Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Tomáš Sedláček. Braný s rezervou

Paní učitelka se ptá dětí, čím chtějí být, až vyrostou. Tomášek říká: „Já budu ekonom.“ Paní učitelku takový cíl u malého žáčka překvapí, a tak se ptá, co bude jako ten ekonom dělat. Tomášek odpoví: „Nic. Budu chodit do televize a říkat, že ekonomové dělají všechno špatně.

Že ten vtip není ani trochu vtipný? On to totiž snad ani vtip není.

Naše země se vždy potýkala s pocitem, že „nejsou lidi“. Nejdřív chyběli lidé v zemědělství, potom v těžkém průmyslu, pak se nám zas nedostávalo vysokoškoláků a teď ze všeho nejvíce chybí kvalifikovaní odborníci ve veřejném prostoru.

Hledají se teoretici všeho

Představme si, že veřejný prostor (zastupovaný třeba Českou televizí) hledá odborníka na problematiku včelaření. Takový televizní včelař musí splnit řadu přísných kritérií. Předně musí o včelaření dokázat mluvit tak, aby ho pochopil úplně každý. Zároveň musí ale působit tak fundovaně, aby ten každý v obýváku u televize řekl: „Mámo, podívej, to je machr, ten těm včelám vážně rozumí.“ K tomu se hodí mít akademický titul, kterým našeho včelařského odborníka může moderátorka oslovovat, dál pak sličná vizáž, a především schopnost vyjádřit se bleskově naprosto k čemukoli. Televizní včelař tak musí být schopen fundovaně a hlavně vtipně odpovědět na otázku týdeníku X Která porevoluční stavba v České republice je podle vás nejhnusnější? Musí umět plynně pohovořit o brazilském vesmírném programu. Měl by být schopen napsat sloupek do novin na téma státních maturit. Samozřejmou podmínkou je pak schopnost zúčastnit se jakékoli soutěže ve vaření, tančení, žehlení nebo skoku dalekém či čas od času zasednout v porotě soutěže Miss dědeček. 

Z tohoto mírně nadsazeného výčtu požadavků na „televizní odborníky“ je jasné, proč u nás skutečně „nejsou lidi“. Abychom se od včelaření vrátili pěkně na zem, k ekonomii: ono je totiž málo skutečně dobrých ekonomů, kteří se budou schopni a ochotni vyjádřit naprosto ke všemu.

Ekonom flagelant

Jeden z těchto šafránově vzácných ekonomů, kteří se v mediálním prostoru vyskytují, je Tomáš Sedláček. Tento mezinárodně uznávaný ekonom nyní v Hospodářských novinách zopakoval svoji filozofii, která spočívá (s trochou ironické nadsázky) na dvou pilířích:

  • Ekonomové nemají do ekonomie a ekonomiky co mluvit.
  • Ekonomie je ideologie, není proto potřeba brát ji vážně.

K těmto dvěma tradičním (a pozoruhodným) pilířům přidává ekonom Tomáš Sedláček další podnětné postřehy. Říká například:

„Ti, kteří nemohou přijít Evropské unii na jméno, tak činí proto, že se údajně jednalo o politický, a ne ekonomický projekt − jako by to bylo samo o sobě něco špatného.“

To je velmi pozoruhodné tvrzení. Eurorealisté (nebo chcete-li europesimisté, euroskeptici nebo – jak říká Tomáš Sedláček – ti-kteří-nemohou-přijít-Evropské-unii-na-jméno) totiž nekritizují Unii proto, že se nejedná o ekonomický projekt. Naopak, kritizují ji proto, že se za ekonomický projekt vydávala, ačkoli se od počátku jednalo o projekt politický. Což není žádná konspirační teorie. O nutnosti popisovat politickou integraci nejprve jako integraci hospodářskou mluvili ve svých textech i memoárech už otcové zakladatelé.  Povinností ekonomů pak nutně je na tento rozpor mezi politickým a ekonomickým rozměrem Unie upozorňovat a uvádět jej na pravou míru.

Dále je podle Sedláčkova textu dominance ekonomie „dána metodou, kterou jsme si my ekonomové přisvojili, kdy[ž] jsme zkombinovali exaktní matematické modely s jednosměrnou ideologií.“

Odhlédněme od diskuze o tom, zda je ekonomie skutečně dominantní vědou, popřípadě co by z ní mohlo dominantní vědu dělat. Fascinující je totiž poznámka o jednosměrné ideologii. Skutečně je ekonomie založena na jednosměrné ideologii? Vážně je možné házet do jednoho pytle postkeynesiánce, neokeynesiánce, rakušany, Chicago boys, historiky a behaviorální ekonomy? Neliší se například Krugmanova ideologie diametrálně od ideologie dejme tomu Friedmanovy? Nebo snad myslí Tomáš Sedláček jednosměrností ještě něco úplně jiného?

Neekonomická ekonomie

Ekonom Tomáš Sedláček je bezpochyby – a beze vší ironie – významnou a důležitou osobností české ekonomie a ekonomiky. Je fantastické, že jeho zcela neortodoxní práce výrazně uspěla v zahraničí. Ačkoli se s ním ztotožňuji jen v naprostém minimu bodů, těší mě, když v cizích knihkupectvích potkávám jeho knihy, mám radost, že ekonom z české ekonomické školy dokázal ve světě prorazit.

Nešťastné ale je, že ve svých popularizačních textech stále častěji směřuje k myšlence neekonomické ekonomie či jakési deekonomizace veřejné diskuze. Je samozřejmě v pořádku poukazovat na chyby. To je dokonce nesmírně důležité. Je ale zároveň nešťastné pomazat ekonomii asfaltem a vyválet ji v peří, a dělat to s železnou pravidelností jednou až dvakrát do týdne. Kdyby takto o ekonomii mluvil právník, filozof, sociolog, politik nebo populární zpěvák, bylo by to sice smutné, leč omluvitelné. Pokud ovšem na ekonomii pohlíží přední, uznávaný a citovaný „národní ekonom“ jako na „ideologii či artikl víry“, je to tragické. Sedláčkovy texty totiž čtou a čerpají z nich především neekonomové (i díky lehkosti, se kterou píše). Pro řadu z nich je dokonce Sedláček jediným ekonomem, kterého znají. Tito ekonomičtí laici pak musejí být nutně přesvědčení o prohnilosti a shnilosti ekonomie. Právě tito čtenáři jsou však také voliči – a právě voliči potřebují mít alespoň elementární pochopení viditelných i neviditelných důsledků ekonomických rozhodnutí.

Berte ho s rezervou

Flagelantství Tomáše Sedláčka v tu chvíli přestává být roztomilou či snad i užitečnou hříčkou intelektuála a stává se dvojsečnou zbraní. Jen se přiznejte: budete ochotni jít na operaci k lékaři, který každou chvíli v televizi vysvětluje, že medicína je na velmi špatné úrovni, že nejlepší, co může marod dělat, je utéct od doktora a nechat se kurýrovat od filozofa, ekonoma nebo třeba své švadleny? I kdyby byl tento televizní doktor posledním doktorem na světě, já bych svůj život do jeho rukou nikdy nesvěřila. To bych se raději pokusila svůj slepák nejdřív sama ukecat.

Svůj text končí Tomáš Sedláček slovy, se kterými nezbývá než dokonale souhlasit. I když je zcela určitě chápeme úplně jinak, než jak je zamýšlel jejich autor:

„Varovaní by tedy u nás ekonomů mělo být: berte s rezervou.“


Text vyšel na webu EKOSEL: Ekonomie selského rozumu; úvodní foto tomassedlacek.cz

Komentáře

Celkem 39 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Brouk Pytlík | 9. 9. 2015 08:13

Článek je litanie uraženého ega jak z Rudého Práva

+2
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Michal Hatlapatka | 9. 9. 2015 21:40

Ale no tak. Přece nelze soudit člověka z vytrhaných citací pomlouvačného článku, který nemá pravdu ani když Sedláčkovi lichotí - Ne, nedokázal prorazit. Běžte na Google Scholar, zadejte Tomáš Sedláček Prague a vidíte... že nevidíte.

Ekonomie dobra a zla má 42 citací, Economics of good and evil dalších 21 citací. Což je skvělé a co by za to všichni Machové, Ševčíci, ... dali . Ale jinak kde nic tu nic.

A bohužel, to je i můj dojem z Tomáše Sedláčka. Napsal jednu dobrou popularizační knížku, kde např. velmi hezky vysvětlil, že model racionální volby je pouze model a neměli bychom jej zaměňovat s realitou. Bohužel, u většiny jeho novinových článků mám dojem, že informační hodnota je... nekladná.

-1
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK