Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima ekonomů: Hranice pro minimální mzdu? Neexistuje

Od jaké částky může vést minimální mzda k nezaměstnanosti? Ptali jsme se ekonomů na „bod zlomu“.

Může minimální mzda v České republice růst až ke dvaceti tisícům korun měsíčně bez toho, aby se zároveň zvyšovala míra nezaměstnanosti? Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly ano.

„To je zatím daleká budoucnost, tento bod zlomu je v nedohlednu,“ posteskl si v říjnovém rozhovoru pro Finmag. „Zatím jsme ale určitě nezaznamenali, že by firmy kolabovaly kvůli minimální mzdě,“ zdůraznil s tím, že prostor pro růst minimální mzdy v Česku tedy rozhodně je.

Podrobnosti k uvedenému „bodu zlomu“ však odmítl uvést, takže chybí informace, z jakých výpočtů vychází. Stejně tak není jasné, zda se tedy budou odbory snažit, aby minimální mzda postupně rostla až na zmíněnou úroveň 20 tisíc korun. Ta mimochodem podle údajů za rok 2015 představovala 87 procent mediánu hrubé měsíční mzdy v Česku.

Setkali se s podobnou hranicí, při které začíná zvyšování minimální mzdy vést k propouštění, další ekonomové? Pohybuje se tento „bod zlomu“ skutečně okolo dvacet tisíc korun? Mělo by se české zákonné minimum k této úrovni přibližovat? Oslovili jsme jak liberální, tak levicové ekonomy – z jejich řad ovšem většina na položené otázky nereagovala, případně se omluvila.

David Marek

hlavní ekonom Deloitte

David Marek
+11
+
-

Minimální mzda může být užitečná, když se nastaví rozumně, ale škodlivá, když se to s ní přežene. 70 procent průměrné mzdy je ten druhý případ. Letos na toto téma publikoval zajímavou analýzu Mezinárodní měnový fond, kde se uvádí, že Mezinárodní měnový fond, Světová banka a Mezinárodní organizace práce doporučují nastavit minimální mzdu na úrovni 30 až 40 procent mediánu mezd. To zhruba odpovídá 25 až 35 procentům průměrné mzdy. V České republice je letos minimální mzda na úrovni 43 procent mediánu, respektive na 36 procentech průměru mezd, tedy na horní hranici doporučovaného intervalu.

Jiří Šteg

ekonom

+2
+
-

Kdybych dokázal na vaši otázku odpovědět, mohl bych se stát kandidátem na Nobelovu cenu za ekonomii. Jedno je ovšem nesporné. Obecná úroveň mezd v Česku je dramaticky nízká. To platí i pro minimální mzdu. Oněch 20 tisíc korun je aktuální úroveň minimální mzdy v paritě kupní síly v Portugalsku. Existuje jediný pádný důvod, abychom měli minimální mzdu cca poloviční proti Portugalsku?

Rozhodně bych se neobával razantního růstu minimální mzdy ani mzdové úrovně jako celku. Pracoval jsem řadu let v zahraničí, takže z vlastní zkušenosti vím, že výše mezd už dávno nehraje v rozhodování zahraničních investorů roli, roli hrají jiné faktory jako infrastruktura, poloha, právní prostředí, zvyklosti, stabilita, celková atmosféra ve společnosti.

Miroslav Novák

analytik Akcenta

Miroslav Novák
+2
+
-

Bod zlomu by se vzhledem k charakteru české ekonomiky, která je malá, otevřená, orientovaná na vývoz výrobků s nižší přidanou hodnotou než například Německo a má vysoký podíl průmyslu na HDP, nacházel pravděpodobně výrazně pod oněmi 20 tisíci korun. Přibližnou hladinu nebo pásmo však nedovedu určit.

V případě opravdu velmi rychlého zvyšování minimální mzdy – během několika let na těch 20 tisíc korun – by velmi pravděpodobně došlo k růstu nezaměstnanosti napříč všemi odvětvími.

Helena Horská

hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Helena Horská
+5
+
-

Nenašla jsem žádný důvěryhodný výzkum, který by poukazoval na nějakou konkrétní hodnotu minimální mzdy, od které by se začala zvyšovat nezaměstnanost. Existují modely, které říkají, že zvýšení minimální mzdy o procento povede ke snížení zaměstnanosti o 0,1 až 0,2 procentního bodu. Existují navíc studie, které říkají, že neadekvátně vysoká minimální mzda připravuje o práci nekvalifikované zaměstnance a mladé lidi.

Aleš Chmelař

vedoucí Oddělení strategií a trendů EU Úřad vlády ČR

Aleš Chmelař
+6
+
-

Ač jsem s určením podobné hranice nesetkal, podobně jako s mytickou Lafferovou křivkou, i zde podobná hranice existuje už ze samé podstaty věci. Zvýšíme-li minimální mzdu o korunu, nestane se s nezaměstnaností nic. Zvýšíme-li minimální mzdu desetkrát, pak se s ní ale jistojistě něco stane. S určením podobné hodnoty jsem se ale setkal vždy jen v hrubých odhadech.

Především ale platí, že zvyšování minimální mzdy zvyšuje i průměrnou mzdu. Takže pokud by minimální mzda byla 20 tisíc, je pravděpodobné, že průměrná mzda byla nad 30 tisíci.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Roklen

Lukáš Kovanda
+23
+
-

Ne, nemůžeme takto zobecňovat. Odboráři tahají čísla z klobouku. Nenesou žádnou zodpovědnost. Jenom křičí a chtějí víc a víc. Jejich nenasytnost je ostudná a nebezpečná a projeví se v nadcházejícím útlumu, kdy vyšší minimální mzda připraví o práci tisíce nebo desetitisíce lidí – doufejme, že to nebudou statisíce, záleží na tom, kolik si ještě odbory stihnou „vyhulákat“.

Minimální mzda vždycky někoho připravuje o práci. Vždycky je možné předpokládat, že alespoň stovky nebo tisíce lidí nemají práci prostě a jen proto, že odbory si vymohly zase o něco vyšší minimální mzdu, byť třeba jen o stokorunu. Že se to neprojeví v ukazateli míry nezaměstnanosti? Konkrétní lidské osudy a příběhy přirozeně nejsou statisticky významné.

Petr Sklenář

hlavní ekonom J&T Banka

Petr Sklenář
+9
+
-

S podobným přístupem jsem se nesetkal, ale nejsem takový specialista na trh práce. Na druhou stranu minimální mzda je z principu hlavně politická otázka, důkazem je nejen její stanovení, ale také její existence. Minimální mzda 20 tisíc by znamenala, že víc než polovina lidí do 25 let by byla nyní nezaměstnatelná – medián jejich mezd loni činil 18,9 tisíce korun. Stejně tak manuální profese nebo úřednické profese mají medián kolem 20 tisíc korun i výrazně méně.

Daniel Münich

profesor ekonomie CERGE-EI

Daniel Münich
+12
+
-

Žádná konkrétní hranice, kdy začíná minimální mzda zvyšovat nezaměstnanost, neexistuje. Dopad minimální mzdy je postupný a má různý charakter, tedy nejen dopad na zaměstnanost. 20 tisíc korun měsíčně by samozřejmě bylo strašně moc, dopady by byly zásadní a byly by hodně vidět.

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Pavel Sobíšek
+11
+
-

V teoretické literatuře jsem se s výzkumem vztahu mezi výší minimální mzdy a růstem nezaměstnanosti skutečně nesetkal, k takovému výzkumu není k dispozici dostatek dat.

Vůbec si ale neumím představit, že by byla v tržní ekonomice minimální mzda na úrovni 70 procent průměrné. Kdyby nějaký kouzelník zvedl minimální mzdu na 20 tisíc, tedy skoro na dvojnásobek, tlak na mzdy v celém spektru by zvýšil průměrnou mzdu k úrovni téměř 40 tisíc. Aby toto česká ekonomika ustála, musela by se v ní produktivita zvýšit přibližně o 50 procent.

Anketa

Která odpověď se vám nejvíc líbí?

Tereza Mynářová

Tereza Mynářová

Vystudovala hospodářskou politiku a učitelství ekonomických předmětů na Vysoké škole ekonomické v Praze a žurnalistiku na Karlově univerzitě, v rámci Erasmu strávila rok na Mykolo Romerio University v litevském Vilnu.Od července... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 25 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 4. 1. 2017 12:43

Kupní sílu mezd nám zde poslední 3 roky úspěšně destruuje státně monoponí ČNB.
Přitom posilování CZK k EUR byl v období před intervencemi významnější zdroj dohánění západu, než nominální zvyšování mezd. A to soudruzi na 3 roky zarazili.

Dalším zločinem jsou investiční pobídky. Dáme Hyundai 37 tisíc dolarů za jedno vytvořené pracovní místo. Místo v montovně. Místo abychom firmám a zaměstnancům odlehčili snížením daní a odvodů.

Uměle znehodnotíme korunu, aby se vyplatilo zde provozovat montovny s levnou pracovní silou a aby se nevyplatilo dovézt pokročilé technologie a vyrábět zde něco s vysokou přidanou hodnotou.

Uvalíme na živnostníky další povinnosti a odvody, abychom mohli najmout dalších 30 tisíc (!) neproduktivních státních zaměstnanců.

Dále při životě udržujeme průběžnou penzijní pyramidu jako téměř jediný zdroj financování penzí. Koketujeme s nepodmíněným základním příjmem. Žijeme v bludu, že bude udržitelné, aby jeden produktivní pracující ze svých daní živil 5 neproduktivních penzistů, dávkařů, byrokratů, neziskovkářů, grantařů, dotačníků, atd... Vedle toho, že takto zdaněný příjem nebude k žití (natož na pořízení bydlení a rodiny), tak zcela jistě dojde ke srážce s realitou Lafferovy křivky.

+23
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 3. 1. 2017 17:11

Ti, co berou minimální mzdu, protože jinak by pravděpodobně brali méně, ji jako nesmysl nevidí. :-) A nějaké úvahy o její škodlivosti jim nejspíš přijdou k smíchu.

-6
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK