Města duchů – odvrácená strana čínského zázraku

Posledních deset let je ve světové ekonomice charakterizováno jako nástup rozvíjejících se ekonomik v Asii, Latinské Americe či ve východní Evropě. Asi největší pozornost všech zaujímá Čína, nejlidnatější stát světa, která se stala také „montážní dílnou světa“. Odtud pochází většina elektroniky, textilu či dětských hraček. Čína se stává fenoménem, který ovlivňuje téměř vše. Od ceny ropy přes německé exporty až po osud amerických dluhopisů. Čína je rozjetá ekonomická lokomotiva, které někteří věští slibnou budoucnost, jiní zase tvrdý náraz.

Dalo by se říci, že jde o klasickou ukázku ekonomické síly. Pokud bychom sledovali vývoj základního makroekonomického ukazatele, kterým je HDP, zjišťujeme, že z pohledu absolutní hodnoty jde o druhou největší světovou ekonomiku. HDP Číny dosáhl v roce 2010 5,74 bilionů dolarů, první Spojené státy mají HDP 14,6 bilionů dolarů. Čína udivuje svět hlavně svým impozantním ročním růstem na úrovni minimálně osmi procent. Udržení této dynamiky umožní Číně svůj HDP během dalších devíti let zdvojnásobit. Vyspělé země v čele s USA mohou o takovém růstu pouze snít a pravděpodobně budou v budoucnu hrát vedlejší roli.

Migrace bez legrace

Anketa o nejlepší mušku

Na Finmagu, sesterském webu Peněz.cz, právě vyšly další texty týkající se budoucnosti Číny. Máme se prý na co těšit:

• Jan Traxler: Čína potřebuje recesi. Dočká se již brzy!
• Martin Tománek: Recese v Číně do dvou let (I.): Bublina za každým rohem a Recese v Číně do dvou let (II.): Fakta, nebo mýtus? 

Ptáme se svých čtenářů, který autor podle nich analyzuje situaci v Číně nejtrefněji.

 

Pojďme se ale na tento hospodářský zázrak podívat z jiného pohledu. Je všeobecně známo, že čínský rozmach byl založen na velmi levné pracovní síle, úvěrové expanzi, nízkých cenách, úžasné flexibilitě a rozvoji průmyslových oblastí ve východní části země blízko pobřeží. Tato oblast přitahuje velké množství obyvatel z chudého venkova. Odhaduje se, že se každoročně do čínských měst stěhuje za prací 30 milionů lidí, kteří zde hledají vyšší výdělky.

Ben Franklin, nebo strýček Mao?

Je budoucí světovou měnou americký dolar, nebo čínský jüan?
Nad odpovědí si můžete lámat hlavu dlouho – a nakonec ji stejně budete muset nechat zítřku. Už dnes se ale můžete rozhodnout, která měna je krásnější.

Americké dolary a čínské jüany můžete porovnávat v našem Muzeu bankovek na Peníze.cz. Uznáváme ovšem, že Číňané jsou trochu ve výhodě – na amerických penězích opravdu nenajdete lepou traktoristku. Třeba ale budete mít jiný názor. Budeme rádi, když nám o tom napíšete.

Čínská ekonomika není ukázkou standardní tržní ekonomiky. Hlavní slovo zde má stále komunistická vláda, která vytváří dlouhodobé koncepty hospodářské a sociální politiky. Jde o jakousi formu plánování, kdy vedle tržní ekonomiky existuje také ekonomika státem diktovaná. Hlavním a nejdůležitějším politickým cílem je dosahovat vysokého hospodářského růstu, který povede k vyšší zaměstnanosti, vyšším výdělkům atd. Bohužel důraz na dosažená čísla vede k tomu, že kvalitu dosažených čísel nikdo neposuzuje. Čína jde nejjednodušší cestou. Vedle podpory politiky „světové dílny“ jde o stimulaci růstu skrze novou výstavbu. A mohou to být silnice, železnice, letiště, komerční budovy či rezidenční nemovitosti. Investice do infrastruktury se obecně považují za jedny z nejefektivnějších, protože jde o veřejně prospěšné stavby. V Číně však kvůli plánování jdou ještě dál. Výsledkem je ohromující stavební boom v rezidenční výstavbě, kdy se postavila nová města – jenomže jim chybí to nejdůležitější. A to jsou obyvatelé. Ceny nemovitostí jsou totiž na čínské poměry velmi vysoké. Průměrný roční příjem je na úrovni 6 000 dolarů, přičemž ceny bytů se pohybují od 100 000 dolarů výše. To však není všechno. Dotyčný zájemce musí složit 50 % hodnoty z vlastních prostředků. Není tedy překvapením, že nová velká města jako Daya Bay (Ta-ja Wan) pro dvanáct milionů obyvatel jsou téměř liduprázdná. Odhaduje se, že Čína každý rok postaví deset nových obrovských měst s kompletní infrastrukturou.

Ačkoliv státní organizace hovoří o neobsazenosti ve výši 70 %, realita je pravděpodobně mnohem tvrdší. Podle některých odhadů je v Číně neobsazených 64 milionů bytových jednotek. Proti tomuto stavu jsou problémy amerického nemovitostního trhu slabým odvarem. Výsledkem je značně rozporuplný stav, kdy na jedné straně jsou na místní poměry velmi drahé nemovitosti, jejichž ceny rostou kvůli nákupům spekulantů, a na straně druhé řadoví Číňané, kteří si tuto základní životní potřebu nemohou dovolit. Není výjimkou, že několik rodin sdílí jednu místnost apod.

Made in China bublina

Osobně mi to připadá jako klasická ukázka bubliny, kterou jsme například zažili v USA. Jen s tím rozdílem, že je mnohem větší. Za vše může obrovská úvěrová expanze, která vede k tomu, že se staví desítky milionů prázdných nemovitostí, které nemají kupce. Ceny díky spekulantům rostou a „standardní“ kupci řídnou. Něco je špatně. Obrovská nabídka jednoznačně ukazuje, že tamní ceny jsou mimo rovnovážnou úroveň. Kdyby nastal podobný stav na západ od nás, koupíte podobný byt se slevou, a ještě by vám před domem stálo nové auto. Inu, Čína jede na plné obrátky, ale z dlouhodobého hlediska si zadělává na velké problémy. Jde o růst založený na úvěrových steroidech, který vytváří podmínky pro růst bublin a neefektivních investic. Mám takový pocit, že tlak na silný jüan je pouze zbožným přáním. Inu, posuďte sami. Stačí si prohlédnout video níže.