuli. Postupně se roztočil mediální kolotoč: O Marange se mluví na setkání Světové diamantové rady i na kongresu Světové konfederace šperkařů.Odevšad zaznívají sliby, že obchodníci se k situaci postaví čelem.

Jenže i přesto pokus zakázat nákup a prodej zimbabwských diamantů v listopadu 2009 neprošel. Vlády Ruska, Jižní Afriky či Namíbie využily kličky, kterou nabízí definice krvavých diamantů užívaná OSN. Ta totiž brojí proti diamantům získaným násilnickými rebelskými skupinami, nikoli násilnickými vládami. Diamanty z Marange proto nadále proudí na světové trhy, často skrze obchodníky právě z Jižní Afriky či Namíbie.

Celý proces z Kimberley tak stojí před potřebou redefinice. Diamanty a další nerostné suroviny pro svoji autoritářskou moc nevyužívají pouze rebelové, ale i mnohé vlády. Vždyť Demokratická republika Kongo, Uganda, Zimbabwe jsou jen několika příklady, kde nerostné bohatství už desítky let nedá konfliktům ustat. Na druhou stranu, plošně bojovat proti obchodu s rebelskými skupinami, ať už nabízejí sebecennější zboží, je jednoduché. Uplatňovat lidsko-právní standardy v mezistátním obchodu se však nedaří v žádném z odvětví. Diamanty by, už pro svou symboliku, mohly být první.

Autor působil jako poradce pro lidská práva v Delegaci Evropské unie při OSN v New Yorku se zaměřením na lidská práva, humanitární a sociální otázky.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Petr Preclík
Odborník na lidská práva a demokratizaci. Působil jako expert při OSN v Ženevě a New Yorku, zúčastnil se volebních pozorovatelských misí na Ukrajině, v...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!