Banky, fondy, bazény

| 9. 4. 2013

Podílové a penzijní fondy mohou být bezpečnější než banky

Banky, fondy, bazény

Kyperská krize budí celoevropskou paniku. Také u nás v Česku, ačkoli k panice nemáme akutní důvod. Momentálně česká ekonomika patří mezi stabilnější v Evropě. Zdejší banky dokonce mezi nejstabilnější. Češi se však drží pořekadla, že je lepší být opatrný než litovat.

Svědčí o tom i dotaz jednoho kolegy: „Jak vnímáte zdanění vkladu na Kypru z hlediska práva na ochranu majetku zakotveného v Listině základních lidských práv a svobod? Klient mi včera vmetl do tváře, že je to precedent pro znárodnění penzijních fondů druhého pilíře.“Ne, není to precedent pro znárodnění čehokoli. Vysvětlím, proč není.

Možná to zní divně, ale když vlastníte peníze v bance, ve skutečnosti je nemáte. Okamžikem uložení bankovek na účet se stáváte majitelem pohledávky vůči bance v dané výši, řekněme, pět tisíc korun. Vlastnit hotovost a vlastnit pohledávku jsou dvě různé věci.

Vašich pět tisíc banka zaúčtuje do pasiv jako finanční zdroj: stáváte se věřitelem banky. Peníze, které půjčujete bance, jsou zároveň zaúčtovány do aktiv jako hotovost na pokladně. Ale v pokladně se neohřejí dlouho. Banka je půjčí svým dlužníkům nebo za ně koupí cenné papíry. Vaše peníze nejsou na vašem účtu, nýbrž cestují.

Za normálních okolností je všechno v pořádku. Banka s vašimi penězi podniká, ale kdykoli si budete přát, můžete uplatnit svoji pohledávku a banka vám je vyplatí. Problém nastane, pokud dlužníci banky neplní své závazky nebo pokud investované cenné papíry podstatně ztratí na hodnotě. Například kvůli platební neschopnosti emitenta. Pokud banka není schopna plnit své závazky, může nastoupit povinné pojištění vkladů. Ovšem pokud fond pojištění vkladů nemá prostředky, můžete přijít o peníze – a přesto nejde o konfiskaci.

Špatné obchodní rozhodnutí

Přesně to se stalo na Kypru. Platební schopnost dlužníků Bank of Cyprus a Laiki Bank byla nahlodána – a závěrečný, drtivý úder banky utrpěly v podobě částečné platební neschopnosti Řecka. Dluhopisy tohoto státu ztratily 76 procent hodnoty po státním bankrotu v březnu 2012. (Krach byl ovšem naivní veřejnosti inzerován jako „záchrana Řecka“.)

V případě kyperských bank tedy nešlo o konfiskaci. Skutečnost, že na Kypru je tato ztráta prezentována jako mimořádná daň z vkladu, je nešťastně zavádějící. Na podstatě věci však nic nemění. Nejde o precedent.

Obecně platí, že kdykoli zkrachuje banka, nejde o konfiskaci, nýbrž o pouhou ztrátu vyplývající ze špatného obchodního rozhodnutí (banky i klienta). Podobně, jako když zkrachuje třeba společnost s ručením omezením, které jste půjčili peníze. Hodnotu vaší půjčky krachujícímu „eseróčku“ také nikdo nechrání. Listina základních lidských práv a svobod chrání váš majetek proti svévolné konfiskaci, nikoli však proti ztrátě v důsledku bankrotu, soukromého či státního.

Není fond jako fond

Pokud jde o fondy – toto slovo má v Česku nešťastnou pověst vzhledem k privatizačnímu rabování v 90. letech. Nicméně dnešní fondy mají naprosto odlišnou konstrukci než snadno zneužitelné investiční privatizační fondy.

Máte-li peníze v moderním otevřeném podílovém fondu, pak vlastníte majetkový podíl přímo krytý cennými papíry. Na rozdíl od investičního privatizačního fondu však otevřený fond nemá akcie a nemá právní subjektivitu. Není tedy možné, aby většinový vlastník svolal valnou hromadu a okradl minoritní akcionáře, jak se stávalo v 90. letech. Totéž platí pro nově zakládané fondy druhého a třetího pilíře.

Ale co konfiskace penzijních fondů, ten děsivý bubák bázlivých Čechů? Pokud jde o Kypr, tamní penzijní fondy nepodléhají konfiskaci. Platí, že podíl v penzijním fondu je majetkem klienta. (Ovšem – tolikrát kritizované americké a britské podnikové penzijní fondy mají zase jiný právní rámec. Jde v podstatě o částečně kryté průběžné systémy integrované do účetnictví firmy: recept na problémy.) Bez rizika zpronevěry Podílové a penzijní fondy tedy mohou být bezpečnější než banky, zvláště v dobách krize. Hodnota podílových listů sice může kolísat podle výkyvů akcií na burzách, ale nelze je zpronevěřit. Fondy státních pokladničních poukázek jsou pak garantovány státem v plném rozsahu, nikoli jen do sta tisíc eur jako bankovní vklady. Za celou dobu od roku 2007 zkrachovala v USA i v Evropě celá série bank, dokonce několik pojišťoven, ale ani jeden otevřený podílový fond. (Madoffův skandál se žádného fondu tohoto typu netýkal.)

Bazénová velmoc

A co Island? Když finanční krize smetla 90 procent bankovnictví, Islanďané nepřišli o peníze v penzijních fondech. Jejich hodnota sice poklesla (asi o 20 procent), ale jen v důsledku dočasného poklesu cen cenných papírů. Během let 2001 až 2010 islandské penzijní fondy vydělaly jedno procento ročně nad inflací po odečtení poplatků – v hospodářství postiženém nejtěžší finanční krizí na světě!

Chilské nebo polské penzijní fondy dokonce nesly více než čtyři procenta reálného čistého výnosu ročně. České fondy penzijního připojištění přinesly za stejné období jen asi 0,5 procenta reálného ročního výnosu. Proč tak slabé výsledky? Špatný zákon z roku 1994, který penzijním fondům starého typu nedovoloval investovat téměř nikam jinam než do nevýnosných státních dluhopisů.

Islanďané vlastní v penzijních fondech pořádný kapitálový polštář: majetek v hodnotě zhruba 130 procent hrubého domácího produktu. Ani krize je o tento majetek nepřipravila! Dánové vlastní penzijní rezervy ve výši přes 160 procent HDP, Švédové přes 50 procent HDP.

Češi jsou vedle nich nuzáci s pouhými 6,5 procenty HDP v penzijních fondech. Na druhé straně jsou špičkami v jiném oboru: utrácení za zbytečnosti. Příklad. Na sto tisíc obyvatel v Česku připadá 1980 bazénů, zatímco v ekonomicky silnějším Německu evidují na stejný počet lidí jen 972 bazénů. Je prý jen otázkou času, kdy dosáhneme evropského prvenství. Až dnešní generace třicátníků a čtyřicátníků bude v penzi, může ve volných chvílích lovit z bazénů mrtvé mouchy. Výmluva, že se přece nemohli zajistit na stáří kvůli obavám z kyperské krize, bude vypadat bizarně. Ostatně, vypadá tak už dnes.

Psáno pro Lidové noviny

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (19 komentářů)

Radovan Dell | 11. 4. 2013 08:03

Kypr je krasnym prikladem toho, ze kdyz politici budou chtit vase penize, tak si je vezmou. Tady absolutne nejde o to, jestli bance pujcujete ci nepujcujete penize. Politici narychlo zacali menit zakony a lide celou tu dobu nemeli pristup ke svym penezum. Banky se uzavrely a kdo nemel hotovost, tak mel problem. Az budou politici potrebovat priste vice penez, tak si proste vezmou vice a zmeni zakony tak, aby jim to umoznily.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 4. 2013 17:07
reakce na Radovan Dell | 11. 4. 2013 08:03

No o tom není pochyb.
Také proto je stát definován jako "teritoriální monopol na porušování vlastnických práv".
Na druhou stranu lidi to státu ulehčují tím, že naivně drží majetek ve formách, které jsou pro stát snadno uloupitelné - buď zcela, nebo částečně (postupné zdaňování).

Ať jde o penzijní fondy, bankovní vklady či nemovitosti, vždy jde o formy majetku, o kterých stát ví a na které tedy může lehce sáhnout.

Tím chci říct, že lidi by se měli alespoň trochu probudit. Uvědomit si, že ne lupiči, tuneláři, špatní správci fondů, ale právě a jen STÁT je tím zdaleka největším ohrožením jejich majetku. Právě a jen stát jim z majetku pravidelně ukrajuje inflací (generovanou státní centrální bankou), zdaněním úroků a dividend, zdaněním nemovitostí, atd... A právě stát jim může sáhnout ještě hlouběji do kapsy kdykoli dojde k závěru, že má málo.
Kdy naposledy vás někdo okradl a oloupil? Kolikrát se to průměrnému člověku stane za život? Ve srovnání s lačnou rukou státu to je zanedbatelná a nepravděpodobná událost!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 11. 4. 2013 21:21
reakce na Jan Altman | 11. 4. 2013 17:07

Ted jeste budou muset nekde sehnat dalsi 7.5 miliardy EUR. Na to jsem opravdu zvedavy, kde to vezmou. Mozna budou garantovat vklady v bankach jen do 20 tisic EUR.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Koss | 10. 4. 2013 00:47

Mám dojem že P Kohout se mýlí když napsal že ti kdo vloží úspory do banky se stanou věřiteli bank.A také že hodnotu podílových nelze zpronevěřit.(Ovšem je otázka co to znamená slovo „nelze“ - bud „nesmí“ nebo „nemožné“).
Nevím proč by někdo investoval v podílových fondech, které automaticky kupují státní dluhy, když je možné přímo investovat ve vládních dluzích bez administrativních poplatků ve fondech.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 10. 4. 2013 17:49
reakce na Jan Koss | 10. 4. 2013 00:47

Nemyli, libovolny vklad v bance je Vase pujcka bance.

Nicmene i v podilovych fondech lze prijit o penize zproneverou - viz napr. Madoff. Proto by si clovek v podilovych fondech mel napr. na zacatku zjistit jak je majetek klientu oddeleny, kdo a jak casto ho audituje a jak casto se meni auditor, jestli muze byt majetek rehypotekovany apod...

V US a UK podobne jako pojisteni vkladu funguje pojisteni investici (do urcite hodnoty) - samozrejme ne proti ztrate trzni hodnoty, ale prave proti (mimojine) zpronevere.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 10. 4. 2013 20:23
reakce na Vlad Ender | 10. 4. 2013 17:49

Mám podezření, že mnoho klientů splečnosti MF Global si udělalo podobnou "due diligence" prověrku a nakonec jim to moc platné nebylo ˘

Já jsem si zase udělal podobnou analýzu (míra oddělení majetku, kvalita auditu, udržitelnost) průběžného ponziho penzijního systému a...... je mi to také houby platné ? ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 11. 4. 2013 11:10
reakce na Jan Altman | 10. 4. 2013 20:23

DD neni samozrejme samospasitelna - ale investovani bez alespon zakladni DD je stejne jako kupovat kocku v pytli.

S penzijnim systemem bych to nesrovnaval, neb tam je prmarni Vase rozhodnuti zit v CR, predpokladam ze nejake DD jste si na to rozhodnuti udelal (s Misesem reknu ze jste odhalil svoje preference), a nasledky jsou proste takove jake jsou (vcetne penzijniho systemu).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 4. 2013 17:00
reakce na Vlad Ender | 11. 4. 2013 11:10

A co kdybych trval na tom, že tím, že jste se rozhodl žít v ČR (nebo dýchat, nebo chodit vzpřímeně) jste se zavázal platit mi 3000Kč měsíčně?
Co kdybych tvrdil, že tím, že jste v ČR zůstal (nebo dýchal, nebo nechodil po čtyřech), že jste jasně demonstroval, že s tím souhlasíte?

Do třicátého očekávám první platbu ˘
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 12. 4. 2013 10:31
reakce na Jan Altman | 11. 4. 2013 17:00

Stačí, když nesmyslně trváte na tom, že jediná zásluha k vlastnictví je narodit se dříve a využít tento jev k prvotnímu vykolíkování.

Tím je zabráněno méně šťastným nově příchozím na svět využít své schopnosti a dané teritorium využívat pro vlastní účely podle svých vlastních schopností. To vám připadne správné a přirozené, že vy máte právo, ale ostatní už stejné právo nemají? Nedivte se, že na takové "přirozené právo" vám nově příchozí hodí bobek a budou trvat na tom, že žádná osoba právo vykolíkovat půdu nemá...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 12. 4. 2013 16:35
reakce na Ferdinand Mácha | 12. 4. 2013 10:31

A ti nově příchozí se jako vylíhnou ze zkumavky?
Nebo spíš mají rodiče, po kterých budou dědit?
Navíc vykolíkování se týká jen pozemků s to není nejdůležitější majetek - i dnes přeci žije plno lidí, kteří žádný pozemek po nikom nezdědili a nehysterčí kvůli tomu a neplánují majetkovou revoluci. Prostě si vezmou hypo a pozemek (pokud ho potřebují) si koupí. Takže v čem stále vidíte problém?

To skoro zní, jako byste byl proti dědění. Tedy pro to, aby když někdo třeba vybuduje firmu (nebo koupí/zdědí lukrativní pozemek), aby měl právo jako vlastník rozhodnout o tom, že ji předá svým dětem. To už zní opravdu poněkud bolševicky...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Mácha | 10. 4. 2013 21:15
reakce na Jan Altman | 10. 4. 2013 20:23

Teda... ty smajlíky jsou vychytané, klobouk dolů.
:-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Fery Marra | 9. 4. 2013 15:05

Koho chleba jíž, toho píseň zpívej ....

Proč se tomu všemu říká penzijní? Že to má zajistit budoucím penzistům nějaké peníze navíc? A jak asi, když výnosy, většiny penzijních fondů, balancují na úrovni inflace? Nemělo by se to spíše jmenovat "protiinflační fondy"? A to ještě za výrazné podpory státu. Jednak státní příspěvek cca 6 miliard a více a pak daňové úlevy a přesto na tom lidé vlastně nic nevydělají....

Také bych chtěl mít takový business .....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 9. 4. 2013 16:25
reakce na Fery Marra | 9. 4. 2013 15:05

A to vše za předpokladu, že věříte oficiálním údajům o inflaci...

A penzi z toho budte mít, jen pokud ty fondy stát nezruší, nezdaní, neznárodní. Navíc ty fondy zhusta investují do státních dluhopisů. Ovšem já nejsem tím, kdo si vsadí na to, že za dlouhých příštích 30 let náš stát neprojde tím, čím prošel ten řecký (či dokonce argentinský).

Obecně: instrument, do kterého jsem povinen jen sypat, 30 let na peníze nesmím sáhnout, přealokovat je, atd... mi přijde podezřelý.

Navíc to geografické riziko: velká část prostředků v těch fondech jsou v CZ dluhopisech a akciích. Ale co když se Česku zrovna nepovede?
Podle mne to je hrubý prohřešek proti diverzifikaci, potože drtivá většina účastníků penzijního spoření, pokud má nějakou další investici, tak je to nemovitost - opět v CZ. Její cena tedy je opět závislá na prosperitě a stabilitě toho našeho plácku.

Jak již jsem psal několikrát: pokud někdo má nainvestováno v nemovitostech (stačí 1 byt a už jde o miliony, takož když toho je víc), měl by všechny ostatní investice oborově a geograficky diverzifikovat. Tedy dokud v akciích, kovech, atd... nebude mít srovnatelný majetek, jako v těch nemovitostech, tak investovat výhradně do něčeho, co je protipólem nemovitosti v ČR. Tedy kovy, akcie - nejen mimo ČR, ale mimo EU!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Fery Marra | 10. 4. 2013 14:31
reakce na Jan Altman | 9. 4. 2013 16:25

Inflace je oficiální údaj, který se používá k ledačemu, ale moc věrohodný není. Spíše bych dával přednost průměrné mzdě, konkrétně k nárůstu průměrné mzdy. Ten je většinou o nějaké procento vyšší, než inflace. Ale ani toto není vždy objektivní.

Do čeho by měl český (obyčejný) člověk investovat? Jaké má možnosti? Vše se většinou točí kolem finančních žraloků. A co se týče drahých kovů, tak i to má své nevýhody.

Nejlepším řešením by asi bylo, aby to nechal stát na každém z nás, ale s tím, že nebudeme zproštěni od placení sociálního pojištění. Prostě kdo chce, ten by se dobrovolně odhlásil z průběžného důchodového systému a přestal by jej platit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 9. 4. 2013 10:08

1) Pan Kohout je osobně finančně zainteresován na propagaci podílových fondů.2) Smyslem podílového fondu je vydělávat, ovšem jeho vlastníkovi. Podle mne větší smysl dávají ETF nebo individuální správa portfolia.3) Penzijní fondy jsou častým terčem politiků. A ne že ne.4) Kyperská akce je skutečně v mnoha ohledech podobná tom, co by se stalo přirozeně, bez zásahu státu a Bruselu: banky špatně investovaly, následuje krach, pojištěné vklady pokryje fond pojištění vkladů (pokud na to má, jako že v případě krachu většího počtu větších bank NE) a z nepojištěných vkladů lidé zpět dostanou to, co z bank vydoluje správce konkurzní podstaty. Ano, co se stalo na Kypru do určité míry tento přirozený scénář připomíná, přesto o něj ale nešlo – šlo o akci nadirigovanou z Bruselu, řízenou státem a ne konkurzním správcem; cílem Bruselu (rozuměj Francie a Německa) především byla likvidace daňového ráje uvnitř EU, tedy osiny v zadku všech eurosocialistů.5) Člověk by měl mít na paměti i kolapsy dalších NEBANKOVNÍCH institucí typu AIG a MF Global. A VELMI podezřelé až kriminální pozdí zejména v tom druhém případě (za tiché tolerance ze strany státu).6) Ale člověk by samozřejmě měl vyzkoušet všechno. Včetně svezení se na BITCOINové bublině, nějakého toho adrenalinu s ETORO.COM atd... Proč ne.7) A člověk by si měl klást otázky. Například:- Budeme mít stále vládu rozpočtové odpovědnosti (přičemž i ona dluh zvyšuje)?- Jak moc státní dluh vzroste za budoucí vlády KSČSSD?- Jak moc nám „díky“ výši dluhu a nedůvěře trhu v socialistickou vládu vzrostou úroky?- Jak moc nám porostou výdaje s ohledem demografii?- Kde na to všechno vláda bude brát?- Nebude se snažit získat peníze tam, kde ví, že nějaké jsou?- A o kterém majetku vláda ví? Není to majetek v bankách a fondech?- Opravdu je takový majetek nedotknutelný, nebo si vláda důvod ke zdanění či rovnou vyvlastnění vždy najde?8) Krize zdaleka neskončila. Problémy EU neklesají, ale rostou. Jih bude potřeba zachraňovat znovu a do problémů se postupně dostávají i severnější státy (Francie, Belgie,...). Ani problémy USA nejsou vyřešené, FED buduje další bublinu, anemický růst HDP je vykazován jen díky tomu, že nominální HDP se očišťuje o oficiální, a ne o reálnou inflaci, nezaměstnanost klesá jen proto, že mnoho lidí rezignovalo a práci již nehledá. Čínu čeká splasknutí nemovitostní bubliny, tvrdé přistání a možná i sociální a politické nepokoje. No a Japonsko se svým 230% HDP dluhem, stárnoucí populací a zmizením čistého exportu je prakticky v bankrotu, jen si to ze setrvačnosti (tradiční obraz exportního a inovačního tygra) mnoho lidí a investorů ještě neuvědomilo. A snaha situaci "řešit" pomocí QE, rozsahem překonávajícího i Bernankeho nejdivočejší sny, spíše připomíná hru s prskavkami ve skladišti dynamitu.JAKÝ podílový FOND nabízí INVESTIČNÍ STRATEGII PRO TAKOVÝTO SVĚT?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav David | 9. 4. 2013 23:08
reakce na Jan Altman | 9. 4. 2013 10:08

Myslím, že pro normálního člověka (tj. běžné zaměstnance a OSVČ) žádná strategie jak v dlouhém horizontu vydělat neexistuje. Otázkou je jestli vůbec existuje strategie na udržení hodnoty peněz.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 10. 4. 2013 20:30
reakce na Stanislav David | 9. 4. 2013 23:08

No skoro bych řekl, že hodnota (pravých) peněz se udržuje tak nějak sama.

Sice jsem to nekonzultoval s historikem, ale hádal bych, že za 100 let starou stokorunu si dnes koupím ± to samé, co tehdy.

http://www.el-ce rrito-coin-exchange.com/images /100corona.jpg

Asiby bylo prima poptat se nějaké praprababičky, jestli tehdy za 100kr koupila více či méně, než dnes za 33tisícKč.

?l?l
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 15. 4. 2013 14:29
reakce na Jan Altman | 10. 4. 2013 20:30

Srovnávání jsou vždycky ošemetná. Četl jsem pěkný příklad na diskusích.

Ford T stál na počátku 20 století 850 dolarů což tedy odpovídalo asi 40 uncím zlata. Zatímco dnes za 850 dolarů lze pořídit leda tak nové pneumatiky na automobil, za 40 uncí zlata by v roce 1980 bylo 12 000 dolarů a tehdy stálo běžné auto asi 6-10 tisíc dolarů. Dnes by za tutéž hroudu zlata bylo cca 60 tis. dolarů což odpovídá ceně dvou pěkných SUV americké výroby.

Připusťme že dnes je cena zlata nadhodnocena a zaokrouhleme to na fakt, že zatímco v průběhu 20 století hodnota 40 uncí zlata udržela hodnotu jednoho automobilu, hodnota 850 dolarů degradovala z hodnoty jednoho automobilu na hodnotu 20 let staré ojetiny nebo sady lepších zimních pneumatik.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Salomoun | 9. 4. 2013 08:36

Při vší úctě, pokud narychlo vznikají nové zákony, které zvyšují ztráty soukromých subjektů, aby si státy zřizované instituce (ECB, IMF etc.) přišly na své (ať už při řeckém haircutu nebo "záchraně" kyperských bank) tak dle mého soudu o konfiskaci jde. Zvlášť když podle jiného zákona jsou vklady garantované státem.
Taky je docela rozdíl, jestli dojde ke kreditní události a garantor nemá na výplatu, nebo jestli dojde k zabavení vkladů preventivně, aby ke kreditní události nedošlo. Princip "bližší košile než kabát" mi při řešení evropských krizí přijde až moc očividný..
PS: K použití majetku penzijních fondů k sanaci kyperských bank nedošlo jen díky tomu, že to Evropská komise zatrhla a ČR přece jen bude mít asi blíž k Maďarsku než Islandu...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!