Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Banky, fondy, bazény

Podílové a penzijní fondy mohou být bezpečnější než banky

Kyperská krize budí celoevropskou paniku. Také u nás v Česku, ačkoli k panice nemáme akutní důvod. Momentálně česká ekonomika patří mezi stabilnější v Evropě. Zdejší banky dokonce mezi nejstabilnější. Češi se však drží pořekadla, že je lepší být opatrný než litovat.

Svědčí o tom i dotaz jednoho kolegy: „Jak vnímáte zdanění vkladu na Kypru z hlediska práva na ochranu majetku zakotveného v Listině základních lidských práv a svobod? Klient mi včera vmetl do tváře, že je to precedent pro znárodnění penzijních fondů druhého pilíře.“Ne, není to precedent pro znárodnění čehokoli. Vysvětlím, proč není.

Možná to zní divně, ale když vlastníte peníze v bance, ve skutečnosti je nemáte. Okamžikem uložení bankovek na účet se stáváte majitelem pohledávky vůči bance v dané výši, řekněme, pět tisíc korun. Vlastnit hotovost a vlastnit pohledávku jsou dvě různé věci.

Vašich pět tisíc banka zaúčtuje do pasiv jako finanční zdroj: stáváte se věřitelem banky. Peníze, které půjčujete bance, jsou zároveň zaúčtovány do aktiv jako hotovost na pokladně. Ale v pokladně se neohřejí dlouho. Banka je půjčí svým dlužníkům nebo za ně koupí cenné papíry. Vaše peníze nejsou na vašem účtu, nýbrž cestují.

Za normálních okolností je všechno v pořádku. Banka s vašimi penězi podniká, ale kdykoli si budete přát, můžete uplatnit svoji pohledávku a banka vám je vyplatí. Problém nastane, pokud dlužníci banky neplní své závazky nebo pokud investované cenné papíry podstatně ztratí na hodnotě. Například kvůli platební neschopnosti emitenta. Pokud banka není schopna plnit své závazky, může nastoupit povinné pojištění vkladů. Ovšem pokud fond pojištění vkladů nemá prostředky, můžete přijít o peníze – a přesto nejde o konfiskaci.

Špatné obchodní rozhodnutí

Přesně to se stalo na Kypru. Platební schopnost dlužníků Bank of Cyprus a Laiki Bank byla nahlodána – a závěrečný, drtivý úder banky utrpěly v podobě částečné platební neschopnosti Řecka. Dluhopisy tohoto státu ztratily 76 procent hodnoty po státním bankrotu v březnu 2012. (Krach byl ovšem naivní veřejnosti inzerován jako „záchrana Řecka“.)

V případě kyperských bank tedy nešlo o konfiskaci. Skutečnost, že na Kypru je tato ztráta prezentována jako mimořádná daň z vkladu, je nešťastně zavádějící. Na podstatě věci však nic nemění. Nejde o precedent.

Obecně platí, že kdykoli zkrachuje banka, nejde o konfiskaci, nýbrž o pouhou ztrátu vyplývající ze špatného obchodního rozhodnutí (banky i klienta). Podobně, jako když zkrachuje třeba společnost s ručením omezením, které jste půjčili peníze. Hodnotu vaší půjčky krachujícímu „eseróčku“ také nikdo nechrání. Listina základních lidských práv a svobod chrání váš majetek proti svévolné konfiskaci, nikoli však proti ztrátě v důsledku bankrotu, soukromého či státního.

Není fond jako fond

Pokud jde o fondy – toto slovo má v Česku nešťastnou pověst vzhledem k privatizačnímu rabování v 90. letech. Nicméně dnešní fondy mají naprosto odlišnou konstrukci než snadno zneužitelné investiční privatizační fondy.

Máte-li peníze v moderním otevřeném podílovém fondu, pak vlastníte majetkový podíl přímo krytý cennými papíry. Na rozdíl od investičního privatizačního fondu však otevřený fond nemá akcie a nemá právní subjektivitu. Není tedy možné, aby většinový vlastník svolal valnou hromadu a okradl minoritní akcionáře, jak se stávalo v 90. letech. Totéž platí pro nově zakládané fondy druhého a třetího pilíře.

Ale co konfiskace penzijních fondů, ten děsivý bubák bázlivých Čechů? Pokud jde o Kypr, tamní penzijní fondy nepodléhají konfiskaci. Platí, že podíl v penzijním fondu je majetkem klienta. (Ovšem – tolikrát kritizované americké a britské podnikové penzijní fondy mají zase jiný právní rámec. Jde v podstatě o částečně kryté průběžné systémy integrované do účetnictví firmy: recept na problémy.) Bez rizika zpronevěry Podílové a penzijní fondy tedy mohou být bezpečnější než banky, zvláště v dobách krize. Hodnota podílových listů sice může kolísat podle výkyvů akcií na burzách, ale nelze je zpronevěřit. Fondy státních pokladničních poukázek jsou pak garantovány státem v plném rozsahu, nikoli jen do sta tisíc eur jako bankovní vklady. Za celou dobu od roku 2007 zkrachovala v USA i v Evropě celá série bank, dokonce několik pojišťoven, ale ani jeden otevřený podílový fond. (Madoffův skandál se žádného fondu tohoto typu netýkal.)

Bazénová velmoc

A co Island? Když finanční krize smetla 90 procent bankovnictví, Islanďané nepřišli o peníze v penzijních fondech. Jejich hodnota sice poklesla (asi o 20 procent), ale jen v důsledku dočasného poklesu cen cenných papírů. Během let 2001 až 2010 islandské penzijní fondy vydělaly jedno procento ročně nad inflací po odečtení poplatků – v hospodářství postiženém nejtěžší finanční krizí na světě!

Chilské nebo polské penzijní fondy dokonce nesly více než čtyři procenta reálného čistého výnosu ročně. České fondy penzijního připojištění přinesly za stejné období jen asi 0,5 procenta reálného ročního výnosu. Proč tak slabé výsledky? Špatný zákon z roku 1994, který penzijním fondům starého typu nedovoloval investovat téměř nikam jinam než do nevýnosných státních dluhopisů.

Islanďané vlastní v penzijních fondech pořádný kapitálový polštář: majetek v hodnotě zhruba 130 procent hrubého domácího produktu. Ani krize je o tento majetek nepřipravila! Dánové vlastní penzijní rezervy ve výši přes 160 procent HDP, Švédové přes 50 procent HDP.

Češi jsou vedle nich nuzáci s pouhými 6,5 procenty HDP v penzijních fondech. Na druhé straně jsou špičkami v jiném oboru: utrácení za zbytečnosti. Příklad. Na sto tisíc obyvatel v Česku připadá 1980 bazénů, zatímco v ekonomicky silnějším Německu evidují na stejný počet lidí jen 972 bazénů. Je prý jen otázkou času, kdy dosáhneme evropského prvenství. Až dnešní generace třicátníků a čtyřicátníků bude v penzi, může ve volných chvílích lovit z bazénů mrtvé mouchy. Výmluva, že se přece nemohli zajistit na stáří kvůli obavám z kyperské krize, bude vypadat bizarně. Ostatně, vypadá tak už dnes.

Psáno pro Lidové noviny

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 19 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK