Odhad není šamanský rituál

Zasvěcený čtenář může namítnout, zvláště vezme-li si k ruce odhady cílových cen například z první poloviny roku 2008, že stanovování cenové hladiny do budoucna je podobné nějakému šamanskému rituálu nebo věštění z křišťálové koule. Ovšem už málokterý investor dokáže přiznat, že změny cílových cen akcií mohou ukazovat změny vývoje hodnoty samotné firmy na základě zpráv ze segmentu, ve kterém působí. A to jak v pozitivním, tak v negativním slova smyslu.

Pravdou také zůstává, že zveřejněný odhad cílových cen pro cenné papíry zůstane zřejmě vždy jen odhadem, který se samozřejmě nakonec nemusí stoprocentně naplnit.

Trh strhne ceny s sebou

I pro odhady cílových cen platí pravidla. Pokud například klesnou ceny na kapitálovém trhu tak, jak se to stalo v únoru letošního roku na českém SPADu, pak mohou být investoři klidní. Houfně budou klesat i odhady cílových cen akcií. V tom se analytici nemýlí. Jako příklad může opět posloužit pražská burza. Za měsíc únor letošního roku se nejrazantněji snížila hodnota akcií u společností Orco (o 56 %) a CETV (o 45 %), kterým se nakonec snižoval i rating, tedy v podstatě cílová cena.

Pozornému čtenáři proto jistě v tento okamžik bleskne hlavou, co kromě reálné hodnoty cenného papíru může ovlivnit předpověď cílové ceny akcie. Na to odborníci na kapitálové trhy odpovídají, že na prvním místě jsou to data a zprávy z trhu. Ekonomické výsledky kotovaných firem se stávají nejčastějším důvodem změny cílové ceny.

Ukázkovým příkladem z poslední doby jsou odhady cen akcií u jedničky na domácím akciovém trhu – energetické skupiny ČEZ. V předvečer oznámení auditovaných výsledků hospodaření za rok 2008 například snížila agentura Sal. Oppenheim své výhledy cílové ceny akcií na 1200 korun za akcii. Ještě v polovině února energetické akcie hodnotila na úrovni 1330 korun. Důvodem je podle analytiků skutečnost, že odborníci čekají snižování pozitivních výsledků hospodaření, protože klesají ceny elektrické energie.

Optimisté z povolání

Odborníci na kapitálový trh také upozorňují, že zvýšení nebo naopak snížení cílové ceny nemá být pro investora signálem pro okamžitý nákup nebo prodej, ale spíše vodítkem, podle kterého se má rozhodnout. Přesto však najdete, a to nejen na internetu, řadu studií, které striktně nedoporučují zohledňovat, natož se řídit cenovými prognózami investičních titulů.

Důvod je prostý – některé ekonomické studie totiž kritizují analytiky za to, že nevykazují stabilní schopnost předpovídat cílové ceny investičních instrumentů, protože trhy se chovají podle svého, oni však soustavně předpovídají optimistické cenové hladiny.
Faktem zůstává, že existují různé postupy a strategie pro stanovování cílových cen.

Podle expertů na kapitálový trh je nejčastější metoda pro doporučení jiné než cílové ceny, PIE, tedy price-to-earnigs, chcete-li poměr ceny akcie k výnosům společnosti. Nejpoužívanější je proto, že analytici často zakládají své cílové ceny na kombinaci těchto dvou parametrů.

Sledování cílové ceny by se tudíž nemělo stát hlavním parametrem při rozhodování o nákupu či prodeji cenného papíru, ale doplňkem k datům a informacím, které investor potřebuje. Pokud srovnáme informace o vývoji jednotlivých průmyslových oborů, rychle zjistíme, že frekvence změn cílových cen přesně koresponduje s aktuálním vývojem na kapitálovém trhu.

(Autor pracuje v deníku E15. Převzato z měsíčníku Finmag - Finanční magazín). Foto: Profimedia.cz