Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Co obnáší porazit Rusko

| 3. 12. 2014

Kdyby Západ chtěl, mohl by vyhrát i druhou studenou válku. Ale cena by byla vysoká. A nejspíš by to jenom posílilo třetího vzadu.

Co obnáší porazit Rusko

V 50. letech měla Amerika strach ze Sovětského svazu. Ekonomické projekce ukazovaly, že SSSR může ekonomicky předstihnout Spojené státy během 80. let. I ve slavné Samuelsonově učebnici ekonomie se objevila podobná předpověď.

Tehdy ještě nebyly patrné fatální nedostatky socialismu a Rusko se svými satelity bylo bráno vážně. Matematik a slavný stratég Albert Wohlstetter však přišel s myšlenkou, jak sovětskou hrozbu překonat. Podle tehdejších odhadů Rusové vynakládali zhruba čtvrtinu národního produktu na zbrojení, zatímco USA jen asi desetinu. Americká ekonomika by ale unesla i vyšší zátěž. Sověti, aby udrželi krok ve zbrojení, by museli podstatně zvýšit vojenský rozpočet, což by jejich ekonomika již neunesla. SSSR by zkrachoval pod tíhou zbrojení.

Wohlstetterův plán byl částečně uskutečněn až během 80. let. Kombinace Reaganových „hvězdných válek“ a hospodářských sankcí skutečně uspíšila hospodářský rozklad SSSR a urychlila rozpad socialistického systému o mnoho let. Do jaké míry může být tato historie poučením pro dnešek?

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Namazat si Rusko na chleba

Bráno z pohledu čistě ekonomického, Západ by si mohl Rusko takříkajíc namazat na chleba, kdy by jen chtěl. Celková velikost ekonomik členských států NATO v dolarovém vyjádření převyšuje Rusko celkem osmnáctkrát. Pro představu, zhruba podobný poměr velikosti ekonomik panuje mezi Německem a Českem. Anebo opačně, mezi Českem a Makedonií. Také dřívější převaha Ruska v konvenčních zbraních patří minulosti. Pryč jsou časy, kdy Rusové dávali Američanům lekce v kosmickém výzkumu a letectví. Ruská kosmická technika je založena na technologii staré padesát let. Ruské aerolinie kupují americké boeingy, neboť dělníci v ruském leteckém průmyslu mají problém nasázet nýty do trupu v jedné linii. (Líčení očitého svědka.) Ruský průmysl je zastaralý naprosto beznadějně. Ekonomika je plně závislá na exportu surovin a materiálů s nízkou přidanou hodnotou.

I to má kořeny v historii. V 50. letech řešili Američané a Rusové otázku, jak zvýšit odolnost armádních informačních systémů v podmínkách jaderné války. Američané přišli s myšlenkou distribuovaných počítačových sítí, z níž nakonec vznikl internet. Rusové vsadili na zdokonalování elektronek, neboť tyto součástky jsou odolnější než polovodiče vůči elektromagnetickému impulzu z nukleárních explozí. Obě strategická rozhodnutí měla dalekosáhlé následky.

Jenže navzdory ohromné faktické převaze Západu je to spíš Putinovo Rusko, kdo působí dojmem síly. Západ se totiž zdráhá plně využít svoji převahu. Zdráhá se, protože neví, jaký je jeho strategický cíl. Hospodářské sankce během roku 2014 postihly Rusko podle téměř všech ekonomických statistik. Ještě citelněji se projevuje pokles cen ropy. Ruský ministr financí Anton Siluanov odhaduje dopad sankcí na 40 miliard dolarů ročně. Pokles cen ropy však podle Siluanova působí škody o rozměrech až sto miliard dolarů ročně. Kurz rublu poklesl během posledních dvanácti měsíců o víc než čtyřicet procent. Tak by bylo možné pokračovat, nicméně žádná ekonomická statistika zatím nedokáže přesvědčit Rusko, aby změnilo přístup k Ukrajině. Lze očekávat, že Vladimir Putin vystoupí na veřejnosti a prohlásí „vzhledem k horším číslům ohledně hrubého domácího produktu jsme se rozhodli vrátit Krym a nechat východní Ukrajinu na pokoji, všem se omlouváme“? Nikoli. Podobné prohlášení je za hranicí představivosti. Rusko by muselo být zdevastované minimálně do té míry jako začátkem 90. let, aby se něco takového mohlo stát. Ekonomické sankce nejsou dost citelné, aby se ruská politika jakkoli změnila.

Dva se perou, Čína se směje...

Kdyby ovšem Západ skutečně chtěl, mohl by vyhrát i druhou studenou válku a Rusko srazit na kolena. Jenže je otázka, zda by vůbec měl chtít. Putin nepochybně kalkuluje s tím, že sankce se nakonec obrátí i proti Západu. Pokles vývozu se již dokázal promítnout do výsledků německé ekonomiky. Podle posledních údajů export do Ruska poklesl o 26 procent. Jistě, Rusko není největším obchodním partnerem, ale stagnující Evropa počítá každou desetinu procenta hospodářského růstu. Putin může hrát Wohlstetterovu hru naruby: „Dobrá, milá Evropo, zaveď si klidně sankce proti nám. Ale přijdeš o hospodářský růst a o politickou stabilitu. Zažiješ sérii stávek a předčasných voleb. Krym nakonec zůstane stejně náš.“ Další otázkou je, zda by Západ vůbec měl toužit po hospodářském zničení Ruska. Kdyby Západ získal Ukrajinu, měl by na krku břemeno velké chudé země, kterou by bylo třeba masivně dotovat. A kdyby se Rusko ocitlo v ruinách jako v roce 1991, mocenské vakuum by vyplnila Čína, která potřebuje suroviny a životní prostor. Číňané by mohli za výprodejovou cenu koupit území a zdroje, o nichž se jim ani nesnilo. Naopak Západ by získal jako rivala impérium, které by sahalo od Petrohradu po Hongkong a které by se jen vysmívalo západním hodnotám: svoboda projevu, demokracie, lidská práva…

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 4. 12. 2014 08:49

S opozicí v Rusku máte naprostou pravdu. Nepřátelský kurs Západu vůči Rusku způsobil, že je dnes marginalizována a nikdo ji nebere vážně. Navalnyj je dnes považován za zrádce a loutku Washingtonu. Dnes opozici nezbývá než dávat rozhovory do západních médií, protože doma ztrácejí vliv.
Nehledě na nejapné pokusy vydávat za politické disidenty Pussy Riot či Chodorkovského - tyhle nápady prozápadní opozici v Rusku dále diskreditují.
Za takové situace ruská opozice vlastně ztrácí svoji roli jako opozice v Rusku, aby se stala propagandistickým nástrojem establishmentu na Západě určeným pro západní obyvatelstvo.

Jinak: Krym má 2.3 milionu obyvatel, z toho Tatarů je 270 tisíc. Co takhle brát v úvahu přání drtivé většiny obyvatel Krymu? To Západ nikdy nenapadlo, protože to nepodporuje jeho politickou agendu. Samozřejmě při ochraně práv menšin. Mimochodem, práva tatarské menšiny na Krymu se po odtržení od Ukrajiny rozšířila.
Rusko má kvůli názoru ukrajinské menšiny připojit Krym proti vůli ruské většiny Ukrajině, která svoji ruskou menšinu považuje za podlidi? Nebo, jaký je váš návrh?

-1
+
-

Další příspěvky v diskuzi (22 komentářů)

Petr Hampl | 5. 12. 2014 16:47

Já se jen obávám, že tím třetím vzadu není Čína, ale arabští muslimové. Nezapomínejme, že cílem západu není získání nějakého poloostrova nebo dolů na Donbasu, ale dobytí Moskvy. Západní Evropa podstoupí obrovské oběti, aby zničila stabilní Rusko a na jeho území mohla vyrůst nějaká další varianta Islámského státu. V tomhle smyslu je Rusko vlastně jen taková větší Sýrie.

Když se dá evropská byrokracie do pohybu, dopadne to pokaždé stejně. Ať se jedná o sociální politiku, hospodářství, ekologii... a teď o zahraniční politiku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Koss | 1. 1. 2015 15:41
reakce na Petr Hampl | 5. 12. 2014 16:47

Petr Hampl po mnoholetém studiu správně analyzoval že za tím vším jsou arabští muslimové. Každý přece ví že Petro Poroshenko, Arseny Yatsenyuk, Oleksandr Turchynov jsou musulmaňi. Každý historik přece ví že jedna z nejdelších aliancí v Evropě je od roku 1536 mezi Franci a Tureckem. Také si třeba připomenout naši Slavnou dobu husitskou, kdy evropské národy bojovaly proti tureckému pronikání do Evropy naši čeští hrdinové přímo či nepřímo správně pomáhali tureckému mírumilovnému úsilí.
Také Pavel Kohout správně ukázal na mapce Ruska jaké boty jsou nejlepší do pouště, jenom bych podotknul malý detail. Ty boty by měly správně směřovat od Západní Evropy a to hlavně od Francie a trochu písku na botech by neuškodilo. Mějte dobrý den!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Suchý | 4. 12. 2014 13:45

A to opravdu myslíte vážně? Vy chcete válku? On se někdo z potentátů ptal lidu, jestli ten chce nějakou válku? Když se pořád oháníme demokratickými principy, začněme nejdřív od sebe. Kdo dal právo naší politické reprezentaci, vyhlašovat někomu válku bez našeho souhlasu a ohánět se přitom velikostí ekonomiky, kterou tvoříme všichni a ještě navíc je zpravidla tak velká politikům navzdory.
Nechme poměry v Rusku Rusům, pokud budou nespokojení, ať si s tím něco udělají sami. Jak bylo napsáno, přes všechna ujišťování našeho tisku, jak jsou Rusové nesvobodní, prakticky v Rusku vymizela opozice, protože o ni nikdo nestojí. Není se čemu divit. Pokud opozice tvrdila, že se Rusko má více orientovat na západ a ten samý západ jim teď působí škody, kdo by je podporoval? Tím spíš, když k sankcím není žádný důvod.
Celý problém vzniknul v důsledku absolutního ignorování demokratických principů a to především ze strany západu. My jsme uznali puč, dokonce jsme ho podporovali, podpořili jsme vládní trestnou výpravu, podporujeme bombardování civilního obyvatelstva, genocidu, masové hroby...
NIKDO se neptá, co chtějí lidé, kterých se to celé týká. Západ dělá rozhodnutí za ně, bez nich, především pro náš národ by to mělo být nepřijatelné. Referenda neuznáváme, ukrajinské volby ano, atd. Běžný ruský člověk to vidí a nechápe, tudíž nemůže pochopit ani sankce.
Není to tak dlouho, co p. Kohout v jednom ze svých článků kritizoval sankce obecně a popisoval, k čemu může vést izolace. Hájil volný obchod bez bariér. Dnes uvažuje o mazání Ruska na chleba. Kde se stala chyba, soudruhu???
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 5. 12. 2014 21:59
reakce na Jiří Suchý | 4. 12. 2014 13:45

"Není to tak dlouho, co p. Kohout v jednom ze svých článků kritizoval sankce obecně a popisoval, k čemu může vést izolace. Hájil volný obchod bez bariér. Dnes uvažuje o mazání Ruska na chleba. Kde se stala chyba, soudruhu???"

Zřejmě trockistická chřipka dorazila do Partners. Už žádné obchodování a volný trh, teď budeme porážet národy a dobývat svět.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 7. 12. 2014 21:47
reakce na Jan Daniel | 5. 12. 2014 21:59

Ona je to taky dovážná interpretace. PK říká, že by to šlo, ne že to Západ udělá, má udělat a podobně. Naopak poslední odstavce lze číst spíš jako varování...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 4. 12. 2014 09:10

Rusko je pro vojensko-průmyslový komplex něco jako ptačí chřipka pro farmaceutický průmysl.

Ovčané, hlavně nezapomeňte být vyděšení. Vláda vám pak nabídne ochranu, výměnou za další porci vašich peněz a svobod.
Obama: Putin děsí své sousedy k smrti a jen tak se nezmění

Doporučená literatura k tématu - Robert Higgs: Politická ekonomie strachu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Macháček | 3. 12. 2014 20:27

Smiřme se s tím, že situace na Krymu je výsledek hry o trůny mezi kyjevskou a moskevskou mafií. Nenapravený zločin spáchaný na nemalé části původního obyvatelstva (Tataři, ale i jiní) tak nějak rozhodil geopolitickou situaci. Mít tu možnost, tak se dost možná Tataři vykašlou na Ukrajinu i Rusko a šli by vlastní cestou. Ať by se rozhodli jakkoliv, byla by to legitimní volba. Avšak snaha napravit nepravost chybí (a nejen na Krymu). A co takhle aspoň nějak řešit situaci současného obyvatelstva? Něco ve stylu: "No tak fajn. Zločiny se nám napravovat nechce, tak se aspoň nějak dohodněme ať to neskončí krvavě". Nezdá se mi, že by se v Kyjevě někdy zabývali tím, že alespoň část ruskojazyčného obyvatelstva by ráda připojila své domovy k jiné zemi, kde by se cítili lépe. Na druhou stranu Moskva evidentně dlabe na názory ukrajinské menšiny na Krymu (nemluvě o bezpočtu národnostních menšin na území Ruska). Je to prostě všechno nebo nic, což nám parádně ukazuje jak na nějaký názor daňových nevolníků kálí pes a státu jde jen o rozšíření moci.
Ještě se vyjádřím k tomu jak jsou odpůrci sankčních zhovadilostí označováni za putinovce apod. Proč sankce ne? Protože postihují miliony Rusů a Evropanů, jenž se nijak na rejdech svých zločineckých vlád nepodílely. Už to je samo o sobě nespravedlnost. Pokud vám jde doopravdy o změnu poměrů v Rusku, tak jste to dost pohnojili. Jakákoliv taková změna musí vzejít zevnitř, z vůle samotných Rusů. Co můžeme dělat my? Můžeme tak akorát jít příkladem. Víte, vzhledem k alespoň nedávné ruské minulosti mají Rusové takovou jednu tendenci - v případě ohrožení se semknout k vůdcům země (to se mi sice nelíbí, ale právě vzhledem k zahraničním intervencím v Rusku a jejich následkům je to svým způsobem pochopitelné). A sankce a to plané předvádění svalů prováděné západními mocipány dost možná zabilo jakoukoliv ruskou opozici. Takže gratulace.
Nedávno jsem četl o Richardu Cobdenovi, jenž byl ve své době jedním z žhavých kandidátů na britského premiéra. Tím se nakonec nestal hlavně kvůli jeho tvrdé opozici k britské účasti na Krymské válce. Cobden si nedělal iluze o carském imperialismu, ale nechtěl zároveň vyživovat britský imperialismus a posílat na smrt britské vojáky a nutit britské občany financovat toto vojenské dobrodružství. A my bychom si měli vzít z něj příklad a namísto rádoby hrdinského protiputinovského internetového vzdoru bychom měli sebrat odvahu a čelit tomu "našemu" západnímu imperialismu, který ohrožuje životy cizinců, stejně jako životy a blahobyt obyvatel Západu. Tady totiž můžeme skutečně něco udělat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 4. 12. 2014 08:49
reakce na Tomáš Macháček | 3. 12. 2014 20:27

S opozicí v Rusku máte naprostou pravdu. Nepřátelský kurs Západu vůči Rusku způsobil, že je dnes marginalizována a nikdo ji nebere vážně. Navalnyj je dnes považován za zrádce a loutku Washingtonu. Dnes opozici nezbývá než dávat rozhovory do západních médií, protože doma ztrácejí vliv.
Nehledě na nejapné pokusy vydávat za politické disidenty Pussy Riot či Chodorkovského - tyhle nápady prozápadní opozici v Rusku dále diskreditují.
Za takové situace ruská opozice vlastně ztrácí svoji roli jako opozice v Rusku, aby se stala propagandistickým nástrojem establishmentu na Západě určeným pro západní obyvatelstvo.

Jinak: Krym má 2.3 milionu obyvatel, z toho Tatarů je 270 tisíc. Co takhle brát v úvahu přání drtivé většiny obyvatel Krymu? To Západ nikdy nenapadlo, protože to nepodporuje jeho politickou agendu. Samozřejmě při ochraně práv menšin. Mimochodem, práva tatarské menšiny na Krymu se po odtržení od Ukrajiny rozšířila.
Rusko má kvůli názoru ukrajinské menšiny připojit Krym proti vůli ruské většiny Ukrajině, která svoji ruskou menšinu považuje za podlidi? Nebo, jaký je váš návrh?
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 3. 12. 2014 19:56

No nevím zda lze porazit Rusko. Nejsem si totiž jist, zda "Západu" je jasné v jaké disciplíně a s jakými nástroji se soutěží. Na historickou chvilku, že by Rusko akceptovalo západní hodnoty tj. demokracii a volný trh můžeme zapomenout. V Rusku je opět totalita a tentokrát státem řízený regulovaný kapitalizmus a jedinou státní mocí řízená a kontrolovaná "svoboda". Co si o takovém uspořádání věcí myslí jejich politická oligarchie nejlépe svědčí to, že jejich děti, rodiny a rodinné klany studují, žijí a investují v západních demokraciích. Ta válka na život a na smrt se tedy povede mezi tápajícími západními demokraciemi, které nebudou ochotny moc obětovat (zejména ne vojenský konflikt) a politickou oligarchií Ruska, která má jako rukojmí jí aplaudující Rusko a která zvolila strategii, že nejlepší obranou je útok (klidně i vojenský). Dost divná soutěž.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 3. 12. 2014 13:58

V tomto konfilktu není strana dobra a strana zla.
Že je Putin kágébácký autoritář, o tom nepochybuji. Z panslavistických snů o dubisku může být nevyléčen jen totální ignorant. Permanentní Ruské provokace ve vzdušném a námořním prostoru jak neutrálních, tak zemí NATO, jsou faktem a faktem také je, že z druhé strany se nic takového (alespoň v tom měřítku) neděje.
Faktem také je, že na Krym napřed přišli zelení mužíčci (napřed špatně maskované ruské jednotky, později zcela nemaskované) a teprve potom se tam děla parodie na referendum. Faktem je, že ruská (sovětská) moc z Krymu vystěhovala významnou část původních obyvatel (tatary) a kdyby se populace vrátila do doby před ruskou genocidou, referendum by dopadlo zcela jinak.
Faktem také je, že Rusové posílají vojáky na východ suverénní Ukrajiny, Západ nic takového nedělá (možná tam jsou jednotliví poradci a pozorovatelé, ale ne bojové jednotky a tanky - ani k dodávkám zbraní se západní trubci ještě nerozkývali).
Mým názorem také je, že i kdyby v tom Rusko bylo nevinně (jako že není), tak po našich zkušenostech s ním, je naším zájmem Rusko držet co nejdál a co nejslabší - kdo to tak nevidí, má podivný pohled na naše dějiny druhé poloviny 20.století.

Jenže jak říkám - tento konflikt nemá dobrou a špatnou stranu, ale jen dvě špatné.
Na druhé straně totiž je socialistická EU a (trefný přívlastek mne nenapadá) USA. Západní elity chtějí území jako odbytiště pro korporace svých sponzorů, ale náklady na jeho získání si chtějí nechat zaplatit od daňových nevolníků. Vhod jim také přijde odvedení pozornosti od vnitropolitických a ekonomických problémů. A samozřejmě každá záminka k posílení státního dohledu a omezení svobod je vítána.

V EU je zatím životní úroveň na vyšší úrovni, než v Rusku, stejně tak asi i většina svobod. Kreml je horším pánem, než Brusel (aspoň zatím), jenže Kreml nám reálně nevládne a je daleko. Brusel nám reálně vládne a je blízko. Otázka tedy je, zda je horší Belzebub za humny, nebo obyčejný čert na dvorku.

Bohužel někteří (většina?) jedinci mají potřebu se s někým identifikovat, vybrat si stranu.Tak to bývá v každém konfliktu, většina lidí na to nakonec naletí, semkne se za vlastní vládou. Přijde mi to jako nevyzrálost, slabost, nevážení si vlastního názoru a svobody.

Já si ale strany vybrat odmítám, nebudu dělat kašpárka či obhájce ani jedné ze stran, na obou stranách je ve vedení lidská spodina bez morálky, hledící si jen svých zájmů. Když po sobě střílí dva zločinecké gangy, také necítím potřebu jeden prohlašovat za dobro a druhý za zlo.

Jak už jsem někde psal, pokud mi nějaká moc vnutí do ruky zbraň (viz. diskuse o obnovení povinné vojny), cítím se morálně oprávněn otočit hlaveň proti ní.

A co by člověk měl dělat, když ne se přimknout k jedné ze stran? Snažit se mít nadhled, udržet si kritické myšlení, filtrovat propagandu obou stran. Investovat geograficky nezávisle, nemít majetek vázán na konkrétní místo. Učit se jazyky, mít nějakou univerzálně použitelnou kvalifikaci. Být "světoobčanem". Být připraven ukázat mocipánům prostředníček a odejít - i když dnes nevíme, zda budeme muset odcházet kvůli tyranovi z Kremlu, z Bruselu či z Pražského hradu.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pavel kratochvil | 3. 12. 2014 19:23
reakce na Jan Altman | 3. 12. 2014 13:58

Otázka je, jestli bude kam odejít. Jestli náhodou není účelnější část energie věnovat na ochočení a zcivilizování mocipánů, než na útěk před nimi. Zatím jsme na jednom z nejlepších míst na světě a není žádný závažný důvod k předpokladu, že to tak během našich životů bude jinak (ať to znamená cokoliv).
Možná stojí za zmínku, že ještě nějakých 15 generací nazpátek naši vládci dost připomínali současného největšího čerta - ISIL. Od té doby jsme snad nějaký pokrok udělali, snad není zcela marné v tom pokračovat
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 4. 12. 2014 14:20
reakce na pavel kratochvil | 3. 12. 2014 19:23

S tím názorem, že naši vládci jsou jen lepší a lepší a že to zlepšování trvá 15 generací, s tím moc nelze souhlasit.
Kde to zlepšní bylo u Hitlera či Gottwalda?
Mnoho lidí bude obhajovat názor, že Franc Josef byl lepší, než Zeman, Babiš či Sobotka. A zcela jistě existuje mnoho kritérií, kde to lze tvrdit oprávněně.
Na Západě míra svobody prokazatelně klesá, vliv státu naopak roste. Je snad Obama lepší, než otcové zakladatelé? Řekl bych, že ani náhodou a trend je jednoznačně negativní.
Jestli je vrcholem evoluce státníka Hollande, Putin, Chávez či Baroso, tak potěš....

Takže to zlepšování podle mne nefunguje.
A možnosti jednoho jedince to "zlepšování" nějak ovlivnit a popostrčit, jsou zcela minimální. Pokud by jednotlivec (já, vy) chtěl vylepšit systém byť o jedno promile, bude ho to stát nezměrné úsilí a výsledek bude velmi nejistý. Cost/benefit analýza tedy říká: tudy cesta nevede.

Kdežto zvyšování kvalifikace, studium jazyků a investování s ohledem na geografickou diverzivikaci a minimalizaci politických rizik, to dává smysl v každé situaci.

A míst dobrých k životu určitě pár bude. Zéland, Singapur, Austrálie, Chile, atd... A pokud člověk bude mít majetek v obtížně konfiskovatelné podobě, může být dobrým místem k životu ledacos, včetně socialistického Řecka, "rozvojového" Thajska, nakonec třeba i Vietnam.... I tam to bude pro zajištěného člověka vždy příjemné (renta ze zahraničí + nějaké schované Au/Ag), životní náklady minimální, služby pro solventní jedince dobré.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 3. 12. 2014 15:34
reakce na Jan Altman | 3. 12. 2014 13:58

O tom, že Putin je kágébácký autoritář také nepochybuji, ale to, co nám tady vydáváte za fakta, jsou novinové titulky určené pro prostý lid, nic víc.
„Ruské provokace“ probíhají tak, že NATO vysílá svá letadla, aby zastavila (intercept) ruská vojenská letadla letící v mezinárodním vzdušném prostoru. Tolik říkají fakta oficiálních zpráv. Takže je otázka, čí je to vlastně provokace. Aby se to dalo později interpretovat jako ruská provokace, je to doplněno poznámkou, že ruská letadla sice byla v mezinárodním prostoru, ale „blízko“ vzdušného prostoru nějakého státu. Novináři z toho pak pro vás vyrobí emotivní článek o „ruské provokaci“. Případně ruské válečné lodi proplují La Manšským průlivem (mezinárodní vody) a v novinách se pak pro vás napíše, že tam mají vojenské cvičení. A ruské provokace přímo v něčích vodách či vzdušném prostoru – to jste si k tomu již aktivně vybájil sám. Pokud tedy nemáte na mysli onu taškařici s honem na ruskou ponorku ve švédských vodách.
Je pravda, že bez zelených mužíčků by se lidé na Krymu žádného referenda o sebeurčení nikdy nedočkali. Ovšem zpochybňovat přání těch lidí může jen naprostý ignorant, který o historii a reáliích Krymu neví absolutně nic.
Faktem je, že z Krymu bylo po znovuobsazení sovětskou armádou vysídleno cca 240 tisíc Tatarů. Tataři sehráli na Krymu podobnou úlohu jako u nás sudetští Němci (a 20 tisíc jich sloužilo v SS). Potkal je i podobný osud. Jako příslušník národa, který vysídlil 3 miliony Němců, necítím morální platformu, abych to hodnotil. Už i proto, že Tataři byli v 60.letech rehabilitováni a v roce 1988 jim bylo umožněno se vrátit. V diaspoře žije cca 150 tisíc krymských Tatarů, kteří výsledek referenda nemohli ovlivnit. Po připojení poloostrova k Rusku se Krymská Tatarština stala jedním ze tří oficiálních jazyků Krymu, což se jim pod Kyjevskou vládou nikdy nepodařilo. Pohádka o tom, že Tataři milují Ukrajinu a nenávidí Rusko, jsou nejspíše další součástí moderní ukrajinské mytologie. Vzhledem ke snaze Putina o dobré vztahy s Tureckem, to na stalinské zacházení s Tatary příliš nevypadá. To asi budou muset být Pazderka s Karasem hodně kreativní.
Faktem je, že noviny jsou plné tankových kolon a tisíců příslušníků pravidelné armády RF, ale zarážející je, že k tomu nikdo neukáže žádné důkazy. Satelitní snímek ani jeden (což je ve 21.století docela šokující u nejsledovanější oblasti na Zeměkouli), pozorovatelé OBSE na hranicích (jejichž zprávy v Mladé frontě usilovně ignorují, aby vám to nepletlo hlavu) také nic nehlásí. Proč je NATO neukáže a nechává prostor pro storytelling? Všichni se spokojí s tvrzením, že to „je přece jasné každému“. Když se to tisíckrát zopakuje, správnému ovčanovi už to skutečně jasné je.
Také chci být od Ruska co nejdál. Faktem je, že Rusko je dnes od nás nejdál za 200 let. To však nebrání válečným roztleskávačkám, aby nás přesvědčovali o hrozbě ruské rozpínavosti.
Kreml je bezesporu horším pánem než Brusel. Ovšem nechápu v čem je to pro mne relevantní. Kreml není mým pánem, mým pánem je Brusel. Režim v Rusku není moje věc, ale věc Rusů. A já nejsem trockistický neoconský pošuk, abych dával svojí vládě bianco šek na vývoz univerzálního dobra po celém světě. Mě zajímá, jak se chová moje vláda ke mně. Kreml nemá vojenskou kapacitu ani ambice mě nějak ohrožovat. Co je však relevantní, že moje vláda je připravena omezovat moje svobody pod záminkou imaginárních hrozeb a vyfabrikovaných obrazů nepřítele, a značná část populace jí to žere i s navijákem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Stanislav Dvořák | 3. 12. 2014 13:24

„Celková velikost ekonomik členských států NATO v dolarovém vyjádření převyšuje Rusko celkem osmnáctkrát.“

Takovýto laický pohled na ekonomiky států jsem už dlouho nečetl.
Devadesát procent západních ekonomik je postaveno na virtuální ekonomice a službách, které nejsou pro vedení války vůbec použitelné. Západ má sice převahu i v reálné ekonomice, ale zdaleka ne tak velkou, aby to stačilo na vítězství. S největší pravděpodobností by byl rád, kdyby uhrál remízu. A vůbec nikdo z válečných propagandistů si neuvědomuje, za jakou cenu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Koss | 30. 12. 2014 19:55
reakce na Stanislav Dvořák | 3. 12. 2014 13:24

„Takovýto laický pohled na ekonomiky států jsem už dlouho nečetl „ Stanislav Dvořák dává dojem že o ekonomice toho moc nečetl. Podle CIA web za rok 2013 GDP Ruska je $2.1 trilion a souhrn GDP několika členů NATO – US, Německo, Francie, GB, Itálie, Kanada, Španělsko, Turecko, Holandsko, Norsko, Polsko, Dánsko, Řecko, Cze, Madarsko je $34.236 trilion. Což je 16.30 krát vice než GDP Ruska a přitom tento souhrn neobsahuje všechny státy NATO. Tedy násobek 18 asi správný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jaroslav Krátký | 3. 12. 2014 12:56

Ukrajina je rozbitá země a získá ji i s jejími gigantickými dluhy zcela jistě EU, ať už bez Luganska a Doněcka, nebo včetně těch 8 milionů Rusů (to by tedy byl masakr!). Odhaduji, že bruselští stratégové plánovali získat Ukrajinu coby prostor pro export svého zboží s tím, že jim budou mazat med kolem huby a 20 let natahovat slibem o začlenění do EU, stejně jako Turecku. A myslím, že Rusko je natolik cynické, že právě současná situace na Ukrajině mu vyhovuje - má strašáka na vlastní obyvatelstvo, ani nemusí organizovat domácí 11.září.
Mně otázka, jestli Rusko vrátí Krym zní stejně reálně jako jestli z NATO a EU vyloučíme pobaltské státy. Proč bychom jim to měli udělat? Protože dřív patřily Rusku?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 3. 12. 2014 10:30

Rusko nemůže ustoupit, protože ví, že by to pro něj nic neřešilo. Pokud by odevzdalo Krym a tím i kontrolu nad Černým mořem do rukou NATO, byla by to signifikantní strategická porážka. Rusové navíc tuší, že by tím vlastně nic nezískali. Jenom by to vedlo k vystupňování požadavků ze strany NATO. Po získání Krymu, by chtělo Osetii (ruskou bránu do Zakavkazska), pak Kavkaz, a cílově by se dostaly do hry přírodní zdroje Sibiře. Rusové nemají kam ustoupit, protože ústupek by je oslabil a vedl jen k dalším ztrátám.
Z tohoto hlediska jsou tyto úvahy Západu extrémně nebezpečné. Tlačit do kouta zemi, která nemá příliš na výběr a kapitulovat taky nehodlá, je dost riskantní. A vést s Ruskem válku? Představy, že organizace, která nebyla schopna porazit otrhance z Talibanu, uskuteční úspěšnou válku s Ruskem, je fantasmagorie. To, zda je v konvenčních zbraních Rusko slabší, je zcela irelevantní. Jim stačí Dead Man’s Hand.
Kromě racionálních úvah je třeba také vzít v úvahu národní hrdost Rusů – Krym je staré ruské území a to, že po rozpadu SSSR uvízlo na Ukrajině, bylo historické nedopatření. Pohádky o Ukrajině, které si tady vyprávíme my, v Rusku nečtou, takže nikdy nepochopí, proč by jejich země měla být součástí cizí a k tomu nepřátelské moci.
Mimochodem, celá Ukrajina v současných hranicích je vlastně historické nedopatření – umělý konstrukt bolševických diktátorů Stalina, Lenina a Chruščova.
Čínu to vše samozřejmě posiluje. A nejen na úkor Ruska, ale i na úkor Evropy. Ovšem navzdory wishfull thinking našich neoconských komsomolců, rozpad Ruska není ani v čínském zájmu. Pro USA by se pak totiž stali novým Ruskem oni, a na to nejsou zvědaví. Naštěstí. Protože dovedete si představit, že by mistři chaosu realizovali lybijský či irácký scénář v evropské zemi se 140 miliony obyvatel a jaderným arzenálem? To je nápad hodný šílence.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 3. 12. 2014 10:45
reakce na Jan Daniel | 3. 12. 2014 10:30

Přesně tak! Vědel do mistr Sun před 2000 lety a ví to každý, kdo má něco společného se zvířaty - sebeslabší tvor zahnaný do kouta zaútočí a i když nevyhraje, dokáže napáchat nemalé škody.

A ještě jeden postřeh. Ukrajina je rozkradená, zbídačená, nefunkční země. Kdyby ji Rusko obsadilo celou, drtivé většině lidí se povede lépe. Je to smutné, ale je to fakt. Pokud by Rusové okupovali Pobaltí nebo Polsko, byla by to pro ně křivda a civilizační sešup. Ukrajina nestojí za život jediného granátníka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Novák | 3. 12. 2014 09:19

Hezký článek. Nechápu proč se EU s Ruskem přetahuje o Ukrajinu. Je to zbytečný konflikt, ve kterém Evropa nic nezíská. Jenže stejně zbytečné konflikty byly i v Lybii, Sýrii. Zbytečné z pohledu Evropy, určitě se najdou jednotlivci, kteří na tom vydělali.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pan Tau | 3. 12. 2014 18:03
reakce na Petr Novák | 3. 12. 2014 09:19

"Když na ulicích teče krev, nakupujte!" (baron Rothschild)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 3. 12. 2014 13:20
reakce na Petr Novák | 3. 12. 2014 09:19

Evropa stála před perspektivou jednotného obchodního prostoru od Lisabonu po Vladivostok. Místo toho si chce uvázat na krk jedny z nejhorších ekonomik v Evropě - Ukrajinu a Moldávii. Kdo má eurokolchozníky v Bruselu na povel, a jaké jsou jeho motivace, toť otázka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Šindelka | 3. 12. 2014 13:08
reakce na Petr Novák | 3. 12. 2014 09:19

Válka je byznys, kdy se zisky počítají v dolarech a náklady v lidských životech. Zeptejte se prostých ukrajinců zda touží jít střílet do Donbasu. Zeptejte se US zbrojovek zda chtějí dodávat zbraně Kyjevu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!