Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak se Češi vyhýbají chudobě? Chrání je bydlení u rodičů

| 7. 11. 2016

Nejméně mladých lidí, kteří žijí pod hranicí chudoby, má v OECD Česká republika. Problém se tu týká dvacetkrát méně osob mezi 18 až 24 lety než v Německu. To má několik důvodů – například rovnostářství, ale také vysoký počet mladých, kteří zůstávají bydlet s rodiči i v době, kdy se jejich vrstevníci na západě už osamostatňují.

Jak se Češi vyhýbají chudobě? Chrání je bydlení u rodičů

Období, kdy mladí lidé studují na vysoké škole, získávají první pracovní zkušenosti a postupně si zakládají vlastní domácnost, v České republice rozhodně nepatří k ekonomicky nejpříhodnějším. Ve srovnání s ostatními věkovými skupinami mají čerství absolventi nejnižší výdělky, stejně tak se mohou „chlubit“ dvakrát vyšší mírou nezaměstnanosti než jejich starší kolegové.

Přesto jsou na tom Češi mezi 18 až 24 lety lépe než jejich vrstevníci z ostatních vyspělých zemí. Alespoň pokud jde o riziko, že spadnou do příjmové chudoby. Podle OECD se v roce 2014, za který jsou k dispozici zatím poslední data, nacházelo pod prahem chudoby jen 4,6 procenta mladých Čechů, což bylo ve skupině 35 nejrozvinutějších ekonomik světa nejméně.

Vzhledem k tomu, že v uvedeném roce žilo v Česku celkem 911 473 osob mezi 18 až 25 lety, se tedy příjmová chudoba týkala zhruba 42 tisíc mladých lidí. To samozřejmě není zanedbatelné číslo, jak už ale zaznělo výše – v ostatních zemích OECD je tato cifra ještě vyšší. Průměr celé organizace činil 11 procent, na Slovensku to bylo 8,5 procenta, v Polsku 12,2 procenta a v Německu dokonce 13,2 procenta. Pro orientaci, podle Spolkového statistického úřadu žilo v Německu ke konci roku 2015 více než 6,5 milionu lidí mezi 18 až 25 lety. Pod hranicí chudoby se jich tedy nacházelo zhruba 860 tisíc. Přibližně dvacetkrát více než v České republice.

Hranice chudoby

Hranici chudoby definuje OECD jako polovinu mediánu příjmu v dané zemi. V případě jednotlivce je tedy jasně daná částka. Pokud jde o domácnost, je nutný přepočet. V jeho rámci získá každý člen určitou „váhu“, podle toho, jestli jde o dítě nebo dospělého. Autoři se tak snaží například zohlednit úspory z rozsahu – například, že čtyřčlenná rodina nebude svítit víc, než by svítil jednotlivec.

Pomáhá i rovnostářství

Za to, že je v Česku relativně nejsložitější spadnout pod práh příjmové chudoby, vděčí mladí lidé dvěma věcem.

„Za prvé, a to v kontrastu především s jižními státy, Česká republika vykazuje poměrně nízkou míru nezaměstnanosti mezi mladými lidmi,“ uvádí analytička Raiffeisenbank Monika Junicke. V roce 2015 bylo v Česku bez práce 12,6 procenta ekonomicky aktivních lidí do 25 let, zatímco průměr Evropské unie činil 20,3 procenta a v Řecku, Španělsku, Chorvatsku a Itálii míra nezaměstnanosti přesahovala 40 procent.

Podle Světové banky se Česko navíc řadí mezi země s nejnižší příjmovou nerovností. „V rovnostářských zemích, mezi které Česká republika v rámci OECD bezesporu patří, je obecně nižší i práh chudoby,“ říká přitom analytička Hospodářské komory ČR Karina Kubelková. Totéž podle ní platí pro země, které mají nižší mediánový příjem, od kterého se hranice chudoby odvíjí.

Hranice chudoby v Česku 2015

Typ domácnost

Příjem v Kč

Jednotlivec

10 220

Dva dospělí

15 330

Rodič s dítětem do 13 let

13 286

Rodič se dvěma dětmi nad 13 let

20 440

Rodiče s dítětem do 13 let

18 396

Rodiče se dvěma dětmi do 13 let

21 461

Rodiče s dítětem do 13 let a dvěma dětmi nad 13 let

28 615

Zdroj: ČSÚ

Těžký život na severu?

Ještě víc než prvenství České republiky ale nejspíš překvapí pohled na opačný konec žebříčku. Nejvyšší podíl mladých lidí pod hranicí chudoby totiž v rámci OECD nenajdeme v žádné ze zemí postsovětského bloku, ba ani v Mexiku či Turecku, nýbrž – ve Skandinávii.

Nejvíce jsou mladí lidé pod hranicí chudoby zastoupeni v Norsku, zde se tento problém týká 24 procent osob mezi 18 a 24 lety, tedy každého čtvrtého. Následuje Nizozemsko, kde žije pod prahem chudoby 23 procent mladých lidí, podobně jsou na tom Finsko i Dánsko. Jedinou zemí, u které bychom přítomnost ve „spodní pětce“ intuitivně očekávali, je tedy Řecko (21,5 procenta mladých pod hranicí chudoby).

Jak vysvětlit, že na severu Evropy je příjmová chudoba „rozšířenější“ než v Česku? Hlavní důvod je ten, že se mladí Norové nebo třeba Dánové dřív osamostatňují – často v okamžiku, kdy ještě nemají pravidelný výdělek. Tím, že začnou hospodařit s vlastními penězi a ve vlastní domácností, jejich příjmy spadnou logicky níž, než kdyby měli přivýdělek a dále by žili s rodiči. „Čemuž odpovídá i fakt, že chudobou v těchto zemích nejvíce trpí lidé okolo dvaceti let,“ reaguje Monika Junicke.

„Průměrný věk, kdy mladí Češi opouštějí své rodné hnízdo, je 26,5 roku. Pro srovnání v Dánsku je to v průměru 21,1 roku,“ dodává analytička Raiffeisenbank. Podle Eurostatu žilo v roce 2015 ve společné domácnosti s rodiči 87 procent Čechů ve věku 18 až 24 let, ale jen 73 procent Nizozemců, 48 procent Norů a 41 procent Dánů.

Anketa

Kdy jste odešli z domu od rodičů?

Kdo se má lépe

Stejně vysvětluje rozdíl mezi podílem chudých v Česku a ve Skandinávii i Jiří Večerník, vedoucí oddělení Ekonomické sociologie v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR. „Mladí lidé tedy v těchto zemích nejsou chudí, ale spíše bohatí, když si můžou dovolit platit vysoké nájemné a vše, co k samostatnému životu patří. Jejich počáteční příjmy ale zase nejsou tak vysoké, takže vztaženo k národnímu mediánu jich více spadne pod práh chudoby,“ předpokládá.

Celou hypotézu podle Junicke potvrzuje i fakt, že pokud srovnáme relativní chudobu u dětí do 18 let, tak jsou na tom Skandinávské země v rámci OECD naopak nejlépe. V Dánsku žije pod hranicí chudoby pouze 2,7 procenta dětí je v Norsku 6,8 procenta, zatímco v České republice činí podíl 10,3 procenta.

Podle Kubelkové z Hospodářské komory zůstávají Češi déle u rodičů i z praktických důvodů. „V České republice výrazně dominuje vlastnická forma bydlení, nikoli nájemní, jako je tomu ve většině zemí západní Evropy,“ připomíná. Někteří mladí lidé tak podle ní bydlí u rodičů jednoduše až do doby, než se rozhodnou pro nákup vlastního domu či bytu. Zároveň je pravděpodobné, že řada rodičů své děti finančně podporuje i po jejich odchodu z domova – což statistika OECD nezohledňuje.

V každém případě je ale třeba zdůraznit, že srovnání, kolik lidí žije pod hranicí chudoby v Česku a kolik v Norsku či Dánsku, neříká nic o tom, zda je celkově bohatší Čech, Dán nebo Nor.  „Celá tato statistika znamená, že vzhledem k české populaci se mají mladí chudí Češi lépe, než mladí Dánové vzhledem k té dánské,“ shrnuje Monika Junicke.

Naši mladí

Kdo je nejvíc ohrožený příjmovou chudobou?

Především lidé bez kvalifikace, tedy s nedokončeným nebo základním vzděláním. Dále matky samoživitelky nebo mladé rodiny, ve kterých má otec nízkou mzdu a matka je na mateřské. „Průměrný příjem na osobu v rodině s malým dítětem je až o polovinu nižší než u bezdětných párů,“ uvádí analytička Raiffeisenbank Monika Junicke.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (4 komentáře)

Hynek Rk | 7. 11. 2016 15:50

Je tu hrozná bída a v Evropě taky, mnoho lidí si nemůže koupit třeba druhý automobil a každý rok nový iPhone nebo byt o 100 metrech čtverečných. Sotva přežíváme.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 7. 11. 2016 18:54
reakce na Hynek Rk | 7. 11. 2016 15:50

Ve state, kde je prumerne stari automobilu 17 let a kde na stary panelakovy byt o polovicni velikosti lide vydelavaji vetsinu produktivniho veku, pusobite ponekud ironicky.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Macháček | 8. 11. 2016 10:44
reakce na Libor Kosour | 7. 11. 2016 18:54

Na planetě, kde je toto pro 80% lidí nedosažitelné (alespoň zatím), to zas tak ironicky nepůsobí...
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 8. 11. 2016 14:34
reakce na Tomáš Macháček | 8. 11. 2016 10:44

Jenze ja reagoval na "tu" (mysleno CR) a Evrope, zbytek sveta je jina vec.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tereza MynářováTereza Mynářová
Vystudovala hospodářskou politiku a učitelství ekonomických předmětů na Vysoké škole ekonomické v Praze a žurnalistiku na Karlově univerzitě, v rámci Erasmu...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!