Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Fetiš těžkého průmyslu: Soumrak chlapáků

| 7. 9. 2016

Vytrácí se ta pravá práce, těžká práce v potu a prachu. Politikové nám ji slibují zpátky. Jen ona přináší ty pravé hodnoty. Přinášíme závěr eseje ekonoma a komentátora Johna Kaye.

Fetiš těžkého průmyslu: Soumrak chlapáků

První část:

Se stále širší dělbou práce šla ruku v ruce stále širší rozmanitost zboží a služeb. V supermarketu si můžete koupit za 29 liber konfekční oblek. Praktický s polyesterovým vláknem, nenáročný na údržbu, ideální na mafiánský pohřeb, nevyžaduje ruční praní, takže když vaše Bonnie hodí zakrvácené kalhoty do pračky, vytáhne je z ní jako nové. U Markse & Spencera zaplatíte desetkrát tolik za italský střih a kvalitní vlnu. A v „londýnské Pařížské“, tedy na ulici Savile Row, zaplatíte za oblek na míru stonásobek. Je jen na vašem rozhodnutí, jestli chcete oblek stylový, nebo obyčejný, šitý na míru, nebo jen dobře vypadající. Za výrobek samotný nemusíte vydat horentní sumu, připlatíte si ale za styl a ještě víc za individualizaci.

Made in China & Designed in California

Za pár tabletek zaplatíte – vy, stát nebo pojišťovna – libru nebo dvě. Mnohonásobně víc dáte za tabletu u specialisty, například na moderní léčbu rakoviny. Obecně platí, že samotný „materiál“ stojí většinou jen pár pencí. Za letecký motor dáte zhruba deset milionů liber, třebaže se vejde do krabice od dvoumístné pohovky.

Na zadní straně iPhonu si přečtete, že telefon navrhli v Kalifornii a vyrobili v Číně. Nedotovaný přístroj dostanete asi za 700 dolarů. Externě dodávané komponenty, například malá paměťová karta nebo špičkový fotoaparát, se na celkové částce podílejí nanejvýš 200 dolary (největším dodavatelem těchto komponent je hlavní rival Applu na trhu chytrých telefonů Samsung). Za všechno „made in China“ zaplatíte tak dvacet dolarů. Zbytek ceny platíte za „navrženo v Kalifornii“ – a proto má Apple takové zisky.

Když si koupíte lék, letecký motor nebo iPhone, neplatíte ani tak za materiály, ba ani tak za samotnou montáž nebo výrobu, ale především za vývoj a design. Při koupi obleku nebo leteckého motoru platíte sice i dělníky, ale zejména ty vysoce kvalifikované, kteří v továrně Rolls Royce ovládají přístroje a na Savile Row zastávají práci, kterou zatím přístroje nezvládnou.

Řada lidí, kteří vyzdvihují těžký průmysl, to dělá z obav o obchodní bilanci a zaměstnanost. Odkud se v ekonomice založené na službách vezme vývoz a pracovní místa, ptají se průmysloví fetišisté? V Británii patří k nevětším průmyslovým vývozcům British Aerospace, GlaxoSmithKline a Rolls Royce. Pracovní místa v exportních odvětvích se jak v Británii, tak ve Spojených státech odvíjejí od produkce, kterou vzhledem k jedinečným požadavkům na pracovní sílu nelze přesunout jinam. iPhone je průmyslový výrobek, jeho hodnota pro uživatele má však charakter služby.

Pocit viny, že se nedřeme

Když ekonomická činnost přestala obnášet výhradně starost o potravu, palivo a přístřeší, ekonomický prospěch se odpoutal od tradiční hierarchie potřeb. Dřív člověk dostával zaplaceno pouze za zboží, které lidé poptávali, brzy se ale ukázalo, že je poptávka také po pojištění nebo duchovní útěše. Výtěžek jednotlivých aktivit odrážel dostupnost či vzácnost lidí, kteří v nich vynikali, potažmo jejich pozici v mocenské struktuře kmene. První faktor vysvětluje, proč se měli dobře pojišťováci a opraváři, a ten druhý zase prosperitu politiků a duchovních.

Kdo měl to štěstí a vládl potřebným nadáním nebo zastával vysokou funkci, se často styděl za to, že vydělává víc než lidé, kteří uspokojovali základnější potřeby. Ve srovnání s nimi navíc mnohdy vykonával práci, která byla méně namáhavá a zábavnější. Jen málokdo se tím ale trápil příliš a dnes je takový pocit viny ještě mnohem vzácnější, zejména ve finančním sektoru. Ovšem důraz, který klademe na důležitost těchto zdánlivě mnohem podstatnějších, ale podstatně méně dobře placených aktivit má původ v našem pocitu viny.

Konec chlapáků

Odkud se tedy vezmou pracovní místa? Hodnota věcí, které vyvážejí vyspělé ekonomiky, stojí především na organizačním a designérském talentu, který tradičně řadíme do sektoru služeb. Manuální práce „zakomponovaná“ do průmyslových výrobků je v globálním světě levnou komoditou. Cení se naopak schopnosti a znalosti, které umějí přetavit manuální práci v mimořádně složité a sofistikované výrobky. Jen málokterý zaměstnanec firem jako British Aerospace, GlaxoSmithKline nebo Rolls Royce se věnuje namáhavé manuální dřině a tahle hrstka se většinou ani neúčastní samotné výroby, nýbrž jen poskytuje doplňkové služby.

Ať už však globalizace zajde jakkoli daleko, vždycky budou existovat osobní služby, které lze poskytovat jen místně. A právě v nich budou muset méně kvalifikovaní pracovníci v rozvinutých zemích hledat do budoucna uplatnění. Dělníci v Číně vám smontují iPhone, nemůžou vám už ale přinést v restauraci oběd, odvézt odpad nebo okoupat babičku.

Tady však průmysloví fetišisté tvrdí, že to nejsou „opravdová“ pracovní místa. To je především genderový problém. Když je požádáte o definici „opravdového místa“, vyjmenují většinou profese, které tradičně zastávali muži. Těžba a průmyslová výroba je „pořádná“ práce, vaření a péče nikoli. Proto se také úpadek těžkého průmyslu v rozvinutém světě spojuje s feminizací pracovní síly. Textilní průmysl, který odjakživa zaměstnával zejména ženy, je samozřejmě průmyslovou obdobou tradiční ženské aktivity šití oděvů pro rodinu, ale průmysloví fetišisté jej za zdroj „opravdových“ pracovních míst přesto nepovažují.

Posedlost těžkým průmyslem má nulový ekonomický základ, ovšem značný společenský a politický dopad. Průmyslová výroba byla kdysi hlavním zdrojem zaměstnanosti méně kvalifikovaných mužů. To však v rozvinutých ekonomikách nemůže pokračovat. Výrobní aktivita se navíc z velké části odehrávala v obřích továrnách, které kdysi živily celé obce a města a dnes už dávno neexistují. Těch několik málo služeb, které nabízejí místně obdobně dominantní velké instituce jako nemocnice či univerzity, má trvalejší charakter a zaměstnává vysoce kvalifikované profesionály. Úpadek těžkého průmyslu souvisí s feminizací pracovní síly a s destrukcí jednotek politické organizace a společenských vazeb mezi muži.

Roztrpčení a zášť „bílé“ dělnické třídy, která podporuje Donalda Trumpa a hlasovala pro brexit, má zčásti kořeny právě v těchto genderových důsledcích strukturálních dopadů ekonomické globalizace. Bylo by absurdní ohlížet se s nostalgickou slzou v oku na odhalené, zpocené hrudi mužů, kteří se s lopatou v ruce míhali nad žhnoucími potoky roztaveného železa nebo trávili dlouhé hodiny v podzemních štolách. Tato pracovní místa možná byla „pořádná“, zároveň ale také otřesná a pro nás všechny je jedině dobře, že už je nepotřebujeme. Spolu s nimi jsme ovšem přišli i o jistou solidaritu a stabilitu a důsledky této ztráty samy o sobě nezmizí. To už se ale dostávám do míst, kde ekonom musí předat štafetový kolík sociologovi, antropologovi a politikovi. Zbývá jen otázka, jaký typ politika se ho chopí.


Z JohnKay.com pro Finmag přeložil Aleš Drobek

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 7. 9. 2016 11:14

"Jestli si pan autor nepovšiml, tak textilní průmysl vymizel z vyspělých zemí rovněž." - Však právě o to autorovi šlo. Textilní průmysl zmizel a nikdo neprojevoval valný zájem jej zachraňovat. Jedná se o podpoření teze, která práce je povazována za tu "pravou".

+6
+
-

Další příspěvky v diskuzi (19 komentářů)

Ra Dim | 7. 9. 2016 11:12

Jde vidět, že autor původního článku ví o těžkém průmyslu a práci velmi málo. Dokonce mi přijde, že absolutně ignoruje reálný svět.

Já jsem ještě donedávna, minulý rok, pracoval pro onen zmíňovaný Rolls Royce Aerospace. Dnes dělám pro jinou firmu, nicméně stále v oboru. Důvod, proč zatím Čína nechrlí letecké motory a velká letadla je, že vývoj a výroba je tak náročná, že to ani číňané nedokáží okopírovat. Nicméně třeba Japonsko je země, která má stále velké slévárny a dodává pro Rolls Royce. Ale třeba i Švýcaři dodávají lopatky pro Rolls Royce motory. To co je ale důležité, ona práce v letectví nikdy nebyla těžká. Letectví nejsou uhelné nebo uranové doly.

Jak si ale autor představuje budoucnost západního světa? Všichni budeme kadeřníci, umývači babiček a vařiči obědů a práci, která je zajímavá, má velké Know How a sofistikovanou výrobu budou dělat v Číně? Zavřeme BMW, Mercedes a také Ferrari a budeme jezdit v nějakých čínských autech?

Díky robotizaci už dnes práce v továrnách není tak náročná a je potřeba si uvědomit, že ne každý Franta nebo Mařenka může být programátor, designér a nebo úspěšný Youtuber a Blogger.

Práce v průmyslu má hodnotu, protože má Know How. Kadeřník nebo umývač babiček, zde know how chybí. Díky lidem jako je John Kay bude západní svět zaostalý a nastane odliv mozků do Číny, za daleko zajímavější práci, než jsou služby.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 7. 9. 2016 12:47
reakce na Ra Dim | 7. 9. 2016 11:12

No, od vás bych se tedy stříhat nenechal, když tvrdíte, že to jde i bez know-how :) Samozřejmě do jisté míry ma každá práce své know-how. Někde má menší a jinde větší, a to platí i o průmyslu, práce na montážním nebo výrobním pásu nemá také zrovna velké know how, a tudíž jistě nelze říci, že práce v průmyslu má hodnotu, protože má Know How a jinde tomu tak již není.

Zajímalo by mne také, kde autor článku konkrétně píše toto: "Všichni budeme kadeřníci, umývači babiček a vařiči obědů a práci, která je zajímavá, má velké Know How a sofistikovanou výrobu budou dělat v Číně? Zavřeme BMW, Mercedes a také Ferrari a budeme jezdit v nějakých čínských autech?"

Konečně sám pracují v průmyslu a znám dost svých spolupracovníků, kteří průmyslovou práci, kterou dělají, rozhodně za zajímavou nepovažují.

K ludistické argumentaci netřeba snad nic dodávat, snad jen to, že zřejmě zdejší obyvatelé budou muset utéct do Afriky, protože tam je strojů málo a práce a blahobytu jistě hodně.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 7. 9. 2016 13:13
reakce na Hynek Rk | 7. 9. 2016 12:47

Ono to nemusí být tak, že někdo v Africe nemá práci, protože by tam bylo mnoho strojů. Jako že tam samozřejmě moc nejsou. Ono je to třeba tak, že někde už ty stroje jsou a pak nejsou v té Africe potřeba. Například výrobou mobilů se v Africe nikdo nezaměstná, protože se už vyrábějí ve východní Asii. To je důsledek globalizovaného trhu práce. Legální práci na pracovní poměr má v Africe spíše menšina lidí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 7. 9. 2016 06:24

"Textilní průmysl, který odjakživa zaměstnával zejména ženy, je samozřejmě průmyslovou obdobou tradiční ženské aktivity šití oděvů pro rodinu, ale průmysloví fetišisté jej za zdroj „opravdových“ pracovních míst přesto nepovažují."

Jestli si pan autor nepovšiml, tak textilní průmysl vymizel z vyspělých zemí rovněž. Už předtím v něm byly mzdy velmi nízké. Obecně, feminizovaná pracovní místa obvykle vedou k úpadku mezd v daném oboru. Školství a sociální péče patří k hůře placeným oblastem profesí, přestože v nich pracují spíše kvalifikovanější lidé. Ovšem, v zaměstnanecké struktuře převažují ženy. A tak jsou městští strážníci (sš, někdy i vyučení) placeni lépe, než učitelé s vš vzděláním, o sociálních pracovnících ani nemluvě.

Nářek nad mizením chlapáckých oborů souvisí s tím, že ve službách jsou i muži placení spíš hůře, než v těžkých průmyslových oborech. Tam totiž byli nenahraditelní, kdežto ve službách je mohou ženy snadno nahradit. Jistě, ve službách existují i dobře placené vysoce odborné profese nebo některé lukrativní obory (peněžnictví), ale raději bych se přesvědčil, jestli se i v těchto sférách zaměstnanost nesnižuje.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 7. 9. 2016 12:30
reakce na Martin Brezina | 7. 9. 2016 06:24

„Obecně, feminizovaná pracovní místa obvykle vedou k úpadku mezd v daném oboru.“
Není to spíše naopak, že na špatně placená místa se spíše přihlásí ženy než muži?
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 7. 9. 2016 12:45
reakce na Robert Antonio | 7. 9. 2016 12:30

"Není to spíše naopak, že na špatně placená místa se spíše přihlásí ženy než muži?"

To jako, že se ženy z vrozeného masochismu hlásí na hůře placená místa?:-)

Ono je to obvykle tak, že do nějakého oboru se ženy začnou hrnout, a následně se tím v něm sníží mzdy. Učitelé za první republiky měli pochopitelně vyšší mzdy, než četníci. Podobně práce v běžné administrativě sice nebyla nikdy bůhví co, ale ani nebyla hůře placená, než práce dělníka. A opět - tohle platilo, dokud dělali v administrativě i muži. Dnes jsou tam spíše výjimkou.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 7. 9. 2016 12:58
reakce na Martin Brezina | 7. 9. 2016 12:45

Proč z masochismu, můžou přece preferovat práce, které jsou fyzicky méně náročné, protože jsou prostě v průměru fyzicky slabší. Mohou preferovat bezpečnější práce, protože rády riskují méně. Jiné obory mohou být ženami preferovány, protože jim více sedí. Je chyba lávky hledět jen na výši mzdy a nezvážit i duševní přínosy.

To s tím nahrnutím není až tak jednoduché, panč ten přístup do řady odvětví anebo k určitému vzdělání byl dříve pro ženy omezen. Tudíž ty platy mohly být předtím jen uměle vysoké. K jejich snížení by tak nepřispěla až tak feminizace jako spíše deregulace.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 7. 9. 2016 14:24
reakce na Hynek Rk | 7. 9. 2016 12:58

Každopádně mzdu učitele i četníka určuje stát a ne trh.

V soukromé sféře rozdíl platu mezi mužem a ženou na stejné pozici, ve stejné firmě, na stejném místě a při stejné výkonnosti není tak velký. I když samozřejmě zaměstnavatel na rozdíl od státu do délky praxe zřejmě nezapočte mateřskou (jednoduše proto, že praxí objektivně není). Naopak je možné, že si na platu ženy zaměstnavatel nějak vykompenzuje ta zvýšená rizika a náklady, které státní "ochrana" žen přináší.

Každopádně jsem si naprosto jist, že když stát/politici/byrokracie bude řešit rovnost příjmů, nebo správnou míru industrializace, skončí to (zase) špatně.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 7. 9. 2016 15:12
reakce na Jan Altman | 7. 9. 2016 14:24

"V soukromé sféře rozdíl platu mezi mužem a ženou na stejné pozici, ve stejné firmě, na stejném místě a při stejné výkonnosti není tak velký."

Hm, ale řeč je úplně o něčem jiném, a sice o dlouhodobém vývoji mezd v nějakém oboru, pokud do něj vstupují spíše ženy.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 9. 2016 13:57
reakce na Martin Brezina | 7. 9. 2016 15:12

Pokud žena ví, že jednou bude matkou, tak může preferovat stát se třeba učitelkou. Zcela cíleně mění vyšší plat za to, že je každý den ve 3 doma a že má prázdniny vždy, kdy je mají i její děti a nemusí 3 měsíce v roce řešit, kam je dá.

A podle mne například toto preferuje velká část žen a proto ta "ženská" povolání tuto preferenci zohledňují.

Nebo tam samozřejmě působí i jiné faktory. Že nemají testosteron a nederou se do vysoce konkurenčních odvětví.

Na druhou stranu - ženy hromadně vstupují na pozice sestřiček a učitelek. Případně úřednic na radnicích a městských úřadech. Jejich platy tam ale neurčuje trh, ale státní regulace. Takže je možná spíše na místě neanalyzovat dopady trhu, ale dopady státní regulace.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 7. 9. 2016 13:52
reakce na Hynek Rk | 7. 9. 2016 12:58

A k té deregulaci. Fakt přemýšlím, jak byla mzdově nebo jinak regulována administrativa v soukromé firmě za 1. republiky nebo za c.k. monarchie. Nic mne nenapadá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 7. 9. 2016 16:41
reakce na Martin Brezina | 7. 9. 2016 13:52

To je úžasný příspěvek do diskuse, to že vás nic nenapadá. Pokud si nezjistíte fakta, tak přemýšlením nic nezjistíte a pokud vás bez těch faktů i něco napadně, tak to bude nejspíš pěkná blbost.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 7. 9. 2016 17:05
reakce na Josef Fraj | 7. 9. 2016 16:41

A nebylo by spíše logické, pokud by s nějakým podloženým poznatkem přišel ten, kdo téma de/regulace mezd do diskuse vnesl?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 9. 9. 2016 15:05
reakce na Martin Brezina | 7. 9. 2016 17:05

Třeba zrovna u lékařství je něco zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohuslava_Keckov%C3%A1.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 9. 9. 2016 15:18
reakce na Hynek Rk | 9. 9. 2016 15:05

V době, kdy se ženám otevřela cesta k učitelskému povolání, tj. hlavně po roce
1869, se objevil problém, jak zdůvodnit, že ženy jsou vhodné pro toto povolání.
Učitelé se nechtěli tak snadno vzdát svého práva učit na dívčích školách nebo v
dívčích třídách. A zastánci učitelek museli hledat zdůvodnění, proč je tak důležité,
aby dívky učily právě ženy.


http://is.muni.cz/th/350163/ff_b/Bakalarska_prace_Lucie_Blazkova.pdf
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 7. 9. 2016 13:50
reakce na Hynek Rk | 7. 9. 2016 12:58

No, s tím masochismem jsem si pochopitelně dělal legraci (pro méně chápavé to měl ještě označit ten smajlík, no nic...). Jistě, že ženy preferují méně fyzicky náročné práce či práce méně rizikové. O to přeci ani tak nejde. Píšu, že jejich hromadným vstupem se v těch oborech mzdy snížily.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 9. 2016 14:09
reakce na Martin Brezina | 7. 9. 2016 13:50

No ale jakým mechanismem?
Jakým mechanismem se snížily mzdy ženám učitelkám a sestřičkám, když jim je určuje ministr?
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 7. 9. 2016 11:14
reakce na Martin Brezina | 7. 9. 2016 06:24

"Jestli si pan autor nepovšiml, tak textilní průmysl vymizel z vyspělých zemí rovněž." - Však právě o to autorovi šlo. Textilní průmysl zmizel a nikdo neprojevoval valný zájem jej zachraňovat. Jedná se o podpoření teze, která práce je povazována za tu "pravou".
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Hruby | 9. 9. 2016 07:46
reakce na Petr Síla | 7. 9. 2016 11:14

Trochu bych polemizoval s tou primární myšlenkou - textilní průmysl nebyl až tak moc zachraňován spíše proto, že v reálu zmizel jako jeden z prvních a ještě tehdy nebyl vnímán celý rozsah problému. Při jiném pořadí propadu jednotlivých odvětví by to možná bylo hodnoceno trochu jinak.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

John Kay
Narodil se v roce 1948 v Edinburghu. Vzdělával se na Royal High School, edinburghské univerzitě a také na oxfordské Nuffield College. Působil ve Výzkumném...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!