Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nová polská hospodářská politika

| 19. 7. 2016

Polská ekonomika roste, zahraničnímu kapitálu se ovšem daří lépe než domácímu. Vláda hledá způsob, jak to změnit.

Nová polská hospodářská politika

Dynamika rozvoje polské ekonomiky v posledních deseti letech zaznamenala průměrný roční růst +3,8 % HDP, což je jedna z nejvyšších hodnot v Evropské unii. Hrubý domácí produkt je sice všeobecně nejužívanějším ukazatelem, není ale jediným měřítkem růstu. Jde o produkt vytvořený v dané zemi nezávisle na národní příslušnosti výrobních faktorů. Proto se kromě HDP berou v potaz ještě jiné ukazatele, například hrubý národní produkt (HNP). Pokud obě veličiny srovnáme, vidíme hned výši nárůstu (+) nebo úbytku (-) příjmů v dané ekonomice. V případě Polska činil rozdíl HNP proti HDP v roce 2014 -3,5 procenta. Horší výsledek zaznamenalo v regionu pouze Česko (-7,9 procenta). Pro srovnání: Německo se ve stejném období mohlo pochlubit růstem HNP +2,3 procenta, ve Švédsku to byla +3 procenta.

Z Pravého břehu

Pravý břeh přináší analýzy, články a glosy, ve kterých promýšlí témata české pravicové politiky. Podporuje politiku zdravého rozumu, staví se proti levicovým receptům na štěstí i proti prázdnému populismu středu. Pravý břeh znamená alternativu pověstnému levému břehu Seiny, symbolu evropské nové levice.

Přejděte na Pravý břeh

Domácí versus zahraniční kapitál

Teze, kterou v této souvislosti vytyčila nová polská vláda, zní: Hospodářský růst by měl být ve větší míře založen na domácím kapitálu. Tím spíš, že jeho podíl na investicích nyní činí pouze kolem čtyřiceti procent, a už takřka deset let ročně klesá zhruba o půl až jedno procento.

Toto rozhodnutí podpořily také jiné ukazatele, které prozrazují méně sympatickou tvář úspěchu polské ekonomické transformace. Polovina průmyslové produkce pochází od zahraničních firem. Dvě třetiny polského exportu generují firmy se zahraničním kapitálem. Podle žebříčku magazínu Forbes patří jen 6 polských firem mezi světovou špičku jako takzvaní champions. Pouze 13 procent malých a středních firem s polským kapitálem zavádí inovace (unijní průměr činí 31 procent). Pouze pět procent jejich exportu má inovační povahu.

Odhaduje se, že navzdory 44 novelizacím polského zákona o DPH, kteréproběhly v posledních deseti letech, zůstává na této dani nevybráno deset miliard eur ročně. Podle výpočtů, které před několika měsíci předložil vicepremiér Morawiecki, autor takzvaného Plánu zodpovědného rozvoje, činí roční transfery z Polska (počítá v ně i údajné daňové úniky zahraničních firem při odvodu DPH) 95 miliard zlotých, tedy kolem dvacíti miliard eur, což je ekvivalent pěti procent HDP.

Anketa

Jak moc je důležité, kdo vlastní podnik? Jestli je domácí, nebo cizí?

První cíl: Banky

V tomto ohledu vedou banky, které jsou ze 65 procent v rukou zahraničního kapitálu. Možná zrovna proto pocítily právě banky a pojišťovací firmy jako první na vlastní kůži změnu vládní politiky. Na začátku února letošního roku jim byla uložena zvláštní daň ve výši 0,44 procenta aktiv. Jak to funguje v praxi? Po analýze zpráv bank registrovaných na varšavské burze se lze pokusit o první závěry. Samozřejmě závěry velmi opatrné, protože se zakládají jen na údajích za první čtvrtletí platnosti nové daně.

Především mohou být příjmy státního rozpočtu z tohoto zdroje něco nižší než letos předpokládaných 5,5 miliard zlotých. Po prvním čtvrtletí odvedlo jedenáct bank registrovaných na burze – které činí zhruba polovinu finančního sektoru v Polsku – daně ve výši 518,5 milionu zlotých. Důvod? Finanční domy si snížily daňové základy tím, že nákupem státních obligací výrazně posílily svá tax-free aktiva. Položka „cenné papíry“ se u těchto bank za uplynulá čtyři čtvrtletí zvýšila o 16,1 procenta, tedy o téměř 30 miliard zlotých. V rámci celého bankovního sektoru jsou investice do dluhových nástrojů ještě vyšší, vynesly 22,6 procenta, tedy 51,4 miliardy zlotých.

Za druhé – i když mnozí komentátoři varovali, že banky přenesou svou daňovou zátěž na klienty, nestalo se tak. Poplatky a provize zůstaly, alespoň prozatím, stejné. Jedenáct registrovaných bank eviduje za první čtvrtletí tohoto roku ve srovnání se stejným obdobím loňského roku příjmy z provize nižší o 4,3 procenta.

Za třetí, banky také – navzdory různým varovným prognózám – neomezily poskytování úvěrů. Hodnota půjček, které banky registrované na burze ve sledovaném období poskytly, byla o 4,2 procenta vyšší než před rokem.

Jde tedy o první konkrétní úspěch nové hospodářské politiky současné polské vlády?

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

František Cecvárek | 19. 7. 2016 09:11

Vyšší HND oproti HDP je dán přílivem přímých zahraničních investic do transformujících ekonomiky, jako jsou všechny země V4. Tyto investice zvýšili kapitálovou vybavenost české i polské pracovní síly a podpořily růst reálných mezd. Právě zisky z těchto investic, které polákům nepatří, snižují HND. U nás se také ozývají čas od času hlasy, po zadržení těchto zisků a domnělých ztrátách pro ČR - viz Švihlíková. Jde o naprosto zcestná řešení plná nepochopení příčin jevů. Pokud bychom tyto zisky (nám nepatřící) jakkoli omezili, omezíme také sklon zahraničních podnikatelů v tuzemsku investovat.

Že kritika této vysloveně hloupé hospodářské politiky není v článku, považuji za nedostatečnost.

+8
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 7. 2016 17:57

Tady alespoň vidíte, kam až to může zajít, když je nějaký stát nucen do toho, aby začal splácet svůj státní dluh. :-)

-7
+
-

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

Robert Antonio | 21. 7. 2016 11:08

Škoda že v anketě není možnost Preferuji zahraniční kapitál. U zahraničních majitelů, zejména těch sídlících v Panamě, Irsku nebo na Kypru, mám jistotu, že z jejich zisku půjde Babišovi, Junckerovi a Merkelové jen velmi symbolický desátek.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Macháček | 19. 7. 2016 12:36

Mezitím v Řecku...


http://ekonomika.idnes.cz/recke-ministerstvo-financi-hleda-psy-schopne-vycenichat-penize-pwz-/eko-zahranicni.aspx?c=A160719_090923_eko-zahranicni_nio
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 7. 2016 17:57
reakce na Tomáš Macháček | 19. 7. 2016 12:36

Tady alespoň vidíte, kam až to může zajít, když je nějaký stát nucen do toho, aby začal splácet svůj státní dluh. :-)
-7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Cecvárek | 19. 7. 2016 09:11

Vyšší HND oproti HDP je dán přílivem přímých zahraničních investic do transformujících ekonomiky, jako jsou všechny země V4. Tyto investice zvýšili kapitálovou vybavenost české i polské pracovní síly a podpořily růst reálných mezd. Právě zisky z těchto investic, které polákům nepatří, snižují HND. U nás se také ozývají čas od času hlasy, po zadržení těchto zisků a domnělých ztrátách pro ČR - viz Švihlíková. Jde o naprosto zcestná řešení plná nepochopení příčin jevů. Pokud bychom tyto zisky (nám nepatřící) jakkoli omezili, omezíme také sklon zahraničních podnikatelů v tuzemsku investovat.

Že kritika této vysloveně hloupé hospodářské politiky není v článku, považuji za nedostatečnost.
+8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Tomala | 19. 7. 2016 10:46
reakce na František Cecvárek | 19. 7. 2016 09:11

Také mi přijde, že je to zbytečné brojení proti zaraničnímu kapitálu. Místo, aby se ulevovalo na daních domácímu kapitálu a tím se mu dala výhoda. Tedy v případě, že chceme mít v zemi více bohatých lidí, protože osobně nevidím rozdíl, mezi tím, jestli u nás vydělává Kellner nebo Gates. Oba spotřebují jen zlomek ze svého jmění a zbytek proinvestují, z velké části v jiných zemích.

Pokud chceme, aby více peněz zůstávalo v naší ekonomice, musíme dělat lépe placenou práci, lhostejno pro koho a zlepšit podmínky pro podnikatele, aby tu více lidí práci nabízelo.
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 21. 7. 2016 11:09
reakce na Václav Tomala | 19. 7. 2016 10:46

Irové tak učinili a dosáhli za minulý rok přes 20% nárůst HDP. Socánci se zmohli jen na fňukání o sociálním dumpingu :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Potůček | 20. 7. 2016 20:45
reakce na Václav Tomala | 19. 7. 2016 10:46

jedno jestli Kellner nebo Gates - tak proč potom zvýhodňovat domácí kapitál? Jinak v zásadě souhlasím.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Tomala | 21. 7. 2016 15:20
reakce na Tomáš Potůček | 20. 7. 2016 20:45

Napsal jsem to trochu kostrbatě, ale nejsem zastáncem omezování zahraničního kapitálu. Jen jsem chtěl říct, že když už se někdo rozhodl, že je to dobré, tak postihoat je špatná cesta.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!