Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Helena Lazosová: Statistiky jsou spravedlivější než unijní regulace

Martin Vlnas
Martin Vlnas
14. 12. 2013
 12 720

„Jsem vystudovaná pojistná analytička. Je ještě potřeba něco dodávat?“ odpověděla s úsměvem na rtech Helena Lazosová na otázku, co říká sjednocení pojistných sazeb pro muže a ženy, které si vynutila Unie. Čerstvá šéfka marketingu a produktového vývoje ING Pojišťovny pro Českou republiku a Slovensko byla první ženou z branže, s níž jsme toto téma otevřeli. Není se čemu divit, vývoji produktů u konkurence většinou šéfují muži.

Helena Lazosová: Statistiky jsou spravedlivější než unijní regulace

Veselá, agilní, profesionální a hlavně otevřená a upřímná. Tak na mě Helena Lazosová působila během našeho rozhovoru. Že o pár dní později povýší, jsem tehdy ještě nevěděl. Bavili jsme proto především o pojistných produktech, regulaci a českém pojistném trhu, které měla na starosti jako vedoucí produktového managementu a cenotvorby v české ING.

Před příchodem do ING Životní pojišťovny jste působila mimo jiné v ČSOB Pojišťovně a České pojišťovně. Proč jste nakonec zakotvila právě v ING?

Kolem ING jsem se v minulosti motala už několikrát. Vždycky mi imponovala především zdejší firemní kultura. Z pojišťoven, ve kterých jsem působila, je mi ING určitě nejblíž tím, jak se chová, jak chce dělat byznys... Funguje zde výrazně odlišné dělení hodnoty než jinde – samozřejmě jsme tu od toho, abychom vydělávali peníze, nejsme charitativní organizace, jenže vydělávat lze i tak, aby byli spokojení i naši klienti.

Jak se to projevuje konkrétně?

Třeba nastavením poplatků. Pokud si porovnáte poplatkovou strukturu, určitě patříme k tomu nejlepšímu, co na trhu najdete. Nechci nikomu křivdit, protože zkoumat a počítat nákladovost životního pojištění u konkurence je opravdu obtížný domácí úkol, přesto si troufnu tvrdit, že jsme zřejmě jedna z mála, ne-li jediná pojišťovna na českém trhu s naprosto transparentní a veřejnou poplatkovou strukturou.

Helena Lazosová

Helena Lazosová

Vystudovala finanční a pojistnou matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Dvanáct let pracovala v České pojišťovně a byla mimo jiné i členkou dozorčí rady Penzijního fondu České pojišťovny. Později pracovala jako ředitelka kontrolingu a účetnictví v ČSOB Pojišťovně. Od letošního listopadu vede oddělení marketingu a vývoje produktů v ING Pojišťovně a je členkou nejvyššího vedení.

Mluví plynně anglicky a řecky, ve volném čase ráda cestuje, čte a zajímá se o zahradní architekturu.

To je ale třeba v bankovním sektoru nebo v oblasti investic dnes už naprosto běžná záležitost. Čím to, že klienti výši poplatků u pojištění stále zjišťují s takovými obtížemi, pokud je to vůbec možné?

Pro koho si myslíte, že je to výhodné? Samozřejmě, že pro pojišťovny. I tady se už ale naštěstí lámou ledy. Občas mi ale i dnes přijde, že každé dva kroky kupředu pojišťovny kompenzují jedním krokem zpět nebo úkrokem stranou. Je to dáno jednak komplexností byznysu, ale i tím, že si pojišťovny vzájemně konkurují jinak než svou otevřeností. Snad se to ale postupně mění k lepšímu.

Lze na českém trhu uspět právě s politikou otevřených dveří?

My na tom stavíme. Jsme otevření. Navíc si v sobě ING určitě nese i kus holandské historie…

Co tím myslíte?

Pojistný trh tam byl podobně pokřivený jako u nás. Následovala série hromadných žalob, které pojišťovny jednu po druhé prohrávaly. Po tom se musel celý trh zcela proměnit. Obnovit ztracenou důvěru trvalo roky. Tomu se snažíme vyhnout.

Každá pojišťovna vám ale dnes řekne, že je její prioritou proklientský přístup…

To máte pravdu. A souhlasím s tím, že na call-centrech nebo v PR odděleních razí proklientský přístup i u konkurence. Management ale dost často myslí úplně jinak. A v tomhle jsme opravdu jiní. Pokud si před centrálou nedokážeme obhájit užitečnost produktu pro klienta, máme smůlu. Novinku nám nikdo neschválí.

Jak si vlastně měříte nákladovost?

Nepoužíváme primárně TANK, ani TER, řídíme se vlastním ukazatelem nákladovosti používaným pro všechna pojištění z naší dílny kdekoliv v Evropě. Hodnota, kterou nesmíme překročit, je striktně daná a pro všechny státy stejná.

NESPOLÉHEJTE NA NÁHODU!

Čím později si sjednáte životní pojištění, tím více zaplatíte. V tom lepším případě…

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Takže žádné speciální výjimky pro „progresivní“ český trh nedostáváte?

Rozhodně ne!

Jaký je vlastně podle vás český pojistný trh?

Pořád tak trochu věříme v garance a hledáme je v každém produktu, který nám někdo nabídne. A to i za cenu toho, že hodnota našich úspor v čase neroste, ale naopak klesá. Tohle je typicky české specifikum, které jsem nikde jinde tak intenzivně necítila.

Čím to je? Kde se v nás tahle touha po „jistotě nevýnosu“ vzala? Neumíte správně komunikovat vy, finanční instituce, nebo my novináři?

Jako první mě napadají historické předpoklady. Jedno z hesel nejvýstižněji charakterizujících socialismus bylo lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše. Mít něco, i když je to sakra málo, nám dává pocit jistoty. Možná ale, že historické předpoklady jsou ještě hlubší. Žijeme ve středu Evropy a dost často jsme za to platili – tu se přes nás přehnala tahle armáda, za chvíli zas jiná. To vše v lidech posiluje opatrnost. Ovšem třeba Slováci přitom k riziku přistupují úplně jinak. Bojí se mnohem méně. Další důvod vidím v dlouholeté absenci finančního vzdělávání na školách. Kolik Čechů vůbec ví, co je to diskont? Ano, zlepšuje se to, ale chce to čas. A samozřejmě, jak naše komunikace, tak i komunikace vás novinářů může být vždycky lepší.

Když jsme u té komunikace pojišťoven… když už se zdálo, že se kultivuje nabídka investičního životního pojištění, stalo se vloni obrovským trhákem jednorázové životní pojištění s minimálními pojistnými částkami. Jak jste to vnímala vy?

Odpovím oklikou. Jsem nesmírně ráda, že Česká asociace pojišťoven změnila způsob, jakým je jednorázové životní pojištění zastoupeno v oficiálních statistikách v porovnání s běžným pojistným.

Proč?

Za celým humbukem byl jen hon za statistikou a podílem na trhu. Pojišťovny totiž musejí pravidelně reportovat svým zahraničním matkám, jak se jim na českém trhu daří, a všichni tlačí na to, aby se rostlo. A co uděláte ve chvíli, když zjistíte, že v objemu běžně placeného pojistného nerostete, i když musíte?

Pomůžete si jednorázovkou.

Přesně tak. Jenže takhle získané pojistné vám pomůže jen v jednom kalendářním roce. Další rok zase začínáte od nuly. A musíte být ještě agresivnější. Tím pádem jste vstoupil do začarovaného kruhu. Jednorázové životní pojištění je navíc pro pojišťovny na hranici ziskovosti. V kruhu tedy bloudíte ne proto, abyste vydělal peníze, ale jen proto, abyste šéfům ukázal, jak pěkný podíl máte na trhu. Dává vám to smysl?

Ne. Tedy pokud mi nejde o nějaké pěkné prémie.

A právě proto jsem ráda, že se objem předepsaných jednorázových životních pojištění ve statistikách nově dělí deseti. Pojišťovny tak mají čas věnovat se tomu, co umějí a co by měly dělat – pojišťovat lidi proti rizikům. Ano, jsou případy, kdy jednorázovka dává smysl, třeba daňové odpočty nebo správa portfolia na jedné smlouvě, ale obecně jsem nerada, když pojišťovny dělají práci, kterou by měly dělat banky nebo investiční společnosti. A obráceně.

Je možné o nějakém pojištění říci, že je trendy letos?

Podle mého to jsou specifická pojištění cílící na určité části populace. Třeba naše pojištění pro ženy. (smích) Ale vážně, i v pojištění se stále více klade důraz na jednoduché funkční věci. A tady vidím trend do budoucna. V jednoduchosti je krása.

Pomohl vám mediální kolotoč kolem Angeliny Jolie?

Lhala bych, kdybych tvrdila, že ne. Spíš bych ale řekla, že klientky o našem pojištění For You věděly, ale potřebovaly pošťouchnout. A tahle událost řadu z nich přesvědčila, že do toho mají jít také. Náhle si uvědomily, že se to může týkat kterékoliv z nás.

Neplánujete nějaké podobné pojištění také pro muže?

Pohráváme si s tím, zatím ale nic konkrétního připraveného nemáme. Na pojištění pro ženy se pořád ještě učíme, jak to dělat správně. Ověřujeme si, co se klientkám líbí a co ne. A vlastně všechno zkoušíme i samy na sobě.

Když se bavíme o mužích a ženách, nedá mi to, abych se nezeptal, jak vnímáte zavedení unisexu – sjednocení pojistných sazeb pro může a pro ženy, které si vynutila Evropská unie?

Tak… Jsem vystudovaná pojistná analytička, že. (smích) Je ještě potřeba něco dodávat?

Pokud chcete…

Tak snad jen to, že mi mnohem spravedlivější přijdou statistiky než rozhodnutí Evropské unie. Každá pojišťovna kdekoliv v Evropě se s tím nakonec vypořádala. Ve finále to bylo jenom o změně výpočtů – něco odnesli na svých bedrech klienti, něco pojišťovna. Já jako žena jsem se ale před zavedením unisexu rozhodně diskriminovaná necítila. Měla jsem dražší důchodové produkty, ale zase levnější pojištění na smrt. Muži to měli obráceně. Kde je tady diskriminace? Mnohem víc mě trápí, že kvalitní kandidátka na pracovní místo dostane, pokud je vůbec přijata, méně peněz než muž, i když má vyšší kvalifikaci. Ale zpátky k regulaci pojištění. Kde ta regulace skončí? Pokud Unie přinutí pojišťovny „nediskriminovat“ ani na základě věku, což je také možné, odnesou to jen a pouze mladí lidé, kteří potřebují každou korunu.

Platí stále, že se životní pojištění musí aktivně prodávat, protože ho žádný Čech nechce?

Do velké míry to stále platí. Zase to souvisí s finanční gramotností. Každý si už dnes snad pojistí svoje auto a svůj dům, ale rizika plynoucí z absence životního pojištění pořád ignorujeme. Přitom jsou mnohem větší. Na Západě jde šedesát procent peněz do „života“ a čtyřicet do „neživota“. U nás je to obráceně. Důležité je klientům vysvětlovat – a klidně pořád dokola –, že když jim vyhoří dům a jsou zdraví, postaví se na znovu na nohy mnohem dřív, než když skončí na vozíčku člověk, který sám živí rodinu. Neříkám, že každý by měl být pojištěný proti všemu, ale pokud máte děti, hypotéku nebo třeba vysoké riziko výskytu dané nemoci v rodině, je to důvod k zamyšlení.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Martin Vlnas

Martin Vlnas

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Rok studoval v Jižní Koreji. Během studia publikoval reportáže v Reflexu, Respektu nebo Týdnu, kariéru ale začal jako portýr. Od... Více

Související témata

česká asociace pojišťovenevropská unieinvestiční životní pojištěnípojišťovnyregulacerovnost pohlavíživotní pojištění
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo