Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Několik poznámek k argumentaci proti EET aneb cherry picking v praxi

| 20. 7. 2015

Analytik Lukáš Kovanda je proti elektronické evidenci tržeb. V pořádku. Na šedou ekonomiku se prý případně musí jinak, dokládá. Jenže data, jimiž to dokládá, působí dojmem, že byla vybrána… pro lepší účinnost. Zasazena do širšího kontextu už totiž tak přesvědčivě nepůsobí. Angličitna pro to má výraz cherry picking. Vyzobávání třešniček, řekněme.

Několik poznámek k argumentaci proti EET aneb cherry picking v praxi

Analytik Lukáš Kovanda je proti elektronické evidenci tržeb. Poukazuje na to, že na velikost šedé ekonomiky ve státě působí celá řada faktorů a že odstrašující či donucovací efekt elektronické evidence patří k těm, které její velikost dokážou stlačit méně, než by zřejmě dokázala opatření v jiných oblastech. Na mysli má zejména snížení daňového zatížení podnikání a snížení sociálních odvodů.

Svůj text staví na studii, která vypočítává velikost šedé ekonomiky pro několik desítek zemí. Data z ní porovnává s mírou zdanění v oněch zemích a se zatížením dalšími povinnými odvody. Bohužel si pro porovnání vybírá především čísla, která se mu hodí. Pokud budeme pracovat s daty v celé šíři, zjistíme, že skutečnost je – jako obvykle – složitější.

Pokud jde o velikost šedé ekonomiky, vycházím ze stejné studie jako Kovanda. Další data čerpám stejně jako on ze statistik OECD, tam, kde nebyla k dispozici, jsem využil čísla z Heritage Foundation.

Podívejme na premianty

Architekti české evidence tržeb se přiznaně inspirovali v Chorvatsku. Proč bychom se ale měli učit u pětkaře? ptá se Lukáš Kovanda. Chorvatsko má totiž mnohem větší míru šedé ekonomiky než Česko. Přiučme se u premiantů, vyzývá nás.

Srovnání s premianty začíná Švýcarskem, které má nejnižší úroveň šedé ekonomiky na světě (když vynecháme obskurní „ekonomiky“ typu Severní Korea). Zároveň se Švýcarsko vyznačuje zvlášť nízkou mírou zdanění. Lukáš Kovanda v tom vidí souvislost.

Jinou zemi kromě Švýcarska v tomto kontextu už nezmiňuje, podívejme se tedy na úplnější data: 

Žluté je Švýcarsko – s nejnižší mírou zdanění i s nejmenší šedou ekonomikou. Červeně je vyznačené Česko, z hlediska zdanění víceméně průměrné; červená linka odděluje země s vyšším a nižším zdaněním než Česko. Je vidět, že rozhodně neplatí jednoduchý kauzální vztah nízké daně rovná se neveliká šedá ekonomika. Ostatně i sám Kovanda připomíná, že Švýcarsko je mezi vyspělými evropskými zeměmi se svou malou mírou zdanění k HDP výjimečné.

„Docela jiný obrázek ale získáme,“ píše Kovanda dál, „když k hrubému domácímu produktu vztáhneme pouze sociální odvody.“ Autor vypichuje země s nízkým poměrem sociálních odvodů: opět Švýcarsko, dál pak Island, Irsko a Velkou Británii. A pak přichází následující výrok: Nikoli náhodou také Británie či Irsko patří k zemím s vůbec nejnižším podílem šedé ekonomiky na HDP na světě. Podívejme se na všechna data: 

Česko je opět červené, žluté jsou (zleva) Irsko, Velká Británie a Švýcarsko (pro Island nejsou data k šedé ekonomice; šedý puntík vlevo je Dánsko, které sociální výdaje platí z běžných daní, nikoliv z odvodů, proto se jím nebudeme zabývat). Už při letmém pohledu na graf vidíme, že státy s podobnou úrovní šedé ekonomiky mají různé úrovně sociálních odvodů (představte si vodorovnou linku skrz tři žluté státy). Rakousko, Lucembursko, Nizozemsko a Francie mají všechny nižší měřenou šedou ekonomiku než vyzdvihované Irsko. Všechny ale mají znatelně vyšší odvody.

Hodí se nám také oranžová vertikála. Ta nejen odděluje státy s relativně vyšší a nižší úrovní odvodů než Česko, zároveň také spojuje státy se stejnou úrovní odvodů. Třeba Rakousko a Slovinsko mají zhruba stejné odvody, ale naprosto odlišné úrovně šedé ekonomiky.

Tento graf celkově ukazuje, že soudit vztah mezi sociálními odvody a úrovní šedé ekonomiky na pouhých čtyřech státech není úplně korektní.

Literatura

Pan Kovanda pokračuje tvrzením (zvýraznění je mé):

Řada empirických studií (viz např. zde [PDF, str. 7]) totiž dokládá, že daňové zatížení ekonomiky, a zvláště její zatížení odvody, jsou klíčovými faktory vysvětlujícími existenci a rozsah šedé ekonomiky. [...] Až další v pořadí jsou jiné faktory vysvětlující šedou ekonomiku.

Abych si udělal lepší přehled ohledně různých vlivů, dohledal jsem devět z deseti odkazovaných zdrojů (první z nich, Thomas 1992, se mi nepodařilo získat). Tři studie (Schneider 2003, 2005; Dell’Anno 2007) uvedly daňové zatížení jako hlavní faktor, ať už empiricky či odkazem na literaturu. Další dva články jsou čistě teoretické. Jeden text se soustředí na měření posílené legislativy v oblasti vymáhání daní a její vliv na šedou ekonomiku. Zbytek článků vypichuje legislativní zátěž, počet živností nebo institucionální faktory. Co se týče daňových sazeb, zaobírají se spíše celkovou, hůře kvantifikovatelnou, daňovou zátěží, kombinací daní a byrokracie. Že například ve Skandinávii jsou vysoké daně, ale také relativně nenáročná administrativa (a malá šedá ekonomika), kdežto například v Rusku je daňová kvóta celkem nízká, ne tak ale byrokracie, což vede k vyšší úrovni neuznané ekonomické aktivity.

Osobně doporučuji prolistování daných zdrojů, nabízí zajímavé, často netechnické čtení k tématu. Například studie Vita Tanziho, jednoho z průkopníků počítání šedé ekonomiky, poukazuje na to, jak ošemetná celá metoda odhadu šedé ekonomiky je. Přeci jen to je nesledovatelná metrika, odhaduje se pomocí jiných existujících dat, zejména z poptávky po likvidních penězích – argumentem je, že šedý byznys se dělá spíše na ruku. Tanzi tady varuje, že čísla o rozsahu šedé ekonomiky jsou relativně hrubá a nestabilní, lze s nimi pracovat spíš jako s orientačními ukazateli.

Klíčový faktor?

Podle Lukáše Kovandy je daňová zátěž klíčová pro velikost šedé ekonomiky (obtížně kvantifikovatelné, jak jsme právě řekli). Je-li tedy něco hlavním, dokonce klíčovým faktorem, pak bychom měli i v povrchní korelační „analýze“ vidět pozitivní vztah. Pojďme tedy otestovat tvrzení: „Čím větší je [daňové] zatížení ekonomiky, tím rozsáhlejší je zpravidla její šedá zóna.“ Jeden graf jsem již nabízel, ten následující nově obsahuje i státy mimo OECD (Česko opět červené, Švýcarsko žluté): 

Vložená regresní křivka je jen pro ilustraci korelace, není to kauzální analýza vzhledem k absenci dalších faktorů. Vyvrací ale tvrzení, že by zde byla přímá pozitivní korelace.

Nová data ke státům mimo OECD také ukázala skupinku států s podobnou daňovou zátěží jako Švýcarsko, jsou zvýrazněny světle modře, tyto státy však mají znatelně vyšší podíl šedé ekonomiky, někdy i několikanásobně. (Jde o např. Bulharsko, Rumunsko, Turecko nebo Kypr.) Možné zdůvodnění jsme našli už výš: šedá ekonomika je v nich patrně silnější kvůli byrokracii, nízké kvalitě institucí a podobně.

Když se pak podíváme na průměrnou úroveň šedé ekonomiky ve státech s vyšší a nižší úrovní zdanění než má Česko, vychází nám, že státy s nižším zdaněním mají šedou ekonomiku průměrně o rozměrech 22,2 procenta HDP, u států s vyšším zdaněním je to 14,6 procenta HDP. Pokud bychom se tedy měli učit od těch, kteří jsou lepší (mají menší šedou ekonomiku v poměru k HDP), nebudou to státy s nižšími daněmi. Má-li platit pozitivní vztah mezi daňovou zátěží a mírou šedé ekonomiky, v těchto datech jej nevidíme.

Bohatí nefixlujou?

Podařilo by se ale najít nějaký ekonomický ukazatel, který by s velikostí šedé ekonomiky silně koreloval?

Ano. Poněkud překvapivě je to prachsprostý hrubý domácí produkt, HDP, tady se nabízí mnohem jasnější vztah:

(Jde o hrubý domácí produkt na osobu, přepočítaný na stejnou měnu a v potaz je brána i cenová hladina v daných zemích [PPP]; dva osamělé body vpravo jsou Norsko a Lucembursko, Česko je opět červeně.)

HDP tu hraje roli zástupné proměnné, nepřímo indikuje bohatství státu i jeho obyvatel. Ti snad proto mají sníženou motivaci vyhýbat se zdanění – vytvářet šedou ekonomiku. Celkem jasná linearita ukazuje, že nejsou bohaté státy s velkou úrovní šedé ekonomiky a naopak že chudé státy jsou jí zpravidla prorostlé.

Další rozdíly na svislé ose pak reflektují ony další faktory nezachycené naší „bohatostní“ metrikou – institucionální stav země, úroveň zdanění, kvalita státní správy, korupce nebo byrokracie.

Pokud tedy někdo porovnává Česko s „premianty“ a vyzdvihuje jen jejich daňovou kvótu, opomíjí důležitou dimenzi, která je celkem viditelně podstatná. Nemluvě o tom, že na naší úrovni ekonomické vyspělosti jsme premianti právě my, lepší je už jen Slovensko (bod vlevo od nás). 

Nebudu tu dělat nějaké dalekosáhlé závěry nebo snad vymýšlet, co by měl dělat nebo nedělat ministr financí. Chtěl jsem poukázat na to, že vztah mezi daňovou kvótou a úrovní šedé ekonomiky není tak přímočarý, jak zaznělo. Byla by přece škoda, kdyby debata o ekonomice s přívlastkem šedá měla být jen – černobílá.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 21. 7. 2015 18:04

Přijde mi zvláštní kolika komentátorům uchází, že autor nehodnotí EET, ba dokonce explicitně ani šedou ekonomiku. Pouze rozporuje argument, že míra zdanění zásadně ovlivňuje procento šedé ekonomiky.

Nemohu si pomoci, ale tato neschopnost interpretovat text se v poslední době nějak rozmáhá. Je s námi / je proti nám - toť vše co spousta čtenářů vidí. To je strašlivě špatně a je to špatně i pro byznys. Více teorie, více akademiků, méně ideologů! (Kdo to nevíte - ekonomů s IF zahraničními publikacemi je v Česku zoufale málo.)

+7
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Tomas K. | 20. 7. 2015 18:12

Na druhou stranu, minulý týden jsem hledal na rychlo oběd a měl jsem k dispozici pouze kartu.žádnou hotovost a k mému úžasu jsem navštívil 5 menších restaurací, večerek či čeho a nikde nebrali karty. Registrační pokladny na ně!
Jistě namítnete poplatek bankám, ehm, myslím že tak horké to s ním není.Důvod bude spíše v možnosti optimalizovat daně.Byť svést to na zlé bankovní poplatky je jistě prvotní impuls.

-2
+
-

Další příspěvky v diskuzi (39 komentářů)

olin sukup | 21. 7. 2015 10:19

Nic tak nudného a odtrženého od reality našeho podnikatelského prostředí jsem dlouho nečetl.
Autor je ryzý teoretik a přál bych mu chvilku podnikat v Česku, zvláště v gastro businessu a ubytovacích službách / na malém městě/ a jezdit v 10 let starém autě . Pak by možná pochopil, že nejsou jen drahé restaurace a hotely v Praze ale, že šedá ekonomika je pro spoustu živnostníků nechtěná nutnost aby vůbec přežili. Mimochodem, Chorvatsko snížilo DPH v těchto oborech na 13 % , ovšem včetně prodeje alkoholu. V Česku má být 15% a na alkohol 21%. Správně jsme si vybrali EEt v Chorvatsku, jsme na tom totiž podomě - vláda a státní správa prolezlá korupcí skrz na skrz a zloděj křičí chyťte zloděje a jako zloději jsou označeni ti nejmenší a nejviditelnější. Autorovi dopporučuji jít si raději zaveslovat místo psaní akademických tabulkových, statistických blábolů.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 21. 7. 2015 18:04
reakce na olin sukup | 21. 7. 2015 10:19

Přijde mi zvláštní kolika komentátorům uchází, že autor nehodnotí EET, ba dokonce explicitně ani šedou ekonomiku. Pouze rozporuje argument, že míra zdanění zásadně ovlivňuje procento šedé ekonomiky.

Nemohu si pomoci, ale tato neschopnost interpretovat text se v poslední době nějak rozmáhá. Je s námi / je proti nám - toť vše co spousta čtenářů vidí. To je strašlivě špatně a je to špatně i pro byznys. Více teorie, více akademiků, méně ideologů! (Kdo to nevíte - ekonomů s IF zahraničními publikacemi je v Česku zoufale málo.)
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vít Blaha | 1. 8. 2015 11:29
reakce na Michal Hatlapatka | 21. 7. 2015 18:04

"...Nemohu si pomoci, ale tato neschopnost interpretovat text se v poslední době nějak rozmáhá..."

Omyl, "neschopnost interpretovat text" je dlouhodobá víceméně setrvalá :-)
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 22. 7. 2015 10:00
reakce na Michal Hatlapatka | 21. 7. 2015 18:04

Nula procent zdanění (zákazů a regulací) = nula procent šedé ekonomiky.
Sto procent zdanění = sto procent šedé ekonomiky.
Nebo ne?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jakub Hájek | 23. 7. 2015 22:31
reakce na Jan Altman | 22. 7. 2015 10:00

Ne.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Basta | 23. 7. 2015 22:39
reakce na Jakub Hájek | 23. 7. 2015 22:31

Ne, protože NE a basta?
Nebo proto, že si to úpěnlivě přejete?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

LIKVIDACE | 21. 7. 2015 08:28

http://echo24.cz/a/iPWdr/online-pokladny-zlikviduji-zivnosti-prave-o-to-jde
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Kovář | 20. 7. 2015 19:15

Děkuji panu Kokešovi, že si dal tu námahu a ukázal tady dobře vypracované statistiky. Mám jen výhradu k poslední části - to, že existuje silná korelace (případně antikorelace) mezi dvěma jevy, neznamená, že jsou tyto na sobě přímo závislé. Může existovat i jiný jev, na kterém jsou oba tyto jevy závislé.
A zároveň bych souhlasil s panem Hawkie. Tradice může mít v ekonomice alespoň po nějakou dobu hodně silný vliv.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomas K. | 20. 7. 2015 18:12

Na druhou stranu, minulý týden jsem hledal na rychlo oběd a měl jsem k dispozici pouze kartu.žádnou hotovost a k mému úžasu jsem navštívil 5 menších restaurací, večerek či čeho a nikde nebrali karty. Registrační pokladny na ně!
Jistě namítnete poplatek bankám, ehm, myslím že tak horké to s ním není.Důvod bude spíše v možnosti optimalizovat daně.Byť svést to na zlé bankovní poplatky je jistě prvotní impuls.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Karel | 23. 7. 2015 11:35
reakce na Tomas K. | 20. 7. 2015 18:12

A dýško jsi platil kartou servírce na účet ???
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

olin sukup | 21. 7. 2015 10:31
reakce na Tomas K. | 20. 7. 2015 18:12

Možná pane nevíte kolik poplatek bance dělá a pravděpodobně nevíte, že celou učetní agentu stovek plateb kartou musí zpracovat učetní za nemalé peníze - je to totiž mnohonásobně učetně složitější, než příjmout cash. Pravděpodobně nepodnikáte, takže si promluvte s někým kdo se s tím potýká a pak možná pochopíte proč se malí živnostníci vyhýbají platbě kartou. Primární důvod není okrádání státu ale okrádání živnostníků bankamí a finanční zátěž se zpracováním slož. učetníctví.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 21. 7. 2015 08:50
reakce na Tomas K. | 20. 7. 2015 18:12

Banky prostě poskytují špatnou službu vzhledem k prostředí, v jakém se pohybují. Sice za to třeba nemohou (i když na to bych nesázel), ale který podnikatel může za to, na jakém trhu podniká? A kterému podnikateli se trh přizpůsobí, aby mu šly kšefty?
Banka nabízí zprostředkování za poplatek např. 1-4% + ve většině případů čas navíc oproti platbě hotovostí + 20% výpalného , protože bonzují drábům. Buďto musejí drábové zvolnit tempo, banky přestat bonzovat nebo nějak jinak transakci vylepšit pro jednu či druhou stranu.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 20. 7. 2015 19:39
reakce na Tomas K. | 20. 7. 2015 18:12

To jste uvedl pěkný argument pro zavedení EET. A teď se přeneste od své vlastní zkušenosti trochu jinam a vžijte se do obyčejných starších lidí. Nemusí být až tak staří a i tak mohou mít problém s moderní technikou. Nedávno jsem zaslechl příběh o paní, která poprvé kupovala na kartu v obchoďáku a měla zadat PIN. Vzala si čtečku do ruky jako mikrofon a nahlas, takže to slyšeli všichni v řadě za ní, pronesla: "Sedm, pět, nula, devět." To je jistě extrém a brzy se to naučí. Pokud je ale vedoucí obchodu v zapadlé vísce šedesátiletý pán, tak tenhle přístup ho prostě od dalšího podnikání odradí.

Hotovost znamená svobodu - tu vezmou téměř všude. Karty neberou všude a poplatky, které musí podnikatelé za službu placení kartou hradit, nejsou nijak malé.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomas K. | 20. 7. 2015 18:08

Ano, děkuji za námahu jak objasnit nekompetentnost některých spisovatelů a rádobypopekonomů. To by jste pane kolego od rána do večera ale nemusel dělat nic jiného než je edukovat .-) a poukazovat na to jak si zlehčují život psaním čehokoliv co přinese zisk bez ohledu na kvalitu.
Neříkám že je lehké produkovat několik sofistikovaných článků týdně které pro svoji obživu potřebují.Mimochodem váš článek asi bude kolegovi dost ležet v žaludku.

myslím že spojitost by se dala najít,jak jistě většina tuší, mezi efektivností využití daní.
Lidem zrátka jen vadí platit daně aby je pak někdo rozkradl a koupil si jachtu nebo vilu na ostrově. kvůli tomu opravdu nemakáme.
Kdybych věděl že mi vyšší daně a soc odvody přinesou například lepší dálnice důchod nebo jiné sociální služby, rád je zaplatím.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Hatlapatka | 20. 7. 2015 16:16

Tohle je nejlepší článek na Finmagu za dlouhou dobu (nejde ani o to, co říká, ale způsob argumentace). Díky za něj.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Axl | 22. 7. 2015 10:02
reakce na Michal Hatlapatka | 20. 7. 2015 16:16

Přečtěte si zápisky z koncerence ve Wansee - také ukázka skvělé a přísně logické argumentace.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 21. 7. 2015 09:28
reakce na Michal Hatlapatka | 20. 7. 2015 16:16

Nemyslím si, že by byl nejlepší ani omylem. Ano, velmi podrobně rozebral jednu větu v poměrně komplexním článku, kdy autor uvádí, že hlavním důvodem pro vznik šedé ekonomiky je velké zdanění a regulace. A my jsme se dozvěděli, že to asi tak bude, ale existuje spousta dat, které toto tvrzení neprokazují - hmm, to jsem překvapený, že na takovouto věc má vliv ještě padesát dalších faktorů a kolerační analýzou dvou z nich se nedoberu statisticky významné závislosti. Opravdu objevné!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Potok | 21. 7. 2015 23:58
reakce na Pat Bateman | 21. 7. 2015 09:28

Já si myslím, že ačkoliv může člověk mít podobné postoje jako pan Kovanda, nemusí za každou cenu přijímat jeho argumentaci, když je postavena na špatných základech. Také jsem si v článku, na který autor nyní reagoval, všiml tvrzení, která působila přinejmenším jako zavádějící až demagogická. Bohužel je pravda, že spousta článků na tom bývá i hůře.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

ctverec | 20. 7. 2015 15:24

Vy, kteří platíte daně v plném rozsahu, kteří dbáte na to, abyste nepodvedli stát ani o korunu, mluvte o tom, že jde o šmírování lidí, že je to zbytečná byrokracie a zátěž pro malopodnikatelský sektor. Vy, kteří však daňovou kreativitu považujete za své samozřejmé privilegium a nezadatelné právo, vy už přestaňte s výmluvami halasným odváděním pozornosti od skutečného jádra problému, kterým je v této zemi hluboce zakořeněné nerespektování pravidel.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 22. 7. 2015 10:04
reakce na ctverec | 20. 7. 2015 15:24

Představte si, že jsem také nerespektoval pravidla, koupil jsem bony od vexláka a o Husákovi řekl, že je vůl. Ukřižovat!
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ruprdt | 22. 7. 2015 10:08
reakce na xXx | 22. 7. 2015 10:04

Já jsem si zase do sklepa objednal z Číny 100W klasickou žárovku.
A když jsem pronajímal byt, tak jsem si toho zájemce napřed prohlédl a zvážil i jeho "kulturní kompatibilitu".

Soudruh kosočtverec mnou jistě pohrdá.

A moje babička (chudá důchodkyně), když potřebovala vymalovat, tak byla ráda, když ušetřila pětinu ceny, protože nechtěla paragon. Já bych jí rovnou zastřelil! Když si představím, že za toho mohl být další milimetr Blanky a pár litrů řepkového oleje, je mi do breku.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Karel | 23. 7. 2015 11:59
reakce na Ruprdt | 22. 7. 2015 10:08

Vaše přirovnání a humor se mi líbí, skoro jak za doby dobrého vojáka Švejka. Pište dál, sice to nezměníme, ale aspoň se pobavíme...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 20. 7. 2015 17:36
reakce na ctverec | 20. 7. 2015 15:24

To, že si někdo stanoví pravidla, jak okrádat druhé, ty druhé nezavazuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

ctverec | 20. 7. 2015 17:41
reakce na Josef Fraj | 20. 7. 2015 17:36

Díky za upřímnost...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Pozner | 20. 7. 2015 13:58

Napřed ekonomický vodborníci změří rozsah, z podstaty věci skryté, šedé ekonomiky na 3 platné číslice a pak se hádaj s kterým jiným "přesným hausnumerem" to koreluje.
Buhehehéé.

K tomu poslednímu grafu. Je v tom HDP na hlavu zahrnutá i ta šedá ekonomika? Aby on se z toho nestal stejnej obláček bodíků jako u těch ostatních grafů...
Kromě toho bych klidně tvrdil, že v rozsahu šedý ekonomiky nepůjde jen o daně, ale i o regulatorní zátěž. Kozí sýry "zásadně nevhodný ke konzumaci lidmi" jsou takovej příklad šedivění ekonomiky. Jenže určit tuhle zátež je v tom kvaziprávním bordelu prakticky nemožný (a navíc nejde jen o existenci zákonů a vyhlášek, ale i o to jestli je někdo opravdu vynucuje).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Kolář | 20. 7. 2015 12:26

Moc hezký článek, děkuji.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Macháček | 20. 7. 2015 12:15

No vidíte. Já odporuji EET z toho důvodu, že jde o fašistickou sviňárnu. Vadí mi, že úchylové jako Hornochová nebo Babiš budou moct šmírovat populaci zase o něco více. No a samozřejmě mi vadí každá koruna odebraná právoplatným majitelům a hozená do chřtánu bandy zločinců, kteří ji použijí k dalším represím. To už bylo lepší, když ty prachy skončily úředníkovi v kapse jako úplatek, než když se k nim legálně dohrabe nějaký duševně narušený napoleonek, jakých je v politice logicky dost a dost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Bílý | 20. 7. 2015 11:42

Ekonomiku (za)dusí oligarchický systém (samozřejmě napojený na stát(ní dotace)). Viz Řecko. U nás je tento systém povýšen tak, že si oligarcha již píše "legálně" zákony sám...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 20. 7. 2015 11:18

To je hezké, ale podstata je někde jinde. Primárně jde o fízlování a šikanování milion plus produktivních lidí a o zefektivnění přesunu bohatství od těch to lidí do Agrofertu.
Kdyby si oligarcha nenechal odhlasovat dotace na řepku a další transfery od statu k němu a kdyby zdanil svoje osobní příjmy, tak by na tom byl státní rozpočet řádově stejně, jako s tou buzerací milionu lidí. A to za předpokladu, že se naplní očekávané zvýšení výběru dani, jestli se nepletu cca +7mld. O tom mám dost velké pochyby. Část živnostníků to zabalí, část přejde do šedé eknomiky, někdo se přihlásí o dávky, což je třeba odečíst.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Mrozek | 20. 7. 2015 11:01

Ohledně toho našeho premianství v Evropě. :)

Vzpomínám si na starý kreslený vtip, tuším od Jiránka. Pán drží telefon a volá: "Haló, tam asijský ekonomický tygr? Tady český ekonomický zajíc."
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 20. 7. 2015 11:33
reakce na Michal Mrozek | 20. 7. 2015 11:01

Tak ten vtip byl od Renčína a šlo o evropského ekonomického zajíce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Driver | 20. 7. 2015 09:20

O kolik se zlepší kvalita silnic, když zaplatím víc na daních?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Macháček | 20. 7. 2015 12:06
reakce na Driver | 20. 7. 2015 09:20

Ta otázka zní: "Jak všelijakým Babišům nakyne portmonka, když zaplatím víc na daních?"
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Drobný | 20. 7. 2015 09:19

Co napřed ucpat korupční, plýtvácí a dotační výtoky a až pak mít drzost řešit přítok od hokynářů ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Dotaz | 20. 7. 2015 09:14

A proč vůbec proti šedé bojovat? Uspokojuje přeci potřeby zákazníků. Nebo o to v ekonomice nejde?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 20. 7. 2015 11:21
reakce na Dotaz | 20. 7. 2015 09:14

Jak nám tady vysvětlila soudružka Hornochová, "živnostník, který neplatí daně, je pro stát zbytečný". O nějaké uspokokování potřeb občanů tady vůbec nejde. Jde o uspokojení potřeb soudružky Hornochové a jejího šéfa Andreje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 21. 7. 2015 09:31
reakce na Josef Fraj | 20. 7. 2015 11:21

Moc hezky napsáno, pobavil jste mne. Simonu Hornochovou znám osobně a musím říci, že se mi z jejích prohlášení zvedal kufr, tohle bych do ní neřekl ....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Mrozek | 20. 7. 2015 08:17

No samozřejmě, nemusíme mít až tak velké ambice, když nechceme být premianti…Když už tady máme takové hezké grafy, bylo by pěkné ukázat na nich, kde se nachází ono Chorvatsko. K poslední větě článku dodávám: Pan Kovanda reagoval na zjednodušený pohled ministerstva, které vsadilo argumentaci na srovnání s Chorvatskem. Panu Kovandovi tedy nemůžeme mít za zlé, že používá stejný "slovník" jako ministerstvo. Naopak, je to dobře, že ukazuje chyby v argumentaci vlády.

Švýcarsko považuji za premianta zejména proto, že nežijí na úkor příštích generací a v hospodaření mají pořádek, na rozdíl od zbytku Evropy. Tahle hanebnost politiků je do nebe volající. Používají prostředky, které reálně nemají, tím ztěžují hospodaření budoucím generacím a přivazují kouli na nohy politikům, kteří přijdou po nich. Sami o sobě pak prohlašují, jak skvěle hospodařili a co krásného postavili, chvástají se.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hawkie | 20. 7. 2015 13:02
reakce na Michal Mrozek | 20. 7. 2015 08:17

Šedá ekonomika...
Sice nejsem ekonom, i když každý podnikatel jím trochu musí být, ale neuplatňuje se taky setrvačnost či tradice příslušné země?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej KokešOndřej Kokeš
Vystudoval ekonomické teorie v Česku a Británii, nyní pracuje jako ekonom v malé konzultační společnosti v britské Cambridge, kde se věnuje zejména energetické...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!