Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Neokomunistický řecký experiment: Jde o víc než o peníze

| 29. 1. 2015

„Prostě jsme chtěli dát šanci někomu, kdo ještě nevládl,“ vysvětluje mi jeden athénský mladík, kterého místo právničiny živí v čase krize taxikaření.

Neokomunistický řecký experiment: Jde o víc než o peníze

Athény připomínají jablko, které vyhnívá zevnitř. Na okrajích, kde se především při smogových inverzích a letních parnech prostě lépe dýchá, vznikly velké čtvrti luxusních vil s bazény, ale uprostřed města najdeme s výjimkou vyloženě turistických ulic tak velké množství zchátralých domů, že to v evropských poměrech až zaráží. Vybydlený střed města, který vznikal chaoticky v druhé polovině devatenáctého století, dnes není módní adresou, ale místem, kam se stahují utečenci ze Sýrie a Iráku. Ti Řecko zaplavili bez ohledu na jeho těžkou hospodářskou krizi.

Řecko, teď pět roků relativně tvrdě škrtalo. Připravilo také program privatizací státního majetku, zefektivňování státní správy a ekonomických reforem – na papíře vypadá hezky, ve skutečnosti ale ještě pořádně nezačal. A tak nyní celá země tak trochu připomíná plod vyhnívající zevnitř.

Na povrchu jsou relativně slušná čísla, vyrovnaný rozpočet, šance, že bude Řecko moci financovat svůj provoz i splácet dluhy, aniž by si dál půjčovalo. Uvnitř se ale rozrůstá hniloba. Hniloba v podobě pádu životní úrovně o deset, patnáct let zpátky, pětadvacetiprocentní nezaměstnanosti, rozpadu sociálního a zdravotního systému. A především: desetimilionové Řecko trápí obavy, čím se vlastně země bude živit. Turismus prostě na obživu všech Řeků nestačí, i kdyby návštěvníků do země dorazilo padesát milionů ročně.

Reakce na drsnou léčbu

Vítězství Syrizy je reakcí na pětiletou léčebnou kúru „trojky“, tedy Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky a Evropské komise. Z pohledu Řeků léčba nic nepřinesla, naopak situaci země ještě zhoršila. Syriza slavila úspěch se sliby škrtnutí dluhů, zrušení úsporných reforem, návratu k sociálnímu státu. A pochopitelně, s obligátní frází, že skoncuje s dosavadní vládou oligarchů, kteří podle ní ovládají řeckou ekonomiku.

Chybělo málo, aby vítězství Syrizy bylo úplné: ještě dva mandáty a byla by získala parlamentní většinu. Nestalo se a Syriza se musela spojit s Nezávislými Řeky. Stranou, která vznikla odštěpením od strany Nová demokracie a která je – paradoxně – ekonomicky vpravo.

Ze všech plánů kabinetu Alexise Tsiprase má největší naději na úspěch ten na „škrtnutí dluhů“. Ten také téměř jediný může Řecku skutečně prospět. Samozřejmě ale nemá šanci projít v podobě, v jaké ho malovala Syriza před volbami, tedy smazání poloviny dluhu. Umírněnější křídlo Syrizy mluví o prodloužení splátek krátkodobých závazků a restrukturalizaci dluhu – a to už je varianta, na které by se zřejmě byli věřitelé schopni se s Athénami dohodnout.

Neokomunistický experiment

Hlavní otázka ale není, jestli Řecku umožnit povolit si dírku nebo dvě na utaženém opasku. Daleko důležitější je, co by Syriza s takto získanými penězi udělala. Až na přeběhlíky ze sociálně demokratického Pasoku nejsou ve velmi různorodé straně lidé, kteří by měli praktické zkušenosti se správou státu, zato dokážou vygenerovat spoustu levičáckých nápadů, například zvýšení minimální mzdy na 750 eur.

Největší riziko Řecka není v odpuštění dluhů, ale v tom, že se v tak chudé a nevýkonné zemi někdo pokusí budovat socialistickou ekonomiku podobnou Venezuele Huga Cháveze nebo experimentovat po vzoru Salvadora Allendeho. Moci se tu totiž neujala jen „ standardní populistická levice“, ale síla, která má blízko k radikálním, komunistický idejím. Ostatně Alexis Tsipras a mnoho dalších klíčových lidí v Syrize řeckou komunistickou partají prošli. To, že jsou v koalici s „pravičáky“, by nemělo obavy klidnit. Do parlamentu se totiž dostala i ortodoxní Komunistická strana Řecka, která se hned Syrize nabídla jako koaliční partner. Zatím byla odmítnuta, což ale neznamená, že k alianci nebo rovnou koalici dřív nebo později nedojde.

Místo Západu Rusko a Čína?

„Prostě jsme chtěli dát šanci někomu, kdo ještě nevládl,“ vysvětluje mi jeden athénský mladík, kterého místo právničiny živí v čase krize taxikaření. „Tak uvidíme, jak to dopadne. Kdyby splnili jen polovinu, tak se tu bude žít lépe,“ usmíval se.

Svěřit vládu Syrize je ale nebezpečný experiment, nebezpečnější o to, že probíhá v tak hospodářsky oslabené zemi. Řecké dluhy a jejich splácení budou v tomto experimentu hrát daleko menší roli, než by to podle novinových titulků mohlo vypadat.

Rizik je mnohem víc a větších, včetně znárodňování, vyhánění globálního kapitálu, likvidačního zdaňování bohatých Řeků nebo plnému otevření se vlivu Ruska a Číny. Můžou přinést větší průšvih, než že Evropská unie přijde o pár set miliard euro.


Autor je redaktor MF DNES

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

franta osvč | 23. 11. 2015 13:01

kapitalisti zadlužili řecko, jako všude všechno rozkradli zprivatizovali, umožnili podnikatelským zlodějům neplatit daně , Německo nezaplatilo válečné reparace Řecku , hlavně je třeba připomenout ,že první řecká dluhová krize byly dluhy soukromých německých a francouzkých bank,které kapitalisti EU převedli na státní dluhy ..........a úsporné balíčky ,snižování daní firmám, a podnikatelským zlodějům, způsobily mnohem vyšší zvýšení dluhů , tak si řekové zvolili komunisty ,ale fašistická eu si vynutila totální výprodej státního majetku do rukou korporací
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 29. 1. 2015 20:58

Z Řecka budou mít eurokolchozníci ještě zpocená čela. Za nevetování sankcí vůči Rusku si nechá královsky zaplatit. Moskva jim už nabízí půjčku.
V budoucnu získá další leverage vůči EU díky Turkish stream, který bude ústit u jeho hranic a nahradí odstavenou ukrajinskou větev Sojuzu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Kovář | 29. 1. 2015 12:58

No já nevím. Opravdu jsou Řekové schopní mít vyrovnaný rozpočet? Silně o tom pochybuji. A hlavně pochybuji o tom, že by to šlo, aniž by se použilo "kreativní účetnictví".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vojtěch Drápal | 30. 1. 2015 14:57
reakce na Martin Kovář | 29. 1. 2015 12:58

Nešla by ta otázka položit jinak? Jsou dnes státy schopny mít v dlouhém období vyrovnaný rozpočet?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 30. 1. 2015 18:02
reakce na Vojtěch Drápal | 30. 1. 2015 14:57

Přijde na to, na co se ptáte. Technicky to pro většinu států není problém. Německo to pokud vím už uzákonilo do budoucna. A takový Petr Mach by jiste dokázal těch sto miliard, co politici utratí navíc, ušetřit i v česku.
Řecko už je ve stavu, kdy to asi není možné a jediné rozumné řešení je drachma. Kdyby na ni přešli v 2010, tak už by dnes jejich ekonomika rostla.

Jiná věc je, že základní morální imperativ demokracie je krádež, resp. loupež. Volby jsou primárně hlasování o tom, kdo, koho o co okrade. Na takovémto morálním základu jen těžko lze očekávat od politiků a jejich voličské základny nějakou zodpovědnost. Zvlášť, když na to, aby si nakradli mají jen 4 roky a co bude potom, je nezajímá, protože oni jsou po těch 4 letech za vodou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Macháček | 29. 1. 2015 01:35

"Můžou přinést větší průšvih, než že Evropská unie přijde o pár set miliard euro." -Eurohujeři jako Palata jsou tak nemocní, že ztracené stovky miliard euro jsou pro ně jenom něco jako pěšáci na šachovnici. Nejsou schopni si uvědomit, odkud tyhle peníze pochází a kdo je v potu tváře vydělává.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 29. 1. 2015 20:47
reakce na Jan Macháček | 29. 1. 2015 01:35

Pár set miliard sem, pár set miliard tam. Každý správný eurosvazák ví, že když budou třeba peníze Mario vyrobí. Papíru je dost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Luboš PalataLuboš Palata
Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!