Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pustí Amerika svou ropu na světový trh?

| 8. 10. 2015 | Vstoupit do diskuze

Ve Spojených státech neprobíhá bouřlivá debata jen mezi prezidentskými kandidáty. Hojně se diskutuje také o možnosti zrušení čtyřicet let starého zákazu exportu surové ropy. Kromě hlubokých důsledků pro vnitroamerický trh by změna mohla mít vliv i na evropskou energetickou bezpečnost.

Pustí Amerika svou ropu na světový trh?

Omezení vývozu surové ropy ze Spojených států platí od sedmdesátých let (konkrétně jde o zákon o energetické politice a konzervaci z roku 1975 a zákon o exportu z roku 1979) Byl reakcí na dovozní embargo, které na USA uvalily ropné monarchie Perského zálivu kvůli americké podpoře Izraele v jomkipurské válce. Od té doby nemohli američtí producenti vyvážet ropu bez speciální licence, vydané federálním ministerstvem obchodu. Licence se vydávají případ od případu a jedině tehdy, když je export v dané chvíli v souladu s národními zájmy. V prvních pěti měsících roku 2015 se jednalo o 491 tisíc barelů surové ropy denně, což představuje asi šest procent celkové americké těžby. Spíše než o absolutním zákazu lze tedy hovořit o přísné regulaci. Zastánci jejího zrušení poukazují na fakt, že důvody, ze kterých kdysi vznikla, dávno pominuly. Nejenže dávno neplatí arabská embarga, objevily se – a ve Spojených státech se také mohutně rozvíjejí – nové technologie těžby. A tak je prý čas na změnu. 

Republikánské volání po volném trhu

Jasnými zastánci liberalizace ropného exportu jsou ve Spojených státech republikáni. S podporou fosilní lobby a některých demokratických kongresmanů z ropných států se jim podařilo zformovat silnou koalici. Ta v červenci na půdě senátního výboru pro energetiku a přírodní zdroje odsouhlasila zrušení zákazu exportu surové ropy. V polovině září schválil změnu legislativního rámce i energetický panel dolní komory parlamentu. Očekává se, že tento návrh brzy jako celek podpoří Sněmovna reprezentantů. K velkému boji pak pravděpodobně dojde na půdě Senátu. Další překážkou na cestě k uvolnění je pak tvrdá opozice Bílého domu. Nejen, že administrativa vyvolává v otázce exportu surové ropy kompetenční spory (tvrdí, že věc spadá do agendy ministerstva obchodu, a nikoliv parlamentu), navíc je téměř jisté, že prezident Obama zákon vetuje. V podobném duchu se už vyjádřila i Hillary Clintonová, momentálně demokratický favorit prezidentských voleb.

Pokles, nebo zvýšení cen, to je oč tu běží

Hlavním důvodem, proč část amerických elit tlačí na zrušení desítky let staré legislativy je „nová ropa“ z nekonvenčních zdrojů. Těžbou z nekonvenčních zdrojů totiž těžaři získávají lehkou sladkou ropu, jenže domácí rafinerie jsou mnohem lépe vybaveny na zpracování ropy těžké. Přeorientovat se na zpracování domácí ropy by je stálo dost peněz – a těžká ropa z dovozu je zvláště teď po loňském propadu – nebývale levná. Po domácí produkci tedy není až taková poptávka; na zahraničních trzích by američtí těžaři měli zřejmě šanci obchodovat za vyšší ceny.

Na čem se obě strany sporu o liberalizaci amerického trhu s ropou neshodnou, to je efekt, který by zrušení zákazu exportu mělo na peněženky Američanů. Ropný byznys jako na běžícím pásu vydává studie, které předpovídají, že po likvidaci omezení by cen pohonných hmot a to až o 12 centů na galon (letos cena klesla někam ke 2,3 dolaru za galon, což je mimochodem necelých 15 korun za litr). Velice opatrně se do tohoto tábora zařadila také studie vládní agentury Energy Information Administration (EIA), která tvrdí, že při obnovení exportu surové ropy zůstanou ceny pro americké spotřebitele stejné nebo lehce poklesnou, protože rafineriím klesnou náklady. Odpůrci uvolnění naopak tvrdí, že poptávka na globálním trhu by se cenu americké ropy (West Texas Intermediate) zvýšila, přiblížila severoatlantickému Brentu. Ceny by pak byly vyšší i pro americké spotřebitele.

Jaký argumentační arzenál dále oba tábory nabízejí? Proponenti slibují vznik až stovek tisíc pracovních míst a posílení ekonomiky. Z geopolitického hlediska nabízejí ještě jeden benefit – oslabení ruské pozice na evropském trhu.

Prezident Obama si zas vysloužil kritiku za to, že Íránu chce dopřát zrušení ropného embarga, ale domácím producentům hodlá dál svazovat ruce.

Odpůrci volného obchodu s americkou ropou zase tvrdí, že taková změna prospěje pouze zájmům těžařů. Zaměstnanci amerických rafinerií prý přijdou o místa, a navíc dojde ke zvýšení těžby a nárůstu ekologické zátěže. Ve vnitroamerické perspektivě je tedy jasné, že případné zrušení zákazu exportu surové ropy bude mít své vítěze i poražené.

Zatím kapka v moři

Z globální perspektivy by export americké surové ropy neměl příliš velký efekt. Podle profesora Geoffa Heala z Kolumbijské univerzity nemají Spojené státy s ohledem na surovou ropu významný exportní potenciál (naopak jsou významným dovozcem této komodity). Výhodou by byla spíše možnost „výměny“ americké lehké sladké ropy za těžkou. S ohledem na globální ceny surové ropy by byl efekt podle analýz EIA prakticky nulový. Jaké důsledky by zrušení zákazu exportu surové ropy ze Spojených států mělo do budoucna, ovšem v největší míře závisí na objemu americké produkce v příštích letech.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Nepřehlédněte

Bojkotovat Ameriku?

Bojkotovat Ameriku?

Teď už je jasné, že výsledek prezidentských voleb v USA je katastrofa. Lhostejnost prezidenta Trumpa vůči riziku klimatických...

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK