Sedmero poznámek o recesi

Akciovým trhům se již několik měsíců nedaří. Klienti proto vykazují zvýšenou nervozitu a množí se dotazy poradců, jako je tento:
 
"Dobrý večer pane Kohoute, obracím se na Vás s dotazem ohledně investic klientů, kteří jsou zde ve velkém propadu a začínají panikařit. Doporučujete z této agresivní strategie přejít do nějaké konzervativnější nebo prozatím setrvat v současné strategii? Agresivní strategie se vyvíjí hůře než trh, co to způsobuje? Prosím Vás o Váš názor, co takovýmto klientům poradit. Předem děkuji za Vaši odpověď."
 
Není překvapující, že klienti od určité velikosti poklesu trhů začínají panikařit. Je to dokonce zcela normální jev a dobrý poradce na to musí být přípraven. Co „postiženým“ klientům říkat? Nejlépe pravdu! To ve stručnosti znamená, že:
 

1. Cyklické výkyvy ekonomiky jsou normální a čas od času k nim jednou za několik let dochází. Nejde o konec kapitalismu, svět se nehroutí. Naopak, tzv. krize v posledních zhruba třiceti letech jsou mírnější a kratší než skutečné krize ve vzdálenější minulosti.
2. Výkyvy akciového trhu jsou téměř patnáckrát intenzivnější než výkyvy ekonomického růstu. Znamená to, že i drobné zakolísání ekonomiky se na trhu promítne velkým propadem akcií, a podobně také oživení ekonomiky má za následek rychlý růst cen akcií.
3. Příčinou je tržní psychologie, které mnoho amatérských spekulantů propadá. V dobách vzestupu draze nakupují a v dobách poklesu levně prodávají. To je samozřejmě chyba, na které vydělávají ti chytřejší, zkušenější,s pevnými nervy: takoví nakupují levně v dobách poklesu. Když jsou letní slevy v obchodech s oděvy a botami, všichni se hrnou nakupovat. Když jsou občasné „slevy“ na akciovém trhu, většina lidí se ke své vlastní škodě bojí nakupovat.
4. Akciové indexy dlouhodobě vydělávají typicky kolem 10 až 12 procent ročně. Naproti tomu dluhopisy , termínové vklady a podobné nástroje typicky „dělají“ zhruba tolik, kolik činí inflace, mnohdy méně. Vyšší kolísavost výnosů, včetně dočasných hlubokých ztrát, je cenou, kterou platíme za vyšší výnosy.
5. Čím hlubší pokles, tím vyšší jsou následné výnosy. Například německý akciový index poklesl od února 2000 do března 2003 o 70 procent. Od března 2003 během následujících čtyř let však udělal přes 190 procent zisku! Představte si, že jste na jaře 2003 ztratili nervy a prodali v panice akcie nebo akciové fondy pod jejich skutečnou cenou. Asi byste hodně litovali, co myslíte?
6. Výkyvy ekonomiky a výkyvy akciového trhu jsou zčásti předvídatelné, jak vyplývá například z článku publikovaného na serveru Finmag.cz dne 7. února 2008 (Recese v USA – a co má být?) anebo dne 1. 10. 2007 (Špatné zprávy, dobrý konec). V tomto článku jsme mimochodem patrně jako první v České republice varovali před pravděpodobnou recesí americké ekonomiky a rovněž jsme uvedli, že „akcie, zejména americký akciový trh, utrpí poklesem ziskovosti firem (…) akcie budou v následujících měsících nutně vykazovat vyšší volatilitu“ – ovšem s poznámkou, že pokles akcií bude představovat spíše nákupní příležitost než dlouhodobě závažný problém.
7. Některé akciové fondy jsou konstruovány agresivněji než jiné, což znamená, že v obdobích poklesu mají podprůměrné výsledky, ale o to rychlejší růst vykazují v obdobích růstu. Prodat tyto fondy v současné době by byla zvláště drahá chyba.

 
Tolik sedmero poznámek o recesi, respektive medvědím trhu. Co dodat? Recese může začít, ale skončit musí. Ztrácet nervy je jednoduše chyba.

Převzato z interního zpravodaje pro poradce společnosti Partners.