Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Válka proti byrokracii skončila, zapomeňte

| 10. 2. 2017

Srovnání s Estonskem nebo Nizozemím odhaluje, že Česko mnohem víc než byrokracie „bruselská“ dusí ta „pražská“. Proč už jí skoro nikdo nejde po krku?

Válka proti byrokracii skončila, zapomeňte

Donald Trump vydal desátý den v úřadě prezidentský dekret podmiňující každou novou vládní regulaci zrušením minimálně dvou starších. Nechám stranou námitku, že regulace se těžko počítají a jeden nový paragraf může škrtit víc než tucet starších; na tenhle i další háčky už upozornil třeba web Politico. Na té zprávě mě zarazilo něco úplně jiného: kdy a proč vlastně zmizel boj proti byrokracii z české politiky?

Ještě před volbami v roce 2006 byla protibyrokratická kampaň stejně zuřivá jako tažení proti deficitům o čtyři roky později, proti korupci v roce 2013 a proti Andreji Babišovi letos. ODS před 11 lety vyhrála se spoustou plánů, které měly radikálně zjednodušit kontakt občanů se státní správou. Mirek Topolánek a Vlastimil Tlustý v televizních debatách mávali jednostránkovým formulářem daňového přiznání. Druhý z nich jako doteď jediný ministr financí uvažoval o zavedení záporné daně a zrušení některých dávek, což by sebralo práci tisícovkám úředníků. Tenhle plán padl rychle a Tlustý s ním, ale několik dalších let pravici vydržela ambice založit jedno inkasní místo, skrz které by lidé platili všechny daně a povinná pojištění na jediné adrese jediným formulářem a jediným příkazem. Mezitím se pražský magistrát pokoušel nahradit štos kartiček do MHD, knihoven a bazénů jednou jedinou Opencard.

Pěkné sto třicáté místo, Papua byl těžký soupeř

Do přípravy inkasního místa a Opencard natekly miliardy bez hmatatelného výsledku, ostatní plány probublaly do prázdna. Pravicová vláda navíc vytvořila nová těžko pochopitelná omezení, jako byl strop na počet hodin, které mohly děti do dvou let měsíčně strávit v jeslích, ačkoliv některé jsou právě od toho počtu hodin dotované. S vládou ČSSD, ANO a lidovců přišly nové libůstky: elektronická evidence tržeb, kterou musí nepochopitelně nasadit i e-shopy přijímající jen bezhotovostní platby, nebo kontrolní hlášení. Zjednodušení odvodů vláda odsunula kamsi za rok 2020. Do toho radnice měst tlačí obyvatele k přihlášení trvalého bydliště a souvisejícímu úřednímu kolečku: zavádějí například rezidentní parkování nebo podmíněnou slevu na hromadnou dopravu.

Ať už je řeč o tom, jak snadné nebo naopak obtížné je úřadům nahlásit nově narozené dítě, založit firmu, podnikat anebo platit daně a pojištění, Česko pokaždé zahnívá u dna žebříčku unijních států. Pokud jde o vyřizování stavebního povolení, podle Světové banky je dokonce na 130. místě na světě. Podobné žebříčky je dobré brát s rezervou, ale těžko najít cokoliv, co takový Estonec nebo Nizozemec vyřizovat musí a Čech ne, nebo co aspoň Čech vyřídí snáz.

Anketa

Jaké jsou vaše zkušenosti s byrokracií?

Czexit a privatizace úlevu nepřinesou

A přesto – byrokracie už není Téma. Jasně, nějaká zmínka o jejím omezení se najde v programu skoro každé strany, ale do řečnického pultu nikdo nebouchá. Snad až na Alexandru Udženiju, která chce pro ODS po sedmi letech marného snažení druhý pokus. A na Svobodné, samozřejmě. Těm se nedá upřít upřímnost, ale jejich recepty jsou ve dvou ohledech kontraproduktivní:

Za prvé, jejich obsese „bruselskou byrokracií“ není na místě, protože skutečný problém je ta „pražská“. Zní to nezvykle, ale je to tak. Jednak obyvatelé některých členských států unie patří mezi ty nejméně zatížené byrokracií na celém světě, Brusel Nebrusel. Jednak platí slova ekonoma Zdeňka Kudrny:

Unie byrokracii dramaticky snižuje, přestože to vypadá naopak. Vezměte si, že každý z dvaatřiceti států jednotného trhu bude mít deset stránek norem o emisích sekaček. Takže dohromady to bude tři sta dvacet stránek regulace, které budou muset výrobci sekaček splnit. Teď místo toho Evropská rada a parlament přijmou direktivu, která bude mít třicet stránek. Z pohledu národního státu se rozsah regulace zvýší z deseti na třicet stran, z pohledu výrobců sekaček z tří set dvaceti stran na třicet.

Za druhé, často navrhovaná privatizace veřejných služeb sama o sobě není řešení. Stát nemá monopol na formuláře a přepážky ani na složitá pravidla psaná drobným písmem. Větší konkurence na železnici bez clearingu jízdného přináší víc kartiček, víc bodových účtů, víc propadlých jízdenek. Menší regulace mobilních operátorů znamená víc času stráveného handlováním s obchodníky na zákaznické lince nebo na pobočce, aby zákazník získal podmínky aspoň vzdáleně podobné těm, které mají v sousedních zemích bez handlování.

Osm měsíců před volbami to vypadá, že se tématu nikdo střízlivější nechytí a Téma s velkým Té z něj neudělá. Po zkušenostech s jednotným inkasním místem a Opencard se vkrádá cynická myšlenka, že se saní, které za každou useknutou hlavu vyrostou dvě nové, je možná lepší nebojovat. Škoda, že zkušenosti zemí, které zbytečné papírování úspěšně eliminovaly, tuhle útěšnou bajku kazí.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Vladislav Kruták | 10. 2. 2017 10:13

Patrně i strany, které původně měly boj s byrokracií na štítě, poměrně rychle zjistily, že státně-byrokratický aparát má jednu nepopiratelnou výhodu. Nikoli nositele klotových rukávů coby loyální voliče, jak se někteří pošetilci domnívají, ale především tucty křesel nejrůznějších ředitelů, manažerů a vedoucích, jež lze směňovat a užívat jako platidlo v politických obchodech. To pochopitelně boji s byrokrací nepomáhá.
Velkým paradoxem vedle toho je, že s byrokracií nelze bojovat jinak, než primárně byrokratickými metodami: i zajištění kompatibility systémů dvou institucí, které by umožnilo kýžené předávání informací "uvnitř", bez obtěžování občana stojícího před přepážkou, se neobejde bez vypsání veřejné souteže, hodnocení jejích výsledků, řešení odvolání a dalších úředních procedur.
Teoreticky tak lze byrokracii omezit jen změnou nastavení výchozích pravidel - jenže lze něco takového čekat od politiků, kteří mají plné ruce práce s neustálým předefiniváváním vzájemných vztahů?

+15
+
-

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

Michal Mrozek | 16. 2. 2017 10:17

Kdopak je asi ten Zdeněk Kudrna?

No nevím - takhle si opravdu snižování byrokracie nepředstavuji. Politici by se měli dle mého názoru primárně zaměřit na pohled spotřebitele. Zajímavé je, že o spotřebiteli se raději mlčí, zato se vystavuje na odiv pohled výrobce. Navíc - je docela logické zpochybnit i tento pohled výrobce, který má mít údajné zjednodušení pravidel. Výrobci mají země sdružené do regionů podle preferencí spotřebitelů. A teď jim do toho začne kafrat třetí strana a sjednocovat tyto regiony. Nikdo z EU se zásadně nikdy spotřebitelů neptá. To mne vrací zpět do začátku mé úvahy. A výrobce se s tímto stavem musí srovnat, protože jde o zákonnou povinnost. De facto je tedy výrobce tlačen neptat se spotřebitelů, ale vyrábět podle zákona.

Potřebujeme snad ještě další důkaz o tom, že v EU vládne komunistické centrální plánování v plné síle?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Weinfurtner | 10. 2. 2017 19:57

Souhlasím že jde o problém takříkajíc vrozený. Nemáme svobodu v krvi, takže si necháme snadno byrokracii přerůstat přes hlavu. Jsme národem poddaných.
Může přijít jakýkoli politik se skvělou reformou státní správy, ale kdo ji pak bude realizovat? Státní správa. A jak známo kapři si sami rybník nevypusti.
Seriál jistě pane ministře to popisuje brilantně. Teď ten seriál, kterej se nejspíš v osmdesátých letech zdál v Británii jako přehnaný, žijeme.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jaroslav B. Kořínek | 11. 2. 2017 01:25
reakce na Michal Weinfurtner | 10. 2. 2017 19:57

Do puntíku přesně se tento seriál trefil i do EU a jejího (ne)fungování, tvorby vyhovujících statistik v průzkumech, idealizování a make-upu "prolhaných model" jako HDP, nezaměstnanost a tak dále.
Vlastně bych doporučoval jak Ministra tak Premiéra jako takový základ do občanské výchovy na školách a později před každými volbami.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Hatlapatka | 10. 2. 2017 17:12

Já myslím, že to máme v sobě a že není náhoda, že Kafkovy romány byly napsány v Praze. Můžete vyměnit ministra, ale nevyměníte / nezměníte myšlení tisíců právníků okresních úřadů a soudců nižších instancí.

Pokud si myslíte, že míra byrokracie nějak zvlášť koreluje s mírou socialismu, doporučuju cestovat. Jmenovitě třeba v té Belgii si na úřadě ode mě ofotili materiály a pas a SAMI si vyplnili formuláře. Já to jen překontroloval a podepsal.

Ostatně v rámci své omezené životní zkušenosti musím říct, že to byli právě lidé návrátivše se z cest, kteří se nebyli ochotni (schopni?) se s českou realitou smířit a občas se jim s ní i povedlo něco udělat.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Krejčí | 10. 2. 2017 14:27

Omezení byrokracie (a moci státu nad občanem obecně) měly v programu pravicové strany. Levice jsou u nás hlavně odboráři a jejich politický tým ČSSD - od těch se rozhodně nedalo nikdy žádné zjednodušování a osvobozování čekat.

Jediná parlamentní pravicová strana ODS vyměnila předsedu ideologa za technologa moci, "rozkročila" se a vyhodila člověka, který předtím strávil léta v opozici vymýšlením jejích reforem (netvrdím, že bůhvíjakých).

Když není žádná pravicová strana, těžko můžou být prezentované pravicové myšlenky.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 10. 2. 2017 12:12

Byrokracie (a s ní úzce související korupce) zde je a bude (čím dál víc) a to proto, že progresivističtí, etatističtí a socialističtí kašpárkové, březinové a fuldové požadují stále další státní intervence, regulace, kontroly, finanční špiclování, přerozdělování a progresivistická "vylepšovací" opatření (kvóty, sociální začleňování, ...). A ta byrokracii zkrátka vyžadují.
A ochlokratická většina (hezky viditelná např. v "Máte slovo s M. Jílkovovou" či na Novinkách) tomu souhlasně přibukuje.

Korupce a byrokratizace jsou problémy v rámci systému neřešitelné. Stát má zabudovanou tendenci bobtnat, metastázovat. Zvlášť ten ochlokraticky populistický (tzv. demokratický).
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Pozner | 10. 2. 2017 10:47

Vsadím se, že ještě vcelku nedávno žádné "normy o emisích sekaček" a tisíce dalších "norem" vůbec neexistovaly.
Protibyrokraticky se jevící strana jsou Realisté.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vladislav Kruták | 10. 2. 2017 10:13

Patrně i strany, které původně měly boj s byrokracií na štítě, poměrně rychle zjistily, že státně-byrokratický aparát má jednu nepopiratelnou výhodu. Nikoli nositele klotových rukávů coby loyální voliče, jak se někteří pošetilci domnívají, ale především tucty křesel nejrůznějších ředitelů, manažerů a vedoucích, jež lze směňovat a užívat jako platidlo v politických obchodech. To pochopitelně boji s byrokrací nepomáhá.
Velkým paradoxem vedle toho je, že s byrokracií nelze bojovat jinak, než primárně byrokratickými metodami: i zajištění kompatibility systémů dvou institucí, které by umožnilo kýžené předávání informací "uvnitř", bez obtěžování občana stojícího před přepážkou, se neobejde bez vypsání veřejné souteže, hodnocení jejích výsledků, řešení odvolání a dalších úředních procedur.
Teoreticky tak lze byrokracii omezit jen změnou nastavení výchozích pravidel - jenže lze něco takového čekat od politiků, kteří mají plné ruce práce s neustálým předefiniváváním vzájemných vztahů?
+15
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!