Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nejdůležitější tabulka na celém světě

| 28. 4. 2015 | Vstoupit do diskuze

Jistě víte, že existuje někdo nebo něco, co zná tajemství vesmíru. Pro někoho je to dodnes děd Vševěd, pro znalce počítač jménem Hlubina myšlení, pro většinu z nás je ale tou autoritou statistický úřad. Ten zná číslo, které rozhoduje o všem.

Nejdůležitější tabulka na celém světě

Podle toho čísla rostou důchody, nastavují se mzdy, upravují úroky na hypotékách, tisknou peníze, spouštějí akce za oslabení měny. Ano, to číslo existuje, právě teď je to – dvě desetiny procenta. A souvisí skoro se vším. S dámským patníkem (pokud tápete, je to kus boty, víc v tom nehledejte), andulkou a příchodem nové škodovky.

Martin Mašát...

Martin Mašát

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a Institut ekonomických studií při Univerzitě Karlově, držitel prestižního mezinárodního titulu CFA® (Chartered Financial Analyst). Pracoval v ING Investment Management jako investiční manager pro portfolia podílových fondů, pojišťoven a penzijních společností skupiny ING v Česku a na Slovensku. Dnes portfoliomanažer v Partners investiční společnosti.

... a jeho měnové války

„Ve skutečné válce se pomocí pušek a bajonetů (ve ‚vyspělejších‘ zemích pomocí tanků a naváděcích střel) bojuje o kus země nebo jiný hmotný majetek. Když se řekne měnová válka, zní to trochu esotericky a rozhodně míň nebezpečně. Ale přesto je i její dopad tristní, zůstávají po nich vydrancované země, chudoba, jsou padlí hrdinové…“

Inflace je základ státu

Toto číslo popisuje meziroční změnu cenové hladiny, pokud chcete být za znalce, můžete mluvit o sí-pí-áj (CPI: consumer price index, index spotřebitelských cen) nebo nakonec prostě o inflaci. Statistici k němu dojdou v podstatě velmi jednoduše: to se vezme jedna prázdná excelová tabulka a pořádně se naplní stovkami druhů zboží a služeb, které vás jen napadnou. Každé položce přidělíme nějakou váhu, podle toho, kolik si myslíme, že se za ni u nás průměrně utrácí. Zjistíme, kolik zhruba to zboží nebo služba právě stojí, a totéž uděláme za rok. Meziroční změnu ceny jednotlivého zboží, převážení jejich vahou, spočtení, jak se proměnila cena celé tabulky, které se odborně říká spotřební koš, převedení na procenta, zkrátka výpočet čísla čísel už zastane počítač sám.

Nyní je tedy meziroční inflace dvě desetiny procenta (údaj za březen 2015). Cena našeho spotřebního koše vzrostla o dvě desetiny procenta za rok. Kdybychom brali sto tisíc a zaměstnavatel nám přidal dvě stovky, možná bychom si ani nevšimli, ale stačilo by nám to prý na úplně stejný nákup, jaký jsme mohli pořídit za někdejších sto tisíc. Taky to znamená, že se asi ani nebudou valorizovat důchody. A především to znamená, že jsme hluboko pod dvěma procenty. Tolik má číslo čísel ve snech nejvyšších představitelů České národní banky. A pokud o svůj cen bude chtít Česká národní banka zabojovat, což je pravděpodobné, pak se můžeme nadít věcí jako je snižování úroků, výkup dluhopisů, záporné sazeb u vkladů nebo dokonce měnové intervence – tedy v našem případě umělé oslabování kurzu koruny.

Andulková polévka

Podívejme se teď víc na princip fungování naší tabulky, prazákladu všech procesů v ekonomice. Opravdu dokážou nižší úroky či intervence ovlivnit vodné a stočné, cenu vázy, čištění koberců nebo cenu papouška vlnkovaného?

Představte si, že se nám přemnoží andulky, papoušci vlnkovaní. Víc papoušků znamená jejich nižší cenu. Pokud se nepromění nějaké další okolnosti, máme tu najednou deflaci. A v centrální bance se rozsvěcí červená kontrolka. Bankéři se totiž obávají, jakkoli se to těžko chápe, že lidé obecně začnou odkládat spotřebu a budou čekat na další pokles cen. Ekonomika se tak utlumí, přijde recese a třeba i hlad. V neřízené ekonomice by se hlad a nadbytek andulek zřejmě vzájemně odrušily pomocí zázraku zvaného polévka. V ekonomice se silnou centrální bankou by se nejspíš intervenovalo.

Kdo by to byl řekl, že papoušek vlnkovaný hraje tak významnou národohospodářskou roli. Ostatní kolegové papoušci takové štěstí nemají a můžou se přemnožit, kdy se jim zachce.

Zlomyslné inovace

Naše tabulka se bohužel také pomalu vyrovnává s bouřlivým technologickým vývojem. Sleduje například cenu jistého typu Fabie. Jenže když v průběhu roku přijde Škodovka s novým modelem a cenu toho sledovaného srazí dolů o desítku procent, tabulka nereaguje. A zase jsme o krok blíž deflaci a intervencím. Nejlépe by vůbec bylo všechny ty inovace zakázat.

Lidé obecně těžko rozlišují růst či propad cenové hladiny v rozmezí plus minus pár procent kolem nuly. Proto jsou řeči o zkáze přicházející s deflací, o odkládání spotřeby pokud klesnou ceny, spíš marketing, obchod s prognózami. Nebo jde rovnou o obrovské nepochopení, co vlastně index CPI znamená. Copak někdo odloží nákup rohlíku, když je inflace -0,1 procenta, nebo nebude měsíc vařit nebo bude chodit bez bot? Těžko.

Vždyť kolikrát ani nevíme, kolik co opravdu stojí. Každý, kdo pije Coca-colu, ví, že její cena kolísá od akcí v supermarketech, kdy máte litr za deset korun, po padesát korun za třetinku v lepším podniku, navíc jsou jiné ceny na venkově a v centrech velkých měst a podobmě.

Poplatky za rozvod, ABC a kremace

Jsou ale i rady na zvýšení inflace, se kterými zatím nikdo nepřišel. Pěkná výzva pro politiky, centrální banka se už neúspěšně snažila, nyní by mohli zkusit pomoci číslu čísel ztloustnout oni. Šlo by například zvýšit daně – a inflace je tu okamžitě. Nebo je v tabulce položka poplatek při podání návrh na rozvod manželství, má zhruba stejnou váhu jako časopis pro mládež ABC nebo koks (černý samozřejmě, ten druhý zatím ve spotřebním koši není – i když je to jen otázkou času, do hrubého domácího produktu už se leckde počítá i prodej ilegálních drog). Takže přitlačit na správních poplatcích a bude líp. Klesne rozvodovost, vzroste inflace – uvidíme, jestli to nebude lepší metoda než umělá podpora exportérů na úkor lidí a živnostníků. Tipuji, že v nejhorším to vyjde na plichtu.

Co všechno ještě najdete ve spotřebním koši? Dovolenou v Bulharsku, školné v zušce, tyčinky na čištění uší, botník, kečup, výměnu dámských patníků, kremaci a pak i pomník. Jak se asi jednotlivým položkám přiřazuje váha?

Výpočet na vodě

Bohužel, měnová politika se soustředí pouze na číslo čísel. Aby se dostalo do formy právě ono. Jenže když se ho snaží umělou stimulací přizvednout, snadno ovlivní další a další součásti propojeného ekonomického systému. Vzpomeňme si, co udělala uvolněná měnová politika s cenami nemovitostí před pár lety, kde jsou teď ceny dluhopisů a podobně. To jsou ovšem položky, které ve spotřebitelském koši nejsou. Přitom víme, že historicky na nich může vzniknout cenová bublina se všemi důsledky.

Položek v tabulce je něco k tisíci, každá má svoji váhu a nějak se mění její cena. Stačilo by lehce změnit váhy a inflace najednou nebude 0,2, ale klidně si vyjde dvě nebo tři procenta nebo minus procento a půl. Proto si všichni uvědomme, především také analytici a tvůrci měnové a jiných politik, že inflace je jen číslo. Není to dogma nebo něco naprosto přesného. Vždyť váhy i položky se v tabulce čas od času mění dle libovůle tvůrců tabulky, výsledek může sloužit jako orientační vodítko, ne jako gépéeska. Na čísla inflace se dívejte s nadhledem, jako na přibližný odhad změny ceny průměrného spotřebitele.

Nepodléhejme některým analytickým výkřikům do tmy o konci světa při poklesu inflace pod nulu. Třeba jen někdo přišel s lepším druhem televize nebo notebooky vyšly z módy. Inflace na nule není smrtelná nemoc. Proto víc selského rozumu a méně čísel za desetinnou čárkou.

Komentáře

Celkem 53 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK