Bramboračka z tipů na chytré čtení. Finmag newsletter je tu

Samozřejmě mě lákala ta možnost dát v plen tipy na pěkné čtení, které mě příští týden (rozuměj ten, ve kterém tenhle newsletter čtete) teprve čeká. Něco podle pravdy a plánu, něco si vymyslet. Jenže podle pravdy mě čeká jediná, byť tlustá knížka. A vymýšlet si nechci.

Když mi šéf webu navrhnul, abych si přihřál vlastní polívku a připomněl příběhy, které jsem sepisoval do posledních x čísel Finmagu – část jich pak „přetiskl“ i web –, nechtělo se mně nejdříve. Ale nakonec to ještě rád udělám. Odbudu si tak nemilé inventarizování a ještě se pobavím. A věřím, že tu je slušná šance, že i vás.

I když to teda bude slušná bramboračka.

Začnu od konce, tím, co na webu ještě není, tedy reklamou na číslo, které si pořád ještě můžete koupit.

Mazivo kapitalismu

Lidi mají ve zvyku považovat kapitalismus a byrokracii za nepřátele na život a na smrt. Jak ale docela přesvědčivě poukázal David Graeber v knížce Utopia of Rules, není to vůbec pravda, jsou to kámoši. „Ukázalo se, že tržní ekonomika ke svému běhu vyžaduje tisíckrát víc papírování než absolutistická monarchie Ludvíka XIV.“ cituje Michal Kašpárek v recenzi. A to se mluví o studiích z 19. století.

Je ale potřeba si uvědomit, že bez nějaké základní byrokracie v zásadě větší podnik nemůže fungovat. V každé firmě musí běhat informace, musí to mít svoje ustálené cestičky a způsoby. A musíte mít nosiče informací. Dlouhá desetiletí byl oběh informací nejen v podnicích nepředstavitelný bez psacího stroje. A bez kopíráku, díky kterému se dalo najednou vyhotovit i deset kopií.

A neuvěříte, co se stalo… předtím.

Uhlový papír neboli kopírák existoval desítky let před tím, než se ve velkém rozjela výroba psacích strojů. Nesloužil k výrobě kopií, ale k výrobě originálů. Vymysleli ho zhruba ve stejné době nezávisle na sobě v Anglii a v Itálii. A vymýšleli ho – kvůli slepým.

• Časopis s kopírákem najdete zde.

Píp píp píp. Zaplať dvanáct padesát

Nejradši mám příběhy o vynálezech, které někdo dokáže vynalézt v hlavě, ale věda a technika v jeho době ještě neumožňují, aby se ta myšlenka oděla nějakým hmotným tělem.

To je příklad čárového kódu, který si jeho vynálezce vysnil při procházkách po pláži, když vzpomínal, jak ho ve skautu učili morseovku. Vynález musel počkat pár desetiletí, než jeho realizaci umožnil vývoj lejzrů, paprsků smrti.

A pak to ještě chvilku trvalo, než se podařilo přesvědčit výrobce, že mají čárák tisknout na obaly všeho zboží.

Mimochodem čárový kód vznikal kvůli prodavačkám, aby měly jednodušší práci a dokázaly odbavit zákazníky rychleji. Kdyby jen tušili, že až se to povede celé zdokonalit, začnou je nahrazovat samoobslužné kasy.

Mimochodem pro web dostal článek do názvu pípání. Ale já popravdě pochybuju, že první čtečky čárového kódu pípaly:

• Když to píplo poprvé. Čárový kód změnil svět

Trhni si

V příběhu o červeném proužku jsem se ocitnul na červené lajně, za kterou se ve slušné novinařině nechodí. Byla k mání naprosto neuvěřitelná historka o tom, jak si německý špion v přestrojení nedokázal vybalit cigarety z celofánu, protože do Evropy ještě v té době nedorazil americký vynález červeného proužku přilepeného k celofánovému obalu. Jeho znalost všem Američanům do hlav vepsal žvýkačkář Wrigley, pro kterého tenhle zlepšovák vymyslili.

Nedala se ale ta story o takzvané Operaci Tarzan dobře ověřit. Ale taky se nedala vypustit. Zůstala s velkým disclaimerem.

• Trhák made in USA. Jak otvírač žvýkaček za války (možná) zachránil svět

Grill Power

Od Chicaga, které je zvané Město větrů, pochází další vynález. Gril s pokličkou. Vzpomeňte si na mě při letním grilování. Vynálezce ho udělal z ocelové bóje.

Jenže mnohem zábavnější je sledovat, proč ho vlastně vymyslel. Jak se narodila americká grilovací kultura. A proč vlastně desítky let grilovali jenom kluci (holky myjou nádobí).

• Proti chicagským větrům. Jak vznikla moderní americká grilovačka

Konvertovaly od sportu k popu

Do webového vydání se bohužel nedostal můj oblíbený příběh o číšnickém otvíráku, nejlepším otvíráku všech dob. A o tom, že ho vymyslel chlapík v severním Německu, kde se víno nezdá trpké jenom zprvu, ale furt. Úplně jako by chtěl nakrknout všechny Francouze. Což byl ostatně v té době oblíbený německý národní sport.

Takže pokud vás zajímá alkohol i teoreticky, doporučuju roční předplatné – přístup do archivu je v ceně.

Zato si i na web našel cestu příběh Conversek. Tenisek, které nosil James Dean, Ramones, Cobain a všichni rebelové – než si rebelství módní průmysl ukradl a začal s ním kšeftovat. Jenomže jejich život v popkultuře, to je jenom půlka příběhu. Předtím žily stejně dlouhý a slavný život sportovní ikony. A přičinil se o to jediný chlapík:

• Tajný život conversek: od basketbalu přes underground až k popkultuře

Máte vteřinku?

V příštím čísle Finmagu, které se už peče, pak najdete story o objevu jedné skupiny sloučenin, kterou prostě miluju. Nebo vlastně ne tak o jejím objevu, ale o tom, kolik let trvalo přijít na to, k čemu by to vlastně mohlo být dobré.

Ke kafi ku poslechu máme...

Zdroj: Shutterstock

Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, uši napraví! A i pro ty něco máme: Finmag podcast. Reality, investice a zajímaví hosté.

Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se. Dobrou chuť!

To chci!

To si takhle v laborce vymýšlíte něco jako plexisklo na zaměřovače ke kvérům. Tohle by mohl být ten materiál, jenže – nedá se s tím pracovat. Ke všemu to lepí. Sáhneš na to, přilepíš se. Prostě to lepí cokoliv k čemukoliv. K ničemu to není.

Schválně si tipněte, kolik let to trvalo, než lidem došlo, že věci, co lepí, se dají použít k lepení, a než vzniklo superglue, které jsme po dlouhých desetiletích i my poznali pod přezdívkou vteřiňák.

Správnost tipu si můžete ověřit v příštím čísle Finmagu.

Kam dál? Ochutnejte Finmag newsletter:

• Bez hotovosti, či s hotovostí? Vážně je to vše, oč tu běží?
• Jak cinknout ruletu a zkusit víc byznysplánů. Tipy na chytré čtení
• Podnikání, medvědi i fotbal. Máme pro vás nový Finmag newsletter
• Konečně máte čas na čtení. Lidé, čtěte!
• Škatulky na lidi a stará moudra. Finmag newsletter už letí

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag