Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Svět podle EU: Chudým brát a bohatým dávat

| 21. 10. 2016

Jsem přesvědčený, že dotovat bohaté a zdaňovat chudé je ten nejnespravedlivější a nejamorálnější systém, jaký kdy kdo mohl vymyslet.

Svět podle EU: Chudým brát a bohatým dávat

Známe to všichni. Paniku politiků a novinářů ve chvíli, kdy se Česku „nedaří čerpat“ z evropských fondů. Radost nad každým vyčerpaným eurem. Chvalozpěvy na Evropskou unii, když někdo spočítá, kolik “jsme” zaplatili a kolik “dostáváme”. Celé to však ignoruje podstatu věci. Soustředěním se na celkové součty opomíjíme detaily. A v detailu je skrytý ďábel.

Oholení a vyvolení

Fakt je, že peníze do Unie posíláme všichni. Česko z daní svých občanů platí do evropského rozpočtu příspěvek, loňský byl ve výši 42 miliard korun. I ti nejchudší platí daně – minimálně ty nepřímé, jako jsou DPH, daň z pohonných hmot, tabáku nebo alkoholu. Málokdo si u pumpy uvědomuje, že je benzin téměř dvakrát dražší kvůli daním. A protože prakticky všechno zboží dnes za zákazníkem cestuje, v jeho ceně benzinovou daň platí i ti, kdo auto nemají. Včetně důchodců nebo lidí bez práce.

Peníze z Evropské unie se naproti tomu dostanou jen k vyvoleným. Takzvanými veřejnými projekty se budu zabývat jindy, kromě nich jsou ale cílovou destinací dotačních miliard také soukromé firmy. Pravděpodobně jste dosud neslyšeli o nikom, kdo by pobíral minimální mzdu a obdržel dotaci z Evropské unie. Lidé, kteří jentaktak vyjdou s penězi, nebývají ti, kdo můžou po nocích vyplňovat složité žádosti o dotace. Totéž platí i pro živnostníky a malé firmy. Náklady na související administrativu jsou pro ně tak velké, že se jim zpravidla nevyplatí o dotaci vůbec zkoušet žádat. Nikdo nezaručí, že peníze skutečně dostanou.

V jiné situaci jsou velké firmy. Korporace se stovkami či tisícovkami zaměstnanců si platí právní kanceláře a můžou si také dovolit zaplatit celý odbor zaměstnanců nebo expertní firmu. Ta pro ně sepíše žádost o dotaci takovým způsobem, který je přesně šitý na míru byrokratům, kteří o přidělení dotace rozhodují. Bokem nezůstávají ani osobní známosti a někdy i podvody. Při výši dotací v řádu desítek i stovek milionů se to vyplatí.

Kdo bere 

Je pravda, že takzvaná čistá pozice České republiky vůči rozpočtu Evropské unie je usměvavou maskou smutné reality. Zatímco se všichni občané Česka skládají na to, aby mohl náš stát zaplatit svůj příspěvek Evropské unii, z jejích fondů čerpají ti nejbohatší a nejvlivnější, ti, kteří mají konexe.

Dotace z Evropské unii nepomáhají České republice. Pomáhají oligarchizaci českého státu a české politiky, jak vidíme na příkladu Agrofertu Andreje Babiše a na dalších firmách. Desítky milionů korun z evropských dotací čerpají v Česku také globální společnosti jako například Nestlé, Coca-Cola, PepsiCo či Wrigley. V tabulce najdete dvacet společností, které se na přerozdělování od chudých k bohatým podílely největší měrou. Jako příjemci.

TOP 20 firem, které v programovém období 2007—2013 získaly největší podpory z fondů EU (včetně dceřiných firem)

 

Firma

Přiklepnuto (miliony korun)

Proplaceno (miliony korun)

1

Agrofert

4900

4300

2

Třinecké železárny

2900

2300

3

ArcelorMittal Ostrava

1900

533

4

Vítkovice

1700

1400

5

Veolia Energie

1100

816

6

Energetický a průmyslový holding

852

417

7

PrimeCell Therapeutics

786

565

8

Excelsior Group

462

303

9

Energo-Pro Czech

414

408

10

Siemens

401

312

11

Comtes FHT

394

381

12

ŽS Real

390

344

13

Bammer Trade

356

356

14

Mega

356

344

15

RenoEnergie

347

347

16

Agel

343

211

17

Juta

331

291

18

Continental Automotive

310

179

19

C-Energy Bohemia

274

215

20

Energia

254

254

Zdroj: Týdeník Dotyk

Jsem přesvědčený, že dotovat bohaté a zdaňovat chudé je ten nejnespravedlivější a nejamorálnější systém, jaký kdy kdo mohl vymyslet. Zastávat se současné podoby Evropské unie a jejích přerozdělovacích mechanismů znamená zastávat se doslova loupeže. Bohužel legalizované, přesto ovšem pořád stejně odsouzeníhodné.

Žádná parlamentní strana ale tento systém věrohodně nekritizuje. Sponzorům (nebo v případě ANO spíš majitelům) velkých stran dotační systém od chudých k bohatým naprosto vyhovuje. Korporace od nás i ze zahraničí žádnou reformu nechtějí. Svobodní nejsou napojení na velký byznys. Máme proto volnou ruku v tom zastávat se malých podnikatelů, živnostníků a všech běžných zaměstnanců.

Buďme spojení s Evropou a se západními státy. Opusťme ale to špatné a amorální, pokud takoví sami nechceme být. Současná Evropská unie má alternativu.


Převzato z Neviditelného psa se souhlasem tamní redakce.  Autor je člen Republikového výboru Svobodných

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Amos | 21. 10. 2016 20:26

Dotace velkým společnostem nejen mají původ v daňovém okrádání nižší a střední třídy, ale pomáhají ji i likvidovat formou finančních injekcí velkým oligarchickým a kartelovým hráčům na trhu.

Ti vytlačují malé a střední firmy, které si daňovými odvody na svoji likvidaci donucením ze strany státu platí. Silně to připomíná odpornou praxi z doby 1939 - 1945, kdy rodinám vězněných nebo popravených byly vystaveny faktury na úhradu nákladů s likvidací spojených.

Že se takto nemorálně chová Agrofert, není vzhledem k minulosti jeho majitele a nejvyšších manažerů udivující, u některých dalších v seznamu mě to překvapuje.

Velmi si cením napsání a publikování tohoto článku.

+27
+
-

Další příspěvky v diskuzi (14 komentářů)

Luděk Zdražil | 22. 10. 2016 02:35

Fajn. Článku chybí zvýraznit jediné, ovšem to podstatné. Zdálo by se, že v logice článku by se muselo odehrát volební zemětřesení. Ovšem není tomu tak. Otázka zní proč ? Je to prosté. Při rozdělování dotací v ČR (i jinde samozřejmě) padají pod stůl odrobinky. Ty sbírají politici "napříč politickým spektrem", jejichž úkolem je udržet status quo, bez ohledu na formální ideologii té které strany.

Na stejné korupční bázi je konstruovaná EU, jen o stupeň výše než je národní úroveň této hry. No a voličům je to v podstatě jedno, což je vlastně jen parametr této hry.
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 22. 10. 2016 14:51
reakce na Luděk Zdražil | 22. 10. 2016 02:35

Bohužel lidé propadli apatii.
Většina společnosti je indoktrinována a systému (přes kritiku dílčích "nešvarů") v zásadě věří.
Menšina prohlédla, že to je po století stále stejné: porobená a olupovaná většina versus vykořisťovatelská vládnoucí menšina. Sice nejsou tak indoktrinovaní, přesto jsou propagandou zastrašení a defétističtí - nevěří na možnost změny k lepšímu, podle nich to bude vždy stejné, maximálně se věrchuška personálně obmění a bude používat trochu jiné metody.

Pokud se to nezmění, budeme nuceni dojít až na konec té trpké cesty se zastávkami v Řecku, pak ve Venezuele, pak v Zimbabwe a nakonec aninechcidomýšletkde.
+11
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Macháček | 21. 10. 2016 22:51

No, lepší než všechno nechat dravému volnotržnímu kapitalismu s jeho závody ke dnu, kde by si všechno rozebraly jen velké korporace, jak se ostatně můžeme dočíst v kvalitní fuldovské literatuře převráceného faktu jakou je např. "Rudá záře nad tiskárnami ČNB". Takto stát bdí nad našimi nejzranitelnějšími. Hleďte na tu top dvacítku! Jeden spolek otrhaných proletářů vedle druhého!
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Amos | 21. 10. 2016 20:26

Dotace velkým společnostem nejen mají původ v daňovém okrádání nižší a střední třídy, ale pomáhají ji i likvidovat formou finančních injekcí velkým oligarchickým a kartelovým hráčům na trhu.

Ti vytlačují malé a střední firmy, které si daňovými odvody na svoji likvidaci donucením ze strany státu platí. Silně to připomíná odpornou praxi z doby 1939 - 1945, kdy rodinám vězněných nebo popravených byly vystaveny faktury na úhradu nákladů s likvidací spojených.

Že se takto nemorálně chová Agrofert, není vzhledem k minulosti jeho majitele a nejvyšších manažerů udivující, u některých dalších v seznamu mě to překvapuje.

Velmi si cením napsání a publikování tohoto článku.
+27
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 22. 10. 2016 18:19
reakce na Jan Amos | 21. 10. 2016 20:26

Korporace a stát zkrátka brání "kreativní destrukci", pokroku.
Dotacemi, zachraňováním TBTF, státními zakázkami pro velké firmy s korupčními fondy, legislativou, zdaněním, manipulací s úrokovou mírou.

http://roklen24.cz/a/i9HHt/kdo-a-proc-brzdi-kreativni-destrukci

Oni se ale pokroku brání ze zcela pochopitelných důvodů: pokrok dnes zjevně tenduje k exponenciálnímu vývoji. Stát, ani na něj napojené přerostlé neefektivní megakorporace na něj nejsou schopné pružně reagovat. Hrozí jim, že nějaká garážová firma přijde s produktem/službou, která na smetiště dějin pošle banky, státní měnu, katastr nemovitostí, soudy, atd...

http://www.reuters.com/article/us-ecb-bitcoin-eu-idUSKCN12I1HC
http://www.zerohedge.com/news/2016-10-19/ecb-wants-curb-bitcoin-use-over-fears-it-may-lose-control-over-money-supply

Ekonomická i jiná aktivita lidí se posouvá. Před dávnem většina lidí pracovala na poli (v té době vznikly teritoriální donucovací monopoly - státy - a od té doby setrvačností přežívají dál). Pak se lidé postupně přesouvali do fabrik a následně do služeb. Časem se ale těžiště ekonomické aktivity PŘESUNE DO KYBERPROSTORU. Ten nemá hranice, regulace nepotřebuje a jsou-li mu vnucovány, umí se bránit a obcházet je.
Navíc takto složitou a dynamickou společnost již ani fyzicky není možné centrálně řídit/ovládat!

Lze se o to pokusit, ale právě jen za cenu zbrždění a sešněrování zrychlujícího pokroku.

To se jednak nemůže podařit napořád a jednak pokud v jednom regionu ke zbrždění dojde a v jiném ne, ten svobodnější bude vpřed postupovat rychleji, bude sílit a časem bude schopen si přeregulovaný zaostávající region koupit z jeho pohledu za babku.

A nezapomínejme: jak vývoj exponenciálně akceleruje, může se brzy ukázat, že zaostávání o rok bude fyzicky stejný rozdíl (ekonomické a technologické síly), jako rozdíl 500 let před 1000 lety. Zregulovaný zaostávající region se ocitne v situaci afrických domorodců po příchodu Evropanů. Sice zregulovaný region stále bude mít centrálně řízený stát a armádu schopnou zmobilizovat vysoké procento místních zdrojů, ale bude to směšná síla i proti jednomu promile síly svobodného neregulovaného území. To je kouzlo exponenciálních křivek.
+8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dalibor Pešek | 22. 10. 2016 21:32
reakce na Jan Altman | 22. 10. 2016 18:19

Nebo bude stát silou výsledky pokroku postupně zakazovat. Stejně jako v New Yorku město, pod hrozbou vysoké pokuty, zakázalo obyvatelům nabízet ubytování přes airbnb. I když to asi, naštěstí, nebude udržitelné věčně.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 23. 10. 2016 00:25
reakce na Dalibor Pešek | 22. 10. 2016 21:32

No ale o tom také píšu: pravděpodobně ne všude, nebo alespoň ne stejně intenzivně.
Stejně jako si dnes na některém území spočítají, že je lepší mít nižší daňovou sazbu a přilákají tam nové poplatníky, tak stejně tak si někde spočítají, že když nebudou pokroku házet klacky pod nohy, zažijí nebývalý rozkvět (asijští tygrové byli ještě nedávno pustými pralesy a dnes si tam Evropan připadá jak ve filmu z budoucnosti). A technolgie budou stále důležitější, ekonomika a život vůbec se bude přesouvat více a více do kyberprostoru (virtuální realita, umělá inteligence, e-byznys, práce na dálku, ...). Tam, kde rozvoji budou méně bránit, bude mít ta exponenciála strmější průběh a rozdíl v ekonomické síle mezi regulovaným skorosocialismem a něčím citelně tržnějším, bude stále dramatičtější.
Navíc - pokud nastane přesun ekonomiky do kyberprostoru (tak jako nastal od zemědělství k průmyslu a pak do služeb), hranice ztratí smysl, geografická vzdálenost také. Velká část lidí bude za pár let pracovat přes počítač, v digitální ekonomice (alespoň ti nejkvalifikovanější a nejlépe placení). A tak jako dnes není problém obejít místní státní zákaz internetových hazardních her a gamblovat na dálku, tak s bitcoinem a dalšími technologiemi nebude problém pracovat pro Hong Kongskou, Singapurskou, Chilskou či jakoukoli firmu, vydělávat v bitcoinech a z okna vlastního bytu pozorovat ten degenerující a kolabující eurosocialismus. Tvrdou měnu vydělávající devizový "cizinec" ve vlastní zemi stižené pádivou inflací, rostoucím dluhem (danit zde bude jen státní úředník a to plat, který mu vytiskla centrální banka) a kolabujícím zdravotním, penzijním a sociálním systémem.

Není pro to vůbec potřeba, aby se nějaké významné procento lidí stalo přesvědčenými libertariány. Nemusejí číst Human Action, aby provozovali human action, rozhodovali se racionálně, sledovali maximalizaci svého užitku tak, jak je v lidské přirozenosti.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Alexander Novotka | 23. 10. 2016 08:52
reakce na Jan Altman | 23. 10. 2016 00:25

Napište prosím na téma přesunu do kyberprostoru ucelený článek, Jsem přesvědčen, že si najdete víc čtenářů než než většina autorů zde.
Děkuji:-)
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 23. 10. 2016 09:59
reakce na Alexander Novotka | 23. 10. 2016 08:52

Takový článek bych si velmi rád přečetl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 23. 10. 2016 19:41
reakce na Jan Amos | 23. 10. 2016 09:59

On vám ho pan Tětek, nebo pan Stroukal jistě napíše :-)

Podle mne po zemědělství, průmyslu a službách přichází čtvrtý posun. A ne, není to státní sektor (představa, že se někdo smíří s tím, že přes rozpočet živí 10 darmojedů, je lichá). Je to něco, co se teprve rodí. Něco, co samozřejmě nejde přesně předvídat ani na 3 roky dopředu, natož třeba na 30. Zárodky vidíme v bitcoinu/blockchainu, OpenBazaaru, Uberu, atd... Také cítíme ten zlom, který přinese virtuální a augmentovaná realita. Umělá inteligence a strojové učení.
Mnoho lidí bude dělat byznys buď přímo výhradně v kyberprostoru, nebo alespoň tyto technologie bude intenzivně využívat k podpoře svého byznysu v reálném světě - Uber a jeho šedopodzemní klony mohou rozvážet jídlo a jiné zboží, na podobném principu si lze objednávat i jiné služby a řemeslníky jako "sousedskou výpomoc" a podobně. Rating a vzájemné hodnocení, budování reputace zajistí větší míru jistoty, než oficiální certifikace, licence, živnostenské listy. Bitcoin zajistí, že nikde zjistitelně nepůjdou peníze z ruky do ruky. Pokud stát zakáže oficiální hotovost, dopustí se katastrofálního omylu a lidé místo na bezhotovostní sledovatelné a daněné transakce v oficiální měně přejdou na měny alternativní.
Hranice ztratí svůj význam, regulace budou bezzubé a nevymahatelné, finanční transakce a příjmy mnoha lidí nebudou v dříve monopolní státní měně.
Státní měnou budou disponovat jen penzisti a státní zaměstnanci (a i ti budou své obvyklé úplatky časem vyžadovat v měně tvrdé) a na tyto výdaje stát nebude schopen vybrat dostatek daní a tak rostoucí deficit bude svou "tiskárnou" vykrývat centrální banka - což bude lidi dál motivovat tuto inflační měnu opustit.

Zárodky lze vidět již dnes - grafik, animátor, programátor, redaktor, projektant, konstruktér, recenzent, atd... může pracovat pro firmu nacházející se kdekoli na světě (a počet takových povolání poroste) a nechat si za práci platit bitcoinem je také již možné i dnes, penetrace a akceptace BTC zřetelně roste a jakmile přesáhne určitý práh, začne být BTC žádaný asi jako marka či dolar za komunismu. A koruna bude "žádaná" asi jako tehdejší koruna a časem jako venezuelský bolívar.

Jak se ekonomika zesložiťuje a jak inovace nastupují stále rychleji, bude stále patrnější, že něco takového je fyzicky nemožné centrálně řídit a kontrolovat.

Stát se samozřejmě bude snažit tento proces brzdit, sešněrovávat, kriminalizovat - tak jako bojuje proti Uberu, AirBnb či nově Bitcoinu. Jenže byrokratický aparát nemá šanci stíhat pojmout zrychlující se inovace. Než se dobelhá k likvidaci jednoho výhonku, jinde vyraší 10 nových, o generaci technologicky pokročilejších. Teoreticky se stát může pokusit sáhnout ke "KLDR-like" razantním opatřením, jenže takový stát také jako ta KLDR začne zaostávat a také tak skončí (kolik kdo dáváte času KLDR či Venezuele?). Technologický pokrok zrychluje exponenciálně, takže pokud se nějaký stát pokusí zabarikádovat jako CCCP, daleko rychleji než tehdy se ocitne v relativní pozici zaostalé rozvojové země. Navíc nové technologie zde již zkrátka jsou a dostat nás zpět do takové izolace jako za časů CCCP (bez sociálních sítí, šifrování, mobilů, ...), by bylo neskonale složitější.

Stát je zranitelný na mnoha frontách. Například existence toho současného, demokraticky socialistického, je velmi výrazně závislá například na peněžním monopolu. Stát, který přijde o možnost padělat monopolní měnu, se rychle zhroutí. Bez peněžního monopolu nejenže není možné dlouhodobě deficitní financování. Není možná ani manipulace úroků. Představme si, že státní monopol bude narušen kvalitnější měnou (zlato, bitcoin, nebo cokoli, co budoucnost přinese a lidé budou preferovat). V ten moment stát nejenže přijde o monopol na tisk. Funkční tvrdou měnu si také bude muset začít půjčovat za tržní úrok od subjektů, kteří danou měnu mají (vydělaly si ji, nenatiskly). Dostane se do horší situace, než Zimbabwe či Venezuela, protože tyto státy se pokoušejí půjčovat si ne měnu tvrdou, ale jen o něco tvrdší (nekrytý inflační dolar). Stát se rychle ocitne v situaci, kdy mu nikdo nepůjčí (začne se jevit velmi rizikovým dlužníkem) a nikdo mu ani neodvede daně (protože ekonomika a finanční transakce se odsunou do anonymity).

Ale znovu opakuji - cokoli předvídat je prakticky nemožné. Budoucnost odhadnout nelze. Jediné, co lze, je dívat se na svět s použitím kritického myšlení a zohledňovat ekonomické zákony a základní lidské vlastnosti (například snahu maximalizovat svůj užitek).
+8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 24. 10. 2016 11:54
reakce na Jan Altman | 23. 10. 2016 19:41

Děkuji za inspiraci, zrovna jsem o článku na téma "decentralizace všeho" přemýšlel.
Velkou naději vidím ve skutečné decentralizaci, bez centrálního uzlu. Arcade city, IPFS, Open Bazaar, 3D tisku. To je na rozdíl od Uberu/Air BnB nezastavitelné a pokud se to rozběhne, bude to revoluce.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 24. 10. 2016 12:05
reakce na Josef Tětek | 24. 10. 2016 11:54

No jo, to by bylo fajn, číst ho tady :))
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 24. 10. 2016 11:45
reakce na Jan Altman | 23. 10. 2016 19:41

Pěkné téma a inspirativní myšlenky. Mám za to, že tak jak dochází k emancipaci byznysu, služeb, měn a ostatních aspektů života, bude docházet i ke stále větší emancipaci závislosti jedince na státní příslušnosti. Tj. státu a jeho představách o povinnostech jeho státního příslušníka/občana ve státních sociálních, zdravotních, legálních a jiných systémech a svobodomyslný občan si tyto statky bude moci zařídit dle vlastní vůle.

Tím se lidé zbaví i důsledků nefunkční demokracie, protože nebudou muset akceptovat tzv. vůli většiny, která hodlá ovlivňovat jeho vlastní život neúnosným způsobem. Začne to být patrně jen otázkou odvahy, věku a schopnosti vzít vlastní život do vlastních rukou a mírou snesitelnosti agrese státních institucí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 24. 10. 2016 13:59
reakce na Luděk Zdražil | 24. 10. 2016 11:45

Ano - s tím, že logicky, kdo je stávajícím systémem nejvíce omezován a okrádán, bude mít největší motivaci se tomu začít vyhýbat. Což zpětně povede ke zvýšení motivace, protože:

- Když začnou v anonymitě a šedu mizet největší plátci, stát se bude peníze snažit ukrást jinde (odhaduji, že na ráně jsou vlastníci nemovitostí, protože ti nikam neutečou, jsou rukojmím - a samozřejmě prostřednictvím inflace držitelé státní měny a dluhopisů)

- Jak budou zdroje vysychat, stát bude stále méně schopen dodržovat (fakticky neexistující) "společenskou smlouvu" - tedy jakýsi stav, kdy si lidé říkají: "Jasně, že je pro nás stát nevýhodný, samozřejmě že chápeme, že politici jsou paraziti, zloději a podvodníci, ale dokud nám stát, byť neefektivně, garantuje elementární bezpečí, lékařskou péči, penze, ... nebudeme riskovat revoltu.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!